2 Tessalonicenses 3

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Kʉ̀bha mǎ mɨ́ dɔ̀ná rɔ̀ nɨ̌ adɔ́dǔ, nyòngò nyɨ̌tsɔ̀ dɔ̀ká, ndɨ́nɨ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù bhà ɔtɛ nʉ́ʉndɔ tɨ́ ndɨ̀ tsàkàtsàkà, kadʉ̀ ɨ̀fʉnà kɔ́rɔ́ ngari ɔ̌ yà fʉ̌rábvʉ̌ kǎrɨ́ ndɔ̀nzɨ dhu bhěyi.
1 Finalmente, irmãos, orai por nós, para que a palavra do Senhor se propague e seja glorificada, como também está acontecendo entre vós;
2 Ndɨrɔ̀ dhu àkǎ nyɨ̌tsɔ̀ nyɨ̌ dɔ̀ká, ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà ɨgʉ́ tɨ́ mǎ’ɨ ɔ̀rɔ̌rʉ̀ ndɨrɔ̀ nzɛ́rɛ-alɛ-fɔ́ rɔ̀. Obhó tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ ndɨ Yěsù ná’ù.
2 e para que sejamos livres dos homens perversos e maus; porque a fé não é de todos.
3 Pbɛ́tʉ̀, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù nɨ́ ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ ʉ̀nɔ ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ dhu nʉ́bha ɨnzá ndɨ̀ ndɔ̀nzɨ̀ rɔ́rɔ̀ alɛ. Nɨ́ kà rɨ̌ nyɨ̌dɨ̀, ndàdʉ̀ nyɔ̌dɔ̀ Nzɛ́rɛ alɛ rɔ̌ rɔ̀.
3 Todavia, o Senhor é fiel; ele vos confirmará e guardará do Maligno.
4 Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù-okú dɔ̀ rɔ̀, mǎ mà’ù dhu nyɨ̌ rarɨ́ fʉ̌kʉ̀ mǎ mʉ̀yǎ dhu ɔ̀nzɨ ɔ̀nzɨ, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ ràrǒngo kɔ̀nzɨ̀ ɔ̀nzɨ.
4 Nós também temos confiança em vós no Senhor, de que não só estais praticando as coisas que vos ordenamos, como também continuareis a fazê-las.
5 Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù àkǎ ndàbhʉ nyɨ̌ nyʉ̌nɨ ɨ̀ngbǎ dhu bvʉ̌ màtɨ́ Kàgàwà ózè nyɨ̌ dhu, ndàdʉ̀ nyǎbhʉ nyǒndù àpbɛ̀-dzi àdhàdhɨ̀ ndɨ̀ ndandù ka dhu bhěyi.
5 Ora, o Senhor conduza o vosso coração ao amor de Deus e à constância de Cristo.
6 Adɔ́dǔ, mǎ mɨ́ dhu ʉ̀yǎ fʉ̌kʉ̀ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀-ɔvɔ̀ rɔ̌: nyɨ̀ndà nyɨ̌ yà ngbɔ̌ya úyǐ, ɨ̀nzɨ̌ ’àdʉ̀ yà fʉ̌kʉ̀ mǎ mʉ́yǎ dhu nɨ́fʉ kɔ́rɔ́ ɔdhɨ́kʉ rɔ̌ rɔ̀.
6 Nós vos ordenamos, irmãos, em nome do Senhor Jesus Cristo, que vos aparteis de todo irmão que ande desordenadamente e não segundo a tradição que de nós recebestes;
7 Nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà dhu, nyɨ̌ ràkǎnà nyǒkò mǎ márɨ́ òko dhu bhěyi. Obhó tɨ́, nzínzìkʉ ɔ̌ mǎ mɨ́’ɨ̀ rɔ̀, mǎ mókò nzá ɨtsɨ nà.
7 pois vós mesmos estais cientes do modo por que vos convém imitar-nos, visto que nunca nos portamos desordenadamente entre vós,
8 Mǎ mɔ́nyʉ̀ nzá atdí alɛ bhà ɔ̀nyʉ̀ mà tɨ́rɔ̌rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, mǎ mɔ́nzɨ̀ kasʉ ɔbɨ nyʉ́ nà ndɨrɔ̀ ɨngyɛ́tá mànà, kúbhingá màtɨ́, ndɨrɔ̀ adyíbhengá màtɨ́, akyɛ mǎ mowuna ɨ̀’ɨ̀ ànɔ̀ tɨ́ nzínzìkʉ ɔ̌ atdí alɛ dɔ̌ màtɨ́ nɨ̌.
8 nem jamais comemos pão à custa de outrem; pelo contrário, em labor e fadiga, de noite e de dia, trabalhamos, a fim de não sermos pesados a nenhum de vós;
9 Mǎ mɔ́nzɨ̀ wɔ̀rɨ́ dhu àzèmbè ɨwà nyɨ̌ nyàkǎnà nyɔ̌nzɨ̀ dzʉ̀nàka rɔ́rɔ̀ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀, mǎ mazè dhu nɨ́ mɨ̌tɛ̀ nyɨ̌ nyàkǎ nyǒngò ɔ̀nzɨ̀nà dhu yà mǎ mɔ́nzɨna dhu-nyʉtsì.
9 não porque não tivéssemos esse direito, mas por termos em vista oferecer-vos exemplo em nós mesmos, para nos imitardes.
10 Obhó tɨ́, fʉ̌rábvʉ̀ mǎ mɨ’ɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, mǎ mʉyá dhu fʉ̌kʉ̀ mǎtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ alɛ nɨ́ ràkǎnà nzá ndɔ̀nyʉ̀ dhu.»
10 Porque, quando ainda convosco, vos ordenamos isto: se alguém não quer trabalhar, também não coma.
11 Mǎ mɨ́rɨ̀ dhu, nzínzìkʉ ɔ̌ atdídhená alɛ-ngbɔ̀ rúyǐ, ɨ̀nzɨ̌ ’àmbɛ kasʉ ɔ̀nzɨ̀ dɔ̌. Ndɨrɔ̀ kasʉ ɔ̀nzɨ ɨ̀ àmbɛ̀nà rɔ̀, abádhí rarádʉ̀ ’ìtsu ngʉ̌kpà alɛ rɔ̌nzɨna kɔ́rɔ́ dhu ɔ̀.
11 Pois, de fato, estamos informados de que, entre vós, há pessoas que andam desordenadamente, não trabalhando; antes, se intrometem na vida alheia.
12 Nɨ́, mǎ mònzì ɨ alɛ-tsí, mǎdʉ̀ dhu ʉ̀ya fɨ̌yɔ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀-ɔvɔ̀ rɔ̌, ròwù kasʉ ɔ̀nzɨ̀ rɔ̌ ɨ̀yɔ̀nga ɔ̌, ’àdʉ̀ fɨ̀yɔ́ ɔ̀nyʉ̀ nyʉ́ nɔ́nyʉ̀.
12 A elas, porém, determinamos e exortamos, no Senhor Jesus Cristo, que, trabalhando tranquilamente, comam o seu próprio pão.
13 Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ adɔ́dǔ, nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyɨ̌ngyɛ̌ nyɨ̌ ídzìnga t’ɔ́nzɨta nɨ̌.
13 E vós, irmãos, não vos canseis de fazer o bem.
14 Ɨ̀nzɨ̌ rɨ́ yà mǎ mʉ̀nɔ̀ yàrɨ́ bhàrʉwà ɔ̌ dhu nɨ́fʉ̌ alɛ, nákǎ nyʉ̌wɛ̌ dɔ̀nánga, ɨ̀nzɨ̌ nyǎdʉ̀ nyɨ̌rɨ̀ mànà, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̀na adʉ̀ tɨ́ ɨ̀wʉ.
14 Caso alguém não preste obediência à nossa palavra dada por esta epístola, notai-o; nem vos associeis com ele, para que fique envergonhado.
15 Àpɛ́ nyàdʉ̀ nyɔ̀zʉ̀ ka òmvǔ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyádʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kà tɔ̀ ɔdhɨ̀kʉ bhěyi tɨ́.
15 Todavia, não o considereis por inimigo, mas adverti-o como irmão.
16 Màrʉ̀ngà ìbho arɨ́ ìndrǔ tɔ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù nákǎ ndàbhʉ màrʉ̀ngà ndɨ̀tɨ́rɔ̀ fʉ̌kʉ̀ kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ ndɨrɔ̀ kɔ́rɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌. Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù àkǎ ndɨ̀’ɨ̀ nyɨ̌ mànà kɔ́rɔ́.
16 Ora, o Senhor da paz, ele mesmo, vos dê continuamente a paz em todas as circunstâncias. O Senhor seja com todos vós.
17 Ɨma Pɔlɔ̀, yàrɨ́ nɨ́ ndɨ ɔtsʉ́du nyʉ́ nɨ̌ ma mándǐna fʉ̌kʉ̀ dhu, movì nyɨ̌ ɔ̀ná. Ma marɨ́ ɔtsʉ́du ɨ̀lɨ̌ ndɨ dhu bhěyi kɔ́rɔ́ bhàrʉwà ɔ̀. Kànɨ̌ ɔtsʉ́du-dɔ nyʉ́.
17 A saudação é de próprio punho: Paulo. Este é o sinal em cada epístola; assim é que eu assino.
18 Àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ àkǎ ndàso nyɨ̌ kɔ́rɔ́.
18 A graça de nosso Senhor Jesus Cristo seja com todos vós.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Tessalonicenses 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.