2 Timóteo 1
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARIB
1 Ɨma Pɔlɔ̀, ɨma nɨ́ Yěsù Krɨ́stɔ̀ bhà uvitatálɛ, Kàgàwà óvò ɨma ndɨ kasʉ tɔ̀ nɨ́dhunɨ̌. Kǐvì ɨma ndɨ́nɨ̌ ma mɔvɔ tɨ́ Yěsù Krɨ́stɔ̀ ka kà’ù rɔ̀ ka kábàna ípìrɔ̌nga tɔ́ làká ìndrǔ tɔ̀.
1 Paulo, apóstolo de Cristo Jesus pela vontade de Deus, segundo a promessa da vida que está em Cristo Jesus,
2 Tìmɔ̀tɛwʉ̌, ma mɨ́ yàrɨ́ bhàrʉwà àndǐ ɨndʉ̀. Ɨnyɨ nɨ́ idhùdu a’uta-otù ɔ̌, atdídɔ̌ ma mózè alɛ. Àlɛ̌ t’Ábanà Kàgàwà mà, àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ mànà nákǎ ’ɨ̀tɛ̀ fɨ̀yɔ́ ídzìnga ɨndʉ̀, ’àbà ɨzʉ dʉ̀nʉ́, ’àdʉ̀ nyabhʉ nyadɨ màrʉ̀ngà ɔ̌.
2 a Timóteo, amado filho: Graça, misericórdia e paz da parte de Deus Pai e de Cristo Jesus nosso Senhor.
3 Ma màbhʉ ɔ̀tsɔ̀ Kàgàwà tɔ̀ okúnʉ dɔ̀ rɔ̀. Ma marɨ́ kà-kàsʉ̌ ɔ̀nzɨ ɨ̀lɨ̌lǎ afídu nà, abhúdu náanzɨ̀ ka dhu bhěyi. Bìlǐnganà, adyíbhengá màtɨ́ ndɨrɔ̀ kúbhingá màtɨ́ ma mɨ́ mɨtsɔ̀ rɔ̀, ma marɨ́ nzɨ̌ àdɨ ɨnzá ma màtɨ̀ ɔvɔ̀nʉ rɔ́rɔ̀.
3 Dou graças a Deus, a quem desde os meus antepassados sirvo com uma consciência pura, de que sem cessar faço menção de ti em minhas súplicas de noite e de dia;
4 Àlɛ̌ kɨ́ àlɛ̌ ʉ̀bhǎ rɔ̀ nyɨ nyadzɨ̀ tɨ́ dhu ma mɨ̀rɛ̀ rɔ̀, atdyúdu rɨ̌’ɨ̀ atdídɔ̌, àlɛ̌ ràla àlɛ̌-ngbɔ̀ tdɨ́tdɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ɨdhɛ̀du ɨka tɨ́ ndɨ̀ atdídɔ̌.
4 e, recordando-me das tuas lágrimas, desejo muito ver-te, para me encher de gozo;
5 Ma mɨ̀rɛ̀ kɔ́rɔ́ afínʉ nyʉ́ nà nyɨ nyá’ù Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà tɨ́ dhu. Ndɨ a’uta nɨ́ yà angyɨnǎ rɔ̀ ɨ́yànʉ-tsánà Lòyisì mà, ɨ́yànʉ Èwùníkè mànà nɨ́ɨ’ɨ̀ nà a’uta-tɨdɔ̀. Nɨ́, ma mà’ù dhu nyɨ nyʉ́ mà, nyɨ ràrɨ̌’ɨ̀ ìnè ndɨ a’uta nà átɔ̀.
5 trazendo à memória a fé não fingida que há em ti, a qual habitou primeiro em tua avó Loide, e em tua mãe Eunice e estou certo de que também habita em ti.
6 Wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, ma mònzì nyɨ nyigbě nyʉnʉtsì arɨ́’ɨ̀ Kàgàwà bhà pɛrɛ̀-ngbɔ̀. Ndɨ pɛrɛ̀ nyɨ nyabà yà ɔtsʉ́du ma mʉlɨ dʉ̀nʉ́ nɨ́nganɨ́. Nyɨ nyàkǎ nyigbě kà-ngbɔ̀ dhu nɨ́,
6 Por esta razão te lembro que despertes o dom de Deus, que há em ti pela imposição das minhas mãos.
7 Kàgàwà íbhò àlɛ̌ tɔ̀ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nɨ́ nzɨ̌ ìndrǔ àbhʉ̌ rɨ́ rɔ̀nzɨ̀ ɔdɔ Alafí. Pbɛ́tʉ̀ kǐbhò nɨ́ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ tɔ́, àzè tɔ́, ndɨrɔ̀ ɨnga nɔ̀fɔ̀ dhu bhěyi àlɛ̌ kóko nɨ̌ Alafí.
7 Porque Deus não nos deu o espírito de covardia, mas de poder, de amor e de moderação.
8 Nɨ́rɔ̀, nyɨ nyàkǎ nzá nyɨ̀nʉ rɨ̀wʉ̀ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù dɔ̌ nyɨ nyɨ́ dhu àwɛ̌ ìndrǔ tɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ nyɨ̀nʉ àkǎ nzá ndɨ̀wʉ̀ okúdu dɔ̀ rɔ̀, yà kǒkú dɔ̀ rɔ̀ ka kósò ma rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ nyàkǎ nyabà àpbɛ̀ Yěsù Krɨ́stɔ̀ bhà Ídzì Màkʉ̌rʉ̀-okú dɔ̀ rɔ̀, àdhàdhɨ̀ ma mɨ́ kàbà dhu bhěyi. Nyɨ nyɨ́ ɨ àpbɛ̀-dzi òndù Kàgàwà rǎbhʉ̌na ɨndʉ̀ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nɨ̌.
8 Portanto não te envergonhes do testemunho de nosso Senhor, nem de mim, que sou prisioneiro seu; antes participa comigo dos sofrimentos do evangelho segundo o poder de Deus,
9 Ka nɨ́ ndɨ àlɛ̌ nɨ́gʉ̌, ndàdʉ̀ àlɛ̌ ùnzì ndɨ́nɨ̌ àlɛ̌ koko tɨ́ pbɨ̀ndà ɨ̀lɨ̌lǎ alɛ tɨ́. Kɔ̌nzɨ̀ ndɨ dhu, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ídzì dhu àlɛ̌ kɔ́nzɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀ kɔ̌nzɨ̀ ka angyangyɨ ndɨ̀ ndudhé ka, ndɨrɔ̀ yà ɨnzá ndɨ̀ ndàpɛ̀ yà adzɨ ɔ̀nzɨ rɔ́rɔ̀ ndɨ̀ ndazè ndɨ̀tɛ̀ pbɨ̀ndà ídzìnga àlɛ̌ tɔ̀ Yěsù Krɨ́stɔ̀-otù ɔ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
9 que nos salvou, e chamou com uma santa vocação, não segundo as nossas obras, mas segundo o seu próprio propósito e a graça que nos foi dada em Cristo Jesus antes dos tempos eternos,
10 Ndɨ ídzìnga Kàgàwà nɨ́tɛ̀ wà àlɛ̌ tɔ̀ kòmbí, yà àlɛ̌ tɔ́ Ɔ̀gʉ̀ba Yěsù Krɨ́stɔ̀ nɨ́rà àhʉ yà adzɨ ɔ̌ rɔ̀. Kɨ̌tɔ̀ ɔvɛ-ɔbɨ̀, ndàdʉ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga tɔ́ otu nɨ́tɛ̀ ìndrǔ tɔ̀, Ídzì Màkʉ̌rʉ̀-otù ɔ̌.
10 e que agora se manifestou pelo aparecimento de nosso Salvador Cristo Jesus, o qual destruiu a morte, e trouxe à luz a vida e a imortalidade pelo evangelho,
11 Nɨ́, Kàgàwà ɨ́lɨ ɨma ndɨ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ t’ʉ́nɔtatálɛ tɨ́, uvitatálɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ màlimò tɨ́.
11 do qual fui constituído pregador, apóstolo e mestre.
12 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ ma mɨ́ kǎkàrɨ́ àpbɛ̀ nábà. Pbɛ́tʉ̀ nyɨ̀du rɨ̌ nzɨ̌ ɨ̀wʉ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ɨwà ma mʉ̀nɨ ma má’ù alɛ nɨ́dhunɨ̌. Ndɨrɔ̀, ma mà’ù wà dhu kà ràrɨ̌’ɨ̀ ìnè ɔbɨ nà ndɔ̀dɔ̀ yà fudú ndɨ̀ ndíbhò Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ tɔ́ kasʉ, ràrà àhʉ yà adzɨ ɔ̌ alɛ-ànyǎ ndɨ̀ ndɨtdɨ̀ya ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀.
12 Por esta razão sofro também estas coisas, mas não me envergonho; porque eu sei em quem tenho crido, e estou certo de que ele é poderoso para guardar o meu depósito até aquele dia.
13 Nyɨ nyàkǎ nyalʉ̌ yà ɨndʉ̀ ma múdhe obhónánga tɔ́ ɔtɛ, ndɨ́nɨ̌ ɨ’ɨ tɨ́ ídzì ɔ́fɔ̀ tɨ́ ɨndʉ̀. Nyɨ nyàkǎ nyɔdɔ̀ ndɨ ɔtɛ, yà Yěsù Krɨ́stɔ̀-nyʉtsì àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ nà a’uta nà, ndɨrɔ̀ àzè nà.
13 Conserva o modelo das sãs palavras que de mim tens ouvido na fé e no amor que há em Cristo Jesus;
14 Nyɨ nyàkǎ nyɔdɔ̀ yà ɨndʉ̀ ka kúdhe ídzì dhu, yà àlɛ̌-afí ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí bhà ɔbɨ nɨ̌.
14 guarda o bom depósito com o auxílio do Espírito Santo, que habita em nós.
15 Nyɨ nyʉ̀nɨ wà dhu, Àziyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ Yěsù ná’ù alɛ rʉ́bhà wà ma kɔ́rɔ́. Ɨ alɛ nzínzì ɔ̌ alɛ nɨ́ Fìgɛlɔ̀ mà Hɛ̀rmɔ̀gɛnɛ̀ mànà.
15 Bem sabes isto, que me abandonaram todos os que estão na Ásia, entre eles Fígelo e Hermógenes.
16 Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù àkǎ ndɨ̀tɛ̀ pbɨ̀ndà ídzìnga Ɔ̀nɛ̀sfɔrɔ̀ bhà ɨdzá-bhà tɔ̀, kǎrà ndɨ afídu òpè rɔ̌, ndɨrɔ̀ kà-nyɨ̀ árà nzɨ̌ ɨ̀wʉ rɔ̌ imbi ɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ malǎ rɔ̀ nɨ́dhunɨ̌.
16 O Senhor conceda misericórdia à casa de Onesíforo, porque muitas vezes ele me recreou, e não se envergonhou das minhas cadeias;
17 Pbɛ́tʉ̀, Rɔmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀ ndɨ̀ ndɨ̀rà àhʉ rɔ̀, kɔ̌mɛ̀ ɨma atdyúna nyʉ́ nà, ndàdʉ̀ ma nála.
17 antes quando veio a Roma, diligentemente me procurou e me achou.
18 Nɨ́, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù àkǎ ndàbhʉ àbadhi ràbà Kàgàwà bhà ídzìnga, yà adzɨ ɔ̌ alɛ-ànyǎ ɨ̀tdɨ̀ ndɨ̀ ndɨ́ ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̌. Ndɨrɔ̀ ɨnyɨ Tìmɔ̀tɛwʉ̌, nyɨ nyʉ̀nɨ Ɛ̀fɛsɔ̀ tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ kɔ̌nzɨ̀ idù kɔ́rɔ́ dhu mběyi nyʉ́.
18 O Senhor lhe conceda que naquele dia ache misericórdia diante do Senhor. E quantos serviços prestou em Éfeso melhor o sabes tu.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Timóteo 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.