Hebreus 9

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ ungbòta ɔ̌, Kàgàwà rɔ̌ ìndrǔ arɨ́ ’ɨ̀tsɔ̀ yà adzɨ dɔ̌ ɔ̀ná rɔ̀ ngari mà, abádhí àkǎ ’ɔ̀nzɨ̀ sɔmà tɨ́ dhu mànà dɔ̌ ʉyátá nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè.
1 Ora, a primeira aliança tinha regras para a adoração e também um tabernáculo terreno.
2 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, abádhí upe hɛmɛ̌-dzà. Ányɨ̀-dzá, wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ kàluga-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ «Ɨ̀lɨ̌lǎ Ngari». Ndɨ kàluga ɔ̌ ka kʉlɨ dhu nɨ́ àrʉ̀bhʉ̀ ɔpbɨ́na nà ádrʉ̀ngbǎ tarà-ba mà, Kàgàwà tɔ̀ ka kúbhǒna pɛrɛ̀ tɨ́ mʉ̀gatì ka kʉlɨ́nà dɔ̀ná mɨzà mànà.
2 Foi levantado um tabernáculo; na parte da frente, chamada Lugar Santo, estavam o candelabro, a mesa e os pães da Presença.
3 Ndɨrɔ̀, ndɨ wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ kàluga mà ɔyɔ rɨ́ kìsě kàluga mànà-ɔ̌nga ka kʉndɔ ádrʉ̀ngbǎ mbɛrʉ̀-ba nɨ̌. Wɔ̀ ndɨ ɔyɔ rɨ́ kìsě kàluga-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ «Atdídɔ̌ Ɨ̀lǎ Ngari.»
3 Por trás do segundo véu havia a parte chamada Santo dos Santos,
4 Ndɨ kàluga ɔ̀ ɨ’ɨ̀ dhu nɨ́ ɔrɔ̀ nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ màzàbahʉ̀-tɨdɔ̀, yà mběyi arɔ́ngʉ kàzʉ ɔ̀ ka kɔ̀bɨ̀ ndɨ̀ rɔ̀ alɨndra-tɨdɔ̀ tɔ́ pɛrɛ̀ ka kɔbɨ́nà dɔ̀ná rɔ̀ màzàbahʉ̀. Ngǎtsi dhu nɨ’ɨ̀ ɔrɔ̀ nɨ̌ ka kútri kɔ́rɔ́ ngbɔ̌na sàndukù, yà «Ungbòta tɔ́ Sàndukù» tɨ́ ka kátɨna sàndukù. Ndɨ sàndukù ɔ̀ ɨ’ɨ̀ dhu nɨ́, ɔrɔ̀ nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ kɔ́pà, yà mànà tɨ́ kátɨna mʉ̀gatì-tɨdɔ̀ rɨ̌’ɨ̀ ɔ̀nà mà, Àrɔ̌nɨ̀ bhà mùgǒ, yà ɔpbɨ́na atà, ndàdʉ̀ ìpfǒ mànà. Ndɨrɔ̀, kà’ɔ̀ ɨ’ɨ̀ ngʉ̌kpà dhu nɨ́ ɔ́yɔ̌ odu-afǎ-nzo, yà ndɨ̀ mànà ìndrǔ nùngbò Ʉyátá Kàgàwà andí dɔ̀yá.
4 onde se encontravam o altar de ouro para o incenso e a arca da aliança, totalmente revestida de ouro. Nessa arca estavam o vaso de ouro contendo o maná, a vara de Arão que floresceu e as tábuas da aliança.
5 Ndɨ sàndukù dɔ̌ ka kʉlɨ dhu nɨ́ Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ɨ̀tɛ̀ rɨ́ àtsà ka kátsà màkèrubì tɨ́ kátɨna màlàyíká tɔ́ ɔ́yɔ̌ wɔyɔ̀. Ɨ màkèrubì nʉ́ʉngbɛ pékéléya, sɨsɨ̀ya ràdʉ̀ ndìbvu yà pɛrɛ̀ tɨ́ ka kùbho Kàgàwà tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ kʉ̌bà tɨ́ ìndrǔ tɔ́ nzɛ́rɛnga ɨ̀zǎ-azù nʉ́fʉ̀ ka kongónà ɔ̀ná ngari dɔ̌.Màzàbahʉ̀ dɔ̌ rɨ́’ɨ̀ màkèrubì tɨ́ kátɨna màlàyíká tɔ́ ɔ́yɔ̌ wɔyɔ̀|src="cn02092b.tif" size="col" copy="David C. Cook" ref="9.5" Pbɛ́tʉ̀ kòmbí rɨ́’ɨ̀ kàsʉmɨ̀ nɨ́ nzɨ̌ yà kɔ́rɔ́ kɔ̌kɔ̀ dhu àwɛ̌ ka kɨ́ ɔ̀ná atdátdírà ɔ̌ kàsʉmɨ̀.
5 Acima da arca estavam os querubins da Glória, que com sua sombra cobriam a tampa da arca. A respeito dessas coisas não cabe agora falar detalhadamente.
6 Wɔ̀ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ ka kahù kɔ̌kɔ̀ dhu-nyɨ̀tɨ̀ kɔ́rɔ́. Nɨ́, pbàkùhánɨ́ nóongónà òtsù bìlǐnganà wɔ̀ wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ kàluga ɔ̀, fɨ̀yɔ́ kasʉ ɔ̀nzɨ ɨ̀ ɨ́ rɔ̀.
6 Estando tudo assim preparado, os sacerdotes entravam regularmente no Lugar Santo do tabernáculo, para exercer o seu ministério.
7 Pbɛ́tʉ̀, pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Kamà kɛ̀lɛ̌ atdírɔ̀ nɨ́ ndɨ ongónà òtsù wɔ̀ ɔyɔ rɨ́ kìsě kàluga ɔ̀ atdí-gʉ̀na kɛ̀lɛ̌ tɨ́, yà atɔ náarɨ́ ɨ̀rà dhu bhěyi. Àbadhi ongónà òtsù nà fɔná ányɨ̀ dhu nɨ́, yà pɛrɛ̀ tɨ́ ndɨ̀ ndìpfo ndɨ̀ nyʉ́ tɨ́rɔ̀ pbɨ̀ndà nzɛ́rɛnga-okú dɔ̀ rɔ̀ ɨ̀zǎ-azù mà, yà ngʉ̌kpà alɛ ìpfo pɛrɛ̀ tɨ́ fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛnga-okú dɔ̀ rɔ̀ ɨ̀zǎ-azù mànà.
7 No entanto, somente o sumo sacerdote entrava no Santo dos Santos, apenas uma vez por ano, e nunca sem apresentar o sangue do sacrifício, que ele oferecia por si mesmo e pelos pecados que o povo havia cometido por ignorância.
8 Wɔ̀ dhu-otù ɔ̌, Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí azè ndɨ̀tɛ̀ dhu nɨ́, «Atdídɔ̌ Ɨ̀lǎ Ngari» ɔ̀ ìndrǔ rǒtsù Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ ɔ̀ná otu rɨ’ɨ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndàpɛ̀ ndàngbɛ̌ rɔ́ dhu. Ndɨ dhu nɨ’ɨ̀ àdɨ̀ yà adzɨ dɔ̌ hɛmɛ̌-dzà àdɨ̀ kasʉ ɔ̀nzɨ ndɨ̀ ndɨ́ rɔ́ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌ dhu.
8 Dessa forma, o Espírito Santo estava mostrando que ainda não havia sido manifestado o caminho para o Santo dos Santos enquanto ainda permanecia o primeiro tabernáculo.
9 Wɔ̀rɨ́ nɨ́ ndɨ yà kòmbí arɨ́ ’ɔ̀nzɨ dhu nɨtɛ̀ ɔ́fɔ̀. Ndɨ dhu nɨ’ɨ̀, Kàgàwà tɔ̀ ka kubhónà ngʉ̌kpà pɛrɛ̀-tɨdɔ̀ mà, ʉ̀bɨ tɨ́ ka kʉbɨ́nà ɨ̀zǎ tɔ́ pɛrɛ̀ mànà rongónà nzɨ̌ àdʉ̀ Kàgàwà ʉ̀lɛ̌ arɨ́ alɛ àbhʉ rɨ̀’ɨ̀ àkǎkǎ atdídɔ̌ afína ɔ̀nǎ rɔ̀ kɔ̀nzɨ̌ alɛ tɨ́.
9 Isso é uma ilustração para os nossos dias, indicando que as ofertas e os sacrifícios oferecidos não podiam dar ao adorador uma consciência perfeitamente limpa.
10 Kɔ̌kɔ̀ ʉyátá nɨ́ ɨ ìndrǔ ongónà ɨ̀fʉnà ɨ̀ ɔ́nyʉna dhu mà, ɨ̀ ɔ́mvʉ̀na dhu mà, ndɨrɔ̀ fɨ̀yɔ́ sɔmà tɔ́ màndʉ nózè dhu bhěyi ɨ̀ ɨ́ ’ù’ǒ ’ɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ dhu mànà nàndà dhu nɨ̌. Ɨ ʉyátá ɨ’ɨ̀ ngari nà ràrà àhʉ Kàgàwà rɨ̌ kɔ́rɔ́ dhu ʉ̀wʉ̌, ròngò ɔwʉ́tána tɨ́ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̀.
10 Eram apenas prescrições que tratavam de comida e bebida e de várias cerimônias de purificação com água; essas ordenanças exteriores foram impostas até o tempo da nova ordem.
11 Pbɛ́tʉ̀, Krɨ́stɔ̀ ɨra pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Kamà tɨ́, ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndibho tɨ́ yà ìnè àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ nà kòmbí màtɨ́ ídzìnga àlɛ̌ tɔ̀. Kǎtsù ádrʉ̀ngbǎ, ndɨrɔ̀ atdídɔ̌ àkǎ hɛmɛ̌-dzà ɔ̀. Ndɨ hɛmɛ̌-dzà nɨ́ nzɨ̌ yà ìndrǔ nyʉ́ núpe. Kà-tɨ̀ nɨ́, ka nɨ́ nzɨ̌ yà adzɨ dɔ̌ hɛmɛ̌-dzà.
11 Quando Cristo veio como sumo sacerdote dos benefícios agora presentes, ele adentrou o maior e mais perfeito tabernáculo, não feito pelo homem, isto é, não pertencente a esta criação.
12 Kǎtsù atdí-gʉ̀na kɛ̀lɛ̌ tɨ́ ndɨ ɨdza ɔ̌ Atdídɔ̌ Ɨ̀lǎ Ngari ɔ̀. Kǎtsù nzá ányɨ̀ ʉ̀bɨ tɨ́ ka kʉ́bɨna pɛrɛ̀ tɨ́ ɨ̀ndrɨ̀-akpá-azù nà ndɨrɔ̀ ìkyì-akpá-nzo-azù nà, pbɛ́tʉ̀ kǎtsù ányɨ̀ azùna nyʉ́ otù ɔ̌ ndɨ̀tɨ́rɔ̀. Ndɨrɔ̀, ndɨ otu ɔ̌ nɨ́ ndɨ, kʉ̌wʉ̀ àlɛ̌ dhòdhódhónganà àlɛ̌ tɔ́ nzɛ́rɛnga ɔ̌ rɔ̀.
12 Não por meio de sangue de bodes e novilhos, mas pelo seu próprio sangue, ele entrou no Santo dos Santos, uma vez por todas, e obteve eterna redenção.
13 Angyi ka kongónà pɛrɛ̀ tɨ́ ka kùbho Kàgàwà tɔ̀ ɨ̀ndrɨ̀-akpá-azù mà, ìkyì-akpá-nzo-azù mà, kàzʉ ɔ̀ ka kʉ̀bɨ̀ ìkyì-ɨvá-nzo-ohù mànà nʉ́vɔ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɔ̀tɨ̀ alɛ dɔ̀, ndɨ́nɨ̌ abádhí nu’o tɨ́ rɨ̀lǎ ngbɔ̌ya ɔ̀nǎ rɔ̀ kà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌.
13 Ora, se o sangue de bodes e touros e as cinzas de uma novilha espalhadas sobre os que estão cerimonialmente impuros os santificam de forma que se tornam exteriormente puros,
14 Nɨ́, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi kɔ̌kɔ̀ ɨ̀zǎ-azù nóongónà dhu ɔ̀nzɨ̀ dhu tɨ́, nɨ́ Krɨ́stɔ̀-azù nyʉ́ tɨ́ mbǎ àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɔbɨ nà atdídɔ̌ ròsè, ndù’o àlɛ̌, àlɛ̌ rɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌? Obhó tɨ́, Kàgàwà, yà dhòdhódhónganà arɨ́’ɨ̀ alɛ bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ Alafí-otù ɔ̌, Krɨ́stɔ̀ níipfo ndɨ̀ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ pɛrɛ̀ tɨ́ Kàgàwà tɔ̀. Ndɨrɔ̀, kǎzù núu’o àlɛ̌ tɔ́ ɨrɛ̀ta rɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɨnzá àkǎ mʉ̀tsɔ ɔ̌ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ àlɛ̌ kɔnzɨ tɨ́ Kàgàwà, yà ípìrɔ̌nga nà arɨ́’ɨ̀ dhòdhódhónganà alɛ bhà kasʉ.
14 quanto mais, então, o sangue de Cristo, que pelo Espírito eterno se ofereceu de forma imaculada a Deus, purificará a nossa consciência de atos que levam à morte, de modo que sirvamos ao Deus vivo!
15 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, Krɨ́stɔ̀ nɨ́ ìndrǔ nzínzì ɔ̌ arɨ́ ìde Kàgàwà mànà alɛ, ndɨ Kàgàwà ɔ́nzɨ̀ ìndrǔ mànà ɔwʉ́tána tɔ́ ungbòta ɔ̌. Ndɨ dhu otù ɔ̌ nɨ́ ndɨ, kɔ̌kɔ̀ Kàgàwà únzì alɛ rɨ̌’ɨ̀ ìnè ’àbà dhòdhódhónga nà rádɨ dhu, yà kǎkɔ̀ fɨ̀ndá làká fɨ̌yɔ̀ dhu. Kɔ́rɔ́ ɨ dhu rǎdʉ̀ àkǎ Krɨ́stɔ̀ náavɛ̀ ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndʉwʉ̀ tɨ́ kǎkà wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ ungbòta tɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ dhu nʉfá alɛ mà fɨ̀yɔ́ afátá ɔ̌ rɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
15 Por essa razão, Cristo é o mediador de uma nova aliança para que os que são chamados recebam a promessa da herança eterna, visto que ele morreu como resgate pelas transgressões cometidas sob a primeira aliança.
16 Ɔ̀vɛ̀ ndɨ̀ ndɔ́vɛ̀ rɔ́rɔ̀ ìndrǔ avɔ̀ dhu náapɛ ɨ̀’ɨ̀ ìnè, nɨ́ dhu àkǎ wà kɨtɛ̀ dhu wɔ̀ ndɨ dhu navɔ̀ alɛ rɔ́vɛ̀ wà, tdʉ̌ ka kɔnzɨ ndɨ alɛ ʉnɔ dhu rɔ̀.
16 No caso de um testamento, é necessário que comprove a morte daquele que o fez;
17 Obhó tɨ́, ɔ̀vɛ̀ ndɨ̀ ndɔ́vɛ̀ rɔ́rɔ̀ ìndrǔ ɔ̀vɔ̀ dhu rɨ̌’ɨ̀ tɨ̌na nà ndɨ alɛ ɔ̀vɛ̀ dhu-dzidɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, kà rɨ̌ mbǎ kà nà àdɨ̀ ndɨ alɛ àdɨ̀ ípìrɔ̌nga nà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌.
17 pois um testamento só é validado no caso de morte, uma vez que nunca vigora enquanto está vivo aquele que o fez.
18 Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ Ungbòta mà Kàgàwà ɨlɨ nzá ɨnzá azu àpɛ̀ ndʉ̀fʉ rɔ́rɔ̀.
18 Por isso, nem a primeira aliança foi sancionada sem sangue.
19 Obhó tɨ́, wɛmbɛrɛ̀ tɨ́ Músà náavɔ̀ yà Kàgàwà abhʉ̀ fɔná Ʉyátá kɔ́rɔ́ kɔ́rɔ́ alɛ tɔ̀. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǐdyi ìkyì-akpá-nzo-azù mà ɨ̀ndrɨ̀-akpá-azù mànà, ndàngbǒ atdíkpá ɨdha nà. Ndɨrɔ̀, kǐdyi hìsɔpɔ̀ tɨ́ kátɨna itsu-dɔ̀ká, ndìsǒ àlǎlà tàmà-ɨká nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ imbi nɨ̌, ndàdʉ̀ ndɨ azu ʉ̀vɔ nɨ̌ Ʉyátá tɔ́ bhǔkù-dɔ̌ ndɨrɔ̀ kɔ́rɔ́ alɛ dɔ̀.
19 Quando Moisés terminou de proclamar todos os mandamentos da Lei a todo o povo, levou sangue de novilhos e de bodes, juntamente com água, lã vermelha e ramos de hissopo, e aspergiu o próprio livro e todo o povo, dizendo:
20 Ndɨrɔ̀ kǎdʉ̀ àtɨ̀nà: «Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ Kàgàwà ʉyá ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyongó tɨ́ ɨ̀fʉnà Ungbòta ɨ̀tɛ̀ rɨ́ azu.»
20 "Este é o sangue da aliança que Deus ordenou que vocês obedeçam".
21 Músà nʉ́ʉvɔ ndɨ azu átɔ̀ Hɛmɛ̌-dzà dɔ̌ ndɨrɔ̀ kʉ̌vɔ ka sɔmà tɔ́ dhu-tsí dɔ̌ kɔ́rɔ́.
21 Da mesma forma, aspergiu com o sangue o tabernáculo e todos os utensílios das suas cerimônias.
22 Ndɨrɔ̀, Ʉyátá ka kàndà rɔ̀, mbɛ̀mbɛ̀ kɔ́rɔ́ dhu ù’ǒ arɨ́ rɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ dhu nɨ́ pɛrɛ̀ tɨ́ ka kàbhʉ ɨ̀zǎ-azù ʉ̀fʉ̀ ndɨ̀ dhu. Ndɨrɔ̀, ɨnzá azu ʉ̀fʉ̀ ndɨ̀ rɔ̀, Kàgàwà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ìndrǔ tɔ́ nzɛ́rɛnga nʉ́bà.
22 De fato, segundo a Lei, quase todas as coisas são purificadas com sangue, e sem derramamento de sangue não há perdão.
23 Nɨ́rɔ̀, ndɨ̀ nàla dhu nɨ́ yà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ dhu tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɨ̀tɛ̀ arɨ́ dhu nú’ǒ ka rarɨ́ azu nɨ̌ rɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, obhónga dɔ̌ ka kɨ́ Kàgàwà ʉ̀lɛ̌ dhu rǒnzina nɨ́ yà atdídɔ̌ fɨ̀ndá ídzìnga ósè ɨ̀zǎ-azù tɔ́ pɛrɛ̀ dɔ̀nǎ pɛrɛ̀.
23 Portanto, era necessário que as cópias das coisas que estão nos céus fossem purificadas com esses sacrifícios, mas as próprias coisas celestiais com sacrifícios superiores.
24 Obhó tɨ́, Krɨ́stɔ̀ atsù ɔ̀nà Atdídɔ̌ Ɨ̀lǎ Ngari nɨ́ nzɨ̌ yà ìndrǔ-ɔtsʉ́ ɔ́sɨ̀ ngari. Yà ìndrǔ-ɔtsʉ́ ɔ́sɨ̀ ngari nɨ’ɨ̀ yà obhóná Atdídɔ̌ Ɨ̀lǎ Ngari nyʉ́ tɔ́ ɔ́fɔ̀ kɛ̀lɛ̌ nɨ́tɛ̀ rɨ́ ngari. Pbɛ́tʉ̀, kǎtsù ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ yà Kàgàwà arádɨ ɨ, ndòngò àmbɛ ndɨ̀tsɔ̀ dɔ̌ Kàgàwà-rɔ̌ àlɛ̌-okú dɔ̀ rɔ̀.
24 Pois Cristo não entrou em santuário feito por homens, uma simples representação do verdadeiro; ele entrou no próprio céu, para agora se apresentar diante de Deus em nosso favor;
25 Yà atɔ náarɨ́rà dhu bhěyi, Pbàyàhúdí tɔ́ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Kamà nóongónà òtsù atdí-gʉ̀na tɨ́ Atdídɔ̌ Ɨ̀lǎ Ngari ɔ̀. Kǒngónà òtsù ányɨ̀ pɛrɛ̀ tɨ́ ndɨ̀ ndábhʉ̌na Kàgàwà tɔ̀ ɨ̀zǎ-azù nà fɔná. Pbɛ́tʉ̀, Krɨ́stɔ̀ náatsù nzá Atdídɔ̌ Ɨ̀lǎ Ngari ɔ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndongó tɨ́ ndàbhʉ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ pɛrɛ̀ tɨ́ Kàgàwà tɔ̀ ibí-gʉ̀na.
25 não, porém, para se oferecer repetidas vezes à semelhança do sumo sacerdote que entra no Santo dos Santos todos os anos, com sangue alheio.
26 Kɨ̌’ɨ̀na gukyè ndɨ dhu bhěyi, nɨ́ kǎkána ndàbà àpbɛ̀ ibí-gʉ̀na rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ yà adzɨ Kàgàwà anzɨ̀na dhu ɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̀ rɨ̌ ndàpà ndɔ̀dɨ̀ ndɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Krɨ́stɔ̀ nɨ́ɨtɛ̀ ndɨ̀ atdí-gʉ̀na kɛ̀lɛ̌ tɨ́, ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndʉbà tɨ́ ìndrǔ tɔ́ nzɛ́rɛnga, yà ndɨ̀ nyʉ́ tɨ́rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ ndìpfǒ, ndàbhʉ ndɨ̀ pɛrɛ̀ tɨ́ Kàgàwà tɔ̀ dhu-otù ɔ̌.
26 Se assim fosse, Cristo precisaria sofrer muitas vezes, desde o começo do mundo. Mas agora ele apareceu uma vez por todas no fim dos tempos, para aniquilar o pecado mediante o sacrifício de si mesmo.
27 Ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà rɔ̌dɔna dhu nɨ́, ndɨ̀ ndɔ́vɛ̀ atdí-gʉ̀na kɛ̀lɛ̌ tɨ́ dhu, ndɨ ɔvɛ-dzidɔ̌, Kàgàwà ràdʉ̀ ànyǎna ɔ̀tdɨ̀.
27 Da mesma forma, como o homem está destinado a morrer uma só vez e depois disso enfrentar o juízo,
28 Ndɨ dhu bhěyi tɨ́ átɔ̀, Krɨ́stɔ̀ níipfo ndɨ̀ ndɔ̀vɛ̀ atdí-gʉ̀na kɛ̀lɛ̌ tɨ́, ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndʉbà tɨ́ ábhɔ̌ alɛ tɔ́ nzɛ́rɛnga. Ndɨrɔ̀ kǐngoya ìngo tdɨ́tdɔ̌. Nɨ́, kǐngoya nzɨ̌ ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndʉbà tɨ́ ìndrǔ tɔ́ nzɛ́rɛnga, pbɛ́tʉ̀ kǐngoya ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndɨgʉ́ tɨ́ ndɔ̀dɔ arɨ́ alɛ.
28 assim também Cristo foi oferecido em sacrifício uma única vez, para tirar os pecados de muitos; e aparecerá segunda vez, não para tirar o pecado, mas para trazer salvação aos que o aguardam.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.