João 6

New Testament in Nkonya (GH:nko:Nkonya) (NKO_NTW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ɩ́nɩ ɔma a, Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛfa Galilea ɔpʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Tiberia amʋ yɔ́ mʋ́ ɔbɩn.
1 Depois disso, Jesus atravessou o lago da Galileia, que também é chamado de Tiberíades.
2 Ɔdɔm betsiá buo mʋ, tsúfɛ́ ɔdɛ alɔpʋ tsa wánwansʋ.
2 Uma grande multidão o seguia porque eles tinham visto os milagres que Jesus tinha feito, curando os doentes.
3 Mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɔdʋ yɔ́ okúku kʋsʋ, yétsiá asɩ ɩnʋ.
3 Ele subiu um monte e sentou-se ali com os seus discípulos.
4 (Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yudafɔ nkɛá bɔ́pʋgyi Israelfɔsʋ Katsʋn Nkɛ ámʋ ɩlafʋn ta.)
4 A Páscoa , a festa principal dos judeus, estava perto.
5 Ɩnʋ Yesu lótsu ansɩ́ fʋ́á wun ánɩ́ ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bɛbá mʋ wá. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ Filipo ɔbɛ́ɛ, “Nkʋ́nʋ́ abénya atogyihɛ hɔ ha ahá ánfɩ bégyi?”
5 Jesus olhou em volta de si e viu que uma grande multidão estava chegando perto dele. Então disse a Filipe:
6 (Yesu lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ pʋ́sɔ Filipo kɩ, tsúfɛ́ oyin tɔ́á ɔbɔ́bwɛ dodo.)
6 Ele sabia muito bem o que ia fazer, mas disse isso para ver qual seria a resposta de Filipe.
7 Filipo lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ apʋ́ tsra kwe ɩkɔká hɔ atogyihɛ kʋ́ráá á, ɩmɔ́ɔfʋn ánɩ́ okugyíɔkʋ obénya kpalobí gyí!”
7 Filipe respondeu assim: — Para cada pessoa poder receber um pouco de pão, nós precisaríamos gastar mais de duzentas moedas de prata .
8 Simon Petro mʋ pio Andrea, ogyi akasɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ,
8 Então um dos discípulos, André, irmão de Simão Pedro, disse:
9 “Oyimbi ɔkʋ dɛ́ bodobodo apín pútúpútú anu pʋ́ ntsutso iye bwáhɛ́ anyɔ. Támɛ ntɔ ɩ́nɩ bɔ́bwɛ ahá tsɔtsɔɔtsɔ ánfɩ?”
9 — Está aqui um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixinhos. Mas o que é isso para tanta gente?
10 Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha amʋ́ abʋtsiatsia asɩ.” Ahá ámʋ fɛ́ɛ́ betsiá ɩfásʋ́. Ayin ánɩ́ bʋbʋ amʋ́tɔ́ bɔ́bwɛ fɛ́ mpɩ́m-nu (5,000).
10 Jesus disse: Então todos se sentaram. (Havia muita grama naquele lugar.) Estavam ali quase cinco mil homens.
11 Mʋ́ʋ́ Yesu lɔ́hɔ bodobodo amʋ, dá Bulu ɩpán, ɔlɛha beye mʋ́ há ahá ámʋ́ʋ́ bʋtsie ɩnʋ ámʋ. Alɩ kɛ́n ɔlɔbwɛ ntsabi bʋáhɛ́ amʋ ɛ́ nɩ́. Amʋ́tɔ́ okugyíɔkʋ lénya alɩá odeklé.
11 Em seguida Jesus pegou os pães, deu graças a Deus e os repartiu com todos; e fez o mesmo com os peixes. E todos comeram à vontade.
12 Begyi mwɛ sian. Yesu lɛ́bláa akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkʋla síanhɛ amʋ, mɛ́nɩ ɩmɔ́ɔbwɛ atɔ yintáhɛ́.”
12 Quando já estavam satisfeitos, ele disse aos discípulos:
13 Lɛ́lɛ́, bɔtɔsɩ́ síanhɛ amʋ́ʋ́ benya tsú bodobodo anu ámʋtɔ ámʋ. Ɩlɔbʋlá alakpá dúanyɔ kɛ́kɛ́.
13 Eles ajuntaram os pedaços e encheram doze cestos com o que sobrou dos cinco pães.
14 Ahá ámʋ bowun osúna anfɩ Yesu labwɛ́ ánfɩ. Mʋ́ sʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Lɛ́lɛ́, oyin ánfɩ gyí Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ bɔwanlɩ́n mʋ ɩwɩ asʋ́n wá Bulu asʋ́ntɔ́ bɛɛ, ɔbɛ́ba ɔyɩ́tɔ́ ámʋ nɩ́.”
14 Os que viram esse milagre de Jesus disseram: — De fato, este é o
15 Yesu lówun ánɩ́ ahá ámʋ babwɛ́ agywɩɩn bɛɛ, bɛ́ba bɛkɩtá mʋ ɔwʋnlɩ́ntɔ́ yáɩ́ mʋ iwíe. Mʋ́ sʋ mʋ nkʋlɛ ɔlɛladʋ́ yɔ́ nkpá sí amʋ́.
15 Jesus ficou sabendo que queriam levá-lo à força para o fazerem rei; então voltou sozinho para o monte.
16 Brɛ́á owí lɔpɔn a, Yesu akasɩ́pʋ́ bɛkplɩ́ ba Galilea ɔpʋ ɔnɔ́.
16 De tardinha, os discípulos de Jesus desceram até o lago.
17 Owí latá, támɛ Yesu mɔ́kʋ́yínkí bɔtʋ amʋ́. Mʋ́ sʋ bɔdʋ wíé ɔklʋntɔ, bʋdɛfa bɔyɔ́ Kapernaum.
17 Subiram num barco e começaram a atravessar o lago na direção da cidade de Cafarnaum. Quando já estava escuro, Jesus ainda não tinha vindo se encontrar com eles.
18 Afú kpɔnkpɔntɩ kʋ lɛ́ba ɩdɛtsʋ́ʋn, ɔpʋ amʋ lɔ́wa dabɩ.
18 De repente, um vento forte começou a soprar e a levantar as ondas.
19 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, akasɩ́pʋ́ amʋ baplá ɔklʋn amʋ yɔ́ fɛ́ máɩlɩ asa ntɛ́ɛ ana. Ɩnʋ bowun ánɩ́ Yesu ná ɔpʋ amʋsʋ ɔbá amʋ́ wá. Mʋ́ sʋ ifú lɛkɩtá amʋ́.
19 Os discípulos já tinham remado uns cinco ou seis quilômetros, quando viram Jesus andando em cima da água e chegando perto do barco. E ficaram com muito medo.
20 Támɛ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ nɩ́, mlɩmánya ifú!”
20 Mas Jesus disse:
21 Ɩnʋ botsu mʋ wá ɔklʋn amʋtɔ ansigyísʋ́. Ilotsutsúa ɩwankɩ amʋ́ á, ɔklʋn amʋ lawíé otsubúnɔ, ɔtɩ́nɛ́ amʋ́ʋ́ bɔyɔ́ ámʋ.
21 Então eles o receberam com prazer no barco e logo chegaram ao lugar para onde estavam indo.
22 Ɔyɩ́ kɛhɛ a, ɔdɔm amʋ́ʋ́ besi bʋbʋ ɔpʋ amʋ ɔbɩn ɩnʋ ámʋ bowun ánɩ́ ɔklʋn kʋkʋ ɩtráa mɛlɩ́ɩ́ ɩnʋ. Mʋ́á tɛkɩ ɩlɩɩ́ ɩnʋtɔ akasɩ́pʋ́ amʋ bowie nátɩ́ nɩ́. Bowun ánɩ́ Yesu mówie mʋ́tɔ́ asa bɛnatɩ́.
22 No dia seguinte a multidão que estava no lado leste do lago viu que ali só havia um barco pequeno. Sabiam que Jesus não tinha embarcado com os discípulos, pois estes haviam saído sozinhos.
23 Mʋ́ ɔma a, nklʋn akʋ lótsu Tiberia wúlutɔ bɛlɩɩ́ mantáa ɔtɩ́nɛ́ ámʋ́ʋ́ begyi bodobodo amʋ́ʋ́ Yesu lɛ́da Bulu ɩpán pʋ́há amʋ́ ámʋ.
23 Enquanto isso, outros barcos chegaram da cidade de Tiberíades e encostaram perto do lugar onde a multidão tinha comido pão depois de o Senhor Jesus ter dado graças.
24 Ɔdɔm amʋ bowun ánɩ́ Yesu lanátɩ́ ɩnʋ, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɛ́ bʋma ɩnʋ. Mʋ́ sʋ bɔdʋ wíé nklʋn amʋtɔ yɔ́ Kapernaum, bʋdɛ Yesu dunká.
24 Quando viram que Jesus e os seus discípulos não estavam ali, subiram nos barcos e saíram para Cafarnaum a fim de procurá-lo.
25 Brɛ́á ɔdɔm amʋ boyówun Yesu ntsu ɔbɩn ɩnʋ á, bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, brɛ́ mɔmʋ fobowie nfɩ?”
25 A multidão encontrou Jesus no lado oeste do lago, e perguntaram a ele: — Mestre, quando foi que o senhor chegou aqui?
26 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Megyí osúna amʋ́ʋ́ ndɛbwɛ mlɩdéwúun amʋ sʋ mlɩgyá mɩ́ ɔkpa. Mboún bodobodo amʋ́ʋ́ nɛha mlɩ, mlɩlégyí mwɛ ámʋ sʋ.
26 Jesus respondeu:
27 Mlɩmáwun ipian atogyihɛ ánɩ́ iteyíntá sʋ. Mboún mlɩwun ipian mʋ́á ibétsiá yɔ́, ɩbɛ́ha nkpa ánɩ́ ɩtamatá, ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛ́ha mlɩ sʋ. Tsúfɛ́ mɩ́ mɩ́ Sɩ́ Bulu lahɩɛ nsʋ ánɩ́ mbʋ ɔkpa há mʋ́.”
27 Não trabalhem a fim de conseguir a comida que se estraga, mas a fim de conseguir a comida que dura para a vida eterna. O
28 Bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Gyʋma mɔmʋ abwɛ́ɛ isuna ánɩ́ anɩdɛ́ tɔ́á Bulu tekle bwɛ?”
28 — O que é que Deus quer que a gente faça? — perguntaram eles.
29 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Tɔ́á Bulu déklé ɔbɛ́ɛ mlɩbwɛ́ɛ gyí, mlɩhɔ mɩ́ ánfɩ ɔlɔwa sɩ́sɩ́ ánfɩ gyi.”
29 — Ele quer que vocês creiam naquele que ele enviou! — respondeu Jesus.
30 Ɩnʋ bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Osúna mɔmʋ fɔ́bwɛ abówun, mɛ́nɩ abɔ́hɔ fʋ gyi? Ntɔ fɔ́bwɛ?
30 Eles disseram: — Que milagre o senhor vai fazer para a gente ver e crer no senhor? O que é que o senhor pode fazer?
31 Anɩ anáin begyi mana dimbí ámʋsʋ. Bɔwanlɩ́n mʋ́ wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Mose lɛ́ha amʋ́ atɔ́á ilotsu ɔsʋ́sʋ́ bá begyi.’ ”
31 Os nossos antepassados comeram o maná no deserto, como dizem as Escrituras Sagradas : “Do céu ele deu pão para eles comerem.”
32 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Megyí Mose lɛ́ha mlɩ atogyihɛ amʋ tsú ɔsʋ́sʋ́. Mɩ́ Sɩ́ lɛ́ha mlɩ bodobodo onutónutó ámʋ tsú ɔsʋ́sʋ́.
32 Jesus disse:
33 Tsúfɛ́ bodobodo ánɩ́ Bulu tɛhá gyí mɩ́ ánfɩ natsú ɔsʋ́sʋ́ bá, nɛbá bɛha ɔyɩ́tɔ́ ahá nkpa ánfɩ.”
33 Porque o pão que Deus dá é aquele que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Ahá ámʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Owíé, tsia ha anɩ bodobodo anfɩ brégyíbrɛ́, tsú séi pʋ́ya.”
34 — Queremos que o senhor nos dê sempre desse pão! — pediram eles.
35 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́gyí bodobodo amʋ́ʋ́ ɩtɛhá nkpa ámʋ nɩ. Akʋ́n mɛ́ɛkɩtá ɔhá ánɩ́ ɔlɛba mɩ́ wá ɛkɛkɛɛkɛ. Ɔmɛwʋ́lɩ mɛ́ɛkɩtá ɔhá ánɩ́ ɔlɔhɔ mɩ gyi ɛ́ ɛkɛkɛɛkɛ.
35 Jesus respondeu:
36 Fɛ́ alɩá nɛbláa mlɩ á, mlɩlawun mɩ, támɛ mlɩmɔ́kʋ́hɔ mɩ gyi bɔfʋn séi.
36 Mas eu já disse que vocês não creem em mim, embora estejam me vendo.
37 Ɔhagyíɔha ánɩ́ Ɔsɩ́ ámʋ lɛ́ha mɩ́ ɔbɛ́ba mɩ́ wá. Mméegya ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɛba mɩ́ wá.
37 Todos aqueles que o Pai me dá virão a mim; e de modo nenhum jogarei fora aqueles que vierem a mim.
38 Tsúfɛ́ mmotsu ɔsʋ́sʋ́ ba mbɛ́ɛ, nɛbá bɔbwɛ tɔ́á ndeklé. Mboún tɔ́á ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ sɩ́sɩ́ ámʋ déklé ɔbwɛkpá nɛba.
38 Pois eu desci do céu para fazer a vontade daquele que me enviou e não para fazer a minha própria vontade.
39 Tɔ́á ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ sɩ́sɩ́ ámʋ déklé gyí, ahá ámʋ́ʋ́ ɔlɔpʋhá mɩ́ ámʋtɔ ɔkʋkʋ mádalɩ mɩ́ ɩbɩ. Mboún nkʋ́sʋa amʋ́ fɛ́ɛ́ tsu afúlitɔ ɛkɛ tráhɛ amʋ.
39 E a vontade de quem me enviou é esta: que nenhum daqueles que o Pai me deu se perca, mas que eu ressuscite todos no último dia.
40 Tɔ́á mɩ́ Sɩ́ ámʋ tekle gyí, ɔhagyíɔha ánɩ́ olowun mɩ́, mʋ Bi ánfɩ, hɔ mɩ gyi obénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá. Nɔ́kʋsʋ́a mʋ tsú afúlitɔ ɛkɛ tráhɛ amʋ.”
40 Pois a vontade do meu Pai é que todos os que veem o Filho e creem nele tenham a vida eterna; e no último dia eu os ressuscitarei.
41 Ɩ́nɩá Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́gyí bodobodo amʋ́ʋ́ notsu ɔsʋ́sʋ́ ba amʋ nɩ” sʋ á, Yudafɔ ámʋ bɔwa mʋ wuntí bɩ. Bɛɛ, “Megyí Yosef mʋ bi Yesu amʋ nɩ? Anɩméyín mʋ sɩ mʋa mʋ yin? Ɔkpa mɔmʋ sʋ́ ɔdɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Ɔsʋ́sʋ́ notsu nɛba?’ ”
41 Eles começaram a criticar Jesus porque ele tinha dito: “Eu sou o pão que desceu do céu.”
42 — ausente —
42 E diziam: — Este não é Jesus, filho de José? Por acaso nós não conhecemos o pai e a mãe dele? Como é que agora ele diz que desceu do céu?
43 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩsi wuntí mlɩ wʋlɛwʋlɛ.
43 Jesus respondeu:
44 Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ ba mɩ́ wá, nkɛ́tɩ mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ sɩ́sɩ́ ámʋ lakpá mʋ ba mɩ. Mɩ́ ɛ́ nɔ́kʋsʋ́a mʋ tsú afúlitɔ ɛkɛ tráhɛ amʋ.
44 Só poderão vir a mim aqueles que forem trazidos pelo Pai, que me enviou, e eu os ressuscitarei no último dia.
45 Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋ lɔ́wanlɩ́n tswɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Bulu obósuná ahá fɛ́ɛ́ atɔ́.’ Ɔhagyíɔha ánɩ́ alanú mɩ́ Sɩ́ asʋ́n, kásɩ́ mʋ́ tsú mʋ wá tɛba mɩ́ wá.
45 Nos
46 Ɔhaa mɔ́kʋ́wun Ɔsɩ́ ámʋ kɩ. Mɩ́ ánfɩ notsu Bulu wá bá anfɩ nkʋlɛ láwun mʋ kɩ.
46 Isso não quer dizer que alguém já tenha visto o Pai, a não ser aquele que vem de Deus; ele já viu o Pai.
47 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ mɩ gyi bʋ nkpa ánɩ́ ɩtamatá.
47 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem crê tem a vida eterna.
48 Mɩ́gyí bodobodoá ɩtɛhá nkpa nɩ́.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Ɩ́nɩá mlɩ anáin begyi mana dimbísʋ́ óó á, amʋ́ fɛ́ɛ́ bowu.
49 Os antepassados de vocês comeram o maná no deserto, mas morreram.
50 Támɛ bodobodo anfɩ gyí mʋ́a ɩlatsú ɔsʋ́sʋ́ bá, mɛ́nɩ ɔhagyíɔha ánɩ́ obégyi mʋ́ móowu nɩ́.
50 Aqui está o pão que desce do céu; e quem comer desse pão nunca morrerá.
51 Mɩ́gyí bodobodo amʋ́ʋ́ ntɛhá nkpa, natsú ɔsʋ́sʋ́ ba amʋ nɩ. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ogyi bodobodo anfɩ obétsiá nkpa, omóowu ɛkɛkɛɛkɛ. Mɩ́ ɔyʋlʋ́ʋ gyí bodobodo amʋ. Mʋ́ nési há, mɛ́nɩ ɔyɩ́tɔ́fɔ bénya nkpa nɩ́.”
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Se alguém comer desse pão, viverá para sempre. E o pão que eu darei para que o mundo tenha vida é a minha carne.
52 Ɩnʋ Yudafɔ ámʋ benya asʋ́n anfɩ́ Yesu lablɩ́ ánfɩ ɩwɩ ɔblɔ́. Amʋ́ wʋlɛwʋlɛ begyi aba nwɛ́ɛn bɛɛ, “Nkálɩ oyin ánfɩ ɔbɛ́talɩ́ pʋ́ mʋ ɔyʋlʋ́ʋ há anɩ ɔbɛ́ɛ agyíi?”
52 Aí eles começaram a discutir entre si. E perguntavam: — Como é que este homem pode dar a sua própria carne para a gente comer?
53 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Nɩ́ mlɩmégyi mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɔyʋlʋ́ʋ, nu mɩ́ obugya a, mlɩmá nkpa ánɩ́ ɩtamatá kʋkʋʋkʋ mlɩtɔ.
53 Então Jesus disse:
54 Ɔhá ánɩ́ olegyi mɩ́ ɔyʋlʋ́ʋ, nu mɩ́ obugya bʋ nkpa ánɩ́ ɩtamatá. Nɔ́kʋsʋ́a mʋ tsú afúlitɔ ɛkɛ tráhɛ amʋ.
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Tsúfɛ́ mɩ́ ɔyʋlʋ́ʋ igyi atogyihɛ onutó, mɩ́ obugya ɛ́ igyi atonuhɛ onutó.
55 Pois a minha carne é a comida verdadeira, e o meu sangue é a bebida verdadeira.
56 Ɔhá ánɩ́ ogyi mɩ́ ɔyʋlʋ́ʋ, nu mɩ́ obugya tsie mɩtɔ, mɩ́ ɛ́ ntsie mʋtɔ.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue vive em mim, e eu vivo nele.
57 Mɩ́ Sɩ́ Ɔkɩankpapʋ amʋ lɔ́wa mɩ́ sɩ́sɩ́. Mʋ sʋ́ mbʋ nkpa. Mʋ́ sʋ fʋ́á fegyi mɩ a, mɩ́ sʋ fʋ́ ɛ́ fʋbʋ nkpa.
57 O Pai, que tem a vida, foi quem me enviou, e por causa dele eu tenho a vida. Assim, também, quem se alimenta de mim terá vida por minha causa.
58 Mɩ́gyí bodobodo onutóá notsu ɔsʋ́sʋ́ ba nɩ. Mlɩ anáin begyi mána, támɛ bowu. Ɔhá ánɩ́ ogyi bodobodo anfɩ mʋ́ obétsiá nkpa ánɩ́ ɩtamatá.”
58 Este é o pão que desceu do céu. Não é como o pão que os antepassados de vocês comeram e mesmo assim morreram. Quem come deste pão viverá para sempre.
59 Yesu lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ brɛ́á ɔdɛ atɔ́ suná Kapernaum, Yudafɔ ofíakpa.
59 Jesus disse isso quando estava ensinando na sinagoga de Cafarnaum.
60 Yesu abúopʋ tsɔtsɔɔtsɔ ámʋtɔ akʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, bɛblɩ́ bɛɛ, “Atosunáhɛ́ ánfɩ mʋ́ bʋ ɔnlɩn o! Ma ɔbɛ́talɩ́ hɔ mʋ́?”
60 Muitos seguidores de Jesus ouviram isso e reclamaram: — O que ele ensina é muito difícil! Quem pode aceitar esses ensinamentos?
61 Yesu lówun ánɩ́ mʋ abúopʋ amʋtɔ akʋ bʋdɛ wunti ánɩ́ alablɩ́ alɩ sʋ á, ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Asʋ́n ánfɩ ɩlahan mlɩ?
61 Não disseram nada a Jesus, mas ele sabia que eles estavam resmungando contra ele. Por isso perguntou:
62 Mʋ́mʋ́ nɩ́ mlowun Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ámʋ ɔyɔ́ ɔtɩ́nɛ́á olotsu ba mɛ, nkálɩ mlɔ́bwɛ?
62 E o que aconteceria se vocês vissem o
63 Bulu Ɔŋɛ́ ámʋ tɛ́há nkpa. Nyankpʋsa ɔwʋnlɩ́n mʋ́ á, kpaalɩ ígyi. Asʋ́n ánfɩ ndɛ mlɩ bláa anfɩ itsú Ɔŋɛ́ ámʋ́ʋ́ ɔtɛhá nkpa ámʋ wá,
63 O Espírito de Deus é quem dá a vida, mas o ser humano não pode fazer isso. As palavras que eu lhes disse são espírito e vida,
64 támɛ mlɩtɔ akʋ bʋmɔhɔ mʋ́sʋ́ gyi.” Yesu lówun amʋ́á bʋmɔhɔ mʋ́sʋ́ gyi pʋ́ ɔhá ánɩ́ ɔbɛ́lɛ mʋ há yáɩ́ dodoodo.
64 mas mesmo assim alguns de vocês não creem. Jesus disse isso porque já sabia desde o começo quem eram os que não iam crer nele e sabia também quem ia traí-lo.
65 Ɔlɛtrá bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩ́nɩ sʋ́ nɛbláa mlɩ mbɛ́ɛ, ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ ba mɩ́ wá, nkɛ́tɩ mɩ́ Sɩ́ lakpá mʋ ba mɩ” nɩ́.
65 Jesus continuou:
66 Tsú ɛkɛ ámʋ a, Yesu abúopʋ amʋ tsɔtsɔɔtsɔ beyinkí mʋ ɔma, bʋmɛtrá buo mʋ.
66 Por causa disso muitos seguidores de Jesus o abandonaram e não o acompanhavam mais.
67 Mʋ́ sʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ ɛ́ mlɩdékléá mléyinkí mɩ́ ɔma lóó?”
67 Então ele perguntou aos doze discípulos:
68 Simon Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Owíé, ma wá abɔ́yɔ? Fʋ́ wá asʋ́n ánɩ́ ɩtɛhá nkpá ánɩ́ ɩtamatá bʋ.
68 Simão Pedro respondeu: — Quem é que nós vamos seguir? O senhor tem as palavras que dão vida eterna!
69 Anɩlahogyi, anɩlabɩ́ ánɩ́ fʋ́gyí Ɔha Wankɩ́hɛ́ amʋ́ʋ́ fotsú Bulu wá ámʋ nɩ.”
69 E nós cremos e sabemos que o senhor é o Santo que Deus enviou.
70 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ ahá dúanyɔ nɛlɛ, támɛ mlɩtɔ ɔkʋ gyí ɔbʋnsám!”
70 Jesus disse:
71 (Simon Iskariot mʋ bi Yuda ɔdɛ á. Tsúfɛ́ ogyi akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛ. Mʋ ɔbɛ́lɛ mʋ há nɩ́.)
71 Ele estava falando de Judas, filho de Simão Iscariotes. Pois Judas, embora fosse um dos doze discípulos, ia trair Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.