2 Tessalonicenses 2
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARA
1 Adɔ́dǔ, àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ rǐngo, ndàdʉ̀ àlɛ̌-tsʉ̀ nándu tɨna ɔ̀ ɔ̀ná ɨdhɔ dɔ̌, mǎ mɨ̀tdɛ̀ nyɨ̌ ɨ̀tdɛ̀ tɨ́:
1 Irmãos, no que diz respeito à vinda de nosso Senhor Jesus Cristo e à nossa reunião com ele, nós vos exortamos
2 àpɛ́ nyàbhʉ dʉ̀kʉ rɨ̀nza ndɨ̀ ɨsɔ́ tɨ́ nyǎmbɛ ɔdɔ ɔ̀nzɨ̀ dɔ̌ yà ìndrǔ rǎtɨna ɨwà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù rǐngo ɔ̀ná ɨdhɔ ràkǎ rɔ̀. Àpɛ́ nyà’u ka, ɨ̀mbǎ ka kátɨna pbànábí nʉ́nɔ̀ dhu ràrɨ̌ ndɨ, ndɨrɔ̀ mǎ mʉ̀nɔ̀ dhu ràrɨ̌ ndɨ, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, mǎ màndǐ bhàrʉwà ràrɨ̌ ndɨ ka nʉ̀nɔ̀ rɔ̀.
2 a que não vos demovais da vossa mente, com facilidade, nem vos perturbeis, quer por espírito, quer por palavra, quer por epístola, como se procedesse de nós, supondo tenha chegado o Dia do Senhor.
3 Àpɛ́ nyàbhʉ atdí alɛ mà rʉ̀trǎ nyɨ̌ ɨ̀ngbǎ ɔ́fɔ̀ ɔ̌ màtɨ́. Obhó tɨ́, dhu àkǎ pɛ́ ìndrǔ rɨ̀và dhu ɨ̀ rɔ̀dhɔ̀ Kàgàwà angyinǎ rɔ̀ tdʉ̌ ndɨ ɨdhɔ náaká rɔ̀, pfɔ̀mvɔ ìvì nzɛ́rɛ alɛ nyʉ́ ràdʉ̀ ndɨ̀tɛ̀. Ndɨ alɛ nɨ́ ɨwà Kàgàwà utri angyangyɨ dhòdhódhónga tɔ́ ɔvɛ tɔ̀ alɛ.
3 Ninguém, de nenhum modo, vos engane, porque isto não acontecerá sem que primeiro venha a apostasia e seja revelado o homem da iniquidade, o filho da perdição,
4 Ka nɨ́ òmvǔ, yà Kàgàwà tɨ́ ka karɔ́zʉ̀na, kadʉ̀ ʉ̀lɛnà kɔ́rɔ́ dhu-tsí dɔ̌ arɨ́ ndɨ̀dzɨ̌ ɔrʉ́ alɛ. Kǎraya àhʉ ndɨ̀ ndádɨ Kàgàwà bhà ɨdza nyʉ́ ɔ̌, ndàdʉ̀ ndàtɨ̀ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ Kàgàwà nyʉ́ tɨ́ dhu ɔ̀.
4 o qual se opõe e se levanta contra tudo que se chama Deus ou é objeto de culto, a ponto de assentar-se no santuário de Deus, ostentando-se como se fosse o próprio Deus.
5 Nyɨ̌ nyɨ̀rɛ̀ tɨ́ obhó yà fʉ̌kʉ̀ ma mongónà ɔ̀vɔ̀nà àdɨ̀ ma màdɨ̀ nzínzìkʉ ɔ̌ rɔ́rɔ̀ dhu?
5 Não vos recordais de que, ainda convosco, eu costumava dizer-vos estas coisas?
6 Ndɨrɔ̀ kòmbí nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà kà-tsʉ̀ nʉ́tɔ̀ arɨ́ ɨ̀nzɨ̌ rɔ̀nzɨ̀ ndɨ̀ dhu. Nɨ́ kǎraya ndɨ̀tɛ̀ pbɨ̀ndà kàsʉmɨ̀ rǎkǎ rɔ̀ tɨ́.
6 E, agora, sabeis o que o detém, para que ele seja revelado somente em ocasião própria.
7 Obhó tɨ́, nzɛ́rɛ alɛ bhà ɔbɨ rɨ̌’ɨ̀ ìnè kasʉ ɔ̀nzɨ ndɨ̀ ndɨ́ ɨnzá ka kʉ̀nɨ rɔ́rɔ̀ rɔ́. Pbɛ́tʉ̀ dhu àkǎ yà kà-tsʉ̀ nʉ́tɔ̀ rɨ́ kòmbí alɛ rìndrǐ pɛ́ ndɨ̀ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀.
7 Com efeito, o mistério da iniquidade já opera e aguarda somente que seja afastado aquele que agora o detém;
8 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ ndɨ nzɛ́rɛ alɛ nɨ́ɨtɛ̀ya ndɨ̀ kpangba. Ndɨrɔ̀, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù náadʉ̀ya kòhò ɨhɛ̀na nɨ̌, ndɨ̀tɔ̀ kàsʉ̌na pbɨ̀ndà ingota tɔ́ awáwʉ̀ nɨ̌.
8 então, será, de fato, revelado o iníquo, a quem o Senhor Jesus matará com o sopro de sua boca e o destruirá pela manifestação de sua vinda.
9 Wɔ̀ ndɨ nzɛ́rɛ alɛ nɨ́ɨraya pfɔ̀mvɔ Sìtanɨ̀ bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nɨ̌. Kɔ̌nzɨya kɔ́rɔ́ wɨwɨ̀-tɨdɔ̀, dhu ɨ̀tɛ̀ rɨ́ ize mà, ɨnzá apɛ̀na ’ɔ̀nzɨ angyi ìndrǔ-nzínzì ɔ̌ dhu-tɨdɔ̀ mànà, ndʉ̀trǎ ìndrǔ nɨ̌.
9 Ora, o aparecimento do iníquo é segundo a eficácia de Satanás, com todo poder, e sinais, e prodígios da mentira,
10 Ndɨrɔ̀ kɔ̌nzɨya kɔ́rɔ́ nzɛ́rɛnga-tɨdɔ̀, ndʉ̀trǎ ùwǐ rúwǐ alɛ nɨ̌. Ɨ alɛ núuwíya ɨnzá ɨ azè ’àkɔ, ndɨrɔ̀ ɨnzá ɨ̀ òzè yà ’ɨ̀gʉ rádʉ̀ obhónga dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
10 e com todo engano de injustiça aos que perecem, porque não acolheram o amor da verdade para serem salvos.
11 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, Kàgàwà arɨ́ abádhí rǔwǐ nɨ̌ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nívì, ndɨ́nɨ̌ abádhí náa’u tɨ́ tɨ̀tɔ̀.
11 É por este motivo, pois, que Deus lhes manda a operação do erro, para darem crédito à mentira,
12 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, Kàgàwà adʉ̀ya anya nɨ́tdɨ̀ yà ɨnzá obhónga ná’ù, pbɛ́tʉ̀ ’àdʉ̀ nzɛ́rɛnga kɛ̀lɛ̌ nózè alɛ dɔ̌.
12 a fim de serem julgados todos quantos não deram crédito à verdade; antes, pelo contrário, deleitaram-se com a injustiça.
13 Pbɛ́tʉ̀ mǎ’ɨ́ na adɔ́dǔ, mǎ màkǎ mǒngò ɔ̀tsɔ̀ nádu bìlǐnganà Kàgàwà tɔ̀ okúkʉ dɔ̀ rɔ̀, yà atdídɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù ózè nyɨ̌ rɔ̀. Obhó tɨ́, mʉ̀hàngʉ́ ɔ̀ rɔ̀ Kàgàwà náapɨ̀ wà nyɨ̌ ɔ̀gʉ̀ tɔ̀, yà nyǔ’ǒ rɨ́ nyɨ̌lǎ nyɨ̀kpɔ́na ɔ̌ pbɨ̀ndà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí-otù ɔ̌. Ndɨrɔ̀ kǎpɨ̀ nyɨ̌ ɔ̀gʉ̀ tɔ̀ obhónga nyɨ̌ nyá’ù dhu-otù ɔ̌.
13 Entretanto, devemos sempre dar graças a Deus por vós, irmãos amados pelo Senhor, porque Deus vos escolheu desde o princípio para a salvação, pela santificação do Espírito e fé na verdade,
14 Kɔ̀nɨ̌ ɨ dhu tɔ̀ nga nɨ́ ndɨ Kàgàwà únzì nyɨ̌ yà fʉ̌kʉ̀ mǎ mʉ́nɔ̀ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀-otù ɔ̌ nɨ̌, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyɨ’ɨya tɨ́ ngari nà àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ɔ̀.
14 para o que também vos chamou mediante o nosso evangelho, para alcançardes a glória de nosso Senhor Jesus Cristo.
15 Nɨ́rɔ̀ adɔ́dǔ, nyìkò pɔ́tsɔ́ fʉ̀kʉ́ a’uta ɔ̌. Ndɨrɔ̀ nyàlʉ̌ yà fʉ̌kʉ̀ mǎ mʉ́yǎ tsʉ̀ka ɔ̌ màtɨ́, ndɨrɔ̀ andítá ɔ̌ màtɨ́ dhu mběyi dʉ̀kʉ ɔ̀.
15 Assim, pois, irmãos, permanecei firmes e guardai as tradições que vos foram ensinadas, seja por palavra, seja por epístola nossa.
16 Àlɛ̌ t’Ábanà Kàgàwà náazè àlɛ̌ atdídɔ̌. Ndɨrɔ̀ pbɨ̀ndà ídzìnga-otù ɔ̌, kǐbhò dhòdhódhónga tɔ́ alɛ-afí t’ópèta mà, ídzì a’uta mànà àlɛ̌ tɔ̀. Nɨ́, àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀, àlɛ̌ t’Ábanà Kàgàwà mànà,
16 Ora, nosso Senhor Jesus Cristo mesmo e Deus, o nosso Pai, que nos amou e nos deu eterna consolação e boa esperança, pela graça,
17 nákǎ ɨ̀ ròpè afíkʉ, ’àdʉ̀ nyɨ̌dɨ̀ kɔ́rɔ́ kàsʉ̌kʉ mà ídzì ɔ̀tɛ̌kʉ mànà ɔ̌.
17 consolem o vosso coração e vos confirmem em toda boa obra e boa palavra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Tessalonicenses 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.