Apocalipse 19
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NAA
1 Tdɨ́tdɔ̌, ma mɨrɨ ádrʉ̀ngbǎ ihé-yà-tù bhěyi rɔ́’ɔ ɔrʉ́ tǔna nyʉ́ ɔ̌ rɨ́ dhu ɔ̀vɔ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ alɛ-tù, ndàtɨ: «Kàgàwà àkǎ ilèta nà! Kǎrɨ́ ndɨ àlɛ̌ ɨ̀gʉ̌! Ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ mà, ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ mànà nɨ́ kàbhà dhu!
1 Depois destas coisas, ouvi no céu o que parecia ser a voz forte de uma grande multidão, dizendo: “Aleluia! A salvação, a glória e o poder são do nosso Deus,
2 Obhó tɨ́, kǎrɨ́ ìndrǔ-ànyǎ ɨ̀tdɨ̀ obhónga dɔ̌ ndɨrɔ̀ obhónánga dɔ̌. Kɔ̀tdɨ̀ wà anya wɔ̀ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ tɔ́ ndɨrɔ̀ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà tsìbhálɛ dɔ̌, yà adzɨ ɔ̌ alɛ nɨ́tɨ ongónà pbɨ̀ndà mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ tɔ́ nzɛ́rɛ mʉ̀tsɔ nɨ̌ tsìbhálɛ. Kàgàwà nʉ́tsɛ̀ wà yà kʉ̌fʉ pbɨ̀kɨ̀ alɛ-azù ɨ́yàdhíyà rɔ̌!»
2 porque verdadeiros e justos são os seus juízos, pois julgou a grande prostituta que corrompia a terra com a sua prostituição e das mãos dela vingou o sangue dos seus servos.”
3 Ɔyɔ rɨ́ kìsě nɨ̌ ndɨ alɛ-tù náavɔ̀ dhu ɔbɨ nyʉ́ nà, ndàtɨ: «Kàgàwà àkǎ ilèta nà! Wɔ̀rɨ́ ádrʉ̀ngbǎ kɨgɔ̀ ʉ̀bɨ rɨ́ kàzʉ-ɨkɔ̀ rǒngo ambɛ ùpo dɔ̌ wɔ̀ dhu bhěyi tɨ́ dhòdhódhónga nà!»
3 E disseram pela segunda vez: “Aleluia! E a sua fumaça sobe para todo o sempre.”
4 Ɔ́yɔ̌ kumì dɔ̀ná ɨ̀fɔ nà pbàkʉ̀rʉ̌-akpá mà, yà ípìrɔ̌nga nà ɨ̀fɔ dhu-tsí mànà náadʉ̀ ’ʉ̀kɔ ɔtdʉ̀ya dɔ̌, ɨ̀ rʉ̀lɛ̌ fɨ̀ndá ádrʉ̀ngbǎ kamà tɔ́ tombi dɔ̌ àdɨ alɛ Kàgàwà, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Àmɨ̀nà! Kàgàwà àkǎ ilèta nà!»
4 Os vinte e quatro anciãos e os quatro seres viventes se prostraram e adoraram a Deus, que está sentado no trono, dizendo: “Amém! Aleluia!”
5 Ndɨrɔ̀, ndɨ ádrʉ̀ngbǎ kamà tɔ́ tombi dɔ̌ rɔ̀ atdí alɛ-tù náavɔ̀ dhu, ndàtɨ: «Dhu àkǎ nyɨ̌fʉ àlɛ̌ tɔ́ Kàgàwà, nyɨ̌ kɔ́rɔ́ kàbhà alɛ́, yà kɔ̌dɔ̀ ɔ̀nzɨ nyɨ̌ nyarɨ́ rɔ̀, ìndrǔ arɨ́ ɨ̀fʉ̌na, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ ìndrǔ arɨ́ ɨ̀fʉ̌na alɛ́!»
5 E do trono saiu uma voz, que dizia: “Louvem o nosso Deus, todos vocês, os seus servos, todos os que o temem, os pequenos e os grandes.”
6 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ma mɨrɨ ádrʉ̀ngbǎ ihé-yà-tù bhěyi rɔ́’ɔ atdí alɛ-tù. Kǎmbɛ́nà ndɨ̀rɨ̀ dɔ̌ átɔ̀ ábhɔ̌ ɨdha rɨ̌ ndòbvù dhu bhěyi ndɨrɔ̀ atdídɔ̌ rʉ́tǎ ɔvɔ bhěyi. Ndɨ alɛ-tù ambɛ́nà àwa dɔ̌ atdídɔ̌, ndàtɨ: «Kàgàwà àkǎ ilèta nà! Obhó tɨ́, àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà, yà kɔ́rɔ́ dhu dɔ̌ arɨ́’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà alɛ, nɨ́dɨ̀ wà pbɨ̀ndà idzi!
6 Então ouvi o que parecia ser a voz de uma grande multidão, uma voz como de muitas águas e como de fortes trovões, dizendo: “Aleluia! Pois reina o Senhor, nosso Deus, o Todo-Poderoso.
7 Nɨ́, kàbhʉ àlɛ̌-ɨdhɛ̀ rɨ̀ka ndɨ̀, àlɛ̌ ràmbɛ ùkǔ dɔ̌ dhɛ̀dhɛ nà, ndɨrɔ̀ àlɛ̌ ràdʉ̀ àmbɛ kìlè dɔ̌. Obhó tɨ́, Tàmǎ-ngba bhà ndʉwà tɔ́ kàsʉmɨ̀ àkǎ wà, ndɨrɔ̀ kàbhà tsìbhálɛ nɔ́bhɔ̀lɔ̀ wà ndɨ̀.
7 Alegremo-nos, exultemos e demos-lhe a glória, porque chegou a hora das bodas do Cordeiro, e a noiva dele já se preparou.
8 Ndɨ tsìbhálɛ tɔ̀ ka kàbhʉ ʉ̀yʉ̌ya uzì nɨ̌ ka kódyù mbɛrʉ̀ ndɨ́nɨ̌ kǎfɔ́ tɨ́. Ndɨ mbɛrʉ̀ nɨ́ átɔ̀ ʉ̀mbɨlɨ rʉ́mbɨlɨ, ndàdʉ̀ ɨ̀lǎ mbɛrʉ̀.» Ndɨ ʉ̀yʉ̌ya uzì nɨ̌ ka kódyù mbɛrʉ̀ rɨ̌tɛ̀na nɨ́ Kàgàwà bhà alɛ tɔ́ obhónánga tɔ́ mʉ̀tsɔ.
8 A ela foi permitido vestir-se de linho finíssimo, resplandecente e puro.” Porque o linho finíssimo são os atos de justiça dos santos.
9 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ màlàyikà náadʉ̀ àtɨ̀nà ɨma nɨ̌: «Ándǐ yàrɨ́ ɔtɛ: Hirò nɔ̀nzɨ̀ alɛ nɨ́ yà Tàmǎ-ngba bhà ndʉwà tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̀ ka kùnzì rìwǔ alɛ!» Ndɨrɔ̀, kǎdʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌: «Kɔ̌kɔ̀ fʉ̌kʉ̀ ma mɔ̀vɔ̀ ɔtɛ nɨ́ Kàgàwà bhà ɔtɛ nyʉ́.»
9 Então o anjo me disse: — Escreva: “Bem-aventurados aqueles que são chamados à ceia das bodas do Cordeiro.” E acrescentou: — São estas as verdadeiras palavras de Deus.
10 Nɨ́, ma mibvú ma kɔ̀nzɨ̌ ɔtdyʉ̀du dɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ma mʉlɛ́ tɨ́ ka. Pbɛ́tʉ̀, kǎdʉ̀ àtɨ̀nà ɨma nɨ̌: «Ìnzě! Nzɔ̌nzɨ dhu wɔ̀ dhu bhěyi! Ɨma nɨ́ kasʉtálɛ kɛ̀lɛ̌ ɨnyɨ bhěyi, ndɨrɔ̀ adɔ́nʉ bhěyi. Kàgàwà nɨ́ ndɨ nyɨ nyàkǎ nyʉkɔ nyɨ ɔtdyʉ̀nʉ dɔ̌ ɔnzɨ̀ná nyʉlɛ̌ alɛ!» Àlɛ̌’ɨ kɔ́rɔ́ àlɛ̌ kábà yà Yěsù ɨra nà obhónga tɔ́ ɔtɛ. Obhó tɨ́, atdí Ɨ̀lɨ̌lǎ Alafí kɛ̀lɛ̌ rɨ̌ ndɔtɛ yà Yěsù ʉnɔ ɔtɛ-nyʉtsìnǎrɔ̀ ndɨrɔ̀ wɔ̀ pbànábí tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌ rɨ́’ɨ̀ yàrɨ́ bhǔkù ɔ̀ ɔtɛ-nyʉtsìnǎrɔ̀.
10 Prostrei-me diante dos seus pés para adorá-lo. O anjo, porém, me disse: — Não faça isso! Sou um servo de Deus, assim como são você e os seus irmãos que guardam o testemunho de Jesus. Adore a Deus! Pois o testemunho de Jesus é o espírito da profecia.
11 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ma mala ɔ̀rʉ̀-akpà-li’ɔ̀ ndɨ̀ nàngbɛ rɔ́, ɔ̀wɔ̌wʉ̀ mʉ̀hàgʉ̀ ràdʉ̀ ndɨ̀tɔ̀ ɔ̀nà rɔ̀. Wɔ̀ ndɨ mʉ̀hàgʉ̀ dɔ̌ ùpò ndàdɨ rɔ́ ɨ’ɨ̀ alɛ-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ atdídɔ̌ ka kɨ́’ɨ̀ a’uta nà ɔ̀nà alɛ, ndɨrɔ̀ obhó dhu kɛ̀lɛ̌ ʉ́nɔ arɨ́ alɛ. Obhó tɨ́, kǎrɨ́ ìndrǔ-ànyǎ ʉ̀nɔ, ndàdʉ̀ ɨla ùgyè obhónánga dɔ̌.
11 Vi o céu aberto, e eis um cavalo branco. O seu cavaleiro se chama Fiel e Verdadeiro e julga e combate com justiça.
12 Kà-nyɨ̀kpɔ́ náambɛ́nà ʉ̀mbɨlɨ dɔ̌ àdhàdhɨ̀ kàzʉ-ɨdà-dɔ bhěyi, ndɨrɔ̀ kà-dɔ rɔ̌ mʉ̀kàkʉ́ nɨ́ɨ’ɨ̀ abhɔ nyʉ́. Kɨ̌’ɨ̀ rɔ̀ná ka kándǐ atdí ɔvɔ, yà ɨnzá atdí alɛ mà ʉ́nɨ ɔvɔ nà, pbɛ́tʉ̀ yà ka kɛ̀lɛ̌ ʉ́nɨ atdírɔ̀ ɔvɔ.
12 Os seus olhos são como chama de fogo; na cabeça dele há muitos diademas; tem um nome escrito que ninguém conhece, a não ser ele mesmo.
13 Kɨ̌’ɨ̀ azu òwì ndɨ̀ rɔ̀ná mʉ̀dzarʉ̀ ndɨ̀ ndàfɔ̌ rɔ̀ná rɔ́. Ndɨrɔ̀ kɔ̌vɔ̀ nɨ’ɨ̀ «Kàgàwà bhà Ɔtɛ.»
13 Está vestido com um manto encharcado de sangue, e o seu nome é “Verbo de Deus”.
14 Ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ pbànówí tɔ́ pɨ̀kɔ̀ náambɛ́nà òwu dɔ̌ kǒwù ɔ̌ ɔ̀wɔ̌wʉ̀ mʉ̀hàgʉ̀ dɔ̌ ’ɨ̀ ’òkò rɔ́rɔ̀. Ndɨrɔ̀, abádhí ʉfɔ́ ɔ̀wɔ̌wʉ̀ atdídɔ̌ ʉ́ya ’àdʉ̀ ɨ̀lǎ mbɛrʉ̀.
14 Os exércitos do céu o seguiam, montados em cavalos brancos e vestidos de linho finíssimo, branco e puro.
15 Atdídɔ̌ ndɨ̀ nàkà ɨla tɔ́ obhi-akpà náadʉ̀ àhʉ kà-li’ɔ̀ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ kɔ̌nzɨ tɨ́ kɔ́rɔ́ pbìrì ɔ̌ alɛ lɛ̀mà nɨ̌. Ndɨrɔ̀, kà rɨ̌ idzi ɔ̀nyʉ, ndʉ̀ndà ìndrǔ tsʉmà tɔ́ mùgǒ nɨ̌. Ndɨrɔ̀, kà rɨ̌ ɨ alɛ-ɔ̌nga ɔ̀bɛ̀ Kàgàwà, yà kɔ́rɔ́ dhu dɔ̌ arɨ́’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ tɔ́ ɔbɨ nà alɛ bhà ádrʉ̀ngbǎ nàwí tɔ́ dɨ̀vayì náha ka karɨ́ ɔ̀ná ibhu ɔ̀.
15 Da sua boca sai uma espada afiada, para com ela ferir as nações. Ele mesmo as regerá com cetro de ferro e ele mesmo é o que pisa o lagar do vinho do furor da ira do Deus Todo-Poderoso.
16 Kà-dzo ɔ̀nǎ rɔ̀, ka kándǐ kàbhà mbɛrʉ̀-rɔ̌ ɔvɔ nɨ́: «Ádrɔ̀drɔ̌ kámá dɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ Kamà, ndɨrɔ̀, ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ.»
16 No seu manto e na sua coxa está escrito um nome: “ Rei dos reis e Senhor dos senhores ”.
17 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ma mala atdí màlàyikà adyifɔ̀ ɔ̀ ìdè rɔ́. Kǎkù ɔrʉ́ tǔna nyʉ́ nà ɔ̀rʉ̀-akpà-nyɨ̀ rɔ̌ rángɨlɨ kɔ́rɔ́ àrɛ̀ tɔ̀, ndàtɨ: «Nyìwǔ nyàndu nyɨ̌ atdíkpá Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎ mʉ̀hɛndʉ̀ tɔ̀.
17 Então vi um anjo posto em pé no sol. Ele gritou com voz forte, dizendo a todas as aves que voam pelo meio do céu: — Venham, reúnam-se para a grande ceia de Deus,
18 Nyìwǔ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nya’a tɨ́ ádrɔ̀drɔ̌ kámá-abvò mà, pbànówí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ-abvò mà, ɔbɨ nà arɨ́’ɨ̀ alɛ-abvò mà, mʉ̀hàgʉ̀-abvò mà, kǎkà abádhí-dɔ̌ ùpò ’òkò alɛ-abvò mànà. Nyìwǔ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nya’a tɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ-abvò: kǎkà dɔ̀yá arɨ́’ɨ̀ ɨ̀tɨ́rɔ̀ alɛ-abvò, ɨnɔ tɨ́ arɨ́’ɨ̀ alɛ-abvò, ìndrǔ arɨ́ ɨ̀fʉ̌na alɛ-abvò, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ ìndrǔ arɨ́ ɨ̀fʉ̌na alɛ-abvò.»
18 para comer carne de reis, carne de comandantes, carne de poderosos, carne de cavalos e seus cavaleiros, carne de todos, quer livres, quer escravos, tanto pequenos como grandes.
19 Tdɨ́tdɔ̌, ma mala ɨ̀zǎ mà atdíkpá yà adzɨ ɔ̌ ádrɔ̀drɔ̌ kámá mà, fɨ̀yɔ́ pbànówí tɔ́ pɨ̀kɔ̀ mànà ɨwà ɨ̀ nùndu atdíkpá, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ugye tɨ́ ɨ̀ mʉ̀hàgʉ̀ dɔ̌ àdɨ alɛ mà, pbɨ̀ndà pbànówí tɔ́ pɨ̀kɔ̀ mànà nà.
19 E vi a besta e os reis da terra, com os seus exércitos, reunidos para fazer guerra contra aquele que estava montado no cavalo e contra o seu exército.
20 Nɨ́ ka kʉlʉ́ ndɨ ɨ̀zǎ mà yà kɔ̀nzɨ̌ arúbhi wɨwɨ̀ ɔ̀nzɨ̀ rɔ̌ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ nabì mànà. Ndɨ wɨwɨ̀-otù ɔ̌, ndɨ nabì aránà wɔ̀ ndɨ ɨ̀zǎ bhà kàsɛ́ ka kʉ́pbɨ̀ rɔ̀yá alɛ, yà kà-wɔ̀yɔ̌ ʉ̀lɛ̌ arɨ́ alɛ núwi rɔ̌. Wɔ̀ ndɨ ɨ̀zǎ mà atdíkpá ndɨ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ nabì mànà ka kawà ípìrɔ̌rɔ̀ áwùse tɔ́ dhu-ra tɔ́ ádrʉ̀ngbǎ kàzʉ yà atdídɔ̌ arʉ́la ògbe ndógbe rɔ̀ ɔ̀.
20 Mas a besta foi presa, e com ela foi preso o falso profeta que, com os sinais feitos diante da besta, seduziu aqueles que receberam a marca da besta e eram os adoradores da sua imagem. Os dois foram lançados vivos dentro do lago de fogo que queima com enxofre.
21 Ndɨrɔ̀, kɔ̌kɔ̀ ɔ̀dɔ̀dɨ̀ alɛ-go nakyɛ̀ nɨ́ wɔ̀ ndɨ mʉ̀hàgʉ̀ dɔ̌ àdɨ alɛ-li’ɔ̀ rɔ̀ ráhʉ ɨla tɔ́ obhi-akpà, kɔ́rɔ́ àrɛ̀ ràdʉ̀ abvòya ná’à ’ùlè nɨ̌.
21 Os outros foram mortos com a espada que saía da boca daquele que estava montado no cavalo. E todas as aves se fartaram das suas carnes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.