Apocalipse 8

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Tàmǎ-ngba níitdègu àrʉ̀bhʉ̀ rɨ́ kìsě andɔ nángbɛ̌, nɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ nga níimbè bhìì ràrà àhʉ mbɛ̀mbɛ̀ atdí adyifɔ̀-sɨsɨ̀-go tɨ́.
1 E, havendo aberto o sétimo selo, fez-se silêncio no céu quase por meia hora.
2 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ma mala Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌ arɨ́ ìkò àrʉ̀bhʉ̀ màlàyíká, kadʉ̀ àrʉ̀bhʉ̀ wàndà àbhʉ fɔyá.
2 E vi os sete anjos que estavam diante de Deus, e foram-lhes dadas sete trombetas.
3 Ndɨrɔ̀, ngǎtsi màlàyikà ɨra, ndìdè ɨ́kyɛ̀rɔ̌ màzàbahʉ̀-tɨ́. Kɨ̌’ɨ̀ ndrùù rɔ́ngʉ alɨndra bhěyi sɔbɨ̌ ʉ̀bɨ ka karɨ́ dɔ̀ná ɔrɔ̀ nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ wɨ̀tʉ̀ nà fɔná. Kà-fɔ́ ka kabhʉ̀ ndɨ sɔbɨ̌ abhɔ nyʉ́, ndɨ́nɨ̌ kǎbhʉ̀ tɨ́ pɛrɛ̀ tɨ́ atdíkpá Kàgàwà bhà alɛ kɔ́rɔ́ tɔ́ ɨtsɔ̀ta mànà ɔrɔ̀ tɔ́ ndɨ màzàbahʉ̀ dɔ̌. Ndɨ màzàbahʉ̀ ɨ’ɨ̀ Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎ kamà tɔ́ tombi-ɔ̀nzɨ̌.
3 E veio outro anjo e pôs-se junto ao altar, tendo um incensário de ouro; e foi-lhe dado muito incenso, para o pôr com as orações de todos os santos sobre o altar de ouro que está diante do trono.
4 Ndɨ sɔbɨ̌-ɨkɔ̀ núupò ndɨ màlàyikà-fɔ́ rɔ̀ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌ atdíkpá ndɨ Kàgàwà bhà alɛ tɔ́ ɨtsɔ̀ta mànà.
4 E a fumaça do incenso subiu com as orações dos santos desde a mão do anjo até diante de Deus.
5 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ndɨ màlàyikà idyi wɔ̀ ndrùù rɔ́ngʉ sɔbɨ̌ ʉ̀bɨ ka karɨ́ dɔ̀ná dhu, ndɨ̀rǎ màzàbahʉ̀-dɔ̌ rɔ̀ ndɨ̀ ndìdyì kàzʉ nɨ̌, ndàdʉ̀ ìbvùnà yà adzɨ dɔ̌. Nɨ́rɔ̀, ɔvɔ ʉtá, wɔ̀gɔ̀ ɨrɨ ndɨ̀, ɨnga ʉmbɨ̀lɨ̀, yà adzɨ ràdʉ̀ ìvi.
5 E o anjo tomou o incensário, e o encheu do fogo do altar, e o lançou sobre a terra; e houve depois vozes, e trovões, e relâmpagos, e terremotos.
6 Kɔ̌kɔ̀ àrʉ̀bhʉ̀ màlàyíká, fɔyá àrʉ̀bhʉ̀ wàndà nà náabhɔ̀lɔ̀ ɨ̀ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ʉmɨ tɨ́ ɨ wàndà.
6 E os sete anjos, que tinham as sete trombetas, prepararam-se para tocá-las.
7 Nɨ́, wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ màlàyikà náamɨ̀ pbɨ̀ndà wàndà, kadʉ̀ azu nà ɨ̀ nàngbǒ ɨfɔ mà kàzʉ mànà níbvù yà adzɨ dɔ̌. Yà adzɨ tɔ́ atdínga ɨ̀bhʉ dɔ̌ náagbè, itsu tɔ́ atdí nga ɨ̀bhʉ dɔ̌ ràdʉ̀ ògbe átɔ̀. Ndɨrɔ̀ ɨrɨ́ agbè kɔ́rɔ́.
7 E o primeiro anjo tocou a trombeta, e houve saraiva e fogo misturado com sangue, e foram lançados na terra, que foi queimada na sua terça parte; queimou-se a terça parte das árvores, e toda a erva verde foi queimada.
8 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ɔyɔ rɨ́ kìsě màlàyikà náamɨ̀ pbɨ̀ndà wàndà. Nɨ́, kàzʉ rǒgbe rɔ̀ná ádrʉ̀ngbǎ pbìrì nà ndɨ̀ nɔ̀fɔ̀ atdí dhu ka kibvu ádrʉ̀ngbǎ rɛ̀rʉ̀ ɔ̀, ndɨ rɛ̀rʉ̀ tɔ́ atdí nga ɨ̀bhʉ dɔ̌ ràdʉ̀ ndʉ̀gɛ̀rɛ̀ ndòngò azu tɨ́.
8 E o segundo anjo tocou a trombeta; e foi lançada no mar uma coisa como um grande monte ardendo em fogo, e tornou-se em sangue a terça parte do mar.
9 Ádrʉ̀ngbǎ rɛ̀rʉ̀ ɔ̀ aróko Kàgàwà abhɔ̀lɔ̀ dhu-tsí tɔ́ atdí nga ɨ̀bhʉ dɔ̌ nʉ́ʉvɛ̀, bàtɔ́ tɔ́ atdí nga ɨ̀bhʉ dɔ̌ ràdʉ̀ ’ɨ̀nza.
9 E morreu a terça parte das criaturas que tinham vida no mar; e perdeu-se a terça parte das naus.
10 Ɨ̀bhʉ rɨ́ kìsě màlàyikà-tsí náamɨ̀ pbɨ̀ndà wàndà. Nɨ́, mʉ̀lɛ-rɔ̌ kàzʉ bhěyi rɔ́rʉ̀ ádrʉ̀ngbǎ alalɨ-ba nɨ́ɨtsɨ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀, ɨdha-apká tɔ́ atdí nga ɨ̀bhʉ dɔ̌ nɨ́ dɔ̌, ndɨrɔ̀ ɨdha-dɔ̀tɨ dɔ̌.
10 E o terceiro anjo tocou a trombeta, e caiu do céu uma grande estrela, ardendo como uma tocha, e caiu sobre a terça parte dos rios e sobre as fontes das águas.
11 Ndɨ alalɨ-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ «Ogú». Nɨ́ wɔ̀ dhu ɨ̀tsɨ̀ dɔ̀yá ɨdha-apká tɔ́ atdí nga ɨ̀bhʉ dɔ̌ náadʉ̀ ògyè tɨ́ ògyè. Ndɨrɔ̀ ɨ ɨdha nʉ̀mvʉ̌ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náadʉ̀ ʉ̀vɛ, ògyè tɨ́ ɨ ɨdha ògyè nɨ́dhunɨ̌.
11 E o nome da estrela era Absinto, e a terça parte das águas tornou-se em absinto, e muitos homens morreram das águas, porque se tornaram amargas.
12 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ɨ̀fɔ rɨ́ kìsě màlàyikà amɨ̀ pbɨ̀ndà wàndà. Nɨ́ adyifɔ̀ mà, àbǐ mà, alalɨ mànà tɔ́ awáwʉ̀-kudɔ̀ tɔ́ atdí nga ɨ̀bhʉ dɔ̌ náavɛ̀, ndòngò ɨ́nɔ̀ tɨ́. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, atdíku ùbho nga ɔ̌, awáwʉ̀-kudɔ̀ tɔ́ atdí nga ɨ̀bhʉ dɔ̌ náavɛ̀, kúbhingá nga tɔ́ ràdʉ̀ àvɛ ndɨ dhu bhěyi tɨ́ átɔ̀.
12 E o quarto anjo tocou a trombeta, e foi ferida a terça parte do sol, e a terça parte da lua, e a terça parte das estrelas, para que a terça parte deles se escurecesse, e a terça parte do dia não brilhasse, e semelhantemente a noite.
13 Ndɨrɔ̀, ma mandà nga tdɨ́tdɔ̌, nɨ́ ma mala atdí sàmbà ɔrʉ́ nyʉ́ rángɨlɨ awɛ ɔ̌ rɔ́. Nɨ́ kǎmbɛ́nà dhu ɔ̀vɔ̀ dɔ̌ ɔrʉ́ tǔna nyʉ́ nà, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌! Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌! Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌ yà adzɨ óvò nyɨ̌ rɔ̀, yà ɨ̀bhʉ ɨ̀ nʉ̀bhà ngʉ̌kpà màlàyíká rʉ̌mɨna tdɨ́tdɔ̌ wàndà-tù ɨ̀rɨ nyɨ̌ nyɨ́ rɔ̀!»
13 E olhei e ouvi um anjo voar pelo meio do céu, dizendo com grande voz: Ai! Ai! Ai dos que habitam sobre a terra, por causa das outras vozes das trombetas dos três anjos que hão de ainda tocar!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.