Hebreus 5
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NTLH
1 Ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà mà nóvò ka karɨ́ ìndrǔ nzínzì ɔ̌ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ongó tɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ̀ ìndrǔ-ɔvɔ̀ rɔ̌ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌. Ndɨ kùhanɨ̀ bhà kasʉ nɨ́ ndùbho ɨ̀nzɨ̌ ka kʉ́bɨna ʉ̀bɨ tɨ́ pɛrɛ̀ mà, ʉ̀bɨ tɨ́ ka kʉ́bɨna ɨ̀zǎ tɔ́ pɛrɛ̀ mànà Kàgàwà tɔ̀ ìndrǔ ɔ́nzɨ̀ nzɛ́rɛnga-okú dɔ̀ rɔ̀.
1 Cada Grande Sacerdote é escolhido entre os homens e nomeado para servir a Deus em favor do povo, apresentando a Deus ofertas e sacrifícios pelos pecados.
2 Ndɨ̀ nyʉ́ tɨ́rɔ̀ ka nɨ́ ivivi alɛ afína ɔ̀nǎ rɔ̀. Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, kà rɨ̌’ɨ̀ ìnè yà ɨnzá ɨ̀ òzè rɔ́rɔ̀ úwǐ ídzì otu rɔ̌ rɔ̀ alɛ tɔ́ dhu ràlʉ̌ dɔ̀na.
2 Como ele próprio tem as suas fraquezas, pode ter paciência com os ignorantes e com os que cometem erros.
3 Ndɨrɔ̀ wɔ̀ ndɨ̀ nyʉ́ tɨ́rɔ̀ kà rɨ̌’ɨ̀ ivíví dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, kàkǎ nzá ndùbho ɨ̀zǎ tɔ́ pɛrɛ̀ ngʉ̌kpà alɛ tɔ́ nzɛ́rɛnga-okú dɔ̀ rɔ̀ rɔ̀ tɨ́, pbɛ́tʉ̀ kàkǎ ndùbho ka pbɨ̀ndà nzɛ́rɛnga-okú dɔ̀ rɔ̀ màtɨ́ átɔ̀.
3 E, porque ele mesmo é fraco, precisa oferecer sacrifícios não somente pelos pecados do povo, mas também pelos seus próprios pecados.
4 Ɨ̀mbǎ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ arɨ́ ádrʉ̀ngbǎ kùhanɨ̀ tɔ́ ɨfʉta àbhʉ̌ fɨ̌ndà atdí alɛ mà náarɨ́’ɨ̀. Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà arɨ́ ndɨ ìndrǔ ànzi, ndɨ̀lɨ ádrʉ̀ngbǎ kùhanɨ̀ tɨ́, àdhàdhɨ̀ kǎnzi Àrɔ̌nɨ̀, ndɨ̀lɨ ádrʉ̀ngbǎ kùhanɨ̀ tɨ́ dhu bhěyi.
4 Ninguém escolhe para si mesmo a honra de ser Grande Sacerdote. É somente pela vontade de Deus que um homem é chamado para ser Grande Sacerdote, como aconteceu com Arão.
5 Ndɨ dhu bhěyi tɨ́ átɔ̀, Krɨ́stɔ̀ náabhʉ̀ nzá pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Kamà tɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ fɨ̌ndà. Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà nɨ́ ndɨ ka nabhʉ̀ kà tɔ̀. Kǎtɨ kà nɨ̌:
5 Assim também Cristo não tomou para si mesmo a honra de ser Grande Sacerdote; foi Deus quem lhe deu essa honra, pois lhe disse: “Você é o meu Filho; hoje eu me tornei o seu Pai.”
6 Ndɨ dhu bhěyi tɨ́, kǎvɔ̀ dhu átɔ̀ Yěsù nàndà dhu nɨ̌ ngǎtsi ngari ɔ̌ Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá ɔ̀, ndàtɨ:
6 Em outro lugar das Escrituras Sagradas , ele também disse: “Você será sacerdote para sempre, na ordem do sacerdócio de Melquisedeque.”
7 Yà adzɨ ɔ̌ Yěsù ɨ’ɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, kɨ̌tsɔ̀ ndɨ̀ Kàgàwà, yà ìnè ɨ’ɨ̀ ndɨ̀gʉ̌ ndɨ̀ ɔvɛ ɔ̌ rɔ̀ alɛ-rɔ̌, ndàdʉ̀ kɨ̀tdɛ̀ ɔrʉ́-tǔna nyʉ́ nà ndɨrɔ̀ nyɨ̀na-dha nà. Nɨ́ Kàgàwà ɨrɨ kàbhà ɨtsɔ̀ta, tsʉ̀ná dhu kɨ̌fʉ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
7 Durante a sua vida aqui na terra, Cristo, em voz alta e com lágrimas, fez orações e súplicas a Deus, que o podia salvar da morte. E as suas orações foram atendidas porque ele era dedicado a Deus.
8 Ìnè màtɨ́ ndɨ̀ ndɨ́’ɨ̀ Kàgàwà t’ídhùnà nyʉ́ tɨ́ rɔ́rɔ̀, kǔdhè Kàgàwà-tsʉ̌ dhu ɨ̀rɨ arɨ́ alɛ tɨ́ ndɨ̀ ndɨ́’ɨ̀ dhu yà ndɨ̀ ndabà àpbɛ̀-otù ɔ̌.
8 Embora fosse o Filho de Deus, ele aprendeu, por meio dos seus sofrimentos, a ser obediente.
9 Kàgàwà itdègu kà-nyʉtsì ndɨ̀ ndudhé kɔ́rɔ́ dhu nábhʉ̌ ràkǎ, nɨ́ kǎdʉ̀ òngo kɔ́rɔ́ alɛ yà tsʉ̀ná dhu ɨ̀rɨ rɨ́ nɨ́gʉ̌ rɨ́, ndàbhʉ ràbà dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga alɛ tɨ́.
9 E, depois de ser aperfeiçoado, ele se tornou a fonte da salvação eterna para todos os que lhe obedecem.
10 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, Kàgàwà ɨdɨ̀ ka rɨ̀’ɨ̀ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Kamà tɨ́, Mèlkìsèdekì bhà ɔ́fɔ̀ ɔ̌.
10 E Deus o nomeou Grande Sacerdote, na ordem do sacerdócio de Melquisedeque.
11 Mèlkìsèdekì nàndà dhu nɨ̌, mǎ mɨ́’ɨ̀ ábhɔ̌ dhu nà fʉ̌kʉ̀ mǎ mʉ́nɔna. Pbɛ́tʉ̀, mǎ mɨ́ ɨ dhu-tɨ̀ àwɛ̌ tɨ́ fʉ̌kʉ̀ dhu rɨ̌’ɨ̀ odú, ɨ̀nzɨ̌ bɨ̌kʉ arɨ́ ɨnga ɨ̀rɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
11 Temos muito o que dizer a respeito desse assunto; mas, porque vocês custam a entender as coisas, é difícil explicá-las.
12 Obhó tɨ́, yà nyɨ̌ nyʉ́dà kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ ìnè nyǒngò Kàgàwà bhà Ɔtɛ ùdhě arɨ́ ìndrǔ tɔ̀ màlímó tɨ́. Pbɛ́tʉ̀ kòmbí, nyɨ̌ nyòko òko yà dɔ̀na-kpa ɔ̀ rɔ̀ ka kapɛ̀ kudhe fʉ̌kʉ̀ dhu-atdyú òho nyɨ̌ nyarɨ́ kudhe tdɨ́tdɔ̌ fʉ̌kʉ̀ rɔ́. Nyɨ̌ nyʉ̀gɛ̀rɛ̀ nyɨ̌ nyǒngò màkyǐ nózè ’ɔ̀mvʉ̀ ɨrɛ́-nzo bhěyi alɛ tɨ́, àzèmbè ododu ɔ̀nyʉ̀ ɔ̀nyʉ nyɨ̌ nyàmbɛ̀nà rɔ̀.
12 Depois de tanto tempo, vocês já deviam ser mestres, mas ainda precisam de alguém que lhes ensine as primeiras lições dos ensinamentos de Deus. Em vez de alimento sólido, vocês ainda precisam de leite .
13 Obhó tɨ́, ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ alɛ mà, yà màkyǐ kɛ̀lɛ̌ nózè ndɔ̀mvʉ̀ nɨ́ àdɨ̀ àdɨ̀ ɨrɛ́-ngba tɨ́ obhónánga tɔ́ ɔtɛ ɔ̌ alɛ. Ka nɨ́ ɨnzá ʉ́nɨ ídzì dhu t’ɔ́nzɨta mà, nzɛ́rɛ dhu t’ɔ́nzɨta mànà ɔ̌nga t’óvòta alɛ.
13 E quem precisa de leite ainda é criança e não tem nenhuma experiência para saber o que está certo ou errado.
14 Pbɛ́tʉ̀, ododu ɔ̀nyʉ̀ ɔ̀nyʉ arɨ́ alɛ nɨ́ ɨwà ɔ́’ɔ̀ alɛ. Ɨ alɛ nɨ́ kǎkà ɨ̀ ɔ́nzɨna kɔ́rɔ́ dhu ɔ̌, ɨwà ʉ́nɨ ídzì dhu mà, nzɛ́rɛ dhu mànà ɔ̌nga t’óvòta alɛ.
14 Porém a comida dos adultos é sólida, pois eles pela prática sabem a diferença entre o que é bom e o que é mau.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.