Mateus 23
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs AAI
1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù náavɔ̀ dhu ihé-yà mà, pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà tɔ̀, ndàtɨ:
1 Imaibo Jesu sabuw rou’ay gagamin naatu i ana bai’ufununayah isah eo,
2 «Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànà nɨ́ tɔ́ kasʉ narɨ́ ’àwɛ Músà bhà Ʉyátá-tɨ̀ ìndrǔ tɔ̀.
2 “Ofafar bai’obaiyenayah naatu Pharisee i Moses ana ofafar etei hisora’ub.
3 Nɨ́ dhu àkǎ nyɨ̌rɨ̀ abádhí-tsʉ̌ dhu, nyǎdʉ̀ abádhí àvi fʉ̌kʉ̀ kɔ́rɔ́ dhu ɔ̀nzɨ̀. Pbɛ́tʉ̀, dhu àkǎ nzá nyɔ̌nzɨ̀ nyɨ̌ abádhí náarɨ́ ’ɔ̀nzɨ dhu bhěyi. Obhó tɨ́, abádhí náarɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ yà ɨ̀ údhěna ìndrǔ tɔ̀ dhu nɔ́nzɨ̀.
3 Imih abistan tibi’obaiyi i kwanabosiyasiyar, baise men kwani’u’urih. Anayabin abisa teo i men na’atube tisisinafumih.
4 Abádhí náarɨ́ ɨ̀ nà’ɛ ànɔ̀ nʉ́tsɨ, ’àdʉ̀ ʉ̀gbanà ìndrǔ-ʉdɔ̌, pbɛ́tʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ ’àdʉ̀ ’òzè ’ʉ̀pbàlǎ ɨ ànɔ̀-ngbɔ̀ ɔtsʉ́ya-dɔ nɨ̌ màtɨ́.
4 Ofafar fokarih maiyow sabuw tuwabuh hiyara’ah hi’abar tibi’akir, naatu i men kafa’imo boro umah hina’ofere hinibaisih bit nakereremih.
5 Abádhí náarɨ́ kɔ́rɔ́ fɨ̀yɔ́ dhu nɔ́nzɨ ndɨ́nɨ̌ ìndrǔ náala tɨ́. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ abádhí náarɨ́ yà nyɨ̀ya-ndrìnǎ màtɨ́, ndɨrɔ̀ tsʉyatsʉ̀nǎ màtɨ́ ɨ̀ arúsǒna ɨ́sɔ̀wʉ̌-nzo nɔ́bhɔlɔ rɨ̀’ɨ̀ íhìhǔ. Ndɨrɔ̀ abádhí arádʉ̀ fɨ̀yɔ́ mbɛrʉ̀-bɨdɔ̀ rɔ̌ bhɛ̀lɛ̀bhɛ́lɛ́ nɔ́nzɨ̀ rɨ̀’ɨ̀ ádzàdzǐ nyʉ́.
5 “Sawar etei bebeyanamaim tisisinaf sabuw itihimih. God ana Tur ai kanabihimaim hikirum, ukwarih, umah, hai faifuwamaim hikubabaren sabuw itihimih.
6 Mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̌, abádhí arɨ́ ’òzè ’òkò ndàvǐ rɨ́ ngari ɔ̌. Ndɨrɔ̀ unduta-dzà ɔ̌, abádhí arɨ́ ’òzè ’òkò angyinǎ rɔ̀ rɨ́’ɨ̀ ɨfʉta tɔ́ tombi dɔ̌.
6 Hiyuw hai mar tekokok efan gewasih hinabow hinamare hinama, naatu Kou’ay Bar wanawanan tekokok efan gewasih imaim hinama.
7 Pbanga-tsidɔ̌ ìndrǔ arɨ́ ’ùndǔ ɔ̀yá ngari ɔ̌, abádhí arádʉ̀ ’òzè katsɛ̀ ɨ̀ ɨfʉta nyʉ́ nà, ’àdʉ̀ ’òzè kanzì ɨ̀ ‹Màlímó› tɨ́.
7 Hai kok gagamin i ahar efanamaim sabuw hinakakafiyih, hai merar hinay hinabora’ara’ahih bai’obaiyenayah gewasih hinarouw.
8 Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyǎbhʉ nyɨ̌ kambɛ nyǔnzì dɔ̌ ‹Màlímó› tɨ́. Obhó tɨ́, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ Màlimò nà atdí tɨ́, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nɨ́ atdí àba bhà alɛ.
8 “Baise kwa men bai’obaiyenayah hinarauw hina’omih. Anayabin kwa etei i ain uf, naatu a Bai’obaiyenayan i ta’imon.
9 Ndɨrɔ̀ yà adzɨ dɔ̌, dhu àkǎ nzá nyǎnzì atdí alɛ mà àbakʉ tɨ́. Obhó tɨ́, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ Àbakʉ nà atdí tɨ́. Ndɨ Àbakʉ nɨ́ Kàgàwà, yà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ alɛ.
9 Men yait ta iti tafaramamaim Tamat kwana’omih, anayabin kwa Tamat i ta’imonamo maramaim ema’am.
10 Ndɨrɔ̀ dhu àkǎ nzá nyǎbhʉ nyɨ̌ kambɛ nyǔnzì dɔ̌ ‹Ìndrǔ ʉ̀nda arɨ́ alɛ› tɨ́. Obhó tɨ́, nyʉ̌nda arɨ́ nɨ́ atdí alɛ kɛ̀lɛ̌. Ndɨ alɛ nɨ́ Krɨ́stɔ̀.
10 Naatu men yait ta kwa isa bai’obaiyenayah narouw nao, anayabin kwa A Bai’obaiyenayan i ta’imon Keriso akisin.
11 Nzínzìkʉ ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́ rɨ́’ɨ̀ alɛ náadɨ̀ya fʉ̀kʉ́ kasʉtálɛ tɨ́.
11 Orot gagamin kwa wanawananamaim i orot yait taintuwan isah ebi’akir.
12 Ndɨ̀dzɨ̌ rɨ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ ɔrʉ́ alɛ, nɨ́ Kàgàwà ifoya ìfǒ tɨ́. Ndɨrɔ̀ ndìfǒ rɨ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ alɛ, nɨ́ Kàgàwà ɨdzɨ́ya ɨ̀dzɨ̌ tɨ́.»
12 Orot yait taiyuwin ebobora’ah God boro nayare, naatu orot yait taiyuwin eyayare God boro nabora’ah orot gagamin namatar.
13 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌: «Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌, Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànǎ, nyɨ̌ nɨ́ ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀! Nyɨ̌ nyárɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi ɔ̀ ka kótsù ɔ̀ná tsǎtsʉ̀ nápbǐ ìndrǔ rɔ̌. Nyɨ̌ nyarɨ́ nzɨ̌ òtsù ányɨ̀ nyɨ̌-tɨ́rɔ̀ màtɨ́, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyarɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ ányɨ̀ ɨ̀ nòzè ’òtsù alɛ mà nábhʉ ròtsù ányɨ̀.
13 “Yababan boro kwanab, Ofafar Bai’obaiyenayah naatu Pharisee, wanawanah rerekabih! Sabuw mar ana aiwobomaim run isan hai etawan kwahir, naatu kwa run isan kwakwahir, sabuw afa runamih tisisinaftobon baise kwa men kwabibasit boro hinarun.
14 [Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌, Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànǎ, nyɨ̌ nɨ́ ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀! Nyɨ̌ nyárɨ́ abvo-ayí-fɔ́ dhu nʉ́dhǎ kɔ́rɔ́, nyǎdʉ̀ àmbɛ nyɨ̌tsɔ̀ dɔ̌ ádzàdzǐ, ndɨ́nɨ̌ katɨ tɨ́ nyɨ̌ ídzì alɛ tɨ́. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ ka kɔtdɨ́ya anya dʉ̀kʉ́ ròsè ngʉ̌kpà alɛ dɔ̀nǎ!]
14 Yababan boro kanab, Ofafar Bai’obaiyenayah naatu Pharisee, wanawan rerekabih! Kwafur baibin kwai’a’afiyih hai sawar kwabowabow, naatu iti baifa’i isan kwai’o’orot yoyoban manimanih kwayoyoyoban
15 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌, Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànǎ, nyɨ̌ nɨ́ ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀! Nyɨ̌ nyarúbhi kɔ́rɔ́ ngari ɔ̌ yà adzɨ dɔ̌, ndɨrɔ̀ rɛ̀rʉ̀ dɔ̀nǎ màtɨ́, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyabá tɨ́ atdí alɛ mà, nyʉ̌gɛ̀rɛ̀ ròngò fʉ̀kʉ́ ábhàlɨ̌ tɨ́. Ndɨ alɛ nyɨ̌ nyàbà rɔ̀, nyɨ̌ nyarádʉ̀ kàbhʉ ròngò ɨ̀nzɨ̌ arávɛ dhòdhódhónganà kàzʉ ɔ̀ ogbeya alɛ tɨ́ ɔyɔ-gʉ̀na ròsè dʉ̀kʉ nǎ.
15 “Yababan boro kwanab, Ofafar Bai’obaiyenayah naatu Pharisee, wanawanan rerekabih! Tafaram, tafaram un boy kwabai sabuw dogoroh baikitabirin a kou’ayomaim run isan kwa’u’uwih, naatu orot ta’imon kwabai a kou’ayomaim erur i ana kakafin tafan kwaya’abar kwai’afiy kakafin natun matar kwa bairi kwanan kwani’akiramih.
16 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌, yà ndùmùndúmú tɨ́rɔ̀ nyɨ̌ nyárɨ́ ìndrǔ nʉ́nda rɔ̀! Nyɨ̌ nyarátɨna, atdí alɛ rapɛ́ dhu ɔ̀tsɔ Kàgàwà bhà ɨdza-ɔvɔ̀ rɔ̌, nɨ́ ndɨ dhu rɔ̌nzɨna dhu ràrɨ̌’ɨ̀ mbǎ. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ alɛ rapɛ́ dhu ɔ̀tsɔ Kàgàwà bhà ɨdzá dhu ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ nɨ̌ ɔrɔ̀-ɔvɔ̀ rɔ̌, nɨ́ dhu ràrǎdʉ̀ àkǎ ndɨ alɛ rɔ̀nzɨ̀ wɔ̀ ndɨ̀ ndɔ̀tsɔ̀ dhu okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu.
16 “Yababan boro kwanab! Mata fimih! A bai’obaiyenamaim sabuw kwai’obaiyih kwao, ‘Orot yait Tafaror Bar isan na’obaifaro, nati ana’obaifaro yabin en, baise orot yait Tafaror Bar wanawanan gold isan na’obaifaro, nati anao matanen i nakakafiy.’
17 Nyɨ̌ nɨ́ ɨ̀mbǎ dɔ̀ya nà alɛ, ndɨrɔ̀ ndùmùdúmú! Ádhu ndɨ ádrʉ̀ngbǎ dhu nyʉ́ ròsè? Tɨ́ ɔrɔ̀, ndɨrɔ̀ tɨ́ Kàgàwà bhà ɨdza, wɔ̀ ndɨ ɔrɔ̀ nʉ́gɛ̀rɛ̀ ròngò Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɨ́lǎ dhu tɨ́?
17 Mata hifim kwabobosa! Sawar menatan i gagamin, gold o Tafaror Bar? Baise Tafaror Bar i gagamin anayabin i wanawananamaim gold i kakafiyih himatar ti’inu’in.
18 Nyɨ̌ nyárádʉ̀ àtɨ̀nà átɔ̀, atdí alɛ rapɛ́ dhu ɔ̀tsɔ màzàbahʉ̀-ɔvɔ̀ rɔ̌, nɨ́ ndɨ dhu rɔ̌nzɨna dhu ràrɨ̌’ɨ̀ mbǎ. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ alɛ rapɛ́ dhu ɔ̀tsɔ ndɨ màzàbahʉ̀ dɔ̌ rɨ́’ɨ̀ pɛrɛ̀ tɨ́ ka kàbhʉ Kàgàwà tɔ̀ dhu-ɔvɔ̀ rɔ̌, nɨ́ dhu ràrǎdʉ̀ àkǎ ndɨ alɛ rɔ̀nzɨ̀ wɔ̀ ndɨ̀ ndɔ̀tsɔ̀ dhu okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu.
18 Iban maiye sabuw kwai’obaiyih kwao, ‘Orot yait sibor ana gem kakafiyin isan nao’obaifaro, nati anao baifaro i yabin en, baise gem kakafiyin afe’enamaim siwar isan na’obaifaro nati ana’obaifaro i nakakafiy.’
19 Nyɨ̌ nɨ́ ndùmùndúmú! Ádhu ndɨ ádrʉ̀ngbǎ dhu nyʉ́ ròsè? Tɨ́ yà Kàgàwà tɔ̀ ka kàbhʉ pɛrɛ̀? Ndɨrɔ̀, tɨ́ màzàbahʉ̀, wɔ̀ ndɨ pɛrɛ̀ nʉ̀gɛ̀rɛ̀ ròngò Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɨ̀lǎ dhu tɨ́?
19 Mata hifim kwabobosa! Sawar menatan i gagamin, siwar o sibor ana gem kakafiyin tafanamaim siwar tena kakafiyin kakafiyin temamatar i gagamin?
20 Atdí alɛ náapɛ́ dhu ɔ̀tsɔ màzàbahʉ̀-ɔvɔ̀ rɔ̌, nɨ́ kɔ̀tsɔ̀ wà dhu ndɨ màzàbahʉ̀-ɔvɔ̀ rɔ̌, kɔ́rɔ́ dɔ̀ná rɨ́’ɨ̀ dhu mànà.
20 Isan imih orot yait sibor ana gem kakafiyin isan eobaifaro, sawar etei nati gem tafaramamaim ti’inu’in auman isah eobaifaro.
21 Atdí alɛ náapɛ́ dhu ɔ̀tsɔ Kàgàwà bhà ɨdza-ɔvɔ̀ rɔ̌, nɨ́ kɔ̀tsɔ̀ wà dhu ndɨ Kàgàwà bhà ɨdza-ɔvɔ̀ rɔ̌, ndɨrɔ̀ ányɨ̀-dzá arádɨ Kàgàwà-ɔvɔ̀ rɔ̌.
21 Na’atube orot yait Tafaror Bar isan eobaifaro, i God nati wanawananamaim ema’am auman isan eobaifaro.
22 Atdí alɛ náapɛ́ dhu ɔ̀tsɔ ɔ̀rʉ̀-akpà-ɔvɔ̀ rɔ̌, nɨ́ kɔ̀tsɔ̀ wà dhu Kàgàwà bhà tombi-ɔvɔ̀ rɔ̌, ndɨrɔ̀ kɔ̀tsɔ̀ wà dhu ndɨ tombi dɔ̌ àdɨ Kàgàwà-ɔvɔ̀ rɔ̌.
22 Naatu orot yait mar isan eobaifaro i God ana urama’ama efan isan eobaifaro, anayabin nati i God ana ma’ama efan.
23 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌, Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànǎ, nyɨ̌ nɨ́ ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀! Nyɨ̌ nyárɨ́ ɔ̀nyʉ̀-dzi nábhʉ̌ arɨ́ rɔ̀ngʉ̀ mběyi ɨrɨ́-bɨ̌-tɨdɔ̀ mà, pbabɨ̌ ɔ̀bhɔlɔ ka karɨ́ nɨ̌ ɨrɨ́-bɨ̌-tɨdɔ̀ mà, ɔ̀nyʉ̀ àbhʉ̌ arɨ́ ròvù mběyi ɨrɨ́-bɨ̌-tɨdɔ̀ mànà tɔ́ atdínga ɨdrɛ̀ dɔ̌ núbhǒ pɛrɛ̀ tɨ́ Kàgàwà tɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyarádʉ̀ Músà bhà Ʉyátá nzínzì ɔ̌ ádrɔ̀drɔ̌ Ʉyátá nyʉ́ nʉ́bhà ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌fʉ. Ɨ Ʉyátá nɨ́: Obhó dhu nɔ́nzɨ ka kɨ́ dhu mà, ɨzʉ àbà ka kɨ́ ìndrǔ dɔ̌, kadʉ̀ dhu ʉ̀bà fɨ̌ndà dhu mà, ndɨrɔ̀ dhu ka kɔ̀tsɔ̀ okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu ɔ̀nzɨ ka kɨ́ dhu mànà. Kɔ̌kɔ̀ nɨ́ ɨ àkǎkǎ nyɔ̌nzɨ̀ dhu, ɨnzá nyɨ̌ nyʉ̀bhà ngʉ̌kpà Ʉyátá nɨ́fʉ̌ nyɨ̌ nyɨ́ dhu rɔ́rɔ̀.
23 “Yababan boro kwanab, Ofafar Bai’obaiyenayah naatu Pharisee, wanawanan rerekabih! Kwa i fiyow yamurih gewasih, bay hai momon, bay matah haibaib gewasih i roumukur kwayai God kwabitin, baise ofafar gagamih ma gewas isan, kabeber, bosunusunub isan eo i kwakwahiren. Ofafar iti i gagamih, gewasin i kwatabosiyasiyar ofafar afa auman.
24 Nyɨ̌, ndùmùndúmú tɨ́ rɔ̀ nyɨ̌ nyárɨ́ ìndrǔ nʉ́nda rɔ̀! Nyɨ̌ nyárɨ́ ɔ̀mvʉ̀na nyɨ̌ nyɨ́ dhu nʉ́rɔ̌ ʉ̀rɔ̌ tɨ́, akyɛ nyʉngʉnyʉngʉ mà nʉ́ʉdàna ɔ̀nà nɨ̌, pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌ nyarádʉ̀ ngàmɨyà nyʉ́ nɔ́tɔ̀ ʉ̀kʉ̀!
24 Bonawiyenayah mata fim! Ofafar rimiyafof totomar i kwarurububuna, baise camel koun butun i kwatotonan.
25 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌, Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànǎ, nyɨ̌ nɨ́ ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀! Nyɨ̌ nyárɨ́ kɔ́pà mà sǎnɨ̀ mànà-ngbɔ̀ nú’ǒ, pbɛ́tʉ̀ ɨ kɔ́pà mà, ɨ sǎnɨ̀ mànà ɔ̀nga ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ùlè tɨ́ ɨ̀ ùlè ogbo ɔ̌ nyɨ̌ nyùwě dhu mà, ìndrǔ-fɔ́ rɔ̀ nyɨ̌ nyʉ̀dhǎ ɔbɨ nɨ̌ dhu mànà nɨ̌.
25 “Yababan boro kwanab, Ofafar Bai’obaiyenayah, naatu Pharisee wanawanan rerekabih! A kerowas naatu a tew ufuhine i kwasasouwen, baise wanawanah i kato rabirabih, bain, bai’o’orot, kabat, gamin baiyow awan karatan inu’in.
26 Ɨnyɨ, ndùmùndúmú tɔ́ Mʉ̀fàrìsayǒ, ú’ǒ pɛ́ kɔ́pà ɔ̀ nga angyi rɨ̀lǎ, ndɨrɔ̀ nɨ́ ndɨ kà-ngbɔ̀ rǎdʉ̀ ɨ̀lǎ átɔ̀.
26 Mata hifim kwabobosa Pharisee! Gewasin a tew naatu a kerowas wanawanahine wan kwanasouwen, saise ufuhine auman boro hinigewasih.
27 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌, Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànǎ, nyɨ̌ nɨ́ ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀! Nyɨ̌ nyʉ́lɨ nyɨ̌ ùtrǐ ka kùtri rɔ̀wʉ̀ adzɨ-dɔ bhěyi. Ɨ adzɨ-dɔ rǎdʉ̀ ʉ̀ya atdídɔ̌ iri nǎ rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ ɔ̀yà rɔ̀ ’àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ùle tɨ́ ɨ̀ ùle ʉ̀vʉ̌vɛ alɛ-kpa mà, kɔ́rɔ́ ʉ̀mʉ̌mɔ dhu-tɨdɔ̀ mànà nɨ̌ rɔ́.
27 “Yababan boro kwanab, Ofafar Bai’obaiyenayah naatu Pharisee. wanawan rerekabih! Kwa a’itinin i rah ufunane tewowab gewas ebatabat na’atube, baise wanawanan i orot babin hai rarik awan karatan masin kakafin.
28 Nyɨ̌ nyʉ́ mà átɔ̀, nyɨ̌ nyarólo ídzì alɛ bhěyi nyǎndà rɨ́ alɛ-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀ afíkʉ ɔ̀nǎ rɔ̀ pbánɨ́ ùlè tɨ́ nyɨ̌ nyùlè ɔyɔyɔ alɛ-ɨdà mà, nzɛ́rɛnga mànà nɨ̌ rɔ́rɔ̀.»
28 Imih kwa ayumat i nati na’atube, ufunane sabuw matahimaim a’itinin i gewasin, baise wanawananamaim a kakafin naatu a tafasar i ra’at.
29 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌, Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànǎ, nyɨ̌ nɨ́ ɔyɔyɔ ɨdàya nà alɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀! Nyɨ̌ nyárɨ́ ibhu nógye Kàgàwà bhà pbànábí ka kʉtdʉ́ tɨ́ ɔ̀yà, nyǎdʉ̀ obhónángatálɛ-adzɨ̀-dɔ tɔrɔ̀ nɔ́nzɨ̀.
29 “Yababan boro kwanab, Ofafar Bai’obaiyenayah, naatu Pharisee, wanawan rerekabih! dinab oro’orot hai yawas gewasih naatu sabuw hai yawas mutufurih himomorob hai rah i kwabobuna’en kwama kwabi’aburen.
30 Ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyarádʉ̀ àtɨ̀nà: ‹Mǎ mɨ’ɨ̀na gukyè yà abhúka nɨ́ɨ’ɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nɨ́ mǎ mɨrɨna nzɨ̌ mǎ abádhí mànà mʉ̌fʉ̀ Kàgàwà bhà pbànábí-azù.›
30 Naatu kwao, aki ai a’agir hima’am hai veya’amaim bairi ata ma’am aki boro men dinab oro’orot ata rauw hitamorobomih.
31 Wɔ̀ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, nyɨ̌ nyà’ù wà dhu nyɨ̌-tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ ràrɨ̌ yà Kàgàwà bhà pbànábí nakyɛ̀ alɛ tɔ́ pbàdzʉkʉrʉ.
31 Imih nati turamaim kwa taiyuw kwao’orereb kwa uwatanah i dinab oro’orot hi’asbunubunuw himorob.
32 Nɨ́rɔ̀, nyɔ̀nzɨ ɨ abhúkʉ náapɛ̀ kasʉ, nyǒwù ʉ̀tsànà!
32 Imih abisa uwatanah hibubusuruf hisisinaf i kwaisawar nuhi efot.
33 Nyɨ̌ nɨ́ osu! Atdídɔ̌ arɔ́rʉ̀ ámvɔ̀! Nyɨ̌ nyʉgʉ̀ya ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi anya ɨ̀tdɨ̀ ka kɨ́ dʉ̀kʉ́ kawà nyɨ̌ yà ɨ̀nzɨ̌ arávɛ dhòdhódhónganà kàzʉ ɔ̀ dhu ɔ̌ rɔ̀?
33 “Kok hai yumat! naatu kok natunatun! God ana baimakiy boro kwanahaiw?
34 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, ma mɨ́ Kàgàwà bhà pbànábí mà, dhu-ɔ̌nga t’óvòta nʉ́nɨ alɛ mà, Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mànà núvǐ ròwù bvʉ̀kʉ̀. Nyɨ̌ nyɔkyɛya atdídhená alɛ abádhí nzínzì ɔ̌, nyǎdʉ̀ ngʉ̌kpà nʉ́tɔ mʉ̀sàlabhà dɔ̌. Nyɨ̌ nyadʉ̀ya ngʉ̌kpà nɔ́vɨ̀ asé nɨ̌ fʉ̀kʉ́ unduta-dzà ɔ̌ rɔ̀, nyǎdʉ̀ àvu rɔ̀yá kɔ́rɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀na nǎ.
34 Isan imih a tur ao’owen, dinab oro’orot, bai’obaiyenayah naatu orot not wairafih boro aniyafarih hinan. Baise boro kwanabow kwanarauw hinamorob, afa boro kwana’onafih, naatu boro kwanarouw hinamorob, afa boro Kou’ay bar wanawanan kwanawabirih, naatu bar merar ta ta’amaim kwaninunih kwanaremor.
35 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, ka kɨtdɨ̀ya yà ɨ̀mbǎ afátá na ndɨ̀ nʉfʉ azu-ànyǎ kɔ́rɔ́ dʉ̀kʉ́, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ Àbělì, obhónángatálɛ-azù rɔ̌ rɔ̀, ràrà àhʉ Zàkàrɨyà, Bèrèkiyà t’ídhùnà-azù ɔ̀. Ndɨ Zàkàrɨyà nyɨ̌ nyahò màzàbahʉ̀ mà yà ‹atdídɔ̌ ɨ́lǎ ngari› tɨ́ kátɨna kàluga mànà nzínzì ɔ̌ rɔ̀.
35 Sinaf ana an nati isan, sabuw gewasih himorob hai rara susuwa anabit etei boro kwa tafa nayen baimakiy kwanab. Abel orot gewasin momorob ana veya’ika re na Berakiah natun Zechariah, iti Tafaror Bar naatu sibor kakafiyin hai founamaim kwarab momorob i ana veya’amaim tit.
36 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Kàgàwà nɨ́ɨtdɨ̀ya kɔ́rɔ́ kɔ̀rɨ́ alɛ-azù-ànyǎ kǎkà indo arɨ́’ɨ̀ alɛ dɔ̌!»
36 Imih tur anababatun a tur ao’owen, Sabuw himorob hai rara re’er hai bit etei kwa iti boun yawasih kwama’am boro kwanab.
37 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù apɛ̀ ɔtɛ ndàtɨ: «Yèrùsàlɛmǎ, Yèrùsàlɛmǎ, Kàgàwà bhà pbànábí nɔ́kyɛ nyɨ nyarɨ́, nyǎdʉ̀ Kàgàwà òvì tɨnʉ ɔ̀ alɛ núbvu odu nɨ̌ rɔ̀, ma mómvù mandu ʉ̀nʉ́ aróko alɛ-tsʉ̀ ìfe-gʉ̀na, àdhàdhɨ̀ à’ʉ̌-yà-ba náarɨ́ pbɨ̀ndà inzo nándǔ pékéléna-tsì dhu bhěyi. Pbɛ́tʉ̀ nyɨ nyádʉ̀ nzá ndɨ dhu nózè!
37 “O Jerusalem, Jerusalem! dinab oro’orot etei i’asbunuw himorob, naatu kob abarayah hiyunih hinan etei kabayamaim irauw himorob. Mar etei a kok kwanekwan umau’umaim natunat atabuwih hitan ta’imon hitamatar. Kokorere natunatun ita’imonih ebaba’afuwih na’atube, baise o men kafa’imo baibasit itu.
38 Nɨ́rɔ̀, kànɨ̌ Kàgàwà rɨ̌ pɛ́ yà ʉ̀nʉ́ arɨ́’ɨ̀ pbɨ̀ndà ɨdza nʉ́bha ròngò rʉ̀ngʉ̀ tɨ́.
38 Isan imih a bar a merar boro hinakwahir naowarar.
39 Ma mɨ́ dhu ʉ̀nɔ fʉ̌kʉ̀: Rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ kombí nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ malǎ tdɨ́tdɔ̌, ràrà àhʉ nyɨ̌ nyowuya àtɨ̀nà ɨma nɨ̌: ‹Kàgàwà àkǎ ndàso Ádrʉ̀ngbǎlɛ-ɔvɔ̀ rɔ̌ rɨ́rà alɛ› dhu ɔ̀!»
39 A tur ao’owen ayu boro men kwana’itu maiye’emih. Ana maramaim kwanao, ‘Yait Regah wabinamaim enan boro baigegewasin nab.’”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.