Judas 1
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs BKJ
1 Ɨma Yudhà, Yěsù Krɨ́stɔ̀ bhà ɨnɔ-akpà, ndɨrɔ̀ Yàkɔbhɔ̀ t’ádɔ̀nà, ma màndǐ dhu fʉ̌kʉ̀ yà Àba Kàgàwà únzì nyɨ̌, kǒzè nyɨ̌, ndàdʉ̀ àmbɛ nyɔ̌dɔ̀ dɔ̌ Yěsù Krɨ́stɔ̀ tɔ̀ rɔ̀.
1 Judas, o servo de Jesus Cristo, e irmão de Tiago, àqueles que são santificados por Deus o Pai, aos chamados, e preservados em Jesus Cristo:
2 Dhu àkǎ Kàgàwà bhà ɨzʉ mà, Kà bhà màrʉ̀ngà mà, Kà bhà àzè mànà rɨ̀’ɨ̀ abhɔ nyʉ́ fʉ̌kʉ̀.
2 Sejam-vos multiplicados a misericórdia, e a paz, e o amor.
3 Ɔdhɨ́dǔ, yà atdídɔ̌ ma mózè nyɨ̌ rɔ̀, ma múbhì dhu-atdyú òhò rɔ̌ atdídɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ma mandí tɨ́ dhu fʉ̌kʉ̀ yà atdíkpá àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ nà nyɨ̌ mànà ɔ̀gʉ̀-okú dɔ̀ rɔ̀. Nɨ́, ma mála dhu kà ràkǎ wà mandǐ, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyabá tɨ́ ɔbɨ, nyǎmbɛ nyǔgyè dɔ̌ nɨ̌, nyɔ̌dɔ̀ yà atdí-gʉ̀na tɨ́ Kàgàwà íbhò pbɨ̀ndà dhu tɨ́ arɨ́’ɨ̀ alɛ tɔ̀ a’uta mběyi.
3 Amados, quando dediquei toda a diligência a escrever-vos acerca da salvação comum, tive a necessidade de escrever-vos, e exortar-vos, porquanto deveis seriamente batalhar pela fé que uma vez foi entregue aos santos.
4 Obhó tɨ́, atdídhená nzɛ́rɛ alɛ nítsù wà nzínzìkʉ ɔ̀ ɨnzá nyɨ̌ nyʉ̀nɨ rɔ́rɔ̀. Ɨ alɛ nɨ́ ɨwà Kàgàwà náatdɨ̀ ànyǎya angyangyɨ nyʉ́ alɛ. Abádhí ʉ́gɛ̀rɛ̀ Kàgàwà bhà ɨzʉ tɔ́ ɔtɛ rɨ̀’ɨ̀ yà ɨ̀ ózè ’ɔ̀nzɨ̀ nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ ɨ̀ ɨ́ ɔ̀ná otu tɨ́. Ndɨrɔ̀, abádhí ɔ́dhɔ̀ wà Yěsù Krɨ́stɔ̀, yà atdí tɨ́ arɨ́’ɨ̀ àlɛ̌ tɔ́ Màlimò, ndɨrɔ̀ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ.
4 Porque certos homens se introduziram com dissimulação, os quais antes estavam ordenados para esta condenação, homens impiedosos, que convertem a graça do nosso Deus em lascívia, e negam o único Senhor Deus e nosso Senhor Jesus Cristo.
5 Ɨ̀mbǎ dhu ɨ̀’ɨ ɨwà nyɨ̌ nyʉ́nɨ yà ma mɔ́vɔna fʉ̌kʉ̀ dhu angyangyɨ dhu màtɨ́, nɨ́ ma mòzè misè fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà nɨ́ɨgʉ́ pbɨ̀ndà alɛ Mísrì tɔ́ pbìrì ɔ̌ rɔ̀ dhu. Tdɨ́tdɔ̌, kǎdʉ̀ abádhí nzínzì ɔ̌ ɨ̀ nùvǒ, ɨ̀nzɨ̌ ’à’ù ndɨ̀ alɛ-tsè nábhʉ rɔ̀tdɨ̀ ndɨ̀.
5 Mas quero, portanto, lembrar-vos, embora já sabeis disso, como o Senhor salvou o povo da terra do Egito, e destruiu depois os que não creram.
6 Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyɨ̌rɛ̀ atdídhená màlàyíká náanzɨ̀ dhu: abádhí náadɔ̀ nzá fɨ̀yɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga, pbɛ́tʉ̀ abádhí nʉ́ʉbhà yà ɨ̀ aróko ɔ̀ná ngari nyʉ́. Nɨ́ Kàgàwà arɨ́ abádhí ɔ̀dɔ ɨ́nɔ̀ ɔ̌ ùsǒ ndɨ̀ ndúsǒ dhòdhódhónga tɔ́ imbi ɔ̀ rɔ́rɔ̀, ròngò àmbɛ ìndrǔ-ànyǎ ɨ̀tdɨ̀ ndɨ̀ ndaraya ɔ̀ná ádrʉ̀ngbǎ ɨdhɔ nɔ́dɔ̀ dɔ̌.
6 E aos anjos que não guardaram o seu estado original, mas deixaram a sua própria habitação, ele reservou cadeias eternas sob trevas até ao julgamento do grande dia.
7 Ndɨrɔ̀, dhu àkǎ nyɨ̌rɛ̀ átɔ̀ nɨ́ Sɔ̀dɔmɔ̀ mà Gɔ̀mɔrà mànà tɔ́ kɨgɔ̀, tɨyá arɨ́’ɨ̀ kyɛ̀rɔ̀kyɛ̀rɔ̀ kɨgɔ̀ mànà. Ɨ kɨgɔ̀ ɔ̌ bhà náanzɨ̀ nzɛ́rɛnga ndɨ dhu bhěyi tɨ́. Abádhí níipfo ɨ̀ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ tɔ̀, ’àdʉ̀ àmbɛ ɨ̀nzɨ̌ ìndrǔ nyʉ́ àmbɛ̀nà ɔ̀nzɨna nzɛ́rɛnga-tɨdɔ̀ ɔ̀nɛ̀ dɔ̌ ’ɔ̀nzɨ̀. Nɨ́, ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, Kàgàwà atdɨ̀ wà abádhí-ànyǎ ròngò àpbɛ̀ àbà ɨ̀nzɨ̌ arávɛ dhòdhódhónga nà kàzʉ ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ’ɨ tɨ́ ìndrǔ-nyɨ̀kpɔ́ ìtdyu rádʉ̀ atdí ɔ́fɔ̀ tɨ́.
7 Assim como Sodoma e Gomorra, e as cidades circunvizinhas, que, como eles, se entregaram à fornicação, e foram atrás de carne estranha, são postas como exemplo, sofrendo a vingança do fogo eterno.
8 Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, kɔ̌kɔ̀ nzínzìkʉ ɔ̌ rɨ́’ɨ̀ nzɛ́rɛ alɛ náarɨ́ dhu ɔ̀nzɨ ɨ kɨgɔ̀ ɔ̌ bhà nóongónà dhu ɔ̀nzɨ̀ dhu bhěyi tɨ́: abádhí rɨ̌rɛ̀na nzɛ́rɛ dhu náarɨ́ abádhí àbhʉ̌ rɨ̀tɨ ngbɔ̌ya, ’àdʉ̀ àmbɛ Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga gàyà nɔ́nzɨ̀ dɔ̌. Ndɨrɔ̀, abádhí arɨ́ dhu ʉ̀nɔ nzɛ́rɛ nyʉ́ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ aróko ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ɔ̌ màlàyíká nɨ̌.
8 Também do mesmo modo, estes sonhadores imundos contaminam a carne, desprezam as autoridades e falam mal das potestades.
9 Pbɛ́tʉ̀, yà Músà-abvò dɔ̌ ɨ̀ ɨ́ ’àtɔ̀, ’àmbɛ ’àgò dɔ̌ Pfɔ̀mvɔ nà rɔ̀, Mʉ̀kǎlì, Kàgàwà bhà màlàyíká ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ, náamvù nzá ndɔ̀tdɨ̀ anya kà-dɔ̌, ndʉ̀nɔ̀ dhu kà nɨ̌ ɔ̀ná. Pbɛ́tʉ̀, kǎdʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà àkǎ ndàbhʉ nyɨ nyabà àpbɛ̀.»
9 No entanto, Miguel, o arcanjo, quando contendia com o diabo disputando pelo corpo de Moisés, não ousou trazer contra ele um juízo de acusação, mas disse: O Senhor te repreenda.
10 Pbɛ́tʉ̀, kɔ̌kɔ̀ ɨ nzɛ́rɛ alɛ náarɨ́ dhu ʉ̀nɔ ɨnzá ɨ̀ ʉ̀nɨ dhu nɨ̌ màtɨ́. Ndɨrɔ̀ ɨ̀zǎ, yà ɨ̀mbǎ arɨ́’ɨ̀ ɨnga t’ʉ́nɨta nà, nɨ́ bhà ɨrɛ̀ta tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌ abádhí ʉ́nɨ dhu náarádʉ̀ abádhí àbhʉ rùwǐ ùwǐ tɨ́.
10 Estes, porém, falam mal do que não sabem; mas aquilo que naturalmente conhecem, como animais irracionais, nestas coisas se corrompem.
11 Nɨ́, abádhí rɨ̌’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌! Abádhí ótsù Kàyinà náatsù ɔ̀ná otu ɔ̌. Abádhí ʉnɔ tɨ̀tɔ̀ Bàlamà bhěyi fʉ̀rangà-okú dɔ̀ rɔ̀. Ndɨrɔ̀, abádhí ʉvɛ̀, Kɔrà bhěyi ɨ̀ ɨ́và dhu dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
11 Ai deles! Porque entraram pelo caminho de Caim, e correram gananciosamente em direção ao erro de Balaão por recompensa, e pereceram na rebelião de Coré.
12 Ndɨrɔ̀, abádhí mànà nyɨ̌ nyóko, nyǎmbɛ dhu ɔ̀nyʉ̀ dɔ̌ atdíkpá atdí ɔdhɨ bhěyi dhu náarádʉ̀ nyɨ̌ ɨ̀tɨ̌ ɨ̀tɨ̌ tɨ́. Obhó tɨ́, abádhí arɨ́ dhu ɔ̀nyʉ ’ùlè nɨ̌ abhɔ nyʉ́ ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̀ya rɨ̌wʉ rɔ́rɔ̀, ’àdʉ̀ àmbɛ ɨ̀ kɛ̀lɛ̌ nɨ́rɛ̀ dɔ̌ ɨ̀tɨ́rɔ̀. Abádhí ʉ́lɨ ɨ̀ awɛ rɨ̌rà nà àpbù, yà ɨ̀nzɨ̌ rɨ́ igye àbhʉ̌ rɨ̀kɔ̌ bhěyi. Ndɨrɔ̀ abádhí ʉ́lɨ ɨ̀ átɔ̀ yà ɨ̀nzɨ̌ arádʉ̀ itsu-kpɔ̌ ɨ̀’ɔ, yà ɨ̀ àkǎnà ’ɔ̀’ɔ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌ itsu bhěyi. Tdɨ́tdɔ̌, abádhí ʉ́lɨ ɨ̀ yà ɨvɛ́na ka kangbɛ̀, ràdʉ̀ òtdyù dòtsí itsu bhěyi.
12 Estes são manchas em vossas festas de caridade, quando festejam convosco, alimentando-se sem temor; eles são nuvens sem água, levadas pelos ventos; árvores cujos frutos secam, infrutíferas, duas vezes mortas, desarraigadas;
13 Abádhí ʉ́lɨ ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ rɛ̀rʉ̀ dɔ̌ rɨ́ ’ʉ̀pbɨ ɔbɨ nyʉ́ nà mʉ̀kʉrà bhěyi, alɛ-nyɨ̀ rɨ̌wʉ nɨ̌ fɨ̀yɔ́ mʉ̀tsɔ ràdʉ̀ ’ʉ̀lɨ yà ɨdha rʉ̌dzɨ̀lɨ̌na ɨdha-gì dɔ̀ mùselele bhěyi. Abádhí ʉ́lɨ ɨ̀ átɔ̀, yà dhòdhódhónga nà ɨ̀ óngo òko ɔ̀ná atdídɔ̌ ʉ́tɨ̀ ɨ́nɔ̀-ɨ́yà tɔ́ ngari Kàgàwà ɔ́pɨ̀ fɨ̌yɔ̀ akyɛ rúbhi alalɨ bhěyi.
13 ondas impetuosas do mar, que espumam a sua própria vergonha; estrelas errantes para as quais o negrume das trevas está reservado para sempre.
14 Ɛ̀nɔkà náavɔ̀ dhu angyangyɨ abádhí-okú dɔ̀ rɔ̀. Ndɨ Ɛ̀nɔkà nɨ’ɨ̀ àrʉ̀bhʉ̀ rɨ́ rʉ̀gànda ìsě Àdamʉ̀ rɔ̌ rɔ̀ ndɨ̀ nɔ̀pɛ̀ rʉ̀gànda ɔ̌ atdí alɛ. Nɨ́ kǎtɨ: «Kànɨ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà rɨ̌rà pbɨ̀ndà pbǎfe lʉfʉ̀-tsʉ̀ ɨ̀lɨ̌lǎ màlàyíká nà.
14 E também Enoque, o sétimo depois de Adão, destes profetizou dizendo: Eis que é vindo o Senhor com dez mil de seus santos;
15 Kà rɨ̌rà ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndʉnɔ tɨ́ yà adzɨ ɔ̌ kɔ́rɔ́ alɛ-ànyǎ. Kà rɨ̌ yà nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ arɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ-ànyǎ ɨ̀tdɨ̀, rɔ̀ná abádhí anzɨ̀ kɔ́rɔ́ nzɛ́rɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Kà rɨ̌ ɨ nzɛ́rɛngatálɛ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀ yà abádhí ʉnɔ ndɨ̀ nɨ̌ ododu ɔtɛ-abábá-okú dɔ̀ rɔ̀.»
15 para fazer juízo contra todos e convencer todos os ímpios entre eles, por todos os seus atos impiedosos, que impiamente cometeram, e por todas as duras palavras que ímpios pecadores disseram contra ele.
16 Ɨ alɛ-ɨdhɛ̀ náarɨ́ nzɨ̌ ndɨ̀kǎ akɛkpá màtɨ́, ’àdʉ̀ àmbɛ ònu dɔ̌ kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌. Ndɨrɔ̀ abádhí arúbhi yà afíya nyʉ́ nózè ɨ̀tɨ́rɔ̀ dhu bhěyi, ’àdʉ̀ àmbɛ ɨdzɨ́tá tɔ́ ɔtɛ-abábá ɔ̀tɛ̀ dɔ̌. Ndɨrɔ̀, abádhí arɨ́fʉ̌na alɛ nɨ́ dhu àbà ɨ̀ ádʉ̀ fɔyá alɛ.
16 Estes são os murmuradores, os queixosos, que andam segundo os seus desejos carnais, e cujas bocas proferem palavras muito arrogantes, admirando as pessoas por causa de alguma vantagem.
17 Nyɨ̌’ɨ́na ɔdhɨ́dǔ, yà atdídɔ̌ ma mózè nyɨ̌ rɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyɨ̌rɛ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ bhà uvitatálɛ nʉ́ʉnɔ angyí fʉ̌kʉ̀ ɔtɛ.
17 Porém, amados, lembrai-vos das palavras que foram proferidas antes pelos apóstolos de nosso Senhor Jesus Cristo;
18 Abádhí atɨ nyɨ̌ nɨ̌: «Yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̀ rɨ̌ ’ɔ̀dɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ rɨ̌ ’ìndù rɔ̀, nyɨ̌ngɔ̀ rɨ́ atdídhená alɛ nɨ́ɨ’ɨya ìnè, ’àdʉ̀ àmbɛ ùbhi dɔ̌ afíya nyʉ́ ózè dhu bhěyi, ɨtsɛ nyʉ́ Kàgàwà rɔ̌ rɔ̀.»
18 e, como vos diziam, haveria escarnecedores nos últimos tempos, que andariam segundo as suas ímpias concupiscências.
19 Abádhí nɨ́ ndɨ ìndrǔ-ɔ̌nga àbhʉ̌ arɨ́ rʉ̀ndɔ̀ ɨ̀ alɛ. Abádhí arɨ́ yà adzɨ ɔ̌ dhu kɛ̀lɛ̌ nɨ́rɛ̀. Ndɨrɔ̀, Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí rɨ̌’ɨ̀ mbǎ abádhí-nyʉtsì.
19 Sendo estes os que se separam a si mesmos, os sensuais, que não têm o Espírito.
20 Pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌ ɔdhɨ́dǔ, yà atdídɔ̌ ma mózè nyɨ̌ rɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌sɨ̀ nyɨ̌ nzínzìkʉ ɔ̌, wɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ nà atdídɔ̌ ɨ̀lǎ a’uta dɔ̌, nyǎdʉ̀ nyɨ̌tsɔ̀ Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí bhà ɔbɨ nɨ̌.
20 Mas vós, amados, edificando-vos a vós mesmos sobre a vossa santíssima fé, orando no Espírito Santo,
21 Dhu àkǎ nyǒkò Kàgàwà ózè nyɨ̌ nɨ̌ àzè ɔ̌, nyǎmbɛ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ rǐbhona fʉ̌kʉ̀ pbɨ̀ndà ídzìnga ɔ̌ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nɔ́dɔ̀ dɔ̌.
21 conservai-vos no amor de Deus, esperando a misericórdia de nosso Senhor Jesus Cristo para a vida eterna.
22 Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌nzɨ̀ kɔ̌kɔ̀ afíya arúguru Yěsù ɨ̀ á’ù dhu dɔ̌ atdídhená alɛ-ɨzʉ̀.
22 E de alguns, tende compaixão, com discernimento.
23 Nyɨ̌ nyàkǎ nyɨ̌gʉ̌ ngʉ̌kpà alɛ, nyʉ̌dhǎ kàzʉ ɔ̀ rɔ̀. Nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌nzɨ̀ ídzìnga ngʉ̌kpà alɛ tɔ̀ ɔdɔ ɔ̀nzɨ nyɨ̌ nyɨ́ rɔ́rɔ̀, nyǎdʉ̀ abádhí rɔ̌nzɨna nzɛ́rɛ dhu ábhʉ rɔ̀tɨ̀ mbɛrʉ̀ mà nɔ́dhɔ̀.
23 E salvai alguns com temor, arrebatando-os do fogo, odiando até a vestimenta manchada pela carne.
24 Kàgàwà nɨ́ nyɔ̌dɔ̀ rádʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ nyǎwà nyɨ̌ nzɛ́rɛnga ɔ̀, ndàdʉ̀ nyǎbhʉ nyǐkò ɨ̀mbǎ nzɛ́rɛ dhú na nyʉkʉtsì, ndɨrɔ̀ ábhɔ̌ dhɛ̀dhɛ nyʉ́ nà pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀-ɔ̀nzɨ̌ alɛ.
24 Ora, àquele que é poderoso para impedir-vos de cair, e para apresentar-vos sem defeito, diante da presença de sua glória, com abundante alegria,
25 Ndɨ Kàgàwà, yà atdírɔ̀ tɨ́ arɨ́’ɨ̀ àlɛ̌ tɔ́ Ɔ̀gʉ̀ba tɨ́, Yěsù Krɨ́stɔ̀, àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ-otù ɔ̌ alɛ, nákǎ ɨfʉta nà, ádrʉ̀ngbǎnga nà, ɔbɨ nà, ndɨrɔ̀ dhu ʉ̀yǎ ka kɨ́ ìndrǔ tɔ̀ nɨ̌ ɔbɨ nà, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ mʉ̀hàngʉ́ ɔ̀ rɔ̀, rɨ̀rà àhʉ kòmbí nga ɔ̀ màtɨ́, ndɨrɔ̀ dhòdhódhónga nà! Àmɨ̀nà.
25 ao único Deus sábio, nosso Salvador, seja glória e majestade, domínio e poder, agora e sempre. Amém.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Judas 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.