Apocalipse 4
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARIB
1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ɨma Yùwanɨ̀, ma mala ɔnyʉ bhěyi rɔ́dzɨ̀ dùdù ngǎtsi dhu. Nɨ́ ndɨ ɔnyʉ ɔ̌, ma mala atdí tsǎtsʉ̀ kpangba ndɨ̀ nàpfò ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ́. Nɨ́ yà ɨwà ma mɨ́rɨ̀ angyi, ràmbɛ ɔ̀’ɔ dɔ̌ wàndà rɔ̌ngɔ̀ dhu bhěyi alɛ-tù, náavɔ̀ dhu idù, ndàtɨ: «Úpò àzú! Nɨ́, ma mɨ́ olùnǎ rɔ̀ rɨ́ ’ɔ̀nzɨ tdɨ́tdɔ̌ dhu ɨ̀tɛ̀ ɨndʉ̀.»
1 Depois destas coisas, olhei, e eis que estava uma porta aberta no céu, e a primeira voz que ouvira, voz como de trombeta, falando comigo, disse: Sobe aqui, e mostrar-te-ei as coisas que depois destas devem acontecer.
2 Nɨ́ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí ɨrá ma. Nɨ́ ma mala ádrʉ̀ngbǎ kamà tɔ́ tombi ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ ka kɨ̀lɨ ràdɨ rɔ́, atdí alɛ ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ndɨ tombi dɔ̌ ndɨ̀ ndàdɨ rɔ́.
2 Imediatamente fui arrebatado em espírito, e eis que um trono estava posto no céu, e um assentado sobre o trono;
3 Ndɨ alɛ ambɛ́nà ʉ̀mbɨlɨ dɔ̌ atdídɔ̌ àdhàdhɨ̀ ɔrʉ́ odzìya nà odu, yǎspì mà sardì mànà tɨ́ kátɨna náarʉ́mbɨlɨ dhu bhěyi. Ndɨ tombi nɨ́ɨ’ɨ̀ zùmàridì tɨ́ kátɨna odu bhěyi rʉ́mbɨlɨ angɔ àkpɔ̀rɔ̀ ngbɔ̌na rɔ́.
3 e aquele que estava assentado era, na aparência, semelhante a uma pedra de jaspe e sárdio; e havia ao redor do trono um arco-íris semelhante, na aparência, à esmeralda.
4 Ndɨrɔ̀, kɨ̌’ɨ̀ ádrɔ̀drɔ̌ kámá tɔ́ ɔ́yɔ̌ kumì dɔ̀ná ɨ̀fɔ nà ngʉ̌kpà tombi àkpɔ̀rɔ̀ ngbɔ̌na rɔ́. Ndɨrɔ̀, ɨ tombi dɔ̌ ɨ̀ òkò rɔ́ ɨ’ɨ̀ alɛ nɨ́, ɔ́yɔ̌ kumì dɔ̀ná ɨ̀fɔ nà pbàkʉ̀rʉ̌. Abádhí ɨ’ɨ̀ ɔ̀wɔ̌wʉ̀ mbɛrʉ̀ ɨ̀ ʉ̀fɔ̌ rɔ̀yá rɔ́, ndɨrɔ̀ abádhí-dɔ rɔ̌ ɨ’ɨ̀ nɨ́ ɔrɔ̀ nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ mʉ̀kàkʉ́.
4 Havia também ao redor do trono vinte e quatro tronos; e sobre os tronos vi assentados vinte e quatro anciãos, vestidos de branco, que tinham nas suas cabeças coroas de ouro.
5 Ádrʉ̀ngbǎ kamà tɔ́ tombi dɔ̌ rɔ̀, ɨnga ʉmbɨ̀lɨ̀, wɔ̀gɔ̀ ɨrɨ ndɨ̀, ɔvɔ ràdʉ̀ ʉ̀tǎ. Ndɨ tombi-ɔ̀nzɨ̌ ɨ’ɨ̀ dhu nɨ́ kàzʉ rɔ̌rʉ̀ rɔ̀yá àrʉ̀bhʉ̀ mʉ̀lɛ. Ɨ mʉ̀lɛ nɨ’ɨ̀ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌ aróko àrʉ̀bhʉ̀ alafí.
5 E do trono saíam relâmpagos, e vozes, e trovões; e diante do trono ardiam sete lâmpadas de fogo, as quais são os sete espíritos de Deus;
6 Ndɨrɔ̀, ndɨ tombi-ɔnzɨ̀-tsʉ̌ nga náala ndɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ rɛ̀rʉ̀ bhěyi. Kà-ɔ̀ nga náambɛ́nà àwʉ̀ dɔ̌ atdídɔ̌ àdhàdhɨ̀ kɨ̀ràwulì-ɔ̌ nga náarɨ́ àwʉ̀ dhu bhěyi.
6 também havia diante do trono como que um mar de vidro, semelhante ao cristal; e ao redor do trono, um ao meio de cada lado, quatro seres viventes cheios de olhos por diante e por detrás;
7 Wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ dhu nɨ́ɨlɨ ndɨ̀ àrì bhěyi, ɔyɔ rɨ́ kìsě dhu ràdʉ̀ ndɨ̀lɨ ìkyì-akpǎ-ngba bhěyi. Ɨ̀bhʉ rɨ́ kìsě-tsí-nyɨ̀ nɨ́ɨlɨ ndɨ̀ ìndrǔ-nyɨ̀ bhěyi, ɨ̀fɔ rɨ́ kìsě ràdʉ̀ ndɨ̀lɨ yà ɔrʉ́ arángɨlɨ sàmbà bhěyi.
7 e o primeiro ser era semelhante a um leão; o segundo ser, semelhante a um touro; tinha o terceiro ser o rosto como de homem; e o quarto ser era semelhante a uma águia voando.
8 Ndɨrɔ̀, ɨ ɨ̀fɔ dhu nɨ́ɨ’ɨ̀ pékéléya nà azàzá, nyɨ̀kpɔ́ya ràdʉ̀ ùle ngbɔ̌ya-rɔ̌ màtɨ́ ndɨrɔ̀ pékéléya-tsìnǎ màtɨ́. Abádhí owúnà adyi ʉ̀yʉ̀ rɔ̌ adyíbhengá ndɨrɔ̀ kúbhingá màtɨ́ ɨ̀nzɨ̌ ɨ̀ ɨ́ ɨ̀ngyɛ̌ rɔ́rɔ̀, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌:
8 Os quatro seres viventes tinham, cada um, seis asas, e ao redor e por dentro estavam cheios de olhos; e não têm descanso nem de noite, dizendo: Santo, Santo, Santo é o Senhor Deus, o Todo-Poderoso, aquele que era, e que é, e que há de vir.
9 Ndɨrɔ̀, abádhí owúnà adyi ʉ̀yʉ̀ rɔ̌, ’ìlè pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎ kamà tɔ́ tombi dɔ̌ àdɨ Kàgàwà, yà dhòdhódhónganà arɨ́’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nà alɛ nɨ̌. Abádhí owúnà kɨ̀fʉ rɔ̌, ’àdʉ̀ àmbɛ ɔ̀tsɔ̀ àbhʉ dɔ̌ fɨ̌ndà.
9 E, sempre que os seres viventes davam glória e honra e ações de graças ao que estava assentado sobre o trono, ao que vive pelos séculos dos séculos,
10 Abádhí rɨ̌ dhu ɔ̀nzɨ wɔ̀ dhu bhěyi ɔ̀ná kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, kɔ̌kɔ̀ ɔ́yɔ̌ kumì dɔ̀ná ɨ̀fɔ nà pbàkʉ̀rʉ̌ nóowúnà ’ʉ̀kɔ rɔ̌ ɔtdyʉ̀ya dɔ̌ wɔ̀ pbɨ̀ndà tombi dɔ̌ àdɨ Kàgàwà, yà dhòdhódhónganà arɨ́’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nà alɛ-ɔ̀nzɨ̌. Ɨ alɛ owúnà kʉ̀lɛ rɔ̌, ’ʉ̀wà dɔ̀ya-rɔ̌ mʉ̀kàkʉ́, ’ʉ̀lɨ obvò kàbhà tombi-ɔ̀nzɨ̌, ’àdʉ̀ àtɨ̀nà:
10 os vinte e quatro anciãos prostravam-se diante do que estava assentado sobre o trono, e adoravam ao que vive pelos séculos dos séculos; e lançavam as suas coroas diante do trono, dizendo:
11 «Fàká Ádrʉ̀ngbǎlɛ, fàká Kàgàwǎ, nyɨ nyàkǎ ilèta nà, ɨfʉta nà, ndɨrɔ̀ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà.
11 Digno és, Senhor nosso e Deus nosso, de receber a glória e a honra e o poder; porque tu criaste todas as coisas, e por tua vontade existiram e foram criadas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.