Mateus 6

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà: «Nyàndà nga mběyi ɨ̀nzɨ̌ nyɔ̌nzɨ̀ ídzì dhu tɨ́ rɨ́’ɨ̀ dhu ìndrǔ tɔ̀ ìndrǔ-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ka kala tɨ́ nyɨ̌. Ndɨ dhu bhěyi nyɨ̌ nyapɛ́ kɔ̀nzɨ, nɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbakʉ Kàgàwà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ pɛrɛ̀ núbho fʉ̌kʉ̀.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 Nɨ́, pɛrɛ̀ nábhʉ̌ nyɨ nyɨ́ nyɔnzɨ̀ ìndrǔ-dzʉ̀nà nɨ̌ rɔ̀, dhu àkǎ nzá nyabhʉ ka ìkǔ ɔ̌, àdhàdhɨ̀ ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ náarɨ́ kɔ̀nzɨ unduta-dzà ɔ̌ rɔ̀ ndɨrɔ̀ ngʉdhà ɔ̌ rɔ̀ màtɨ́ dhu bhěyi. Abádhí náarɨ́ dhu ɔ̀nzɨ ndɨ dhu bhěyi ndɨ́nɨ̌ ka kɨfʉ tɨ́ ɨ̀. Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: abádhí nábà wà fɨ̀yɔ́ mʉ̀kɨ̀mbà angyangyɨ.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Pbɛ́tʉ̀ ɨnyɨ, pɛrɛ̀ nábhʉ̌ nyɨ nyɨ́ nyɔnzɨ̀ ìndrǔ-dzʉ̀nà nɨ̌ rɔ̀, dhu àkǎ nzá nyabhʉ ígù tɔ́ ɔtsʉ́nʉ rʉ̀nɨ fangà tɔ́ ɔtsʉ́nʉ rǎbhʉ̌na dhu.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, nyɨ nyàbhʉ pɛrɛ̀ rǎdʉ̀ àdɨ ɔ̀dhʉ̌ ɔ̀. Ndɨrɔ̀, Àbanʉ Kàgàwà, yà ɔ̀dhʉ̌ ɔ̀ dhu nálǎ arɨ́ alɛ, nɨ́ rǎdʉ̀ mʉ̀kɨ̀mbà nábhʉ ɨndʉ̀.»
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà: «Nyɨ̌tsɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́ rɔ̀, dhu àkǎ nzá nyɔ̌nzɨ̀ nyɨ̌ ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ náarɨ́ ’ɔ̀nzɨ dhu bhěyi. ’Ɨ̀tsɔ̀ ɨ̀ ɨ́ rɔ̀, abádhí náarɨ́ ’òzè ’ɨ̀tsɔ̀ ɨ̀ ɔrʉ́ ɨ̀ ìkò rɔ́rɔ̀ unduta-dzà ɔ̌ rɔ̀, ndɨrɔ̀ otu-yàgá ɔ̌ rɔ̀ màtɨ́, ndɨ́nɨ̌ kɔ́rɔ́ alɛ náala tɨ́ ɨ̀. Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀, abádhí nábà wà fɨ̀yɔ́ mʉ̀kɨ̀mbà.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Pbɛ́tʉ̀ ɨnyɨ, nyɨtsɔ̀ nyɨ nyɨ́ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, dhu àkǎ nyotsù pbʉ̀kʉ̀ kàluga ɔ̀, nyadyì tsʉ̀nʉ ányɨ̀, nyadʉ̀ nyɨtsɔ̀ yà ányɨ̀ rɨ́’ɨ̀ ɔ̀dhʉ̌ ɔ̀ Àbanʉ Kàgàwà rɔ̌. Nɨ́, ɔ̀dhʉ̌ ɔ̀ nyɨ nyɔ́nzɨna dhu àlǎ arɨ́ ndɨ Àbanʉ Kàgàwà, rǎdʉ̀ pɛrɛ̀ nábhʉ ɨndʉ̀.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 Nɨ́, nyɨ̌tsɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́ rɔ̀, dhu àkǎ nzá nyʉ̌nɔ̀ ɨ̀mbǎ tɨ̌ya nà ɔtɛ abhɔ, yà ɨnzá Kàgàwà ná’ù alɛ náarɔ́nzɨna dhu bhěyi. Abádhí náarɨ́ ɨnga nɨ́rɛ̀, abhɔ ɨ̀ ɔ̀tɛ̀ rɔ̀ nga ràrɨ̌ ndɨ Kàgàwà rǎdʉ̀ ɨ̀ ʉ́nɔna dhu nɨ́rɨ̀ nɨ̌.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Nɨ́, dhu àkǎ nzá nyɔ̌nzɨ̀ nyɨ̌ abádhí bhěyi. Obhó tɨ́, Àbakʉ Kàgàwà nʉ́nɨ wà àkǎ àkǎ fʉ̌kʉ̀ dhu, ɨnzá nyɨ̌ nyàpɛ̀ ndɨ dhu ònzi fɔná rɔ́rɔ̀ màtɨ́.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 Nɨ́, kànɨ̌ nyɨ̌ nyádʉ̀ nyɨ̌tsɔ̀ tɨ́ dhu:
9 Portanto, orem assim:
10 ábhʉ̌ idzi ɔ̀nyʉ nyɨ nyɨ́ dɔ̀ká ɔ̀ná ɨdhɔ ràkǎ,
10 Venha o teu
11 Íbhò yà bìlǐnganà nyɨ nyaríbhona ɔ̀nyʉ̀ indo fǎkà.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Ʉ́bà fàká afátá fǎkà,
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Ndɨrɔ̀ àpɛ́ nyabhʉ̀ pfɔ̀mvɔ rùmvǔ afíka,
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 Obhó tɨ́, nyɨ̌ nyapɛ́ dhu nʉ́bà ɔnzɨ̀kʉ́ dhu nʉ̀fǎ alɛ tɔ̀, nɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbakʉ Kàgàwà rǎdʉ̀ dhu nʉ́bà átɔ̀ fʉ̌kʉ̀.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Pbɛ́tʉ̀, ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyapɛ́ dhu nʉ́ba ɔnzɨ̀kʉ́ dhu nʉ̀fǎ alɛ tɔ̀, nɨ́ Àbakʉ Kàgàwà rɨ̌ nzɨ̌ adʉ̀ dhu nʉ́bà átɔ̀ fʉ̌kʉ̀.»
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà: «Ɔ̀nyʉ̀ t’ɔ́nyʉta-tsʉ̀ nyɨ̌ nyʉ̀tsɨ̀ rɔ̀, dhu àkǎ nzá nyǒkò ɨzʉ̀kʉ ɔ̌, ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ náarɔ́nzɨna dhu bhěyi. Abádhí náarɨ́ nyɨ̀ya wɔ̀yɔ̌ nʉ́gɛ̀rɛ̀, ndɨ́nɨ̌ kɔ́rɔ́ alɛ náala tɨ́ ɔ̀nyʉ̀ t’ɔ́nyʉta-tsʉ̀ ɨ̀ ʉ̀tsɨ̀ dhu. Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: abádhí nábà wà fɨ̀yɔ́ mʉ̀kɨ̀mbà angyangyɨ.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Pbɛ́tʉ̀ ɨnyɨ, ɔ̀nyʉ̀ t’ɔ́nyʉta-tsʉ̀ nyɨ nyʉ̀tsɨ̀ rɔ̀, dhu-àkǎ nyu’o nyɨ̀nʉ rɨ̀lǎ, nyadʉ̀ ndrùù rɔ́ngʉ akyɛ nútri dʉ̀nʉ rɔ̌ àyɨ̌ ɔ̀,
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 akyɛ kɔ́rɔ́ alɛ náalana ɔ̀nyʉ̀ t’ɔ́nyʉta-tsʉ̀ nyɨ nyʉ̀tsɨ̀ dhu nɨ̌. Pbɛ́tʉ̀, Àbanʉ Kàgàwà yà ɔ̀dhʉ̌ ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ ányɨ̀, nɨ́ ndɨ àkǎ ndʉ̀nɨ ka. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ Àbanʉ Kàgàwà, yà ɔ̀dhʉ̌ ɔ̀ nyɨ nyɔ́nzɨna dhu nálǎ arɨ́, náadʉ̀ya pɛrɛ̀ àbhʉ ɨndʉ̀.»
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà: «Dhu àkǎ nzá nyǔndu ongyéngá-tsʉ̀ fʉ̌kʉ̀ yà adzɨ dɔ̌. Ányɨ̀, akuku mà kéngezé mànà náarɨ́ dhu ɨ̀nzǎ, ndɨrɔ̀ ányɨ̀ ogbotálɛ náarɨ́ ɨdza-tsʉ̀ nʉ́kɔ̌, ’àdʉ̀ ɔ̀yá dhu nʉ́mbà.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Pbɛ́tʉ̀, dhu àkǎ nyǔndu ongyéngá-tsʉ̀ fʉ̌kʉ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀, yà ɨ̀nzɨ̌ akuku mà kéngezé mànà náarɨ́ dhu ɨ̀nzǎ ɨ, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ ogbotálɛ náarɨ́ ɨdza-tsʉ̀ nʉ́kɔ̌, ’àdʉ̀ ɔ̀yá dhu nʉ́mbà ɨ.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Obhó tɨ́, pbʉ̀kʉ̀ ongyéngá náarɨ́’ɨ̀ ɨ nga nɨ́ ndɨ afínʉ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ nɨ̌.»
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà: «Alɛ-nyɨ̀kpɔ́ nɨ́ alɛ-ngbɔ̀ rɔ̌ tarà. Nɨ́, nyɨ̀kpɔ́nʉ náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ídzì rɔ̌ rɔ̀, nɨ́ kɔ́rɔ́ ngbɔ̌nʉ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ awáwʉ̀ ɔ̌.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Pbɛ́tʉ̀ nyɨ̀kpɔ́nʉ náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ andɨ nà, nɨ́ kɔ́rɔ́ ngbɔ̌nʉ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨ́nɔ̀ ɔ̌. Nɨ́rɔ̀, afínʉ ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ awáwʉ̀ náapɛ́ òngo ɨ́nɔ̀ tɨ́, nɨ́ ndɨ ɨ́nɔ̌-yà tɨ́ mbǎ àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ nyʉ́?»
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌: «Atdí alɛ mà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ɔ́yɔ̌ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ-kàsʉ̌ nɔ́nzɨ̀ atdíkpá, atdí kàsʉmɨ̀ ɔ̌. Kà rǎdʉ̀ atdí ádrʉ̀ngbǎlɛ nɔ́ndrɔ̀, ndàdʉ̀ ngǎtsi ádrʉ̀ngbǎlɛ nózè. Ndɨrɔ̀, kà rǎdʉ̀ ndàpba atdí alɛ rɔ̌, ndàdʉ̀ ngǎtsi alɛ nɨ́dzɛ̀lɛ̀. Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ Kàgàwà-kàsʉ̌ nɔ́nzɨ̀ atdíkpá yà adzɨ dɔ̌ ònzì-kàsʉ̌ mànà.»
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌: «Kɔ̀nɨ̌ wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌: dhu ràkǎ nzá nyǐtǔ afíkʉ fʉ̀kʉ́ ípìrɔ̌nga mà ngbɔ̌kʉ mànà dhu nàndà dhu nɨ̌, nyǎmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: nyɨ̌ ràrɨ̌ àdhu ɔ̀nyʉ, nyɨ̌ ràrɨ̌ àdhu ɔ̀mvʉ̀, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ ràrɨ̌ àdhu ʉ̀fɔ̌ rʉ̀kʉ́. Ìndrǔ bhà ípìrɔ̌nga nósè tɨ́ nzá ɔ̀nyʉ̀ dɔ̀nǎ? Ndɨrɔ̀, alɛ-ngbɔ̀ nósè tɨ́ nzá mbɛrʉ̀ dɔ̀nǎ?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Nyàndà pɛ́ ɔrʉ́ arángɨlɨ àrɛ̀: abádhí arɨ́ nzɨ̌ ɨnga nóbhì, ndɨrɔ̀ abádhí arɨ́ nzɨ̌ ɔ̀nyʉ̀ nógu. Abádhí arɨ́ nzɨ̌ ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀ mà núndǔ ɔ́ngɔ̀lɨ̌ ɔ̀, pbɛ́tʉ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbakʉ Kàgàwà náarɨ́ abádhí nóngù. Nɨ́ nyɨ̌, nyɨ̌ nyʉ́dà tɨ́ nzá ɨ àrɛ̀ kɔ́rɔ́?
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Ádhɨ pbá alɛ ndɨ nzínzìkʉ ɔ̌, wɔ̀ afína ndɨ̀ ndìtǔ abhɔ dhu rǎdʉ̀ ɨdhɔ̀na nɨ́trɔ atdí ɨdhɔ nɨ̌ màtɨ́ yà adzɨ dɔ̌?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 Ndɨrɔ̀, ádhu nyɨ̌ nyarɨ́ afíkʉ nítǔ rʉ̀kʉ́ nyɨ̌ nyʉ́fɔ̌na dhu nɨ̌ nɨ́? Nyàndà pɛ́ ɨnga ɔ̌ màuwà náarɨ́ ɨ̀nga tɨ́ dhu: abádhí arɨ́ nzɨ̌ kasʉ nɔ́nzɨ, ndɨrɔ̀ abádhí arɨ́ nzɨ̌ mbɛrʉ̀ nódyù.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Pbɛ́tʉ̀, ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌: kɔ́rɔ́ pbɨ̀ndà ònzì-ɨ́yà ɔ̌, ádrʉ̀ngbǎ kamà Sɔ̀lɔ̀mɔnɨ̀ nyʉ́ mà, náafɔ́ nzá fɨ̀ndá aya rǎkǎ àdhàdhɨ̀ kɔ̌kɔ̀ màuwà nzínzì ɔ̌, atdí màuwà tɔ́ aya nà màtɨ́ atdí mbɛrʉ̀ mà.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Ɨrɨ́-bɨ̌ nɨ́ indo tɨ́ rɨ́nga ɨnga ɔ̌, kadʉ̀ òbvùnà tsútsǎ tɨ́ kàzʉ ɔ̀ dhu. Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà náarɨ́ abádhí ʉ̀fɔ̌ mběyi nyʉ́. Nɨ́ Kà tɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ nyʉ̌fɔ mběyi nyʉ́ ròsè ɨ ɨrɨ́-bɨ̌ dɔ̀nǎ, nyɨ̌, ákɛ̌ a’uta nà alɛ́?
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Nɨ́rɔ̀, dhu àkǎ nzá nyǐtǔ afíkʉ nyǎtɨ: ‹Mǎ mɨ́ àdhu ɔ̀nyʉ? Mǎ mɨ́ àdhu ɔ̀mvʉ̀? Ndɨrɔ̀ rɔ̀ká mǎ mɨ́ àdhu ʉ̀fɔ̌?›
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Obhó tɨ́, ɨnzá Kàgàwà ná’ù alɛ nɨ́ ɨ afíya nítǔ arɨ́, àmbɛ kɔ́rɔ́ kɔ̌kɔ̀ dhu nɔ́mɛ̀ dɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbakʉ Kàgàwà nʉ́nɨ wà nyɨ̌ ràrɨ̌’ɨ̀ kɔ́rɔ́ ɨ dhu-atdyú nà.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Nɨ́ wɛmbɛrɛ̀ tɨ́, dhu àkǎ pɛ́ nyɔ̌mɛ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà Idzi, fɨ̀ndá obhónánga mànà. Ndɨrɔ̀ nɨ́ ndɨ, Àbakʉ Kàgàwà rǎdʉ̀ kɔ́rɔ́ dhu-tsí námà àma tɨ́ fʉ̌kʉ̀.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Ndɨrɔ̀, dhu àkǎ nzá nyǐtǔ afíkʉ tsútsǎnga tɔ́ dhu nɨ̌. Tsútsǎnga tɔ́ dhu nándà nga tsútsǎnga nà tɨ́, ndɨrɔ̀ indonga tɔ́ àpbɛ̀ nákǎ wà indonga nà tɨ́.»
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.