João 16
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARA
1 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ma mɔ̀vɔ̀ wɔ̀ dhu angyangyɨ fʉ̌kʉ̀, akyɛ nyɨ̌ nyowuya nyǎwà fʉ̀kʉ́ a’uta ɔ̌ rɔ̀ nɨ̌.
1 Tenho-vos dito estas coisas para que não vos escandalizeis.
2 Ka kowuya nyǐpfo rɔ̌, kodì nyɨ̌ unduta-dzà ɔ̌ rɔ̀. Ndɨrɔ̀, yà rɨ́rà kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɔ̌kyɛ rɨ́ alɛ nóowuya dhu ʉ̀nɨ rɔ̌ Kàgàwà ràrɨ̌ yà ɨ̀ ʉ́lɛ̌na.
2 Eles vos expulsarão das sinagogas; mas vem a hora em que todo o que vos matar julgará com isso tributar culto a Deus.
3 Ndɨrɔ̀, abádhí owuya ndɨ dhu ɔ̀nzɨ̀ rɔ̌ ɨnzá ɨ̀ ʉ́nɨ Àbadu Kàgàwà mà, ndɨrɔ̀ ɨnzá ɨ̀ ʉ́nɨ ɨma mà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
3 Isto farão porque não conhecem o Pai, nem a mim.
4 Nɨ́rɔ̀, ma mɔ̀vɔ̀ wɔ̀ dhu angyangyɨ fʉ̌kʉ̀, ndɨ́nɨ̌ ndɨ kàsʉmɨ̀ rǎkǎ rɔ̀, nyɨ̌ nyɨrɛ̀ya tɨ́ dhu, ɨwà ma ravɔ̀ ka fʉ̌kʉ̀.»
4 Ora, estas coisas vos tenho dito para que, quando a hora chegar, vos recordeis de que eu vo-las disse. Não vo-las disse desde o princípio, porque eu estava convosco.
5 Nɨ́rɔ̀, kànɨ̌ kòmbí ma màdu wà ma yà ma nívì mɨrà yà adzɨ ɔ̌ alɛ-tɨ’ɔ̀. Ndɨrɔ̀, nzínzìkʉ ɔ̌ atdí alɛ mà nívǔ nzá dhu tsʉ̀dú, ndàtɨ: ‹Nyɨ nyárà àdhà?›
5 Mas, agora, vou para junto daquele que me enviou, e nenhum de vós me pergunta: Para onde vais?
6 Obhó tɨ́, wɔ̀ dhu bhěyi mà mɔ̀vɔ̀ fʉ̌kʉ̀ dhu nábhʉ wà nyɨ̌ ɨzʉ rʉ̀ka nyɨ̌ atdídɔ̌!
6 Pelo contrário, porque vos tenho dito estas coisas, a tristeza encheu o vosso coração.
7 Nɨ́rɔ̀, kànɨ̌ ma mɨ́ obhó dhu nɔ́vɔ fʉ̌kʉ̀ kòmbí: ídzì dhu tɨ́ àkǎ atdídɔ̌ fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́ marà Àbadu Kàgàwà-tɨ’ɔ̀. Obhó tɨ́, ɨnzá ma màrà kà-tɨ’ɔ̀ rɔ̀, kàbhà rɔ̀ àmbɛ̀nà ɨ̀rà Mʉ̀dzʉ̀nàba rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ɨ̀rà tɨkʉ ɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ma mapɛ́ àrà, nɨ́ ma mádʉ̀ ndɨ Mʉ̀dzʉ̀nàba nívì ìvì rɨ̀rà tɨkʉ ɔ̀.
7 Mas eu vos digo a verdade: convém-vos que eu vá, porque, se eu não for, o Consolador não virá para vós outros; se, porém, eu for, eu vo-lo enviarei.
8 Nɨ́ kà rɨ̌rà àhʉ rɔ̀, kà rǒngo yà adzɨ ɔ̌ alɛ tɔ́ nzɛ́rɛnga nɨ́tɛ̀ abádhí tɔ̀, ndàdʉ̀ abádhí àkǎnà ’ùbhi ɔ̀ná obhónánga tɔ́ otu nɨ́tɛ̀ abádhí tɔ̀. Ndɨrɔ̀, kà rǒngo àdʉ̀ Kàgàwà nɨ́ɨtdɨ̀ya anya ìndrǔ-dɔ̌ tɨ́ dhu nɨ́tɛ̀ átɔ̀ abádhí tɔ̀.
8 Quando ele vier, convencerá o mundo do pecado, da justiça e do juízo:
9 Kà rǒngo ɨnzá abádhí ná’ù ɨma dhu tɔ́ nzɛ́rɛnga nɨ́tɛ̀ abádhí tɔ̀.
9 do pecado, porque não creem em mim;
10 Kà rǒngo obhónánga nɨ́tɛ̀ fʉ̌kʉ̀, ma mɨ́ madǔ Àbadu-tɨ’ɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ nyǎdʉ̀ òwu ma àla rɔ̌ tdɨ́tdɔ̌ nɨ́dhunɨ̌.
10 da justiça, porque vou para o Pai, e não me vereis mais;
11 Ndɨrɔ̀, kà rǒngo Kàgàwà rɨ̌ anya ɨ̀tdɨ̀ ìndrǔ dɔ̌ tɨ́ dhu nɨ́tɛ̀, ɨwà kǎtdɨ̀ anya angyangyɨ yà adzɨ ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ Pfɔ̀mvɔ dɔ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
11 do juízo, porque o príncipe deste mundo já está julgado.
12 Ma mɨ́’ɨ̀ ìnè fʉ̌kʉ̀ ma mʉ́nɔna tdɨ́tdɔ̌ ábhɔ̌ dhu nyʉ́ nà. Pbɛ́tʉ̀, ɨ dhu rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ dʉ̀kʉ àlʉ kòmbí.
12 Tenho ainda muito que vos dizer, mas vós não o podeis suportar agora;
13 Ndɨ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí, yà obhónga nɨ́tɛ̀ rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ rɨ̌rà àhʉ rɔ̀, kà rǒngo nyʉ̌ndà kɔ́rɔ́ obhónga tɔ́ otu ɔ̌. Obhó tɨ́, kà rɨ̌ nzɨ̌ ongo ɔ̀nà rɔ̀ nyʉ́ àhʉ dhu nʉ́nɔ̀ ìndrǔ tɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, kà rǒngo ʉ̀nɔ̀nà fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́ Àbadu-tsʉ̌ ndɨ̀ ndɨ́rɨna dhu. Ndɨrɔ̀, kà rǒngo ɔ̀vɔ̀nà fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́ ɨ̀ nɔnzɨya dhu.
13 quando vier, porém, o Espírito da verdade, ele vos guiará a toda a verdade; porque não falará por si mesmo, mas dirá tudo o que tiver ouvido e vos anunciará as coisas que hão de vir.
14 Kǎraya ɔvɔ̀du nábhʉ rɔ̌ rìlè ndɨ̀, ma maraya dhu náwɛ rɔ̌ kà tɔ̀, kà ràdʉ̀ ʉ̀dànà fʉ̌kʉ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
14 Ele me glorificará, porque há de receber do que é meu e vo-lo há de anunciar.
15 Àbadu-fɔ́ rɨ́’ɨ̀ kɔ́rɔ́ dhu nɨ́ pbàkà dhu. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ ma màtɨ nyɨ̌ nɨ̌, obhónga tɔ́ ndɨ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí raraya ma màwɛ fɨ̌ndà dhu nʉ́dà rɔ̌ fʉ̌kʉ̀.»
15 Tudo quanto o Pai tem é meu; por isso é que vos disse que há de receber do que é meu e vo-lo há de anunciar.
16 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ngúfe ɨdhɔ ɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ malǎ. Ndɨrɔ̀, ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ malǎ àlǎ tdɨ́tdɔ̌.»
16 Um pouco, e não mais me vereis; outra vez um pouco, e ver-me-eis.
17 Nɨ́, kàbhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ dhu tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Wɔ̀ kà rǎwɛ̌na àlɛ̌ tɔ̀ dhu-tɨ̀ nɨ́ àdhu? Kà rǎtɨna: ‹Ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ malǎ, ndɨrɔ̀ ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ malǎ àlǎ tdɨ́tdɔ̌.› Ndɨrɔ̀, kà rǎtɨna átɔ̀: ‹Ma márà Àbadu Kàgàwà-tɨ’ɔ̀.›»
17 Então, alguns dos seus discípulos disseram uns aos outros: Que vem a ser isto que nos diz: Um pouco, e não mais me vereis, e outra vez um pouco, e ver-me-eis; e: Vou para o Pai?
18 Abádhí adʉ̀ òko, ’àmbɛ dhu ɔ̀ngʉ̀ dɔ̌ tsʉ̀yá tdɨ́tdɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Wɔ̀ kà rʉ̌nɔna ngúfe ɨdhɔ-tɨ̀ nyʉ́ nɨ́ àdhu?» Nɨ́, abádhí adʉ́nà òwu dhu àdu rɔ̌ ɨ̀tɨ́rɔ̀ tɨ́, ’àtɨ: «Ɨnzá àlɛ̌ kʉ̀nɨ wɔ̀ kà rʉ̌nɔna dhu-tɨ̀.»
18 Diziam, pois: Que vem a ser esse — um pouco? Não compreendemos o que quer dizer.
19 Nɨ́, Yěsù ʉnɨ dhu abádhí ràrɨ̌ dhu ɔ̀nzɨ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ivú tɨ́ dhu tsʉ̀ná. Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyátɨ́ dhu ɔ̀ngʉ̀ tsʉ̀kʉ́ nzínzìkʉ ɔ̌, yà ma mʉ̀nɔ̀ dhu dɔ̌? Ma màtɨ, ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌ nyɨ̌ ràrɨ̌ nzɨ̌ malǎ, ndɨrɔ̀, ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌, nyɨ̌ ràrɨ̌ malǎ àlǎ tdɨ́tdɔ̌.
19 Percebendo Jesus que desejavam interrogá-lo, perguntou-lhes: Indagais entre vós a respeito disto que vos disse: Um pouco, e não me vereis, e outra vez um pouco, e ver-me-eis?
20 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Nyɨ̌ nyɔdzɨya, ɨzʉ ràdʉ̀ nyʉ̌ka atdídɔ̌ fʉ̀kʉ́ àpbɛ̀-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ dhu adʉ̀ya yà adzɨ ɔ̌ alɛ-ɨdhɛ̀ nábhʉ rɨ̀ka ndɨ̀ ɨ̀kǎ tɨ́. Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyokoya ɨzʉ̀kʉ ɔ̌, pbɛ́tʉ̀ fʉ̀kʉ́ ɨzʉ náadʉ̀ya ndʉ̀gɛ̀rɛ̀, ndòngò dhɛ̀dhɛ tɨ́.
20 Em verdade, em verdade eu vos digo que chorareis e vos lamentareis, e o mundo se alegrará; vós ficareis tristes, mas a vossa tristeza se converterá em alegria.
21 Ɔ̀na rɨ̌ ndàkà tsìbhálɛ, náaróngo ɨ̀’ɨ̀ ɨzʉ ɔ̌, ndɨ̀ ndɨ́ ndʉ̀gʉ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ níndù wà ndɨ̀ nɨ́dhunɨ̌. Pbɛ́tʉ̀ ndɨ̀ ndʉ̀gʉ̀ ndɨ̀ rɔ̀, kà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ yà ndɨ̀ ndàbànà àpbɛ̀ nɨ́rɛ̀ tdɨ́tdɔ̌, ngbángba ndɨ̀ ndʉ̀gʉ̀ yà adzɨ ɔ̌ dhu ɨ̀ka ɨdhɛ̀na dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
21 A mulher, quando está para dar à luz, tem tristeza, porque a sua hora é chegada; mas, depois de nascido o menino, já não se lembra da aflição, pelo prazer que tem de ter nascido ao mundo um homem.
22 Nɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyʉ́ mà átɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ ɨzʉ nà kòmbí. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́ nyǎlǎ àlǎ tdɨ́tdɔ̌. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ ɨdhɛ̀kʉ nɨ́ɨkaya ndɨ̀, ɨ̀nzɨ̌ atdí alɛ mà ràdʉ̀ ndɨ fʉ̀kʉ́ dhɛ̀dhɛ nɔ́tdɨ̀.
22 Assim também agora vós tendes tristeza; mas outra vez vos verei; o vosso coração se alegrará, e a vossa alegria ninguém poderá tirar.
23 Ndɨ ɨdhɔ rɨ̌rà nɨ́nganɨ́, nyɨ̌ nyowuya nzɨ̌ atdí dhu mà nívu rɔ̌ tsʉ̀dú. Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ɔvɔ̀du rɔ̌ nyɨ̌ nyònzì kɔ́rɔ́ dhu, nábhʉ Àbadu Kàgàwà rǒngo àbhʉ̌ fʉ̌kʉ̀.
23 Naquele dia, nada me perguntareis. Em verdade, em verdade vos digo: se pedirdes alguma coisa ao Pai, ele vo-la concederá em meu nome.
24 Rɨ̀rà àhʉ kòmbínga ɔ̀, nyɨ̌ nyàpɛ̀ nzá atdí dhu mà nónzi kà-fɔ́ ɔvɔ̀du rɔ̌. Nɨ́rɔ̀, nyòngò dhu ònzì kà-fɔ́, nɨ́ kà rǒngo àdʉ̀ ndɨ dhu nábhʉ àbhʉ̌ fʉ̌kʉ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨdhɛ̀kʉ náadʉ̀ tɨ́ ndɨ̀ka atdídɔ̌.»
24 Até agora nada tendes pedido em meu nome; pedi e recebereis, para que a vossa alegria seja completa.
25 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ma mʉ̀nɔ̀ kɔ̌kɔ̀ dhu fʉ̌kʉ̀ mbólí ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, kàsʉmɨ̀ rɨ̌rà ɨ̀rà, yà ɨ̀nzɨ̌ ma móngo dhu ɔ̀vɔ̀ ɔ̀ná fʉ̌kʉ̀ mbólí ɔ̌. Ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ma móngo Àbadu Kàgàwà dɔ̌ dhu nɔ́vɔ̀ kpangba fʉ̌kʉ̀.
25 Estas coisas vos tenho dito por meio de figuras; vem a hora em que não vos falarei por meio de comparações, mas vos falarei claramente a respeito do Pai.
26 Ndɨrɔ̀, ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɨ̌ nyóngo dhu ònzì ɔvɔ̀du rɔ̌ Àbadu-fɔ́. Ma màtɨ nzá nyɨ̌ nɨ̌, ma ràrɨ̌ ndɨ òngo mɨtsɔ̀ Àbadu rɔ̌ okúkʉ dɔ̀ rɔ̀.
26 Naquele dia, pedireis em meu nome; e não vos digo que rogarei ao Pai por vós.
27 Obhó tɨ́, Àbadu nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ nózè wà nyɨ̌, nyɨ̌ nyózè ɨma, nyǎdʉ̀ dhu à’ù, ma rɨ́rà Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ rɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
27 Porque o próprio Pai vos ama, visto que me tendes amado e tendes crido que eu vim da parte de Deus.
28 Ɨma nyʉ́, ma mɨ́rà Àbadu-tɨ’ɔ̀ rɔ̀, mɨrà àhʉ yà adzɨ ɔ̌. Nɨ́ kòmbí, ma mɨ́ mɨvà yà adzɨ ɔ̌ rɔ̀, madu ma kà ɨ.»
28 Vim do Pai e entrei no mundo; todavia, deixo o mundo e vou para o Pai.
29 Nɨ́, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ àdʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Kɔ̀nɨ̌, kòmbí nga nɨ́ ndɨ nyɨ nyɔ̀tɛ̀ kpangba fǎkà, ɨ̀nzɨ̌ nyʉnɔ̀ atdí dhu mà mbólí ɔ̌ nɨ̌.
29 Disseram os seus discípulos: Agora é que falas claramente e não empregas nenhuma figura.
30 Ndɨrɔ̀ kòmbí mǎ mʉ̀nɨ wà dhu, nyɨ rʉ́nɨ wà kɔ́rɔ́ dhu, ndɨrɔ̀ nyɨ rarɨ́ ìndrǔ rɨ̌rɛ̀na ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndivú tɨ́ dhu nʉ́nɨ̌ angyangyɨ. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, mǎ mà’ù wà dhu nyɨ rɨ́rà Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ rɔ̀.»
30 Agora, vemos que sabes todas as coisas e não precisas de que alguém te pergunte; por isso, cremos que, de fato, vieste de Deus.
31 Nɨ́, Yěsù àdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyà’ù tɨ́ wà dhu kòmbí?
31 Respondeu-lhes Jesus: Credes agora?
32 Kànɨ̌ kàsʉmɨ̀ rɨ̌rà, ndɨrɔ̀, ndɨ kàsʉmɨ̀ nyʉ́ nákǎ wà. Nɨ́, nyɨ̌ nyɨ́ nyɨ̌ndà rùdú rɔ̀, ngǎtsi alɛ ròdyì otùna, nyǎdʉ̀ mʉbhà atdírɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́ nzɨ̌ mʉbha atdírɔ̀, ìnè Àbadu rɨ̌’ɨ̀ atdíkpá ɨma mànà nɨ́dhunɨ̌.
32 Eis que vem a hora e já é chegada, em que sereis dispersos, cada um para sua casa, e me deixareis só; contudo, não estou só, porque o Pai está comigo.
33 Ma mɔ̀vɔ̀ wɔ̀ dhu fʉ̌kʉ̀ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyabá tɨ́ màrʉ̀ngà nyʉdutsì. Obhó tɨ́, yà adzɨ ɔ̌ nyɨ̌ nyɨ́ àpbɛ̀ nábà àbà. Pbɛ́tʉ̀, àpɛ́ nyɔ̀nzɨ ɔdɔ, ma mɔ̀nzɨ̀ wà yà adzɨ-lɛ̀mà nɨ́dhunɨ̌.»
33 Estas coisas vos tenho dito para que tenhais paz em mim. No mundo, passais por aflições; mas tende bom ânimo; eu venci o mundo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.