Mateus 19
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NTLH
1 Yěsù níitdègu yà ndɨ̀ ndúbhi ùdhenà rɔ̌ dhu t’údheta nɨ́tɔ, nɨ́ kɨ̌và ndɨ̀ Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀ rɔ̀, ndàrà Yùdɛyà tɔ́ pbìrì-alàdɔ, yà Yɔ̀rɔ̀danɨ̀ tɔ́ ɨdha-apkà-adzènǎ rɔ̀ arɨ́’ɨ̀ ɔ̀.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu da Galileia e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão.
2 Nɨ́ abhàbhɔ́ alɛ nà ɔ̀yá ihé náadʉ̀ òwu kǒwu ɔ̌, kà ràdʉ̀ abádhí nzínzì ɔ̌ andɨ nà alɛ nɨ́gʉ ányɨ̀.
2 Uma grande multidão o seguiu, e ali ele curou os doentes.
3 Nɨ́ ngúfe Pbàfàrìsáyó níiwú Yěsù-tɨ’ɔ̀ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ omvú tɨ́ kà-afí. Nɨ́, abádhí níivú dhu kà-tsʉ̌ ’àtɨ: «Àlɛ̌ tɔ́ Ʉyátá návi tɨ́ wà atdí kpatsìbhálɛ mà rɔ̀dhɔ̀ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ ɨ̀ngbǎ tɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ afátá-okú dɔ̀ rɔ̀ màtɨ́?»
3 Alguns fariseus chegaram perto dele e, querendo conseguir alguma prova contra ele, perguntaram: — Será que pela nossa
4 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyàpɛ̀ tɨ́ obhó Kàgàwà bhà Andítá náarʉ́nɔna kpangba dhu nɔ́zʉ̀? Kǎrátɨna: ‹Mʉ̀hàngʉ́ ɔ̀ rɔ̀, Kàgàwà náanzɨ̀ kpatsìbhálɛ mà, tsìbhálɛ nà.›
4 Jesus respondeu:
5 Ndɨrɔ̀ kǎrátɨna: ‹Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, kpatsìbhálɛ rǎdʉ̀ àbanà mà, ɨ́yànà mànà nʉ́bhà, ’àdʉ̀ ’ùngbò pbɨ̀ndà tsìbhálɛ nà. Ndɨrɔ̀, abádhí ɔ́yɔ̌ rɔ̀ rǎdʉ̀ òngo atdí alɛ-ngbɔ̀ tɨ́.›
5 E Deus disse: “Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher, e os dois se tornam uma só pessoa.”
6 Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, abádhí nɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɔ́yɔ̌ alɛ tdɨ́tdɔ̌, pbɛ́tʉ̀ abádhí nóngò wà atdí alɛ-ngbɔ̀ tɨ́. Nɨ́ dhu àkǎ nzá atdí alɛ mà rùtu Kàgàwà úngbò alɛ-ɔ̌nga.»
6 Assim já não são duas pessoas, mas uma só. Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
7 Nɨ́ Pbàfàrìsáyó adʉ̀ dhu ìvu tdɨ́tdɔ̌ kà-tsʉ̌, ’àtɨ: «Olu, ádhu Músà nʉ́ʉyá dhu ndàtɨ, dhu ràrǎdʉ̀ àkǎ kandǐ ʉbhátá tɔ́ bhàrʉwà kabhʉ tsìbhálɛ-fɔ́, ndɨ tsìbhálɛ òdì ka kɨ́ rɔ̀ nɨ̌?»
7 Os fariseus perguntaram: — Nesse caso, por que é que Moisés permitiu ao homem mandar a sua esposa embora se der a ela um documento de divórcio?
8 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Músà náabhʉ̀ nyɨ̌ nyǒngo fʉ̀kʉ́ vèbhálɛ nódì odú afíkʉ náarɔ́’ɔ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀ mʉ̀hàngʉ́ ɔ̀ rɔ̀, ndɨ dhu nɨ́ɨ’ɨ̀ mbǎ wɔ̀ dhu bhěyi.
8 Jesus respondeu:
9 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: atdí kpatsìbhálɛ náapɛ́ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ nɔ́dhɔ, ndàdʉ̀ òdìnà, ɨnzá nɨ́ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ kɛ̀lɛ̌ nɔ̀nzɨ̀ ngǎtsi kpatsìbhálɛ nà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ rɔ̀, nɨ́ ngǎtsi tsìbhálɛ ndɨ̀ ndàmbà rɔ̀, ka nádʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨwà mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ nɔ̀nzɨ̀.»
9 Portanto, eu afirmo a vocês o seguinte: o homem que mandar a sua esposa embora, a não ser em caso de adultério, se tornará adúltero se casar com outra mulher.
10 Nɨ́ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Wɔ̀ dhu bhěyi kpatsìbhálɛ mà nzínzì ɔ̌ dhu rɨ̌’ɨ̀ tsìbhálɛ mànà rɔ̀, ìndrǔ rɨ̌ ’ʉ̀mbǎ dhu tɔ́ ídzìnga rɨ̌’ɨ̀ mbǎ.»
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se é esta a situação entre o homem e a sua esposa, então é melhor não casar.
11 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ wɔ̀rɨ́ Ɔtɛ náarɨ́ dɔ̀ya àlʉ̌, pbɛ́tʉ̀ kǎrɨ́ dɔ̀ya àlʉ̌ alɛ nɨ́ kǎkà Kàgàwà ábhʉ kà ràlʉ̌ dɔ̀ya alɛ kɛ̀lɛ̌.
11 Jesus respondeu:
12 Kpabhálɛ-tsʉ̀ àtɔ̀ rádʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ rʉ̀mbǎ vèbhálɛ dhu-tsʉ̀ rɨ̌’ɨ̀ ibí. Obhó tɨ́, atdídhená kpabhálɛ náarɨ́ nzɨ̌ vèbhálɛ ʉ̀mbǎ ʉ̀dhɨ̌ tɨ́ ka kʉdhɨ́ ɨ̀ àmǎ tɨ́rɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Ngʉ̌kpà kpabhálɛ náarɨ́ nzɨ̌ vèbhálɛ nʉ́mbǎ, ɔbɨ nɨ̌ ka ka kʉ́gɛ̀rɛ̀ ɨ̀, ’òngò àmǎ tɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Ndɨrɔ̀ ngʉ̌kpà-tsí náaróko àmǎ bhěyi, ɨ̀nzɨ̌ ’ʉ̀mbǎ vèbhálɛ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi-okú dɔ̀ rɔ̀. Yà ma mʉ̀nɔ̀ dhu rɨ̌ dɔ̀na àlʉ̌ alɛ nákǎ kà ràlʉ̌ dɔ̀na!»
12 Pois há razões diferentes que tornam alguns homens incapazes para o casamento: uns, porque nasceram assim; outros, porque foram castrados; e outros ainda não casam por causa do
13 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ìndrǔ níiwú nɨ̀nɨ́ nzónzo nà Yěsù-tɨ’ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ kʉ̌lɨ tɨ́ ɔtsʉ́na dɔ̀yá, ndàdʉ̀ ndɨ̀tsɔ̀ dɔ̀yá. Pbɛ́tʉ̀, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ òko ’àmbɛ ɔ̀rʉ̀ dɔ̌ ɨ alɛ dɔ̌.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças para Jesus pôr as mãos sobre elas e orar, mas os discípulos repreenderam as pessoas que fizeram isso.
14 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Nyʉ̀bhà nzónzo rìwǔ tɨdu ɔ̀, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ nyàtɔ̀ abádhí-tsʉ̀, ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi nɨ́ abádhí bhěyi ɨ̀ nʉ́lɨ alɛ tɔ́ nɨ́dhunɨ̌.»
14 Aí ele disse:
15 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ ɔtsʉ́na nʉ́lɨ ɨ nzónzo dɔ̌, ndɨ dhu-dzidɔ̌, ndàdʉ̀ ndɨ̀và ndàrà ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀.
15 Então Jesus pôs as mãos sobre elas e foi embora.
16 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, atdí alɛ nɨ́ɨra Yěsù-tɨ’ɔ̀, ndàdʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌ ndàtɨ: «Màlimǒ, àdhu ndɨ ídzì dhu tɨ́ ma màkǎ mɔnzɨ̀, ndɨ́nɨ̌ ma mabá tɨ́ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga?»
16 Certa vez um homem chegou perto de Jesus e perguntou: — Mestre, o que devo fazer de bom para conseguir a vida eterna?
17 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádhu nyɨ nyɨ́ dhu ìvǔ tsʉ̀dú ídzì dhu tɨ́ rɨ́’ɨ̀ dhu dɔ̌ nɨ̌? Atdí alɛ kɛ̀lɛ̌ nɨ́ ndɨ ídzì alɛ tɨ́ rɨ́’ɨ̀. Nyɨ nyapɛ́ nyozè nyotsù dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga ɔ̀, nɨ́ dhu àkǎ nyɨfʉ Músà bhà Ʉyátá.»
17 Jesus respondeu:
18 Nɨ́ wɔ̀ alɛ adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ɨ́ngbǎgà Ʉyátá ɨ?» Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Dhu àkǎ nzá nyohò abvo, dhu àkǎ nzá nyɔnzɨ̀ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀, dhu àkǎ nzá nyɔnzɨ̀ ogbo, ndɨrɔ̀ dhu àkǎ nzá nyʉnɔ̀ tɨ̀tɔ̀ ɔdhɨ̀nʉ dɔ̌.
18 — Que mandamentos? — perguntou ele. Jesus respondeu:
19 Dhu àkǎ nyɨfʉ àbanʉ mà ɨ́yànʉ mànà, ndɨrɔ̀ dhu àkǎ nyozè ɔdhɨ̀nʉ yà nyɨ nyʉ́ nyɨ nyózè nyɨ nyɨ-tɨ́rɔ̀ dhu bhěyi.»
19 respeite o seu pai e a sua mãe e ame os outros como você ama a você mesmo.”
20 Nɨ́ wɔ̀rɨ́ kpatsìbhíngba náadʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ma mɨ́fʉ wà kɔ̌kɔ̀rɨ́ Ʉyátá kɔ́rɔ́, nɨ́ ádhu ndɨ àkǎkǎ mɔnzɨ̀ tdɨ́tdɔ̌?»
20 — Eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o moço. — O que mais me falta fazer?
21 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Nyɨ nyapɛ́ nyozè nyɨ’ɨ̀ àkǎkǎ alɛ tɨ́, nɨ́ árà, nyadʉ̀ kɔ́rɔ́ nyɨ nyarɨ́’ɨ̀ nà dhu núdzi, nyadʉ̀ ɨ dhu ɔ̀ rɔ̀ nyɨ nyòngyè fʉ̀rangà nʉ́ndɔ̀ nǎkʉ̀tálɛ tɔ̀. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ nyɨ nyadʉ̀ya ònzì nábà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, nyádʉ̀ nyɨra, nyadʉ̀ owùdu nʉ́ngʉ.»
21 Jesus respondeu:
22 Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀ kpatsìbhíngba níitdègu wɔ̀ ɔtɛ nɨ́rɨ, nɨ́ kǎdʉ̀ àrà ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ atdídɔ̌ ɨzʉ nʉ́ka ndɨ̀ rɔ́rɔ̀, atdídɔ̌ ndɨ̀ ndónzì nɨ́dhunɨ̌.
22 Quando o moço ouviu isso, foi embora triste, pois era muito rico.
23 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ònzìtálɛ rǒtsù ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi ɔ̀ dhu nɨ́ odú dhu nyʉ́.
23 Jesus então disse aos discípulos:
24 Ndɨrɔ̀, ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀ tdɨ́tdɔ̌: ngàmɨyà rǒtsù, ndʉ̀dà sìndanɨ̀-bhu ɔ̌ dhu rɨ̌’ɨ̀ ɨsɔ́. Pbɛ́tʉ̀, ònzìtálɛ rǒtsù ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi ɔ̀ dhu rɨ̌’ɨ̀ odú nyʉ́ ròsè.»Ngàmɨyà rǒtsù ndʉ̀dà sìndanɨ̀-bhu ɔ̌ dhu|src="lb00039b.tif" size="col" copy="Louise Bass" ref="19.20-24"
24 E digo ainda que é mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
25 Nɨ́ wɔ̀rɨ́ ɔtɛ ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ rɔ̀, ɨdhɔ nʉ́ʉkɔ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ atdídɔ̌. Nɨ́ abádhí ambɛ́nà dhu ɔ̀ngʉ̀ dɔ̌ tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Wɔ̀ dhu bhěyi kà rɨ̌’ɨ̀ rɔ̀, ádhɨ pbá alɛ ndɨ ɔ̀gʉ̀ rádʉ̀ ɔ̀gʉ̀?»
25 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram muito admirados e perguntavam: — Então, quem é que pode se salvar?
26 Nɨ́ Yěsù andà abádhí, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ìndrǔ tɔ̀ ndɨ dhu rɨ̌ nzɨ̌ àkǎ, pbɛ́tʉ̀ Kàgàwà tɔ̀ kà rɨ̌ àkǎ àkǎ.»
26 Jesus olhou para eles e respondeu:
27 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ ɔtɛ ɔ̀pɛ̀, ndàtɨ: «Ɨ́rɨ, mǎ mʉ́bhà kɔ́rɔ́ dhu mǎdʉ̀ owùnʉ nʉ́ngʉ, nɨ́ ádhu ndɨ mǎ mabáya?»
27 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor. O que é que nós vamos ganhar?
28 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: yà adzɨ dɔ̌ kɔ́rɔ́ dhu rɨ̌ ’ʉ̀wʉ̌, ’òngò ɔwʉ́tána tɨ́ rɔ̀, Ìndrǔ t’ídhùnà náadɨ̀ya pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ tɔ́ tombi dɔ̌. Ndɨ nɨ́nganɨ́, nyɨ̌, yà owùdu nyɨ̌ nyʉ́ngʉ rɔ̀, nyɨ̌ nyokoya átɔ̀ atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà tombi dɔ̌, nyǎmbɛ atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà Pbàìsràyélí tɔ́ rʉ̀gànda-tsʉ̀-ànyǎ nɨ́tdɨ̀ dɔ̌.
28 Jesus respondeu:
29 Ndɨrɔ̀ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà, yà okúdu dɔ̀ rɔ̀ rɨ́ pbɨ̀ndà ɨdza, adɔ́na, awɛ́na, àbanà, ɨ́yànà, pbɨ̀ndà inzo, ndɨrɔ̀ pbɨ̀ndà ɔnzɨbvʉ mà nʉ́bha, náabáya ɨ dhu atdí mɨyà-gʉ̀na ròsè. Ndɨrɔ̀, kǎdʉ̀ya dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà.
29 E todos os que, por minha causa, deixarem casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou terras receberão cem vezes mais e também a vida eterna.
30 Pbɛ́tʉ̀, ábhɔ̌ alɛ yà kòmbí arɨ́’ɨ̀ wɛmbɛrɛ̀ tɨ́ nóongoya olù alɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ yà olù alɛ tɨ́ arɨ́’ɨ̀ kòmbí alɛ náadʉ̀ya òngo wɛmbɛrɛ̀ tɨ́.»
30 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.