Apocalipse 17
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs VC
1 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ yà Kàgàwà bhà nàwí tɔ́ kɔ́pà nà ɨ̀’ɨ̀nà fɔyá àrʉ̀bhʉ̀ màlàyíká nzínzì ɔ̌ atdí màlàyikà nɨ́ɨra dhu ɔ̀vɔ̀ idù. Kǎtɨ: «Ɨ́rà ndɨ́nɨ̌ ma mɨtɛ̀ tɨ́ ɨ̀ngbà dhu bhěyi màtɨ́ Kàgàwà rɨ̌ anya ɔ̀tdɨ̀ yà atdídɔ̌ arɨ́ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ ɔ̀nzɨ tsìbhálɛ dɔ̌ dhu ɨndʉ̀. Ndɨ tsìbhálɛ nɨ́ yà ádrɔ̀drɔ̌ ɨdha-bɨdɔ̌ ka kasɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ kɨgɔ̀.
1 Veio, então, um dos sete Anjos que tinham as sete taças e falou comigo: Vem, e eu te mostrarei a condenação da grande meretriz, que se assenta à beira das muitas águas,
2 Yà adzɨ ɔ̌ ádrɔ̀drɔ̌ kámá nóongónà mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ ɔ̀nzɨ̀ kà mànà, yà adzɨ ɔ̌ ngʉ̌kpà alɛ ràdʉ̀ òri kàbhà mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ tɔ́ dɨ̀vayì nɨ̌.»
2 com a qual se contaminaram os reis da terra. Ela inebriou os habitantes da terra com o vinho da sua luxúria.
3 Nɨ́, Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nɨ́ɨrá ma, màlàyikà ràdʉ̀ modyì, ndàrà ma nà rʉ̀ngʉ̀ ɔ̀. Nɨ́ ányɨ̀, ma mala atdí tsìbhálɛ òlǒlù atdí ɨ̀zǎ dɔ̌ àdɨ rɔ́. Ndɨ ɨ̀zǎ rɔ̌ ka kadʉ̀ ùndinà ɔvɔ nɨ́ Kàgàwà nɨ̌ ka kɨ́ dhu ʉ̀nɔ nɨ̌ ɔvɔ. Ndɨrɔ̀, ndɨ ɨ̀zǎ-dɔ ɨ’ɨ̀ àrʉ̀bhʉ̀, ɔtdyʉ́na ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨdrɛ.
3 Transportou-me, então, em espírito ao deserto. Eu vi uma mulher assentada em cima de uma fera escarlate, cheia de nomes blasfematórios, com sete cabeças e dez chifres.
4 Wɔ̀ ndɨ tsìbhálɛ ʉfɔ́ nɨ’ɨ̀ ɨ̀tɨ̌tɨ̀ òlǒlùnga mà ngbó ólù mbɛrʉ̀ mànà, ndàdʉ̀ ngbɔ̌na nʉ́yɔ̀ ʉ̀mbɨlɨ rʉ́mbɨlɨ ɔrɔ̀ tɔ́ dhu-tsí mà, ɔrʉ́ odzìna nà odu-tɨdɔ̀ mà yɔ̀kpɔ́ mànà nɨ̌. Ndɨrɔ̀ kǎlʉ́ fɔná dhu nɨ’ɨ̀ ɔrɔ̀ nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ yà àlè tɨ́ àlè ɨ́yàdhíyà bhà mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ tɔ́ ɔ̀ndrɔ̀ ka kɔ́ndrɔ̀ atdídɔ̌ mʉ̀tsɔ, yà ɨnzá ɨ́lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ dhu nɨ̌ kɔ́pà.
4 A mulher estava vestida de púrpura e escarlate, adornada de ouro, pedras preciosas e pérolas. Tinha na mão uma taça de ouro, cheia de abominação e de imundície de sua prostituição.
5 Kà-nyɨ̀ rɔ̌ ka kandí ɔvɔ nɨ’ɨ̀, òru tɨ́ ka kórù tɨ̌na ɔvɔ. Ndɨ ɔvɔ nɨ’ɨ̀: Bàbelì, Ádrʉ̀ngbǎ kɨgɔ̀, mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ ɔ̀nzɨ arɨ́ vèbhálɛ-tsánà ndɨrɔ̀ yà adzɨ ɔ̌ arɨ́ ’ɔ̀nzɨ ɔ̀ndrɔ̀ ka kɔ́ndrɔ̀ atdídɔ̌ dhu-tsánà.
5 Na sua fronte estava escrito um nome simbólico: Babilônia, a Grande, a mãe da prostituição e das abominações da terra.
6 Ndɨrɔ̀, ma mala dhu nɨ́ wɔ̀ ndɨ tsìbhálɛ òrì Kàgàwà bhà alɛ, yà Yěsù bhà ngàmbì tɨ́ ɨ̀ akò dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ ka kakyɛ̀ alɛ-azù nɨ̌ dhu.
6 Vi que a mulher estava ébria do sangue dos santos e do sangue dos mártires de Jesus; e esta visão encheu-me de espanto.
7 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ màlàyikà náavɔ̀ dhu idù, ndàtɨ: «Ádhu ɨdhɔ ʉ̀kɔ nyɨ nɨ̌? Ɨma, ma mɨ́ wɔ̀ tsìbhálɛ-nyʉtsì ndɨ̀ nòrù dhu-tɨ̀ àwɛ̌ ɨndʉ̀. Ndɨrɔ̀, ma mɨ́ wɔ̀ ka nànɔ̀ àrʉ̀bhʉ̀ dɔ̀na nà, ɔtdyʉ́na ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨdrɛ ɨ̀zǎ-nyʉtsì ndɨ̀ nòrù dhu-tɨ̀ àwɛ̌ átɔ̀ ɨndʉ̀.
7 Mas o anjo me disse: Por que te admiras? Eu mesmo te vou dizer o simbolismo da mulher e da Fera de sete cabeças e dez chifres que a carrega.
8 Wɔ̀ nyɨ nyàla ɨ̀zǎ nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè angyi, pbɛ́tʉ̀ kòmbí kà rɨ̌ mbǎ ɨ̀’ɨ̀. Nɨ́, kà rǔpo ùpo, òyǐ ɔ̀ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɔ̀tɛ̌na ikù tɨ́ atdídɔ̌. Ndɨrɔ̀ yà adzɨ ɔ̌ aróko alɛ, kǎkà ɨnzá ka kundí ɔvɔ̀ya ípìrɔ̌nga tɔ́ bhǔkù ɔ̀, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ yà adzɨ Kàgàwà anzɨ̀na rɔ̀ alɛ, nɨ́ ɨdhɔ ʉkɔya wɔ̀ ndɨ ɨ̀zǎ àlǎ ɨ̀ ɨ́ rɔ̀. Obhó tɨ́, ndɨ ɨ̀zǎ nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè angyi, pbɛ́tʉ̀ kǎrɨ́’ɨ̀ mbǎ kòmbí, ndɨrɔ̀ kǎraya ndɨ̀tɔ̀ ɨ̀tɔ tdɨ́tdɔ̌!
8 A Fera que tu viste era, mas já não é; ela deve subir do abismo, mas irá à perdição. Admirar-se-ão os habitantes da terra, cujos nomes não estão escritos no livro da vida, desde o começo do mundo, vendo reaparecer a Fera que era e já não é mais.
9 Ɨrɔ́ dhu àkǎnà kɨ’ɨ̀ dhu-ɔ̌nga t’óvòta tɔ́ ɨrɛ̀ta nà ndɨ́nɨ̌ ɨ dhu alʉ́ tɨ́ alɛ-dɔ mběyi! Kɔ̀rɨ́ àrʉ̀bhʉ̀ ndɨ ɨ̀zǎ-dɔ nɨ́ àrʉ̀bhʉ̀ pbìrì-akpá, yà wɔ̀ ndɨ tsìbhálɛ náarádɨ dɔ̀yá. Kɔ̀rɨ́ ɨ kà-dɔ nɨ́ átɔ̀ àrʉ̀bhʉ̀ ádrɔ̀drɔ̌ kámá.
9 Aqui se requer uma inteligência penetrante. As sete cabeças são sete montanhas sobre as quais se assenta a mulher.
10 Abádhí nzínzì ɔ̌ imbò alɛ tɔ́ idzi-tsʉ̀ ɔ̀dɨ̀ wà ɨ̀. Atdí-tsí nádɨ̀ àdɨ̀ idzi ndɨ̀ ndɔ́nyʉ̀ rɔ́, yà ɨnzá àrʉ̀bhʉ̀ rɨ́ kìsě-tsí nápɛ̀ ɨ̀rà àhʉ ɔ̀nanǎ. Nɨ́, kà rɨ̌rà àhʉ rɔ̀, kǎdɨ̀ya ídǒ kàsʉmɨ̀ kɛ̀lɛ̌ tɨ́.
10 São também sete reis: cinco já caíram, um subsiste, o outro ainda não veio; e quando vier, deve permanecer pouco tempo.
11 Wɔ̀ ndɨ ìnè ɨ’ɨ̀ angyi ɨ̀zǎ, pbɛ́tʉ̀ yà ɨ̀mbǎ arɨ́’ɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ kòmbí, nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ nɨ́ àrʉ̀ rɨ́ kìsě ádrʉ̀ngbǎ kamà. Ka nɨ́ atdí alɛ kɔ̌kɔ̀ àrʉ̀bhʉ̀ alɛ nzínzì ɔ̌, ndɨrɔ̀ kà rǎrà ndɨ́nɨ̌ ɔ̀tɛ̌na ikù tɨ́ atdídɔ̌.
11 Quanto à Fera que era e já não é, ela mesma é um oitavo {rei}. Todavia, é um dos sete e caminha para a perdição.
12 Kɔ̌kɔ̀ nyɨ nyàla ɨdrɛ̀ ndɨ ɨ̀zǎ-ɔtdyʉ́ nɨ́ ɨdrɛ̀ ádrɔ̀drɔ̌ kámá, yà ɨnzá àpɛ̀ idzi ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀nyʉ̀. Pbɛ́tʉ̀, abádhí rɨ̌ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ àbà, ’ɔ̀nyʉ̀ idzi atdíkpá wɔ̀rɨ́ ndɨ ɨ̀zǎ mànà ídǒ kàsʉmɨ̀ kɛ̀lɛ̌ tɨ́.
12 Os dez chifres que viste são dez reis que ainda não receberam o reino, mas que receberão por um momento poder real com a Fera.
13 Ɨ ɨdrɛ̀ kámá kɔ́rɔ́ rɨ̌’ɨ̀ nà dhu nɨ́ atdí ɨrɛ̀ta kɛ̀lɛ̌, ’àngbò fɨ̀yɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ mà, fɨ̀yɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga mànà wɔ̀ ndɨ ɨ̀zǎ dzʉ̀nà ɨ̀ ɔnzɨ tɨ́ nɨ̌.
13 Eles têm o mesmo pensamento: transmitir à Fera a sua força e o seu poder.
14 Abádhí rɨ̌ Tàmǎ-ngba tɨ́ kátɨna alɛ ùgye atdíkpá, pbɛ́tʉ̀ ndɨ Tàmǎ-ngba náadʉ̀ya abádhí lɛ̀mà ɔ̀nzɨ̀ ɔ̀nzɨ tɨ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́ kà rɨ̌’ɨ̀, ndɨrɔ̀ ádrɔ̀drɔ̌ kámá dɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ Kamà tɨ́ kà rɨ̌’ɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Kàgàwà únzì ndàdʉ̀ òvònà fɨ̌ndà alɛ, kǎkà atdí afíya nà arɨ́ kǒwù ʉ̀ngʉ̌ alɛ, náadʉ̀ya dhu-lɛ̀mà ɔ̀nzɨ̀ atdíkpá ndɨ Tàmǎ-ngba mànà.»
14 Combaterão contra o Cordeiro, mas o Cordeiro os vencerá, porque é Senhor dos senhores e Rei dos reis. Aqueles que estão com ele são os chamados, os escolhidos, os fiéis.
15 Wɔ̀ ndɨ màlàyikà náadʉ̀ àtɨ̀nà ɨma nɨ̌ tdɨ́tdɔ̌: «Wɔ̀ nyɨ nyàla yà mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ tɔ́ tsìbhálɛ àdɨ bɨya dɔ̌ ɨdha nɨ́ dhèdhèrɔ̀ alɛ-tɨdɔ̀ mà, dhèdhèrɔ̀ ihé yà mà, dhèdhèrɔ̀ pbìrì ɔ̌ alɛ mà, ndɨrɔ̀ dhèdhèrɔ̀ alávà-tɨdɔ̀ t’álɛ mànà.
15 O anjo me disse: As águas que viste, à beira das quais a Prostituta se assenta, são povos e multidões, nações e línguas.
16 Kɔ̌kɔ̀ nyɨ nyàla ɨdrɛ̀ ndɨ ɨ̀zǎ-ɔtdyʉ́, ndɨ ɨ̀zǎ nyʉ́ mànà, rɨ̌ wɔ̀ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ tɔ́ tsìbhálɛ nɔ́ndrɔ̀ ɔ̀ndrɔ̀ tɨ́. Abádhí rɨ̌ kǎrɨ́’ɨ̀ nà dhu ʉ̀dhǎ kɔ́rɔ́ kà-fɔ́ rɔ̀, ’àdʉ̀ kʉ̀bhà tɨ́rɔ̌rɔ̀. Ndɨrɔ̀ abádhí rɨ̌ kà-zǎ à’a, ’àdʉ̀ ndɨ̀ nʉ̀bhà ka-go ʉ̀bɨ̀ kàzʉ ɔ̀.
16 Os dez chifres que viste, assim como a Fera, odiarão a Prostituta. Hão de despojá-la e desnudá-la. Hão de comer-lhe as carnes e a queimarão ao fogo.
17 Obhó tɨ́, Kàgàwà nɨ́lɨ wà abádhí ɨ̀tʉ̀ rɨ́ rɔ̀nzɨ̀ ndɨ̀ ndùdhě dhu kɛ̀lɛ̌ ɨrɛ̀ta abádhí-afí ɔ̀. Abádhí rɨ̌ ’ɨ̀rɨ atdí ɔtɛ dɔ̌, ’àdʉ̀ fɨ̀yɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ kámá tɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga àngbò atdíkpá ndɨ ɨ̀zǎ dzʉ̀nà t’ɔ́nzɨta tɔ̀, ràrà àhʉ Kàgàwà ʉnɔ ɔtɛ rǎkǎ dhu ɔ̀.
17 Porque Deus lhes incutiu o desejo de executarem os seus desígnios, de concordarem em ceder sua soberania à Fera, até que se cumpram as palavras de Deus.
18 Wɔ̀ nyɨ nyàla ndɨ tsìbhálɛ nɨ́ ádrʉ̀ngbǎ kɨgɔ̀, yà yàrɨ́ adzɨ ɔ̌ ádrɔ̀drɔ̌ kámá dɔ̌ idzi nɔ́nyʉ̀ ádrʉ̀ngbǎ kɨgɔ̀.»
18 A mulher que viste é a grande cidade, aquela que reina sobre os reis da terra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.