Romanos 10
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NVT
1 Àbanɨ̌nzó, ma mɨ́ atdyúna òho dhu, ndɨrɔ̀ ma mɨ́ mɨtsɔ̀ Kàgàwà-rɔ̌ Pbàìsràyélí-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ̌ dhu nɨ́ Kàgàwà ràkǎ ndɨ̀gʉ̌ abádhí.
1 Irmãos, o desejo de meu coração e minha oração a Deus é que o povo de Israel seja salvo.
2 Obhó tɨ́, ɨma nɨ́ yà ma mʉ́nɔna dhu tɔ́ ngàmbì: abádhí nɨ́ atdídɔ̌ Kàgàwà nózè ’ɨ̀fʉ alɛ, pbɛ́tʉ̀ ndɨ ɨfʉta náhʉ nzá obhóná ɨnga t’ʉ́nɨta ɔ̀ rɔ̀.
2 Sei da dedicação deles por Deus, mas é entusiasmo sem entendimento.
3 Abádhí-dɔ álʉ̌ nzá ɨ̀ngbà dhu bhěyi màtɨ́ Kàgàwà arɨ́ ìndrǔ ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́ dhu, ’àdʉ̀ dhu ɔ̀nɛ̀ ɨ̀dɨ̀ fɨ̀yɔ́ obhónánga ɨ̀tɨ́rɔ̀. Abádhí úvǒ ɨ̀ ɨ̀nzɨ̌ ’ʉ̀ngʉ obhónángatálɛ tɨ́ Kàgàwà rɨ̌ ’ɔ̀zʉ̀ ɔ̀ná otu.
3 Pois, não entendendo a maneira como Deus declara as pessoas justas diante dele, apegam-se a seu próprio modo de se tornar justos tentando seguir a lei, e recusam a maneira de Deus.
4 Obhó tɨ́, Krɨ́stɔ̀-otù ɔ̌, Ʉyátá nárà àhʉ ndɨ̀ ndàkǎnà ndàrà àhʉ rɔ́, ndɨ́nɨ̌ Krɨ́stɔ̀ nà’ù ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ alɛ mà nɔ́zʉ̀ Kàgàwà adʉ̀ tɨ́ obhónángatálɛ tɨ́.
4 Pois Cristo é o propósito para o qual a lei foi dada. Como resultado, todo o que nele crê é declarado justo.
5 Yàrɨ́ nɨ́ Músà andí Ʉyátá ɨ̀fʉ̌ ka kɨ́ dhu-otù ɔ̌ Kàgàwà rɨ̌ ìndrǔ ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́ dhu dɔ̌ dhu. Kǎtɨ: «Ʉyátá ʉ́nɔ̀ dhu ɨ̀fʉ̌ rɨ́ alɛ, nɨ́ rǎdʉ̀ ípìrɔ̌nga àbà ndɨ Ʉyátá-otù ɔ̌.»
5 Moisés escreve que o modo pelo qual a lei torna alguém justo exige obediência a todos os seus mandamentos.
6 Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà rɨ̌ ìndrǔ ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́ a’uta-otù ɔ̌ dhu rɨ̌ mbǎ ɨ̀’ɨ̀ ɔbɨ tɨ́ ìndrǔ tɔ̀. Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá ɔ̀ ka kándǐ dhu ndɨ dhu dɔ̌ katɨ, nyɨ ràkǎ nzá nyatɨ afínʉ ɔ̀: «Ádhɨ ndɨ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rúpo?» Ndɨ dhu nádʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ Krɨ́stɔ̀ àbhʉ̌ nyɨ nyɨ́ rìfò ányɨ̀rɔ̀ dhu bhěyi dhu.
6 Mas o modo pelo qual a fé torna alguém justo diz: “Não diga em seu coração: ‘Quem subirá ao céu?’ (para trazer Cristo para a terra).
7 Ndɨrɔ̀, nyɨ nyàkǎ nzá nyatɨ: «Ádhɨ ndɨ ɔvɛ-bvʉ̀ rófo?» Ndɨ dhu nádʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ Krɨ́stɔ̀ àbhʉ̌ nyɨ nyɨ́ rùpò ányɨ̀ rɔ̀ dhu bhěyi dhu.
7 E não diga: ‘Quem descerá ao lugar dos mortos?’ (para trazer Cristo de volta à vida)”.
8 Pbɛ́tʉ̀, yàrɨ́ nɨ́ ndɨ Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá ʉ́nɔ̀ Kàgàwà rɨ̌ ìndrǔ ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́ a’uta-otù ɔ̌ dhu dɔ̌ dhu: «Kàgàwà bhà Ɔtɛ rɨ̌’ɨ̀ ɨ́kyɛ̀rɔ̌ tɨnʉ́, kà rɨ̌’ɨ̀ linʉ́ ndɨrɔ̀ kà rɨ̌’ɨ̀ afínʉ ɔ̀.» Ndɨ Ɔtɛ nɨ́ Krɨ́stɔ̀ à’u ka kɨ́ dhu dɔ̌ mǎ marɔ́vɔna ìndrǔ tɔ̀ Ɔtɛ.
8 Na verdade, diz: “A mensagem está bem perto; está em seus lábios e em seu coração”. E essa mensagem é a mesma que anunciamos a respeito da fé:
9 Nyɨ nyapɛ́ dhu ʉ̀nɔ kpangba tsʉ̀nʉ nyʉ́ nɨ̌ nyatɨ Yěsù ràrɨ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ, nyadʉ̀ dhu à’ù atdí afínʉ nyʉ́ nà ɨwà Kàgàwà rabhʉ̀ ka rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀, nɨ́ nyɨ nyádʉ̀ ɔ̀gʉ̀ ɔ̀gʉ̀.
9 se você declarar com sua boca que Jesus é Senhor e crer em seu coração que Deus o ressuscitou dos mortos, será salvo.
10 Obhó tɨ́, ìndrǔ apɛ́ Yěsù Krɨ́stɔ̀ ná’u afína nyʉ́ ɔ̀ rɔ̀, nɔ́zʉ̀ Kàgàwà rǎdʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́. Ndɨrɔ̀, kǎpɛ́ ka ndɨ̀ ndà’ù dhu ʉ̀nɔ kpangba tsʉ̀na nyʉ́ nɨ̌, nɨ́ Kàgàwà rǎdʉ̀ kɨ̀gʉ ɨ̀gʉ̌.
10 Pois é crendo de coração que você é declarado justo, e é declarando com a boca que você é salvo.
11 Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna: «Ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà náapɛ́ kà’u, nɨ́ ndɨ alɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ dhu òzù ndàtɨ, kɔkɔ́rɔ̀ ndɨ̀ ra’u ka.»
11 Como dizem as Escrituras: “Quem confiar nele jamais será envergonhado”.
12 Nɨ́rɔ̀ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌, Pbàyàhúdí mà ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí mànà nʉ́dà ɨ̀ nɨ̌ dhu rɨ̌ ɨ̀mbǎ ɨ̀’ɨ̀ atdí màtɨ́. Obhó tɨ́, kɔ́rɔ́ alɛ rɨ̌’ɨ̀ nà Ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́ alɛ nɨ́ atdí alɛ kɛ̀lɛ̌, ndɨrɔ̀ kǎrɨ́ ídzìnga ɔ̀nzɨ kɔ́rɔ́ alɛ yà fɔná dhu nònzì tɔ̀.
12 Nesse sentido, não há diferença entre judeus e gentios, uma vez que ambos têm o mesmo Senhor, que abençoa generosamente todos que o invocam.
13 Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rɨ̌ dhu ɔ̀vɔ, ndàtɨ: «Ndɨ Ádrʉ̀ngbǎlɛ-rɔ̌ ndɨ̀ nɨ̀tsɔ̀ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà nɨ́ rǎdʉ̀ ɔ̀gʉ̀ ɔ̀gʉ̀.»
13 Pois “todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo”.
14 Nɨ́rɔ̀, ìndrǔ rǎdʉ̀ ’ɨ̀tsɔ̀ ɨ̀ngbà dhu bhěyi yà ɨnzá ɨ̀ á’ù Krɨ́stɔ̀-rɔ̌? Ndɨrɔ̀, abádhí rǎdʉ̀ kà’ù ɨ̀ngbà dhu bhěyi ɨnzá ɨ̀ àpɛ̀ kàbhà màkʉ̌rʉ̀ ɨ̀rɨ rɔ́rɔ̀? Ndɨrɔ̀ abádhí rǎdʉ̀ kàbhà màkʉ̌rʉ̀ ɨ̀rɨ̀ ɨ̀ngbà dhu bhěyi ɨ̀mbǎ ndɨ dhu ʉ̀nɔ rɨ́ abádhí tɔ̀ alɛ rɨ̌’ɨ̀ rɔ̀?
14 Mas como poderão invocá-lo se não crerem nele? E como crerão nele se jamais tiverem ouvido a seu respeito? E como ouvirão a seu respeito se ninguém lhes falar?
15 Ndɨrɔ̀, ka kádʉ̀ dhu ʉ̀nɔ̀ abádhí tɔ̀ ɨ̀ngbà dhu bhěyi dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨnzá ka kòvì ìndrǔ abádhí-tɨ’ɔ̀ dhu tɨ́? Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rɨ̌ dhu ɔ̀vɔ mběyi nyʉ́ ndàtɨ: «Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nà ríwu alɛ rǐwu dhu àlǎ ka kɨ́ dhu nɨ́ ídzì dhu.»
15 E como alguém falará se não for enviado? Por isso as Escrituras dizem: “Como são belos os pés dos mensageiros que trazem boas-novas!”.
16 Pbɛ́tʉ̀, kɔ́rɔ́ alɛ náa’u nzá ndɨ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀. Obhó tɨ́, nabì Ìsayà náavɔ̀ dhu ndàtɨ: «Ɔ̀ɔ Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ádhɨ ndɨ mǎ mʉ́nɔna Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ ná’ù?»
16 Nem todos, porém, aceitam as boas-novas, pois o profeta Isaías disse: “Senhor, quem creu em nossa mensagem?”.
17 Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, ìndrǔ arɨ́ dhu à’u Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ ndɨ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nɨ́ Krɨ́stɔ̀ dɔ̌ rɔ́tɛ Ɔtɛ.
17 Portanto, a fé vem por ouvir, isto é, por ouvir as boas-novas a respeito de Cristo.
18 Nɨ́rɔ̀ ma mɨ́ dhu ìvǔ, matɨ: Pbàyàhúdí nɨ́ɨrɨ tɨ́ ɨnzá ndɨ màkʉ̌rʉ̀? Abádhí ɨrɨ wà ka! Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna:
18 Mas eu pergunto: o povo de Israel ouviu, de fato, a mensagem? Sim, eles ouviram: “Sua mensagem chegou a toda a terra, e suas palavras alcançaram os confins do mundo”.
19 Ma mɨ́ dhu ìvǔ tdɨ́tdɔ̌, matɨ: Ndɨ dhu alʉ́ tɨ́ obhó Pbàìsràyélí-dɔ? Kǎlʉ́ wà abádhí-dɔ. Obhó tɨ́, Músà nɨ’ɨ̀ ndɨ wɛmbɛrɛ̀ t’álɛ, yà Kàgàwà avɔ̀ dhu otùna ɔ̌, ndàtɨ:
19 Volto a perguntar: será que o povo de Israel entendeu? Sim, eles entenderam, pois, já no tempo de Moisés, Deus disse: “Provocarei seu ciúme por meio de um povo que nem sequer é nação. Provocarei sua ira por meio de gentios insensatos”.
20 Nabì Ìsayà náavɔ̀ Kàgàwà ʉ̀nɔ̀ fɨ̌ndà ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí dɔ̌ dhu átɔ̀ ɔbɨ nyʉ́ nà, ndàtɨ:
20 E, mais tarde, Isaías se pronunciou com ousadia: “Fui encontrado por aqueles que não me procuravam. Revelei-me àqueles que não perguntavam por mim”.
21 Pbɛ́tʉ̀, Pbàìsràyélí-okú dɔ̀ rɔ̀ Kàgàwà rǎtɨna yà dhu bhěyi: «Bìlǐnganà ma márà ɔtsʉ́du ɨ̀yɨ̀ rɔ̌ mambɛ ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ ɨnga ɨ̀rɨ, ndɨrɔ̀ dɔ̀ya ɨ́dzɔ̀ alɛ ùnzì dɔ̌ nɨ̌ ndɨ́nɨ̌ ingo tɨ́ tɨdu ɔ̀.»
21 A respeito de Israel, porém, diz: “O dia todo abri meus braços para eles, mas foram desobedientes e rebeldes”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.