João 7
New Testament in Nkonya (GH:nko:Nkonya) (NKO_NTW) vs VC
1 Mʋ́ ɔma a, Yesu létsiá kí Galilea ɔmátɔ́. Omekleá ɔbɔ́yɔ Yudea ɔmátɔ́, tsúfɛ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bʋdɛ mʋ tɛ́ɛ abʋmɔ mʋ.
1 Depois disso, Jesus percorria a Galiléia. Ele não queria deter-se na Judéia, porque os judeus procuravam tirar-lhe a vida.
2 Támɛ Yudafɔ Kantankpatɔtsiá Nkegyí lafʋn.
2 Aproximava-se a festa dos judeus chamada dos Tabernáculos.
3 Mʋ́ sʋ mʋ apio yinhɛ́ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Natɩ yɔ Yudea nkɛ ámʋ ogyíkpá, mɛ́nɩ fʋ́ abúopʋ amʋ́ʋ́ bʋbʋ ɩnʋ ámʋ ɛ́ bówun ofúla ánɩ́ fʋdɛbwɛ.
3 Seus irmãos disseram-lhe: Parte daqui e vai para a Judéia, a fim de que também os teus discípulos vejam as obras que fazes.
4 Ɔhá ánɩ́ odekléá ahá bʋbɩ́ɩ mʋ gyumagyihɛ tamaŋáín ɩwɩ. Ɩ́nɩá fʋ́dɛ ntobíá igyi alɩ bwɛ á, wuna lɛ mʋ́ suna, ɔyɩ́ fɛ́ɛ́ abʋwun.”
4 Pois quem deseja ser conhecido em público não faz coisa alguma ocultamente. Já que fazes essas obras, revela-te ao mundo.
5 (Mʋ apíó ámʋ kʋ́ráá bʋmɔhɔ mʋ gyi. Mʋ́ sʋ bɛbláa mʋ alɩ nɩ́.)
5 Com efeito, nem mesmo os seus irmãos acreditavam nele.
6 Ɩ́nɩ sʋ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Brɛ́á nɔ́yɔ ɩnʋ mɔkʋ́nyá fʋn. Mlɩ mʋ́ mlɛ́talɩ́ yɔ́ ɩnʋ brégyíbrɛ́.
6 Disse-lhes Jesus: O meu tempo ainda não chegou, mas para vós a hora é sempre favorável.
7 Ɔyɩ́tɔ́fɔ bʋmɛ́ɛtalɩ́ lú mlɩ, támɛ mɩ́ mʋ́ bʋdɛ mɩ́ lu, tsúfɛ́ ndɛ amʋ́ ɩlá lɛ.
7 O mundo não vos pode odiar, mas odeia-me, porque eu testemunho contra ele que as suas obras são más.
8 Mlɩyɔ nkɛ ámʋtɔ. Mɩ́ mʋ́ mmɔkʋ́nyá yɔ́, tsúfɛ́ mɩ́ brɛ́ mɔkʋ́fʋn.”
8 Subi vós para a festa. Quanto a mim, eu não irei, porque ainda não chegou o meu tempo.
9 Yesu lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ tá á, olesi tsiá Galilea ɔmátɔ́.
9 Dito isto, permaneceu na Galiléia.
10 Támɛ brɛ́á Yesu apíó ámʋ bɛnatɩ́ yɔ́ nkɛ ámʋ ogyíkpá a, mʋ ɛ́ oleŋaín ɩwɩ yɔ́ ɩnʋ.
10 Mas quando os seus irmãos tinham subido, então subiu também ele à festa, não em público, mas despercebidamente.
11 Yudafɔ ahandɛ amʋ bodunká mʋ nkɛ ámʋ ogyíkpá, bʋdɛ ahá fɩtɛ́ bɛɛ, “Oyin ámʋ mɛ?”
11 Buscavam-no os judeus durante a festa e perguntavam: Onde está ele?
12 Ɔdɔm amʋ bɛblɩ́ asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ nklobítɔ tsú Yesu ɩwɩ. Akʋ bɛɛ, “Ɔha wankláán ogyi.” Akʋ ɛ́ bɛɛ, “Ɛkɛkɛɛkɛ, ɔdɛ ahá mlɛ́.”
12 E na multidão só se discutia a respeito dele. Uns diziam: É homem de bem. Outros, porém, diziam: Não é; ele seduz o povo.
13 Támɛ amʋ́tɔ́ ɔhaa mɛ́talɩ́ blɩ́ mʋ ɩwɩ asʋ́n kʋ́klʋ́ ahá abʋnu, tsúfɛ́ bʋdɛ Yudafɔ ahandɛ amʋ ifú nya.
13 Ninguém, contudo, ousava falar dele livremente com medo dos judeus.
14 Brɛ́á bowie nkɛ ámʋ nsɩnɛ́ á, Yesu lɔ́dʋ wíé Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ yéfi atɔ́ suná asɩ.
14 Lá pelo meio da festa, Jesus subiu ao templo e pôs-se a ensinar.
15 Mʋ atosunáhɛ́ lobwie Yudafɔ ahandɛ amʋ ɔnɔ́. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Oyin ánfɩ mɔ́kʋ́kásɩ́ ɔwʋlʋ́ yɔ́ nkpá. Nkálɩ ɩlɔbwɛ asa ɔlɛbɩ ɔwʋlʋ́ alɩ?”
15 Os judeus se admiravam e diziam: Este homem não fez estudos. Donde lhe vem, pois, este conhecimento das Escrituras?
16 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí mɩ́ wá atosunáhɛ́ anfɩ itsú. Itsú Bulu wá. Mʋlɔ́wa mɩ́ sɩ́sɩ́.
16 Respondeu-lhes Jesus: A minha doutrina não é minha, mas daquele que me enviou.
17 Nɩ́ ɔkʋ dékléá ɔbɔ́bwɛ Bulu apɛ́ á, obówun nɩ́ atosunáhɛ́ anfɩ itsú mɩ́ wá ntɛ́ɛ Bulu wá.
17 Se alguém quiser cumprir a vontade de Deus, distinguirá se a minha doutrina é de Deus ou se falo de mim mesmo.
18 Ɔhá ánɩ́ ɔdɛ mʋ onutó asʋ́n blɩ́ dɛ́ mʋ numnyam dunká. Támɛ nɩ́ ɔkʋ todúnká numnyam há ɔhá ánɩ́ ɔlɔwa mʋ sɩ́sɩ́ á, ɔnɔkwalɩpʋ ɔhá ámʋ gyí. Ɔtamawá afunu.
18 Quem fala por própria autoridade busca a própria glória, mas quem procura a glória de quem o enviou é digno de fé e nele não há impostura alguma.
19 Yɛ́ɛ Mose lɔ́pʋ mbla ámʋ ba mlɩ a? Támɛ mlɩtɔ ɔkʋkʋ mɛ́dɛ́ mʋ́sʋ́ gyi. Ntogyi sʋ mlɩdékléá mlɔ́mɔ mɩ́?”
19 Acaso não foi Moisés quem vos deu a lei? No entanto, ninguém de vós cumpre a lei!...
20 Ɩnʋ ɔdɔm amʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ɔŋɛ laláhɛ bʋ fʋtɔ! Ma dékléá ɔbɔ́mɔ fʋ́?”
20 Por que procurais tirar-me a vida? Respondeu o povo: Tens um demônio! Quem procura tirar-te a vida?
21 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ofúla kʋlɛ pɛ́ nɔbwɛ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́, mlɩ fɛ́ɛ́ ɔnɔ́ lobwie mlɩ.
21 Replicou Jesus: Fiz uma só obra, e todos vós vos maravilhais!
22 Mose lɔ́wa mbla há mlɩ ɔbɛ́ɛ, mlɩtɩ́ɩn keté. (Ɩbʋ mʋ́tɔ́ ánɩ́ megyí Mose lɔ́tsɔ keté tɩ́n, mlɩ anáin léfi mʋ́ asɩ.) Yɛ́ɛ mʋ́ sʋ́ mlɩtɛtɩn ahá keté ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ nɩ́ a?
22 Moisés vos deu a circuncisão {se bem que ela não é de Moisés, mas dos patriarcas}, e até no sábado circuncidais um homem!
23 Nɩ́ mlɩdɛ́ keté tɩ́ɩn ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́, mɛ́nɩ mlɩmɔ́ɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Mose mbla ámʋsʋ á, ntogyi sʋ́ mlɩlanyá ɔblɔ́ mɩ́sʋ́ mlɩaa, natsá nyankpʋsa kɛ́ɩ́n ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́?
23 Se um homem recebe a circuncisão em dia de sábado, e isso sem violar a Lei de Moisés, por que vos indignais comigo, que tenho curado um homem em todo o seu corpo em dia de sábado?
24 Mlɩyɔ asʋ́ntɔ́ wankláán, asa amlɩha ɩpɔ́n. Mlɩpʋ ɔnɔkwalɩ gyi asʋ́n.”
24 Não julgueis pela aparência, mas julgai conforme a justiça.
25 Yerusalemfɔ akʋ bɛfɩtɛ́ amʋ́ ɩwɩ bɛɛ, “Megyí oyin ánfɩ Yudafɔ ahandɛ bʋdedunká abʋmɔ nɩ́?
25 Algumas das pessoas de Jerusalém diziam: Não é este aquele a quem procuram tirar a vida?
26 Megyí mʋ lɩ́ɩ́ ahátɔ ɔdɛtɔɩ́, amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɛ́kpla mʋ a? Ntɛ́ɛ ɩlawánkɩ́ amʋ́ ánɩ́ mʋgyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ?
26 Todavia, ei-lo que fala em público e não lhe dizem coisa alguma. Porventura reconheceram de fato as autoridades que ele é o Cristo?
27 Oyin ánfɩ mʋ́ a, anɩ fɛ́ɛ́ anɩyin ɔtɩ́nɛ́á otsú, támɛ nɩ́ Kristo ámʋ ɔbá á, ɔhaa mɛ́ɛbɩ ɔtɩ́nɛ́á otsú.”
27 Mas este nós sabemos de onde vem. Do Cristo, porém, quando vier, ninguém saberá de onde seja.
28 Brɛ́á Yesu bʋ mʋ́sʋ́ ɔdɛ atɔ́ ámʋ suná Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ á, olotsu ɔnɔ́ fʋ́á blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyin mɩ, mlɩyin ɔtɩ́nɛ́á notsú, támɛ megyí mɩ́ onutó túmisʋ nɛba. Ɔnɔkwalɩpʋ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ sɩ́sɩ́ ámʋ gyí. Mlɩméyín mʋ.
28 Enquanto ensinava no templo, Jesus exclamou: Ah! Vós me conheceis e sabeis de onde eu sou!... Entretanto, não vim de mim mesmo, mas é verdadeiro aquele que me enviou, e vós não o conheceis.
29 Támɛ mɩ́ mʋ́ nyin mʋ, tsúfɛ́ mʋlɔ́wa mɩ́ sɩ́sɩ́. Mʋ wá notsu ba.”
29 Eu o conheço, porque venho dele e ele me enviou.
30 Ɩnʋ bekle abʋkɩta mʋ, támɛ bʋmɔpʋ ɩbɩ da mʋ, tsúfɛ́ mʋ brɛ́ mɔkʋ́fʋn.
30 Procuraram prendê-lo, mas ninguém lhe deitou as mãos, porque ainda não era chegada a sua hora.
31 Támɛ amʋ́tɔ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔhɔ mʋ gyi. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ bɛɛ “Nɩ́ Kristo amʋ ɔbá á, ɔbɛ́talɩ́ bwɛ́ osúna dʋn mʋ́ ánfɩ oyin ánfɩ dɛ́bwɛ?”
31 Muitos do povo, porém, creram nele e perguntavam: Quando vier o Cristo, fará mais milagres do que este faz?
32 Brɛ́á Farisifɔ ámʋ bonu ánɩ́ ɔdɔm amʋ bʋdɛ Yesu ɩwɩ asʋ́n blɩ́ nklobítɔ á, amʋ́a Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bɔwa Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ bɛɛ bʋkɩ́ta Yesu.
32 Os fariseus ouviram esse murmúrio que circulava entre o povo a respeito de Jesus. Então, de acordo com eles, os príncipes dos sacerdotes enviaram guardas para prendê-lo.
33 Ɩ́nɩ sʋ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩlasí nkɛ kpalobí pɛ́ nétsiá mlɩ wá. Mʋ́ ɔma a, néyinkí yɔ́ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ sɩ́sɩ́ ámʋ wá.
33 Disse Jesus: Ainda por um pouco de tempo estou convosco e então vou para aquele que me enviou.
34 Mlódunká mɩ́, támɛ mlɩmóowun mɩ. Mlɩmɛ́ɛtalɩ́ ba ɔtɩ́nɛ́á mbʋ ɛ́ ɛkɛkɛɛkɛ.”
34 Buscar-me-eis sem me achar, nem podereis ir para onde estou.
35 Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Nkʋ́nʋ́ oyin ánfɩ obótu ɔkpa yɔ́, sʋ abódunká mʋ anɩmóowun mʋ? Ntɛ́ɛ odekléá ɔbɔ́yɔ Griikifɔ awúlu amʋ́ʋ́ anɩ pɩ badásáɩ́n yɔ́ mʋ́sʋ́ ámʋsʋ, ntɛ́ɛ obóyósuná Griikifɔ ámʋ atɔ́?
35 Os judeus perguntavam entre si: Para onde irá ele, que o não possamos achar? Porventura irá para o meio dos judeus dispersos entre os gregos, para tornar-se o doutor dos estrangeiros?
36 Asʋ́n ánfɩ ɔdɛblɩ́ ɛ́ asɩ mɛ́? Ɔbɛ́ɛ, ‘Mlódunká mɩ́, támɛ mlɩmóowun mɩ. Mlɩmɛ́ɛtalɩ́ ba ɔtɩ́nɛ́á mbʋ ɛ́.’ ”
36 Que significam essas palavras que nos disse: Buscar-me-eis sem me achar, e onde estou para lá não podereis ir?
37 Nkɛ ámʋ ɛkɛ tráhɛá ígyi ɛkɛ títriu á, Yesu lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ kplʋn blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ ɔmɛwʋ́lɩ dɛ ɔkʋ á, ɔbá mɩ́ wá obonu ntsu.
37 No último dia, que é o principal dia de festa, estava Jesus de pé e clamava: Se alguém tiver sede, venha a mim e beba.
38 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ mɩ gyi a, ‘Nkpa ntsu bɔ́wɩ dalɩ mʋtɔ.’ Alɩ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ nɩ́.”
38 Quem crê em mim, como diz a Escritura: Do seu interior manarão rios de água viva {Zc 14,8; Is 58,11}.
39 (Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ́ʋ́ Bulu ɔbɛ́ha ahá ánɩ́ bɔ́hɔ mʋ gyi amʋ ɩwɩ asʋ́n ɔdɛblɩ́. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ mɔ́kʋ́nyá ba, tsúfɛ́ Bulu mɔ́kʋ́nyá wá Yesu numnyam.)
39 Dizia isso, referindo-se ao Espírito que haviam de receber os que cressem nele, pois ainda não fora dado o Espírito, visto que Jesus ainda não tinha sido glorificado.
40 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bonu Yesu asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ á, amʋ́tɔ́ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Lɛ́lɛ́, Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ anɩdɛ́ mʋ ɔkpa kɩ́ɩ amʋ nɩ.”
40 Ouvindo essas palavras, alguns daquela multidão diziam: Este é realmente o profeta.
41 Akʋ ɛ́ bɛɛ, “Kristo amʋ nɩ!” Támɛ amʋ́tɔ́ akʋ ɛ́ bɛblɩ́ bɛɛ, “Yɛ́ɛ megyí Galilea ɔmátɔ́ Kristo amʋ obótsu o.
41 Outros diziam: Este é o Cristo. Mas outros protestavam: É acaso da Galiléia que há de vir o Cristo?
42 Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, Owíe Dawid abusuantɔ Kristo amʋ ɔbɛ́dalɩ tsu. Bɔ́kwɩɩ́ mʋ Betlehem, Dawid wúlutɔ.”
42 Não diz a Escritura: O Cristo há de vir da família de Davi, e da aldeia de Belém, onde vivia Davi?
43 Ɩna Yesu ɩwɩ asʋ́n ánfɩ sʋ ɩkʋlɛbwɛ metsiá amʋ́tɔ́.
43 Houve por isso divisão entre o povo por causa dele.
44 Amʋ́tɔ́ akʋ bekle abʋkɩta Yesu, támɛ ɔhaa mɔ́pʋ ɩbɩ da mʋ.
44 Alguns deles queriam prendê-lo, mas ninguém lhe lançou as mãos.
45 Ɔma-ɔma a, Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ amʋ́ʋ́ bɔwa sumbí ámʋ bɛsankí ba Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Farisifɔ ámʋ wá. Bɛfɩtɛ́ agyópʋ amʋ bɛɛ, “Ntogyi sʋ mlɩmɛ́kɩtá mʋ ba?”
45 Voltaram os guardas para junto dos príncipes dos sacerdotes e fariseus, que lhes perguntaram: Por que não o trouxestes?
46 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ɔhaa mɔ́kʋ́tɔ́ɩ́ fɛ́ oyin ánfɩ kɩ!”
46 Os guardas responderam: Jamais homem algum falou como este homem!...
47 Farisifɔ ámʋ bɛfɩtɛ́ amʋ́ bɛɛ, “Mʋ́ sʋ oyin ámʋ lamlɛ́ mlɩ ɛ́.
47 Replicaram os fariseus: Porventura também vós fostes seduzidos?
48 Mlɩlawun ɔhandɛ ntɛ́ɛ Farisiyin ɔkʋ lahɔ mʋ gyi kɩ?
48 Há, acaso, alguém dentre as autoridades ou fariseus que acreditou nele?
49 Ɛkɛkɛɛkɛ! Ɔdɔm anfɩ bʋmeyín Mose mbla ámʋ ɩwɩ tɔtɔ. Mʋ́ sʋ Bulu ɔlwɩ́ɩ amʋ́.”
49 Este poviléu que não conhece a lei é amaldiçoado!...
50 Ɩnʋ Farisifɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛ, ogyi Nikodemo amʋ́ʋ́ ɔlɔyɔ Yesu wá onyé ámʋ lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ,
50 Replicou-lhes Nicodemos, um deles, o mesmo que de noite o fora procurar:
51 “Anɩ mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ abɛ́ha ɔkʋ ɩpɔ́n asa abɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔnɔ́tɔ́ asʋ́n nú?”
51 Condena acaso a nossa lei algum homem, antes de o ouvir e conhecer o que ele faz?
52 Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Galileayin fʋ́ ɛ́ fʋ́gyi? Kɩ Bulu asʋ́n ámʋtɔ wankláán. Fówun ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔkʋkʋʋkʋ móotsu Galilea ɔmátɔ́.”
52 Responderam-lhe: Porventura és também tu galileu? Informa-te bem e verás que da Galiléia não saiu profeta.
53 [Ɩnʋ amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛnatɩ́ yɔ́ wóyítɔ́.
53 E voltaram, cada um para sua casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.