Lucas 17
New Testament in Nkonya (GH:nko:Nkonya) (NKO_NTW) vs NAA
1 Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɩbwɛ́bwɛ́ɛ́bwɛ́ á, tɔkʋ bɛ́ha nyankpʋsa ɔbɔ́bwɛ lakpan, támɛ ɔhá ánɩ́ ɩna mʋsʋ mʋ ba lɔ́bwɛ lakpan ɔgyɔ́wɩ nɩ́.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Nɩ́ ɔkʋ lɛ́ha ahá ánfɩ bʋmɔkʋ́dan mɩ́sʋ́ hógyitɔ ánfɩtɔ ɔkʋ lɔ́bwɛ lakpan á, nɩ́ bɛda nfúókwɛbʋ síán mʋ ɔmɛtɔ, tswɩ mʋ wá ɔpʋ okluklúkpá pó á, ɩbʋ alɛ́ dʋn.
2 Seria melhor para esse que uma pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse atirado no mar do que fazer tropeçar um destes pequeninos.
3 Mʋ́ sʋ mlɩkɩ mlɩ ɩwɩ wankláán. “Nɩ́ fʋ́ bá ɔpʋ́ ɩlá gyi fʋ á, wa ɩyɩn wa mʋ. Nɩ́ ɔlɛdamlí klʋntɔ á, sikie mʋ.
3 — Tenham cuidado. Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe-lhe.
4 Nɩ́ ɔlɔpʋ ɩlá gyi fʋ tse sienɔ́ɛkɛwʋ́lɛ owítɔ́, ɔlɛla bobwií ɩpa há fʋ́ á, sikie mʋ.”
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e sete vezes vier para lhe dizer: “Estou arrependido”, perdoe-lhe.
5 Yesu sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ha anɩ hógyi imoni tsɩa.”
5 Então os apóstolos disseram ao Senhor: — Aumente-nos a fé.
6 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɩ hógyi lómoní fɛ́ takyí-akpin ibí á, mlɛ́talɩ́ bláa kɛlɩ ánfɩ mlɩaa, ‘Puli yɛlɩɩ́ ɔpʋtɔ.’ Ɩbɔ́bwɛ dɩ́nká mʋ́sʋ́.
6 Ao que o Senhor respondeu:
7 “Nɩ́ mlɩtɔ ɔkʋ bʋ osúmpʋ́á ɔtɔyɔ́ agyʋ́má mʋ ndɔtɔ ntɛ́ɛ ɔtɛkɩ mʋ akúfasʋ, otsú agyʋ́mátɔ́ ba a, bláa mʋ wie tɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Wa ɔsa bwɛ afʋgyi atɔ́?’ Ɛkɛkɛɛkɛ!
7 — Qual de vocês, tendo um servo ocupado na lavoura ou em guardar o gado, lhe dirá quando ele voltar do campo: “Venha agora mesmo e sente-se à mesa”?
8 Bláa ɔtɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Tsu tati saba, afʋbɔtswɩ ɔpʋ́nʋ́ ha mɩ. Bɛlɩɩ́ mɩ́ angyi atɔ́. Negyi ta á, fayégyi fʋ́ klɛ́.’
8 Não é verdade que, ao contrário, lhe dirá: “Prepare o meu jantar. Apronte-se e sirva-me enquanto eu como e bebo. Depois, você pode comer e beber”?
9 Ɔtɛdá osúmpʋ́ amʋ ɩpán ɔbɛ́ɛ, alabwɛ́ tɔ́á mɔwa mʋ bwɛ? Ɛkɛkɛɛkɛ!
9 Será que ele terá de agradecer ao servo por ter feito o que lhe havia ordenado?
10 Ɩ́nɩ sʋ nɩ́ mlɩ ɛ́ mlɔbwɛ́ tɔ́á bɔwa mlɩ bwɛ tá á, mlɩblɩ mlɩaa, ‘Asúmpʋ́ kɛkɛ anɩgyí. Tɔ́á igyi anɩ bwɛhɛ́ anɩlabwɛ́ á.’ ”
10 Assim também vocês, depois de terem feito tudo o que lhes foi ordenado, digam: “Somos servos inúteis, porque fizemos apenas o que devíamos fazer.”
11 Yesu ná Samaria pʋ́ Galileafɔ ɔkasʋ ɔyɔ́ Yerusalem.
11 De caminho para Jerusalém, Jesus passava pelo meio de Samaria e da Galileia.
12 Brɛ́á ɔlɛta wúlu kʋsʋ wie tá á, ɩlɔ pɛpɛ alɔpʋ́ dú akʋ bʋna bɛbá befia mʋ, besi lɩɩ́ tsútsú.
12 Ao entrar numa aldeia, saíram-lhe ao encontro dez leprosos,
13 Ɩnʋ bɔkplʋ́n blɩ́ bɛɛ, “Yesu! Owíé! Wun anɩ nwɛ.”
13 que ficaram de longe e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha compaixão de nós!
14 Yesu lótsu ansɩ́ kɩ amʋ́, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩpʋ mlɩ ɩwɩ yosuná Bulu igyí ɔhapʋ́.” Brɛ́á bɔpʋ ɔkpa bɔyɔ́ á, amʋ́ ɩwɩ lɛ́plɩ.
14 Ao vê-los, Jesus disse: Aconteceu que, indo eles, foram purificados.
15 Ɔkʋlɛ mʋ́ lówun ánɩ́ mʋ ɩwɩ laplɩ́ɩ a, oleyinkí ɔdɛkplʋ́n kanfʋ́ Bulu kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́.
15 Um dos dez, vendo que estava curado, voltou dando glória a Deus em alta voz
16 Olebemlí bún Yesu ayabitɔ, ɔdɛ mʋ ɩpán da. Samariayin oyin ánfɩ gyí.
16 e prostrou-se com o rosto em terra aos pés de Jesus, agradecendo-lhe. E este era samaritano.
17 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí ahá idú natsá? Mʋ́ kwebá atráhɛ mɛ́?
17 Então Jesus perguntou:
18 Mʋ́ sʋ amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɛ́ba bɛkanfʋ́ Bulu dʋn Samariayin ɔfɔɔ́ ánfɩ nkʋlɛ?”
18 Não se achou quem voltasse para dar glória a Deus, a não ser este estrangeiro?
19 Ɩnʋ ɔlɛbláa oyin ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ natɩ. Fʋ́ hógyi latsá fʋ́ ɩlɔ.”
19 E lhe disse:
20 Farisifɔ akʋ bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Ɔmɛnkɛ Bulu iwíegyí ámʋ ɩbɛ́ba?” Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí tɔ́á ɔha ɔbɔ́pʋ ansíbi wun Bulu iwíegyí ámʋ igyi.
20 Indagado pelos fariseus sobre quando viria o Reino de Deus, Jesus lhes respondeu:
21 Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Kɩ, mʋ́bʋ nfɩ.’ Ntɛ́ɛ ‘Mʋ́bʋ nána á.’ Tsúfɛ́ mlɩ klʋntɔ Bulu iwíegyí amʋ bʋ.”
21 Nem dirão: “Ele está aqui!” Ou: “Lá está ele!” Porque o Reino de Deus está entre vocês.
22 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɛkɛ ɔkʋ ɩbá, mlódunká ánɩ́ mlówun mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛkɛwʋ́lɛ pɛ́, támɛ mlɩmóowun mʋ́.
22 A seguir, Jesus disse aos seus discípulos:
23 Ahá bɛ́bláa mlɩ bɛɛ, ‘Ɔbʋ nfɩ.’ ntɛ́ɛ ‘Ɔbʋ nána,’ támɛ mlɩmásrɩ́ buo amʋ́ yɛ́kɩ.
23 E dirão a vocês: “Ele está aqui!” Ou: “Lá está ele!” Não saiam nem sigam essa gente.
24 Tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɔbákɛ bɔ́bwɛ fɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ nyankpʋ tɔfwɩ́ ɩbɩ, bʋtowun mʋ́ nsaɩntɔ fɛ́ɛ́ ámʋ.
24 Porque assim como o relâmpago, que resplandece e brilha de uma extremidade do céu até a outra, assim será, no seu dia, o Filho do Homem.
25 Támɛ négyankpá wun ɩwɩɔsɩn tsɔtsɔɔtsɔ, ndɛmba-abí ánfɩ ɛ́ békiná mɩ́.
25 Mas é necessário que primeiro ele padeça muitas coisas e seja rejeitado por esta geração.
26 Alɩ ámʋ́ʋ́ ilegyi Noa brɛ́sʋ́ amʋ a, alɩ́ ibégyi mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ ɩbábɩ nɩ.
26 Assim como foi nos dias de Noé, será também nos dias do Filho do Homem:
27 Ahá betsiá, bʋdɛ atɔ́ gyí, bʋdɛ ntá núu; bʋdɛ aká tsiá, bʋdɛ atsɩ kɩ́tá há akúlu alɩɩ yɔ́fʋn ɛkɛá Noa lówie mʋ dáka kpɔnkpɔntɩ ámʋtɔ, ntsu lɔ́bʋlá bɔmɔ amʋ́ fɛ́ɛ́.
27 comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca, veio o dilúvio e destruiu todos.
28 Alɩ kɛ́n ɩlɛba Lot ɛ́ brɛ́sʋ́ nɩ. Ahá betsiá, bʋdɛ atɔ́ gyí, bʋdɛ ntá núu, bʋdɛ atɔ́ hɔ́ɔ, bʋdɛ atɔ́ fɛ; bʋdɛ atɔ́ du, bʋdɛ ibu yíi,
28 O mesmo aconteceu nos dias de Ló: comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam e edificavam;
29 yɔ́fʋn ɛkɛá Lot lɛ́dalɩ Sodom wúlutɔ, ogyá mʋ́a atonkodu lotswie tsu ɔsʋ́sʋ́ bɛhɩ amʋ́ fɛ́ɛ́.
29 mas, no dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e destruiu todos.
30 Alɩ́ kɛ́n mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɩwɩɔwanlɛkɛ́ bófwie ahátɔ nɩ́.
30 Assim será no dia em que o Filho do Homem se manifestar.
31 “Ɛkɛ ámʋ a, ɔhá ánɩ́ ɔdɩn obusʋ, mʋ atɔ́ ɩbʋ obuto ɔmákplɩ́ botsu tɔtɔ. Alɩ kɛ́n ɔhá ánɩ́ ɔbʋ ndɔtɔ ɛ́ máyinkí botsu tɔtɔ nɩ.
31 — Naquele dia, quem estiver no terraço e tiver os seus bens em casa não desça para tirá-los; e, de igual modo, quem estiver no campo não volte para trás.
32 Mlɩkaɩn Lot mʋ ka asʋ́nsʋ́!
32 Lembrem-se da mulher de Ló.
33 Tsúfɛ́ nɩ́ ɔkʋ lódunká ánɩ́ ɔbɛ́prɩ mʋ nkpa á, ɔbɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ́. Támɛ nɩ́ ɔkʋ lɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ nkpa á, ɔbɛ́lanyá mʋ́.
33 Quem tentar preservar a sua vida a perderá; e quem a perder, esse a salvará.
34 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, alɩ ɛkɛ ámʋ onyé á, nɩ́ ahá abanyɔ́ bʋda ɔklan kʋlɛsʋ á, Bulu obótsu ɔkʋlɛ sí ɔkʋlɛ.
34 Digo a vocês que, naquela noite, duas pessoas estarão numa cama: uma será levada, e a outra será deixada.
35 “Nɩ́ atsɩ abanyɔ́ bʋdɛ nfúó kwɛ á, Bulu obótsu ɔkʋlɛ sí ɔkʋlɛ.”
35 Duas mulheres estarão juntas moendo trigo: uma será tomada, e a outra será deixada.
36 — ausente —
36 [Dois estarão no campo: um será tomado, e o outro será deixado.]
37 Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíe, nkʋ́nʋ́ ɩbɛ́ba?” Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔtɩ́nɛ́á ɩtɔ wuhɛ́ da a, ɩnʋ́ alása bʋtefia nɩ.”
37 Então perguntaram a Jesus: — Onde será isso, Senhor? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.