Mateus 16
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NVT
1 Pbàfàrìsáyó mà, Pbàsàdùkáyó mànà náawù ùvò Yěsù-tɨ’ɔ̀. Nɨ́ kà-afí ɨ̀ omvú tɨ́ nɨ̌, abádhí náavì ka rɨ̀tɛ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ́rà atdí ize fɨ̌yɔ̀.
1 Os fariseus e saduceus vieram pôr Jesus à prova, exigindo que lhes mostrasse um sinal do céu.
2 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Ɨnga rǎtɨ rɔ̀, nyɨ̌ nyáróngo àtɨ̀nà: ‹Igye rɨ̌ nzɨ̌ ɨ̀kɔ̌, ɔ̀rʉ̀-akpà-nyɨ̀-rɔ̌nga nílìlu tɨ́ nɨ́dhunɨ̌.›
2 Ele respondeu: “Vocês conhecem o ditado: ‘Céu vermelho ao entardecer, bom tempo amanhã;
3 Ndɨrɔ̀ bhɔ̌tsʉngá, nyɨ̌ nyarádʉ̀ àtɨ̀nà: ‹Indo igye rǒgye ògye, ɔ̀rʉ̀-akpà-nyɨ̀-rɔ̌nga nɨ́tɨ̀ ɨ̀tɨ̀ tɨ́ nɨ́dhunɨ̌.› Nyɨ̌ nyʉ́nɨ dhu nɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà-nyɨ̀ rɔ̌ nyɨ̌ nyàla dhu rɨ̌tɛ̀na dhu kɛ̀lɛ̌, ɨ̀nzɨ̌ nyǎdʉ̀ ɨ̀rà rɨ́rà kàsʉmɨ̀ ɔ̌ rɨ́ ndɔ̀nzɨ dhu nʉ́nɨ.
3 céu vermelho e sombrio logo cedo, mau tempo o dia todo’. Vocês sabem identificar as condições do tempo no céu, mas não sabem interpretar os sinais dos tempos!
4 Indo arɨ́ alɛ nɨ́ nzɛ́rɛ alɛ, ndɨrɔ̀ abádhí náarɨ́ nzɨ̌ Kàgàwà ózè dhu ɔ̀nzɨ. Abádhí ózè kɔnzɨ̀ wɨwɨ̀ fɨ̌yɔ̀. Pbɛ́tʉ̀ ka kɨ́ nzɨ̌ atdí wɨwɨ̀ mà nɔ́nzɨ abádhí tɔ̀. Abádhí tɔ̀ ka kávǐna dhu nɨ́ nabì Yɔ̌nà rɔ̌ ndɨ̀ nanzɨ̀ wɨwɨ̀ kɛ̀lɛ̌.» Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ abádhí nʉ́bhà, ndàdʉ̀ àrà fɨ̀ndá dhu nɨ̌.
4 Pedem um sinal porque são uma geração perversa e adúltera, mas o único sinal que lhes darei será o sinal do profeta Jonas”. Então Jesus os deixou e se retirou.
5 Yěsù mà, pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà níitdègu ada rɛ̀rʉ̀-adzè, nɨ́ mʉ̀gatì nídyì ɨ̀ ɨ́ dhu náadzò Yěsù bhà ábhàlɨ̌ ɔ̀nǎ rɔ̀.
5 Mais tarde, depois de atravessar o mar, os discípulos descobriram que tinham se esquecido de levar pães.
6 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ɔ̀ɔ! Nyàndà nga mběyi! Nyɔ̀dɔ nyɨ̌ Pbàfàrìsáyó mà, Pbàsàdùkáyó mànà tɔ́ afi rɔ̌ rɔ̀.»
6 Jesus os advertiu: “Fiquem atentos! Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e saduceus”.
7 Nɨ́ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀tɛ̀ nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Ka rɔ̌tɛ wɔ̀ dhu bhěyi ɨnzá àlɛ̌ kìdyì mʉ̀gatì dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.»
7 Os discípulos começaram a discutir entre si por que não tinham trazido pão.
8 Nɨ́ Yěsù náasʉ̀ abádhí rʉ̌nɔna dhu, ndàdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌ ndàtɨ: «Ádhu nyɨ̌ nyátɨna nzínzìkʉ ɔ̌, ɨ̀mbǎ àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ mʉ̀gatì nà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ dhu ràrɨ̌ ndɨ nɨ̌? Nyɨ̌ nɨ́ ákɛ̌ a’uta nà alɛ!
8 Ao tomar conhecimento do que falavam, Jesus disse: “Como é pequena a sua fé! Por que vocês discutem entre si sobre a falta de pão?
9 Kàpɛ̀ tɨ́ obhó dʉ̀kʉ àlʉ̌? Nyɨ̌ nyàpɛ̀ tɨ́ nzá imbò mʉ̀gatì-ɔ̌nga ma mʉkɔ, imbò lʉfʉ̀ alɛ ràdʉ̀ ɔ̀nyʉ̀nà dhu ɨ̀rɛ̀? Ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyɨ̀rɛ̀ tɨ́ ɨnzá yà nyɨ̌ nyadʉ̀ òwunà ɔ̀dɔ̀dɨ̀ mʉ̀gatì-go tɔ́ sɛ̌ngɛ̀-bvʉ?
9 Ainda não entenderam? Não se lembram dos cinco pães para os cinco mil e dos cestos de sobras que recolheram?
10 Nyɨ̌ nyɨ̀rɛ̀ tɨ́ ɨnzá àrʉ̀bhʉ̀ mʉ̀gatì-ɔ̌nga ma mʉkɔ, ɨ̀fɔ lʉfʉ̀ alɛ rɔ̀nyʉ̀ dhu? Ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyɨ̀rɛ̀ tɨ́ ɨnzá yà nyɨ̌ nyadʉ̀ òwunà ɔ̀dɔ̀dɨ̀ mʉ̀gatì-go tɔ̀ sɛ̌ngɛ̀-bvʉ?
10 Nem dos sete pães para os quatro mil e dos cestos grandes de sobras que recolheram?
11 Ɨ́ngbà dhu bhěyi dhu, ɨnzá nyɨ̌ nyàdʉ̀ dhu ʉ̀nɨ, ɨ̀nzɨ̌ ràrɨ̌ mʉ̀gatì ma mɔ́tɛ dɔ̀ná, yà ma mɨ́ dhu ɔ̀vɔ fʉ̌kʉ̀ matɨ, nyɨ̌ rɔ̀dɔ nyɨ̌ Pbàfàrìsáyó mà, Pbàsàdùkáyó mànà tɔ́ afi rɔ̌ rɔ̀ rɔ̀.»
11 Como não conseguem entender que não estou falando de pão? Repito: tenham cuidado com o fermento dos fariseus e saduceus”.
12 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ nádʉ̀ dhu ʉ̀nɨ, Yěsù rɔ̌tɛ dɔ̀na dhu ràrɨ̌ nzɨ̌ mʉ̀gatì nɔ́nzɨ ka karɨ́ nɨ̌ afi. Pbɛ́tʉ̀, kà rɔ̌tɛ dɔ̀ná dhu ràrɨ̌ Pbàfàrìsáyó mà Pbàsàdùkáyó mànà náarúdhěna ìndrǔ tɔ̀ dhu.
12 Finalmente entenderam que ele não se referia ao fermento do pão, mas ao ensino dos fariseus e saduceus.
13 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù mà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà náawù Kàyìsàriyà-Fìlipì tɔ́ kɨgɔ̀-bɨdɔ̌ rɨ́’ɨ̀ pbìrì ɔ̀. Nɨ́ kǐvú dhu pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádhu ìndrǔ nàarʉ́nɔna Ìndrǔ t’ídhùnà dɔ̌?»
13 Quando Jesus chegou à região de Cesareia de Filipe, perguntou a seus discípulos: “Quem as pessoas dizem que o Filho do Homem é?”.
14 Nɨ́ abádhí adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ’àtɨ: «Atdídhená alɛ náarátɨna nyɨ ràrɨ̌ Bàtizò nubhónà Yùwanɨ̀. Ngʉ̌kpà alɛ náarádʉ̀ àtɨ̀nà nyɨ ràrɨ̌ nabì Ɛ̀lɨyà. Ndɨrɔ̀ ngʉ̌kpà alɛ-tsí náarádʉ̀ àtɨ̀nà nyɨ ràrɨ̌ nabì Yɛ̀rɛ̀mɨyà, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ nyɨ ràrɨ̌ Kàgàwà bhà pbànábí nzínzì ɔ̌ atdí nabì.»
14 Eles responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, ainda, que é Jeremias ou um dos profetas”.
15 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌ ndàtɨ: «Olu nyɨ̌, nyɨ̌ nyarátɨna ma ràrɨ̌ àdhɨ?»
15 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?”
16 Nɨ́ Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ náadʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Nyɨ nɨ́ Krɨ́stɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ arɔ́vɛ̀ Kàgàwà t’ídhùnà.»
16 Simão Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo, o Filho do Deus vivo!”.
17 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù adʉ̀ atɨ̀nà Pɛ́tɛrʉ̀ nɨ̌: «Nyɨ nyɔ̀nzɨ̀ wà hirò, Sìmonì, Yùwanɨ̀ t’ídhùnǎ! Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ìndrǔ ndɨ wɔ̀ dhu nàbhʉ nyʉnɨ. Pbɛ́tʉ̀ ka nàbhʉ nyʉnɨ nɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbadu Kàgàwà.
17 Jesus disse: “Que grande privilégio você teve, Simão, filho de João! Foi meu Pai no céu quem lhe revelou isso. Nenhum ser humano saberia por si só.
18 Nɨ́, ma mátɨna nyɨ nɨ̌: Nyɨ nɨ́ Pɛ́tɛrʉ̀, bhalabhala tɔ́ odu. Ndɨ bhalabhala tɔ́ odu dɔ̌ nɨ́ ndɨ ma mɔsɨ́ya pbàkà Kànɨsà. Ɔvɛ-bvʉ̀ ka kótsù ɔ̀ná tsǎtsʉ̀ nɔ́ɔnzɨya nzɨ̌ atdí dhu mà ndɨ Kànɨsà rɔ̌.
18 Agora eu lhe digo que você é Pedro, e sobre esta pedra edificarei minha igreja, e as forças da morte não a conquistarão.
19 Ma mabhʉ̀ya ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi ɔ̀ ka kótsù nɨ̌ fʉ̀ngʉlà fʉnʉ́. Kɔ́rɔ́ dhu-tsí yà adzɨ dɔ̌ nyɨ nyʉ̀tsɨ̀, nóngo ɨ̀’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ nʉ̀tsɨ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ màtɨ́. Ndɨrɔ̀ kɔ́rɔ́ dhu-tsí yà adzɨ dɔ̌ nyɨ nyʉ̀nga, nóngo ɨ̀’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ nʉ̀nga ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ màtɨ́.»
19 Eu lhe darei as chaves do reino dos céus. O que você ligar na terra terá sido ligado no céu, e o que você desligar na terra terá sido desligado no céu”.
20 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ dhu nʉ́ya pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ dhu nʉnɔ tɨ́ atdí alɛ tɔ̀ màtɨ́ ndɨ̀ ràrɨ̌ Krɨ́stɔ̀.
20 Então ele advertiu a seus discípulos que não dissessem a ninguém que ele era o Cristo.
21 Rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀, Yěsù apɛ̀ ndɔ̀vɔ̀ dhu kpangba pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀ ndàtɨ, dhu ràkǎ wà ndàrà Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ pbàkʉ̀rʉ̌ mà, pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mà, ndɨrɔ̀ Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mànà náabhʉ̀ tɨ́ ndɨ̀ ndàbà àpbɛ̀ abhɔ ányɨ̀. Abádhí ràrɨ̌ ndàbhʉ̌ kohò ndɨ̀, kadʉ̀ ndɔ̀tdʉ̀, ndɨrɔ̀ ɨ̀bhʉ ɨdhɔ dzidɔ̌, ndɨ̀ radʉ̀ya ndɨ̀ngbɛ̀ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀.
21 Daquele momento em diante, Jesus começou a falar claramente a seus discípulos que era necessário que ele fosse a Jerusalém e sofresse muitas coisas terríveis nas mãos dos líderes do povo, dos principais sacerdotes e dos mestres da lei. Seria morto, mas no terceiro dia ressuscitaria.
22 Nɨ́ Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ kìdyì ndàrà nà igi, ndàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndɔ̀rʉ̀ kà-dɔ̌, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, Kàgàwà àkǎ ndɔ̀dɔ̀ ngbɔ̌nʉ! Ɨnzá dhu àkǎ wɔ̀ dhu rɔ̀nzɨ̀ ndɨ̀ rʉ̀nʉ́.»
22 Pedro o chamou de lado e começou a repreendê-lo por dizer tais coisas. “Jamais, Senhor!”, disse ele. “Isso nunca lhe acontecerá!”
23 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ ndàgɛrɛ, ndàtɨ Pɛ́tɛrʉ̀ nɨ̌: «Índrǐ nyɨ ɨtsɛ tɨdú rɔ̀ pfɔ̀mvɔ Sìtanɨ̌! Nyɨ nyɨ́ dhu ɔ̀nzɨ nyitsu ma nzɛ́rɛnga ɔ̀. Obhó tɨ́, nyɨ nyɨ́ nzɨ̌ ɨnga nɨ́rɛ̀ Kàgàwà náarɨ́ ɨnga ɨ̀rɛ̀ dhu bhěyi, pbɛ́tʉ̀ nyɨ nyɨ́ ɨnga nɨ́rɛ̀ ìndrǔ náarɨ́ ɨnga ɨ̀rɛ̀ dhu bhěyi.»
23 Jesus se voltou para Pedro e disse: “Afaste-se de mim, Satanás! Você é uma pedra de tropeço para mim. Considera as coisas apenas do ponto de vista humano, e não da perspectiva de Deus”.
24 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ndɨ alɛ náapɛ́ ndòzè ndùbhi owùdu ɔ̌, nɨ́ kàkǎ ndàdzo rɔ̀ná rɔ̀, ndàdʉ̀ ndà’ù ndànɔ̀ pbɨ̀ndà mʉ̀sàlabhà, ndàdʉ̀ ùbhi owùdu ɔ̌.
24 Então Jesus disse a seus discípulos: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome sua cruz e siga-me.
25 Pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga nòzè ndɨ̀gʉ̌ alɛ níiwíya ka. Pbɛ́tʉ̀ okúdu dɔ̀ rɔ̀ rɨ́ pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga níwǐ alɛ, náadʉ̀ya kàbà àbà tdɨ́tdɔ̌.
25 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a encontrará.
26 Ìndrǔ rɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ dhu nóngyè kɔ́rɔ́, pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga ràdʉ̀ àwǐ dhu tɔ́ ídzìnga nɨ́ àdhu? Atdí dhu mà tɨ́ ìnè, yà ìndrǔ rǎdʉ̀ àbhʉnà pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga nʉwʉ̀ tɨ́?
26 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida? E o que daria o homem em troca de sua vida?
27 Obhó tɨ́, Ìndrǔ t’ídhùnà nɨ́ɨraya Àbanà Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ɔ̌ pbɨ̀ndà màlàyíká mànà. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kǎdʉ̀ya ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà núbho ndɨ alɛ bhà kasʉ-bvʉ rɔ̌.
27 Pois o Filho do Homem virá com seus anjos na glória de seu Pai e julgará cada pessoa de acordo com suas ações.
28 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ngʉ̌kpà alɛ kǎkà ɨrɔ́ rɨ́’ɨ̀ alɛ nzínzì ɔ̌, nʉ́ʉvɛ̀ya nzɨ̌ ɨnzá ɨ̀ àla Ìndrǔ t’ídhùnà rɨ̌rà pbɨ̀ndà idzi tɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga ɔ̌ dhu rɔ́rɔ̀.»
28 Eu lhes digo a verdade: alguns que estão aqui neste momento não morrerão antes de ver o Filho do Homem vindo em seu reino!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.