João 10
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs BKJ
1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ kɔ̌kɔ̀ Pbàfàrìsáyó nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀. Ɨ̀nzɨ̌ arótsù kàlɨ̀-lí, tàmà tɔ́ kàlɨ̀ ɔ̀ alɛ, pbɛ́tʉ̀ yà kàlɨ̀ dɔ̀nǎ arúpo ndɔ̀yɔ̀ ndɨ̀ kàlɨ̀ ɔ̀ alɛ nɨ́ ogbotálɛ, ndɨrɔ̀ ka nɨ́ ɔbɨ nɨ̌ arɨ́ dhu ʉ̀dhǎ ìndrǔ-fɔ́ rɔ̀ alɛ.
1 Na verdade, na verdade, eu vos digo: Aquele que não entra pela porta no aprisco das ovelhas, mas sobe por outros caminhos, esse é ladrão e salteador.
2 Pbɛ́tʉ̀, yà kàlɨ̀-lí arótsù alɛ nɨ́ ndɨ tàmà ʉ̀nda arɨ́ alɛ.
2 Mas o que entra pela porta é o pastor das ovelhas.
3 Kà tɔ̀ nga nɨ́ ndɨ kàlɨ̀-li’ɔ̀ ɔ̀dɔ arɨ́ alɛ rǎdʉ̀ kàlɨ̀-átʉ̀ ʉ̀ngbɛ kà ròtsù ɔ̀ná kàlɨ̀ ɔ̀, tàmà ràdʉ̀ kʉ̀nɨ tǔna rɔ̌ nɨ̌. Nɨ́, kà rǎdʉ̀ pbɨ̀ndà tàmà nyʉ́ núnzì ɔvɔ̀ya rɔ̌, ndàdʉ̀ ìpfonà rùvò kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀.
3 A este o porteiro abre, e as ovelhas ouvem a sua voz; e ele chama as suas próprias ovelhas pelo nome, e as conduz para fora.
4 Nɨ́ kɔ́rɔ́ ndɨ̀ ndìpfo pbɨ̀ndà tàmà, rùvò kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kà rǎdʉ̀ àdɨ ndàmbɛ àrà dɔ̌ angyi abádhí dɔ̀-tsírɔ́, abádhí ràdʉ̀ ’ɔ̀dhɔ̀ owùna ɔ̌, kà-tù ɨ̀ ʉ̀nɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
4 E, quando ele coloca para fora as suas ovelhas, vai adiante delas, e as ovelhas o seguem, porque elas conhecem a sua voz.
5 Tàmà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ òwu olo tɨ́ rɨ́’ɨ̀ alɛ-owù ɔ̌, pbɛ́tʉ̀ abádhí rǎdʉ̀ òtse òtse tɨ́ kà-tsʉ̌ rɔ̀, ɨnzá ɨ̀ ʉ̀nɨ kà-tù nɨ́dhunɨ̌.»
5 E não seguirão um estranho, mas fugirão dele; porque elas não conhecem a voz dos estranhos.
6 Yěsù ʉnɔ wɔ̀rɨ́ mbólí Pbàfàrìsáyó tɔ̀, pbɛ́tʉ̀ wɔ̀ kʉ̀nɔ̀ abádhí tɔ̀ dhu náadʉ̀ nzá abádhí-dɔ nálʉ.
6 Jesus falava-lhes esta parábola; mas eles não compreendiam as coisas que ele lhes falava.
7 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ abádhí nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀, ɨma nɨ́ ndɨ tàmà tɔ́ kàlɨ̀ tɔ́ tsǎtsʉ̀.
7 Então disse-lhes Jesus novamente: Na verdade, na verdade, eu vos digo: Eu sou a porta das ovelhas.
8 Kɔ́rɔ́ alɛ yà angyinǎ rɔ̀ íwǔ idù nɨ́’ɨ̀ ogbotálɛ, ndɨrɔ̀ ɔbɨ nɨ̌ arɨ́ dhu ʉ̀dhǎ ìndrǔ-fɔ́ rɔ̀ alɛ. Pbɛ́tʉ̀, tàmà ádʉ̀ nzá abádhí-tù nʉ́nɨ.
8 Todos quantos vieram antes de mim são ladrões e salteadores; mas as ovelhas não os ouviram.
9 Nɨ́, ɨma nɨ́ ndɨ kàlɨ̀ tɔ́ tsǎtsʉ̀. Ndɨ alɛ náapɛ́ ìtsù ùdunǎ, nɨ́ rǎdʉ̀ ɔ̀gʉ̀ ɔ̀gʉ̀. Kà rǎdʉ̀ òtsù kàlɨ̀ ɔ̀, ndàdʉ̀ àhʉ kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀. Ndɨrɔ̀ kà rǎdʉ̀ ɔ̀nyʉ̀ nábà àbà.
9 Eu sou a porta; se algum homem entrar por mim, ele será salvo, e entrará e sairá, e achará pastagens.
10 Ogbotálɛ náarɨ́rà dhu kɛ̀lɛ̌ ndɨ̀ nduwé tɨ́. Ndɨrɔ̀ kǎrɨ́ ɨ̀rà, ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndɔkyɛ tɨ́ dhu, ndàdʉ̀ dhu ɨ̀nza. Pbɛ́tʉ̀ ɨma nyʉ́, ma mɨ́rà ndɨ́nɨ̌ ìndrǔ abá tɨ́ ípìrɔ̌nga, ndɨrɔ̀ ndɨ́nɨ̌ abádhí abá tɨ́ ka abhɔ nyʉ́ ròsè.
10 O ladrão não vem senão para roubar, matar e destruir; eu vim para que tenham vida e a tenham em abundância.
11 Ɨma nɨ́ ídzì ʉndataba. Ídzì ʉndataba náarɨ́ pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga nádzǐ ɔvɛ tɔ̀ pbɨ̀ndà tàmà-okú dɔ̀ rɔ̀.
11 Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a sua vida pelas ovelhas.
12 Tàmà ʉ̀nda arɨ́ ndɨ́nɨ̌ ka kubhò tɨ́ ndɨ̀ alɛ nɨ́ nzɨ̌ tàmà-àbadhi. Kǎpɛ́ nyàmǎsɔ̀ rɨ̌rà dhu nálǎ, nɨ́ kà rǎdʉ̀ ɔ̀kʉ tɨ́ ɔ̀kʉ, ndàdʉ̀ tàmà ʉ̀bhà vǐyà dɔ̌ rɔ̀. Nɨ́, nyàmǎsɔ̀ rǎdʉ̀ atdídhená tàmà nʉ́mbà ndàrà nà, ndàdʉ̀ ngʉ̌kpà-ɔ̌nga nɨ́fàlà.
12 Mas o que é mercenário, e não pastor, de quem não são as ovelhas, vê o lobo vindo, e deixa as ovelhas, e foge; e o lobo as apanha, e dispersa as ovelhas.
13 Obhó tɨ́, fʉ̀rangà-okú dɔ̀ rɔ̀ rɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ alɛ, náafí àtdu tàmà rʉ̌vɛ dhu rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀.
13 O mercenário foge, porque ele é mercenário, e não cuida das ovelhas.
14 Ɨma nɨ́ ndɨ ídzì ʉndataba. Ma mʉ́nɨ wà pbàkà tàmà, ndɨrɔ̀ pbàkà tàmà nʉ́nɨ wà ma.
14 Eu sou o bom pastor, e conheço as minhas ovelhas, e das minhas sou conhecido.
15 Àdhàdhɨ̀ Àbadu nʉ́nɨ ma, madʉ̀ Àbadu nʉ́nɨ dhu bhěyi, ma mádzi wà pbàkà ípìrɔ̌nga ɔvɛ tɔ̀ pbàkà tàmà-okú dɔ̀ rɔ̀.
15 Assim como o Pai me conhece, também eu conheço o Pai; e eu dou a minha vida pelas ovelhas.
16 Ndɨrɔ̀, ma mɨ́’ɨ̀ ìnè ngʉ̌kpà pbàkà tàmà nà, kǎkà ɨ̀mbǎ rɨ́’ɨ̀ yàrɨ́ kàlɨ̀ ɔ̀. Nɨ́, ma màkǎ marà ɨ tsí nídì átɔ̀ madu kàlɨ̀ ɔ̀. Abádhí rǎdʉ̀ tǔdu ɨ̀rɨ̀ ɨ̀rɨ. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, tàmà tɔ́ màhò rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ atdí tɨ́, ʉ̀ndana rɨ́ alɛ ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ atdí tɨ́ átɔ̀.
16 E eu tenho outras ovelhas que não são deste aprisco; a essas também me importa conduzir, e elas ouvirão a minha voz; e haverá um rebanho, e um pastor.
17 Àbadu ózè ma, pbàkà ípìrɔ̌nga ma mádzi ɔvɛ tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ madʉ̀ya tɨ́ àbànà tdɨ́tdɔ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
17 Por isto o meu Pai me ama, porque dou a minha vida para que possa tomá-la novamente.
18 Pbàkà ípìrɔ̌nga nódyì rɨ́ atdí alɛ mà rɨ̌’ɨ̀ mbǎ, pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́ pbàkà ípìrɔ̌nga nádzǐ ma-tɨ́rɔ̀ ɔvɛ tɔ̀. Ma mɨ́’ɨ̀ ìnè ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà madzi pbàkà ípìrɔ̌nga ɔvɛ tɔ̀, ndɨrɔ̀ ma mɨ́’ɨ̀ ìnè ɔbi nà mabà ndɨ ípìrɔ̌nga tdɨ́tdɔ̌. Wɔ̀rɨ́ nɨ́ ndɨ Àbadu nʉ́yǎ idù dhu.»
18 Nenhum homem a tira de mim, mas eu de mim mesmo a dou. Eu tenho poder para a dar, e eu tenho poder para tomá-la novamente. Esse mandamento eu recebi de meu Pai.
19 Nɨ́ wɔ̀ Yěsù ʉ̀nɔ̀ ɔtɛ-okú dɔ̀ rɔ̀, Pbàyàhúdí-ɔ̌nga náadʉ̀ ndʉ̀ndɔ̀ ʉ̀ndɔ tɨ́ tdɨ́tdɔ̌.
19 Houve, pois, novamente uma divisão entre os judeus por causa dessas palavras.
20 Abádhí nzínzì ɔ̌, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náambɛ́nà àtɨ̀nà dɔ̌: «Ìnè pfɔ̀mvɔ rɨ̌’ɨ̀ yàrɨ́ alɛ ɔ̀. Àrǐ rɨ̌’ɨ̀ kà dɔ̌. Nɨ́ ádhu nyɨ̌ nyɨ́ kà-tsʉ̌ dhu ɨ̀rɨ nɨ̌?»
20 E muitos deles diziam: Ele tem demônio e é louco, por que o escutais?
21 Pbɛ́tʉ̀ ngʉ̌kpà-tsí ambɛ́nà àtɨ̀nà dɔ̌: «Ɨ̀nzɨ̌ pfɔ̀mvɔ rɨ̌’ɨ̀ ɔ̀nà alɛ rǎdʉ̀ ɔ̀tɛ wɔ̀ dhu bhěyi. Pfɔ̀mvɔ tɨ́ àdʉ̀ ndùmùndúmú-nyɨ̀kpɔ́ ʉ̀ngbɛ ʉ̀ngbɛ̌?»
21 Outros diziam: Essas palavras não são de quem tem demônio. Pode um demônio abrir os olhos dos cegos?
22 Yèrùsalɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌, Pbàyàhúdí náambɛ́nà yà Kàgàwà bhà ɨdza ka kitsu tdɨ́tdɔ̌ dhu nɨ́rɛ̀ ka kongónà nɨ̌ mʉ̀hɛndʉ̀ nɔ́nzɨ̀ dɔ̌. Ndɨ kàsʉmɨ̀ nɨ’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ gìrì tɔ́ kàsʉmɨ̀.
22 E celebrava-se em Jerusalém a festa da dedicação, e era inverno.
23 Nɨ́ ndɨ ɨdhɔ̀ ɔ̌, Yěsù ambɛ́nà ùbhi dɔ̌ Kàgàwà bhà ɨdza-lí, «Sɔ̀lɔ̀mɔnɨ̀ bhà mbàrazà» tɨ́ kátɨna mbàrazà-tsìnǎ.
23 E Jesus caminhava no templo, no pórtico de Salomão.
24 Nɨ́ ngúfe Pbàyàhúdí andu ɨ̀, ’àkpɔ̀rɔ̀ kà-ngbɔ̀, ’àdʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ’àtɨ: «Nyɨ nyʉ́, nyɨ nyabhʉ̀ya afíka ràgʉ̀rʉ̀ ndɨ̀ ràrà àhʉ ìfe ɨdhɔ tɨ́? Nyɨ nyapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ Krɨ́stɔ̀ nyʉ́ tɨ́, nɨ́ ɔ́vɔ pɛ́ ndɨ dhu kpangba fǎkà.»
24 Então, vindo os judeus o rodearam, e disseram-lhe: Até quando tu irás deixar-nos em dúvida? Se tu és o Cristo, dize-nos claramente.
25 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mɔ́vɔ̀ wà wɔ̀ dhu fʉ̌kʉ̀, pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌ nyá’ù nzá ndɨ dhu. Yà Àba Kàgàwà-ɔvɔ̀ rɔ̌ ma márɔ́nzɨna wɨwɨ̀, náarɨ́ ndɨ àdhɨ-pbá alɛ màtɨ́ ma mɨ́’ɨ̀ dhu nɨ́tɛ̀.
25 Respondeu-lhes Jesus: Já vos tenho dito, e não o credes; as obras que eu faço em nome de meu Pai, essas testemunham de mim.
26 Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyárɨ́ nzɨ̌ ndɨ dhu ná’u, ɨ̀nzɨ̌ nárɨ́ nyɨ̌ pbàkà tàmà nzínzì ɔ̌ tàmà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
26 Mas vós não credes, porque não sois das minhas ovelhas, como eu já vos tenho dito.
27 Pbàkà tàmà náarɨ́ tǔdu ɨ̀rɨ ɨ̀rɨ. Ma mʉ́nɨ wà abádhí, ndɨrɔ̀ abádhí náarádʉ̀ owùdu nʉ́ngʉ.
27 As minhas ovelhas ouvem a minha voz, e eu as conheço, e elas me seguem;
28 Ndɨrɔ̀, ma mɨ́ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ owùdu nʉ́ngʉ alɛ tɔ̀. Nɨ́ abádhí núuwíya nzɨ̌ akɛkpá màtɨ́ afíya ɔ̀nǎ rɔ̀. Ndɨrɔ̀, atdí alɛ mà nʉ́ʉdháya nzɨ̌ abádhí fudú rɔ̀.
28 e dou-lhes a vida eterna, e nunca hão de perecer, e nenhum homem as arrancará da minha mão.
29 Àba Kàgàwà yà abádhí nibho fudú, nɨ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ ròsè kɔ́rɔ́ alɛ dɔ̀nǎ. Ndɨrɔ̀, atdí alɛ mà rɨ̌’ɨ̀ ɨ̀mbǎ ɔbɨ nà ndɨ̀dhǎ atdí dhu mà Àbadu-fɔ́ rɔ̀.
29 Meu Pai, que as deu a mim, é maior do que todos; e nenhum homem pode arrancá-las da mão de meu Pai.
30 Ɨma, Àbadu Kàgàwà mànà, mǎ’ɨ nɨ́ atdí alɛ nyʉ́.»
30 Eu e o meu Pai somos um.
31 Nɨ́, Pbàyàhúdí náadʉ̀ odu ʉ̀wa tdɨ́tdɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ubvú tɨ́ Yěsù nɨ̌.
31 Então, os judeus pegaram outra vez pedras para o apedrejarem.
32 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ma mábhʉ nyɨ̌ nyǎla ábhɔ̌ ídzì dhu nyʉ́ yà Àba Kàgàwà íbhò idù ɔbɨ nɨ̌. Nɨ́, ádhu ndɨ kɔ̌kɔ̀ ɨ dhu nzínzì ɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ mapà nyǔbvǔ ma odu nɨ̌ okúna dɔ̀ rɔ̀?»
32 Respondeu-lhes Jesus: Muitas obras boas da parte de meu Pai eu vos tenho mostrado; por qual dessas obras me apedrejais?
33 Nɨ́ Pbàyàhúdí adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ’àtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ídzì dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nga ndɨ mǎ mɨ́ mǎpà mǔbvǔ nyɨ nɨ̌. Pbɛ́tʉ̀, mǎ mòzè mǔbvǔ nyɨ okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu nɨ́, nyɨ nyʉ̀nɔ̀ dhu nzɛ́rɛ nyʉ́ Kàgàwà nɨ̌ dhu. Ɨnyɨ nɨ́ ìndrǔ-tsí dhu, nɨ́ nyɨ nyádʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi, nyɨ ràrɨ̌ Kàgàwà!»
33 Os judeus responderam, dizendo-lhe: Não te apedrejamos por alguma obra boa, mas pela blasfêmia, porque, sendo tu homem, te fazes Deus.
34 Yěsù adʉ̀ dhu àdu tdɨ́tdɔ̌ abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Fʉ̀kʉ́ Ʉyátá ɔ̀ ka kándǐ tɨ́ nzá dhu, katɨ: ‹Ɨma Kàgàwà, ma mátɨ nyɨ̌ nɨ̌, nyɨ̌ ràrɨ̌ mʉ̌ngʉ̌-nzo?›
34 Respondeu-lhes Jesus: Não está escrito na vossa lei: Eu disse: Vós sois deuses?
35 Àlɛ̌ kʉ́nɨ wà dhu atdí alɛ mà ràrɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ Kàgàwà bhà Andítá-tɨ̀ nʉ́gɛrɛ. Kàgàwà átɨ̀ pbɨ̀ndà ɔtɛ ka kʉ̀nɔ̀ fɨ̌yɔ̀ alɛ-ɔvɔ̀ mʉ̌ngʉ̌-nzo tɨ́.
35 Se ele os chamou de deuses a quem veio a palavra de Deus, e a escritura não pode ser anulada,
36 Nɨ́, Àba Kàgàwà ɔ́pɨ̀ ndɨ ɨma, ndìvì ma yà adzɨ ɔ̌. Nɨ́, yà ma mátɨna, ɨma ràrɨ̌ kà t’Ídhùnà rɔ̀, nyɨ̌ nyádʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi ma rʉ̀nɔ̀ dhu nzɛ́rɛ nyʉ́ kà nɨ̌?
36 àquele a quem o Pai santificou, e enviou ao mundo, dizeis vós: Tu blasfemas, porque eu disse: Eu sou filho de Deus?
37 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨ̀nzɨ̌ ma márɨ́ Àbadu bhà kasʉ ɔ̀nzɨ dhu tɨ́, nɨ́ dhu àkǎ nzá nyǎ’ù ma.
37 Se eu não faço as obras de meu Pai, não acrediteis em mim.
38 Pbɛ́tʉ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɔ̀nzɨ ma márɨ́ kàbhà kasʉ ɔ̀nzɨ dhu tɨ́, nɨ́ ɨnzá màtɨ́ nyɨ̌ nyà’ù ɨma nyʉ́ rɔ̀, dhu àkǎ nyǎ’ù yà ma márɔ́nzɨna kasʉ. Ma mʉ̀nɔ̀ wà dhu, ndɨ́nɨ̌ ndɨ dhu alʉ́ tɨ́ dʉ̀kʉ, nyǎdʉ̀ dhu ʉ̀nɨ mběyi nyʉ́ Àbadu ràrɨ̌’ɨ̀ nyʉdutsì, ndɨrɔ̀ ma ràrɨ̌’ɨ̀ kà-nyʉtsì.»
38 Mas, se as faço, ainda que não creiais em mim, crede nas obras; para que saibais e creiais que o Pai está em mim, e eu, nele.
39 Nɨ́, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ dhu ɔ̀nzɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ alʉ́ tɨ́ Yěsù ’òsò. Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ ndàwɨlɨ abádhí-fɔ́ rɔ̀, ndàrà.
39 Por isso, eles procuravam novamente prendê-lo; mas ele escapou de suas mãos,
40 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ ndàdu, ndàrà tdɨ́tdɔ̌ Yɔ̀rɔ̀danɨ̀ tɔ́ ɨdha-akpà-adzè, yà Yùwanɨ̀ úbhì bàtizò ùbho rɔ̌ angyinǎ rɔ̀ ìndrǔ tɔ̀ ɨ, ndòngò àdɨ ányɨ̀.
40 e retirou-se novamente para além do Jordão, para o lugar onde João batizava no princípio, e ali ele permaneceu.
41 Nɨ́ ányɨ̀, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ nóowúnà ìwu rɔ̌ kà ɨ, ’àdʉ̀ òwu àtɨ̀nà rɔ̌ nzínzìya ɔ̌: «Obhó tɨ́, Yùwanɨ̀ nɔ́nzɨ̀ nzá atdí wɨwɨ̀ mà. Pbɛ́tʉ̀, yàrɨ́ alɛ dɔ̌ kǎrà àwɛnà rɔ̌ kɔ́rɔ́ dhu nɨ́’ɨ̀ obhó dhu nyʉ́.»
41 E muitos recorriam a ele e diziam: João não fez milagre algum, mas todas as coisas que João falava sobre este homem eram verdadeiras.
42 Nɨ́ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náadʉ̀ Yěsù à’ù ányɨ̀.
42 E muitos ali creram nele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.