Tito 1
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NTLH
1 Ɨma Pɔlɔ̀, Kàgàwà bhà ɨnɔ, ndɨrɔ̀ Yěsù Krɨ́stɔ̀ bhà uvitatálɛ, ma màndǐ ndɨ yàrɨ́ bhàrʉwà. Kàgàwà ívì ma ndɨ́nɨ̌ ma mɔnzɨ tɨ́ yà ndɨ̀ ndóvò fɨ̌ndà alɛ dzʉ̀nà rà’ù ndɨ̀, madʉ̀ abádhí àbhʉ rʉ̀nɨ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ nɔ̀fɔ̀ okota-tɨdɔ̀ dɔ̌ obhónga.
1 Eu, Paulo, servo de Deus e apóstolo de Jesus Cristo, escrevo esta carta. Eu fui escolhido e mandado para ajudar a tornar mais forte a fé que o povo de Deus tem e para fazer com que eles conheçam a verdade ensinada pela nossa religião,
2 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, abádhí rɨ̌ dhu à’u àbà ɨ̀ ràrɨ̌ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga àbà, àdhàdhɨ̀ yà ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ tɨ̀tɔ̀ ʉ̀nɔ Kàgàwà náakɔ̀ ndɨ ípìrɔ̌nga tɔ́ làká àlɛ̌ tɔ̀ mʉ̀hàngʉ́ ɔ̀ rɔ̀ dhu bhěyi.
2 que se baseia na esperança de recebermos a vida eterna. Deus, que não mente, nos prometeu essa vida, antes da criação do mundo,
3 Ndɨ̀ ndàla àkǎkǎ dhu tɨ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Kàgàwà ábhʉ ìndrǔ rʉ̀nɨ pbɨ̀ndà ɔtɛ yà ma mʉ́nɔna ìndrǔ tɔ̀ pbɨ̀ndà màkʉ̌rʉ̀-otù ɔ̌. Ndɨ kasʉ nɨ́ yà Kàgàwà àlɛ̌ tɔ́ Ɔ̀gʉ̀ba níbhò fudú ndɨ́nɨ̌ ma mongó tɨ́ ɔ̀nzɨ̀nà.
3 e no tempo certo ele a revelou na sua mensagem. Essa mensagem foi entregue a mim, e eu a anuncio por ordem de Deus, o nosso Salvador.
4 Nɨ́ ma màndǐ yàrɨ́ bhàrʉwà ɨndʉ̀ Titǒ. Nyɨ nɨ́ idhùdu nyʉ́, ɔ́yɔ̌ rɔ̀ kɔ́rɔ́ àlɛ̌ ká’ù Yěsù Krɨ́stɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Àlɛ̌ t’Ábanà Kàgàwà, àlɛ̌ tɔ́ Ɔ̀gʉ̀ba Yěsù Krɨ́stɔ̀ mànà nákǎ ’àso nyɨ, ’àdʉ̀ nyabhʉ nyadɨ màrʉ̀ngà ɔ̌.
4 Escrevo a você, Tito, meu verdadeiro filho na fé, esta fé que é sua e minha. Que a
5 Ma mʉ́bhà nyɨ Krɛ̌tɛ̀ tɔ́ sɔ̀ngà dɔ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ nyohú tɨ́ ányɨ̀ Kànɨsà ɔ̀nǎ ɨ̀ nʉ́bhǎ dhu-nyɨ̀tɨ̀, ndɨrɔ̀ ndɨ́nɨ̌ nyɨ nyovó tɨ́ pbàkʉ̀rʉ̌ nyʉlɨ Kànɨsà ɔ̌ kɔ́rɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀nǎ, àdhàdhɨ̀ yà ɨma nyʉ́ ma mɔ́vɔ̀ ɨndʉ̀ dhu bhěyi.
5 Eu o deixei na ilha de Creta para que você pusesse em ordem o que ainda faltava fazer e para nomear em cada cidade os presbíteros das igrejas. Lembre das minhas ordens:
6 Mʉ̀kʉ̀rʉ̌ tɨ́ nyɨ nyóvòna alɛ àkǎ ndɨ̀’ɨ̀ ɨ̀mbǎ nzɛ́rɛ dhu tɨ́ ka kɔ́zʉ̀na dhu rɨ̌’ɨ̀ nyʉnatsì alɛ tɨ́. Kàkǎ ndɨ̀’ɨ̀ atdí tɨ́ arɨ́’ɨ̀ tsìbhálɛ nà alɛ tɨ́. Kàbhà inzo àkǎ ɨ̀’ɨ̀ Yěsù ná’ù alɛ tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ ɨ̀’ɨ̀ nzɛ́rɛ mʉ̀tsɔ dɔ̌, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ mʉ̀gàyɨ̀ dɔ̌ ka karɔ́bhʉna alɛ tɨ́.
6 O presbítero deve ser um homem que ninguém possa culpar de nada; deve ter somente uma esposa; os seus filhos devem ser cristãos e não ter fama de maus ou desobedientes.
7 Kànɨsà dɔ̌nga àndà arɨ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ nákǎ nzá nzɛ́rɛ dhu tɨ́ ka kɔ́zʉ̀na dhu rɨ̀’ɨ̀ nyʉnatsì, ka nɨ́ Kàgàwà nyʉ́ ɨ́lɨ pbɨ̀ndà kasʉ dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ nɨ́dhunɨ̌. Kàkǎ nzá ndɨ̀’ɨ̀ ɔ̀tɛ̌na kɛ̀lɛ̌ nózè kɨrɨ̀ alɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ kàkǎ nzá ndɨ̀’ɨ̀ akyɛ arákǒ alɛ tɨ́. Kàkǎ nzá ndɨ̀’ɨ̀ ɨwa óvò alɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ kàkǎ nzá ndɨ̀’ɨ̀ àrǐ dɔ̀ arɨ́ dhu ɔ̀nzɨ alɛ tɨ́. Kàkǎ nzá ndɨ̀’ɨ̀ ɨnzá ákǎ otu ɔ̌ ka kóngyèna malɨ̀ átdǔ afína alɛ tɨ́.
7 Pois aquele que tem a responsabilidade do trabalho de Deus, como bispo , deve ser um homem que não possa ser culpado de nada. Não deve ser orgulhoso, nem ter mau gênio, não deve ser chegado ao vinho, nem violento, nem ganancioso.
8 Pbɛ́tʉ̀ kàkǎ ndɨ̀’ɨ̀ olo àkɔ̌ arɨ́ mběyi alɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ ídzìnga nózè ndɔ̀nzɨ̀ ìndrǔ tɔ̀ alɛ tɨ́. Kàkǎ ndɨ̀’ɨ̀ mběyi arɨ́ ɨnga ɨ̀rɛ̀ alɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ obhónánga dɔ̌ arɨ́ dhu ɔ̀nzɨ alɛ tɨ́. Kàkǎ ndɨ̀’ɨ̀ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɨ́lǎ alɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ afína ɔ̀tɔ̀ rádʉ̀ alɛ tɨ́.
8 Deve estar disposto a hospedar pessoas na sua casa e deve amar o bem. Deve ser prudente, justo, dedicado a Deus e disciplinado.
9 Kànɨsà ʉ̀nda arɨ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ nákǎ ndà’ù obhónánga tɔ́ ɔtɛ atdyúna nyʉ́ nà yà fɨ̌ndà ka kúdhe ka dhu bhěyi. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, kà rǎdʉ̀ ìndrǔ dzʉ̀nà ɔ̀nzɨ̀ mběyi nyʉ́, rɨ̀fʉ obhónánga tɔ́ ɔtɛ, ndàdʉ̀ ’àgò rɨ́ ndɨ̀ nà alɛ nábhʉ rʉ̀nɨ ɨ̀ ka kʉ́trǎ rɔ́ nga.
9 Deve se manter firme na mensagem que merece confiança e que está de acordo com a doutrina. Assim ele poderá animar os outros com o verdadeiro ensinamento e também mostrar o erro dos que são contra esse ensinamento.
10 Obhó tɨ́, Yěsù ná’ù Pbàyàhúdí nzínzì ɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ Kànɨsà tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ rǔdhěna dhu ɨ̀fʉ̌ alɛ rɨ̌’ɨ̀ ìnè ibí nyʉ́. Abádhí rɨ̌ ɨnzá àkǎ dhu ùdhě ìndrǔ tɔ̀, ’àdʉ̀ ìndrǔ àbhʉ rà’ù tɨ̀tɔ̀ tɔ́ ɔtɛ.
10 Pois existem muitos, principalmente os que vieram do Judaísmo, que são revoltados e enganam os outros com as suas tolices.
11 Nɨ́, dhu àkǎ nyabhʉ abádhí rɨ̀nɛ̀, abádhí rǒwu ɨdzá alɛ nʉ́gɛrɛ rɔ̌ kɔ́rɔ́ ɨnzá àkǎ kudhe ìndrǔ tɔ̀ dhu-otù ɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ’ongyé tɨ́ malɨ̀ ɨnzá àkǎ otu ɔ̌ nɨ́dhunɨ̌.
11 É preciso fazer com que eles parem de falar, pois estão atrapalhando famílias inteiras por ensinarem o que não devem, com a intenção vergonhosa de ganhar dinheiro.
12 Abádhí nzínzì ɔ̌ atdí alɛ, abádhí tɔ́ atdí nabì nyʉ́ nɔ́vɔ̀ dhu ndàtɨ: «Krɛ̌tɛ̀ ɔ̌ bhà narɨ́ tɨ̀tɔ̀ ʉ̀nɔ arɨ́ alɛ. Abádhí arɨ́ ’ɔ̀nzɨ ɔ̀rɔ̌rʉ̀ ɨ̀zǎ bhěyi. Abádhí ózè nzá ’ɔ̀nzɨ̀ atdí kasʉ mà, pbɛ́tʉ̀ abádhí ózè nɨ́ ɔ̀nyʉ̀ ɔ̀nyʉ ɨ̀’ɨ́ dhu kɛ̀lɛ̌.»
12 Foi justamente um deles, um profeta da ilha de Creta , quem disse: “Os cretenses só dizem mentiras. São como animais selvagens, são uns preguiçosos que só pensam em comida.”
13 Nɨ́ wɔ̀ alɛ ʉ̀nɔ̀ dhu nɨ́ obhó dhu nyʉ́. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, dhu àkǎ nyɔrʉ̀ ɔbɨ nyʉ́ nà ɨ alɛ dɔ̌, ndɨ́nɨ̌ fɨ̀yɔ́ a’uta ɨ’ɨ tɨ́ otùna ɔ̌,
13 E ele tinha razão quando disse isso. Portanto, você tem de repreender duramente esses falsos mestres para que sejam sadios na fé
14 ɨ̀nzɨ̌ ɨ̀ nʉmbɛ̀ tɨ́ Pbàyàhúdí aráwɛ̌na angyinǎ rɔ̀ ʉ́dà dhu t’ɨ́rɨta rɔ̌, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ ’adʉ̀ tɨ́ obhónga rɔ̌rɔ̀ úwǐ alɛ tɔ́ ʉyátá nɨ́fʉ.
14 e parem de dar atenção a histórias inventadas por judeus e a ensinamentos humanos que vêm de pessoas que rejeitam a verdade.
15 Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɨ́lǎ alɛ tɔ̀, kɔ́rɔ́ dhu ɨ̀lǎ wà. Pbɛ́tʉ̀ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɔ́tɨ̀ alɛ mà, yà ɨnzá ka ná’ù alɛ mànà tɔ̀, kɔ́rɔ́ dhu rɨ̌’ɨ̀ ìndrǔ ɨ̀tɨ̌ rɨ́ dhu tɨ́, abádhí tɔ́ ɨnga t’ʉ́nɨta mà, abádhí tɔ́ ɨnga t’ɨ́rɛ̀ta mànà nɔ́tɨ̀ wà Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ nɨ́dhunɨ̌.
15 Tudo é puro para os que são puros; mas nada é puro para os impuros e descrentes, pois a mente e a consciência deles estão sujas.
16 Abádhí arɨ́ ’àtɨ ɨwà ɨ̀ ʉ́nɨ Kàgàwà dhu tɨ́, pbɛ́tʉ̀ abádhí-kàsʉ̌ nɨ́tɛ̀ wà dhu kpangba ɨnzá abádhí rʉ́nɨ Kàgàwà. Abádhí nɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ ɔ́ndrɔ̀ alɛ. Abádhí arɨ́ nzɨ̌ Kàgàwà ɨ̀fʉ̌, ndɨrɔ̀ abádhí rɔ̌nzɨna atdí ídzì dhu mà rɨ̌’ɨ̀ mbǎ.
16 Eles dizem que conhecem a Deus, mas o que eles fazem mostra que isso não é verdade. Estão cheios de ódio, são rebeldes e não são capazes de fazer nenhuma coisa boa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tito 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.