Marcos 1
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NTLH
1 Yàrɨ́ nɨ́ Yěsù Krɨ́stɔ̀, Kàgàwà t’ídhùnà dɔ̌ rɔ́tɛ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ náapɛ̀ ndɨ̀ tɨ́ dhu.
1 A boa notícia que fala a respeito de Jesus Cristo, Filho de Deus, começou a ser dada
2 Àdhàdhɨ̀ nabì Ìsayà náandí dhu pbɨ̀ndà bhǔkù ɔ̀ dhu bhěyi, ndàtɨ: «Kàgàwà rǎtɨna: ‹Ma mɨ́ pbàkà mʉ̀kɛ̀ngyɛ̀ nóvì angyi ɨndʉ̀. Kà rɨ̌ otu nɔ́wɛ̀ ɨndʉ̀.›
2 como o profeta Isaías tinha escrito. Ele escreveu o seguinte: “Deus disse: Eu enviarei o meu mensageiro adiante de você para preparar o seu caminho.”
3 Ndɨ mʉ̀kɛ̀ngyɛ̀ rɨ̌ dhu ɔ̀vɔ ɔrʉ́ tǔna nyʉ́ nà rʉ̀ngʉ̀ ɔ̀, ndàtɨ: ‹Nyɔ̀bhɔlɔ ngʉdhà Ádrʉ̀ngbǎlɛ tɔ̀, nyùtǒ kà rǔbhi ɔ̀ná otu!›»
3 E o profeta escreveu também: “Alguém está gritando no deserto: Preparem o caminho para o Senhor passar! Abram estradas retas para ele!”
4 Nɨ́ Yùwanɨ̀ nɨ́ɨtɔ ndɨ̀ rʉ̀ngʉ̀ ɔ̀, ndàmbɛ bàtizò núbho dɔ̌ ìndrǔ tɔ̀, ndàdʉ̀ àrà dhu nɔ́vɔ rɔ̌ abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Nyʉ̀gɛ̀rɛ̀ nyɨ̌ nyʉ̌bhà fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga, nyǎdʉ̀ bàtizò nálʉ, ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà adʉ̀ tɨ́ fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga nʉ́bà fʉ̌kʉ̀.»
4 E foi assim que João Batista apareceu no deserto, batizando o povo e anunciando esta mensagem: — Arrependam-se dos seus pecados e sejam batizados, que Deus perdoará vocês.
5 Yùdɛyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́, Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ mànà níiwúnà kɔ́rɔ́ kà tɨ’ɔ̀. Abádhí nʉ́ʉnɔ́nà fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛnga kpangba, Yùwanɨ̀ ràdʉ̀ bàtizò núbho fɨ̌yɔ̀ Yɔ̀rɔ̀danɨ̀ tɔ́ ɨdha-akpà ɔ̀.
5 Muitos moradores da região da Judeia e da cidade de Jerusalém iam ouvir João. Eles confessavam os seus pecados, e João os batizava no rio Jordão.
6 Yùwanɨ̀ náafɔ́nà ngàmɨyà tɨ́ kátɨna ɨ̀zǎ-ká nɨ̌ ka kódyù mʉ̀dzarʉ̀, ndàdʉ̀ mvʉna’ɔ̀ níso asé tɔ́ kùkyě nɨ̌. Kǒngúnà ndɨ̀ índù mà nɨ̌, ɨrɨ́ ɔ̌ ɨtɨ-dha mànà.
6 Ele usava uma roupa feita de pelos de camelo e um cinto de couro e comia gafanhotos e mel do mato.
7 Kǎránà dhu nʉ́nɔ̀ rɔ̌ ihé-yà tɔ̀ ndàtɨ: «Olù rɨ́rà dzidu dɔ̌ alɛ rɨ̌’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà atdídɔ̌ ròsè dùdunǎ. Ma màkǎ nzá mɔkɔ̀ ma mʉnga kàpfɔ̀ rɔ̌ kàyìtò-mbǐ mà.
7 Ele dizia ao povo: — Depois de mim vem alguém que é mais importante do que eu, e eu não mereço a honra de me abaixar e desamarrar as correias das sandálias dele.
8 Ɨma, ma marɨ́ bàtizò núbhǒ fʉ̌kʉ̀ ɨdha nɨ̌. Pbɛ́tʉ̀, àbadhi náaraya bàtizò núbho rɔ̌ fʉ̌kʉ̀ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nɨ̌.»
8 Eu batizo vocês com água, mas ele os batizará com o Espírito Santo.
9 Yùwanɨ̀ arɨ́ bàtizò ùbhǒ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Yěsù nɨ́ɨra Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̌ atdí kɨgɔ̀, Nàzàretì tɨ́ kátɨna ɔ̀ rɔ̀, ndɨ̀rà àhʉ Yɔ̀rɔ̀danɨ̀ tɔ́ ɨdha-akpà ɔ̀, Yùwanɨ̀ ràdʉ̀ bàtizò nábhʉ fɨ̌ndà.
9 Nessa ocasião Jesus veio de Nazaré, uma pequena cidade da região da Galileia, e foi batizado por João Batista no rio Jordão.
10 Nɨ́ ɨdha ɔ̀ rɔ̀ Yěsù rǎhʉ rɔ̀, kǎla ɔ̀rʉ̀-akpà-li’ɔ̀ ndɨ̀kpa rɨ́ rɔ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí ràdʉ̀ ìfo ɔ̀ná kà-dɔ̌ àmbò tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌.
10 No momento em que estava saindo da água, Jesus viu o céu se abrir e o Espírito de Deus descer como uma pomba sobre ele.
11 Ndɨrɔ̀, kɨ̌rɨ atdí alɛ-tù ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ rɔ́tɛ rɔ́, ndàtɨ: «Ɨnyɨ nɨ́ Idhùdu, yà atdídɔ̌ ma mózè alɛ, ɨdhɛ̀du náarɨ́ ndɨ̀kǎ okúnʉ dɔ̀ rɔ̀.»
11 E do céu veio uma voz, que disse: — Tu és o meu Filho querido e me dás muita alegria.
12 Nɨ́ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nʉ́ʉtʉ Yěsù ràrà rʉ̀ngʉ̀ ɔ̀.
12 Logo depois o Espírito Santo fez com que Jesus fosse para o deserto.
13 Nɨ́ kǎnzɨ̀ ɨ̀fɔ kumì ɨdhɔ ányɨ̀, Sìtanɨ̀ ràdʉ̀ àmbɛ kà-afí númvu dɔ̌. Kǎdɨ̀ ɨrɨ́ ɔ̌ ɨ̀zǎ náaróko ɔ̀ná ngari ɔ̀, màlàyíká ràdʉ̀ àmbɛ dzʉ̀nàna nɔ́nzɨ̀ dɔ̌.
13 Jesus ficou lá durante quarenta dias, sendo tentado por Satanás. Ali havia animais selvagens, e os anjos cuidavam de Jesus.
14 Yùwanɨ̀ ka kósò imbi ɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù náarà Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀, ndàmbɛ Kàgàwà bhà Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nʉ́nɔ̀ dɔ̌ ìndrǔ tɔ̀.
14 Depois que João foi preso, Jesus seguiu para a região da Galileia e ali anunciava a boa notícia que vem de Deus.
15 Kǎránà àtɨ̀nà rɔ̌: «Kàsʉmɨ̀ nákǎ wà. Ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà Idzi-tsʉ̀ níndù wà ndɨ̀. Nɨ́, nyʉ̀gɛ̀rɛ̀ nyɨ̌ nyʉ̌bhà fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga, ndɨrɔ̀ nyà’u Ídzì Màkʉ̌rʉ̀.»
15 Ele dizia:
16 Gàlìlayà tɔ́ rɛ̀rʉ̀-bɨdɔ̌ ndɨ̀ ndúbhi rɔ́rɔ̀, Yěsù náala ɔ́yɔ̌ àwěrù, Sìmonì mà adɔ̀nà Àndɛ̀rɛyà nà, ɨ̀bhɛ̀ nóho rɨ́ imbi nɨ̌ rɛ̀rʉ̀ ɔ̌ rɔ́.
16 Jesus estava andando pela beira do lago da Galileia quando viu dois pescadores. Eram Simão e o seu irmão André, que estavam no lago, pescando com redes.
17 Nɨ́ Yěsù náatɨ abádhí nɨ̌: «Nyìwǔ owùdu ɔ̌, ma mɨ́ nyʉ̌gɛ̀rɛ̀ nyǒngò ìndrǔ tɔ́ àwěrù tɨ́.»
17 Jesus lhes disse:
18 Nɨ́ ʉrɔ́ rɔ̀ tɨ́, abádhí nʉ́ʉbhà fɨ̀yɔ́ ɨ̀bhɛ̀-mbǐ, ’àdʉ̀ òwu kǒwù ɔ̌.
18 Então eles largaram logo as redes e foram com Jesus.
19 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù náandrì ɨtsɛta akɛ, ndàdʉ̀ Zɛ̀bɛ̀dayò bhà inzo, Yàkɔbhɔ̀ mà Yùwanɨ̀ nà nála. Abádhí nɨ́ɨ’ɨ̀ fɨ̌yɔ́ ibhú ɔ̀, fɨ̀yɔ́ ɨ̀bhɛ̀-mbǐ nɔ́bhɔlɔ ɨ̀’ɨ́ rɔ́.
19 Um pouco mais adiante Jesus viu outros dois irmãos. Eram Tiago e João, filhos de Zebedeu, que estavam no barco deles, consertando as redes.
20 Nɨ́ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, Yěsù náanzi abádhí. Nɨ́, abádhí adʉ̀ àbayà Zɛ̀bɛ̀dayò nʉ́bhà ibhú ɔ̀ kasʉtálɛ mànà, ’àdʉ̀ òwu Yěsù-owù ɔ̌.
20 Jesus chamou os dois, e eles deixaram Zebedeu, o seu pai, e os empregados no barco e foram com ele.
21 Yěsù mà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà náawù ùvò Kàpɛ̀rnàwumù tɨ́ kátɨna kɨgɔ̀ ɔ̀. Nɨ́, Pbàyàhúdí tɔ́ asota-dhɔ̀ ɔ̌, Yěsù náatsù unduta-dzà ɔ̀, ndàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndùdhe dhu ányɨ̀-dzá ɨ̀’ɨ̀ alɛ tɔ̀.
21 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum, e, no sábado, ele foi ensinar na sinagoga .
22 Nɨ́ Yěsù rʉ̌nɔna dhu nɨ́rɨ rɨ́ alɛ ɨdhɔ nʉ́ʉkɔ atdídɔ̌, kàrɨ̌ dhu núdhě tɨ́ dhu dɔ̌. Obhó tɨ́, kàbhà dhu t’údheta nɨ́ɨ’ɨ̀ mbǎ Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó tɔ́ dhu t’údheta bhěyi. Ndɨrɔ̀, kǎmbɛ́nà dhu núdhe dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nyʉ́ nà.
22 As pessoas que o escutavam ficaram muito admiradas com a sua maneira de ensinar. É que Jesus ensinava com a autoridade dele mesmo e não como os mestres da Lei.
23 Nɨ́ wɔ̀ kàrɨ̌ dhu núdhě ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌ tɨ́, nzɛ́rɛ-alafí nà arɨ́’ɨ̀ atdí alɛ náatsù ndɨ unduta-dzà ɔ̀, ndàdʉ̀ òkù ndàtɨ:
23 Então chegou ali um homem que estava dominado por um espírito mau. O homem gritou:
24 «Ádhu nyɨ nyòzè mǎ nà Yěsù, Nàzàretì tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ́? Nyɨ nyɨ̀rà tɨ́ tsěka nyɨ nyɔtdɨ́ tɨ́? Ma mʉ̀nɨ wà dhu mběyi nyʉ́ nyɨ ràrɨ̌ àdhɨ. Nyɨ nɨ́ Kàgàwà ívì Ɨ̀lɨ̌lǎ alɛ.»
24 — O que quer de nós, Jesus de Nazaré? Você veio para nos destruir? Sei muito bem quem é você: é o Santo que Deus enviou!
25 Nɨ́ Yěsù náarʉ̀ wɔ̀ alɛ ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ nzɛ́rɛ-alafí dɔ̌, ndàtɨ: «Ɨ́nɛ̀, áhʉ̌ wɔ̀ alɛ ɔ̀ rɔ̀!»
25 Então Jesus ordenou ao espírito mau:
26 Nɨ́ wɔ̀ ndɨ nzɛ́rɛ-alafí nɨ́ɨyà wɔ̀ alɛ-ɔ̌nga ɔbɨ nyʉ́ nà, ndàdʉ̀ àhʉ kà ɔ̀ rɔ̀ ádrʉ̀ngbǎ ìkǔ nyʉ́ nà.
26 Aí o espírito sacudiu o homem com violência e, dando um grito, saiu dele.
27 Kɔ́rɔ́ alɛ ɨdhɔ nʉ́ʉkɔ, ràmbɛ dhu nɔ́ngʉ̀ dɔ̌ tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Ɨ́ngbà dhu-tɨdɔ̀ wɔ̀? Màkʉ̌rʉ̀-ɔwʉ́tá nyʉ́ nɨ́ yà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nyʉ́ nà ka kʉ̀nɔ̀! Yàrɨ́ alɛ rɨ̌ dhu nʉ́yǎ nzɛ́rɛ-alafí tɔ̀ màtɨ́, ràdʉ̀ tsʉ̀ná dhu nɨ́rɨ̀!»
27 Todos ficaram espantados e diziam uns para os outros: — Que quer dizer isso? É um novo ensinamento dado com autoridade. Ele manda até nos espíritos maus, e eles obedecem.
28 Nɨ́ Yěsù rɔ̌nzɨna dhu-ɔ̀yɨ̌ nʉ́ʉgà ndɨ̀ kòmbómbí kɔ́rɔ́ Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̌.
28 E a fama de Jesus se espalhou depressa por toda a região da Galileia.
29 Unduta-dzà ɔ̀ rɔ̀ ɨ̀ ’ùvò dhu-dzidɔ̌, Yěsù mà náadʉ̀ òwu ʉrɔ́ rɔ̀ tɨ́ Sìmonì mà Àndɛ̀rɛyà nà mà t’ɨ́dza. Abádhí awù atdíkpá Yàkɔbhɔ̀ mà Yùwanɨ̀ mànà nà.
29 Logo depois, Jesus, Simão, André, Tiago e João saíram da sinagoga e foram até a casa de Simão e de André.
30 Nɨ́ ányɨ̀-dzá, Sìmonì bhà agʉna-àyi nɨ́ɨ’ɨ̀ ara dɔ̀ ndɨ̀ ndàyi rɔ́, atdídɔ̌ kàzʉ ʉ̀tɔ̀ ndɨ̀ ɔ̀na nǎ nɨ́dhunɨ̌. Nɨ́, yà Yěsù ɨ̀rà àhʉ rɔ́rɔ̀ tɨ́, ka kavɔ̀ ɨ́yàdhíyà rǎndɨ dhu kà tɔ̀.
30 A sogra de Simão estava de cama, com febre. Assim que Jesus chegou, contaram a ele que ela estava doente.
31 Nɨ́ Yěsù náandrì kà ɨ, ndàlʉ̌ kɔ̌tsʉ́, ndàdʉ̀ kɨ̀và ɔrʉ̀. Nɨ́ kà-ɔ̌ ɨ̀’ɨ̀ kàzʉ náavɛ̀, kà ràdʉ̀ àdɨ ndàmbɛ ɔ̀nyʉ̀ ùbho dɔ̌ abádhí tɔ̀.
31 Ele chegou perto dela, segurou a mão dela e ajudou-a a se levantar. A febre saiu da mulher, e ela começou a cuidar deles.
32 Pbɨ́tsɔ̀ngǎ, adyifɔ̀ nótsù dhu-dzidɔ̌, ka kowúnà ìwu rɔ̌ andɨ nà arɨ́’ɨ̀ kɔ́rɔ́ alɛ nà Yěsù tɨ’ɔ̀, nzɛ́rɛ-alafí nà arɨ́’ɨ̀ alɛ mànà.
32 À tarde, depois do pôr do sol , levaram até Jesus todos os doentes e as pessoas que estavam dominadas por demônios.
33 Nɨ́, kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ núundu ɨ̀ kɔ́rɔ́ Yěsù rɨ̌’ɨ̀ ɔ̀nà ɨdza-lí.
33 Todo o povo da cidade se reuniu em frente da casa.
34 Nɨ́ Yěsù nɨ́ɨgʉ́ dhèdhèrɔ̀ andɨ-tɨdɔ̀ nɨ̌ arándɨ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́. Kǎránà nzɛ́rɛ-alafí nípfo rɔ̌ átɔ̀ ábhɔ̌ alɛ ɔ̀ rɔ̀. Ndɨrɔ̀, kǎránà nzɨ̌ ɨ nzɛ́rɛ-alafí nʉ́bhà rɔ̌ rɔ̀tɛ̀, ɨwà abádhí nʉ́nɨ Yěsù ràrɨ̌ àdhɨ dhu nɨ́dhunɨ̌.
34 Jesus curou muitas pessoas de todo tipo de doenças e expulsou muitos demônios. Ele não deixava que os demônios falassem, pois eles sabiam quem Jesus era.
35 Tsútsǎ nɨ́nganɨ́ bhɔ̌tsʉngá, ɨnzá ɨnga nápɛ̀ àwʉ̀ rɔ́rɔ̀, Yěsù nɨ́ɨvà ndɨ̀ ndàhʉ kɨgɔ̀ ɔ̀ rɔ̀, ndàrà igi rʉ̀ngʉ̀ ɔ̀ ndàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndɨ̀tsɔ̀ ndɨ̀ ányɨ̀.
35 De manhã bem cedo, quando ainda estava escuro, Jesus se levantou, saiu da cidade, foi para um lugar deserto e ficou ali orando.
36 Nɨ́, Sìmonì mà ɔdhɨ́na mànà náawù kɔ̀mɛ̀.
36 Simão e os seus companheiros procuraram Jesus por toda parte.
37 Nɨ́ Yěsù ɨ̀ àla rɔ̀, abádhí náatɨ kà nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, kɔ́rɔ́ alɛ rɨ̌ nyɔmɛ.»
37 Quando o encontraram, disseram: — Todos estão procurando o senhor.
38 Pbɛ́tʉ̀ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Kòwu kyɛ̀rɔ̀kyɛ̀rɔ̀ rɨ́’ɨ̀ ngʉ̌kpà pbanga ɔ̀. Ányɨ̀, ma màkǎ mʉnɔ̀ Kàgàwà bhà Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ átɔ̀, ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ ma mɨra nɨ́dhunɨ̌.»
38 Jesus respondeu:
39 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kǎdʉ̀ ùbhi Gàlìlayà ɔ̌ kɔ́rɔ́ ngari ɔ̌, ndàrà Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nʉ́nɔ̀ rɔ̌ ndɨ pbìrì ɔ̌ unduta-dzà ɔ̌ rɔ̀, ndàdʉ̀ àrà nzɛ́rɛ-alafí nípfo rɔ̌ abádhí rɨ̌’ɨ̀ ɔ̀yà alɛ ɔ̀ rɔ̀.
39 Jesus andava por toda a Galileia, anunciando o evangelho nas sinagogas e expulsando demônios.
40 Atdíku, kɨ́kɨ́ nà atdí alɛ nɨ́’ɨra Yěsù ɨ, ndìtsì ndɔ̀kɔ̀ ɔtdyʉ̀na dɔ̌ kɔ̀nzɨ̌, ndàdʉ̀ ndɨ̀tsɔ̀ kàrɔ̌ ndàtɨ: «Nyɨ nyòzè ka nɨ̌, nyɨ nyínè nyabhʉ ma mɨlǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌.»
40 Um leproso chegou perto de Jesus, ajoelhou-se e disse: — Senhor, eu sei que o senhor pode me curar se quiser.
41 Nɨ́ Yěsù náabà ɨzʉ kàdɔ̌, ndàdʉ̀ ɔtsʉ́na nágbà, ndàpbàlǎ kàngbɔ̀, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ɨwà ma mòzè. Ɨ́lǎnà!»
41 Jesus ficou com muita pena dele, tocou nele e disse:
42 Nɨ́ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, kɨ́kɨ́ níikù wɔ̀rɨ́ alɛ rɔ̌ rɔ̀, kà ràdʉ̀ ɨ̀lǎ.
42 No mesmo instante a lepra desapareceu, e ele ficou curado. Então Jesus o mandou embora.
43 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù ʉyá dhu kà tɔ̀ ɔbɨ nyʉ́ nà, ndàdʉ̀ kàvi ràrà,
43 — ausente —
44 ndàtɨ nɨ̌: «Ándà nga mběyi, àpɛ́ nyʉnɔ wɔ̀ dhu atdí alɛ tɔ̀ màtɨ́. Pbɛ́tʉ̀ árà nyɨtɛ̀ nyɨ nyɔ̀gʉ̀ dhu kùhanɨ̀ tɔ̀, ndɨrɔ̀ nyádʉ̀ nyabhʉ̀ yà Músà bhà Ʉyátá nʉ́ʉyá pɛrɛ̀ Kàgàwà tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ nyɔ̀gʉ̀ dhu nɨtɛ̀ tɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ tɔ̀.»
44 — ausente —
45 Pbɛ́tʉ̀ wɔ̀rɨ́ alɛ níitdègu àrà, náadʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndàrà rɔ̀ná ndɨ̀ nɔ̀nzɨ̀ dhu náwɛ rɔ̌ atdídɔ̌ nyʉ́, ndʉ̀gà ndɨ dhu-ɔ̀yɨ̌ kɔ́rɔ́ ngari ɔ̀nǎ. Wɔ̀ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, Yěsù náadʉ́nà nzɨ̌ àrà òtsù rɔ̌ kpangba atdí kɨgɔ̀ ɔ̀ màtɨ́, pbɛ́tʉ̀ kǎránà àdɨ rɔ̌ lɛ̀ngɛ̀lɛ̀ngɛ̀. Nɨ́, ìndrǔ owúnà ìwu rɔ̌ kà-tɨ’ɔ̀ kɔ́rɔ́ ngari ɔ̀nǎ rɔ̀.
45 Mas o homem começou a falar muito e espalhou a notícia. Por isso Jesus não podia mais entrar abertamente em qualquer cidade, mas ficava fora, em lugares desertos. E gente de toda parte vinha procurá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.