2 Pedro 2

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Angyí, tɨ̀tɔ̀ tɔ́ pbànábí nʉ́ʉnyà ɨ̀ Pbàìsràyélí nzínzì ɔ̌. Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, tɨ̀tɔ̀ tɔ́ màlímó nʉ́ʉnyàya ɨ̀ ʉ̀nyà nzínzìkʉ ɔ̌ átɔ̀. Ɨ alɛ níitsuya tɨ̀tɔ̀ tɔ́ nzɛ́rɛ dhu t’údheta-tɨdɔ̀ nà nzínzìkʉ ɔ̌ ɨnzá nyɨ̌ nyʉ̀nɨ rɔ́rɔ̀, ’àdʉ̀ yà ɨ̀ nʉwʉ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù nyʉ́ mà nɔ́dhɔ̀. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, abádhí nɨ́ɨdhaya Kàgàwà rɨ̌ tsěya ɔ̀tdɨ̀ kòmbómbí dhu ɨ̀tɨ́rɔ̀ dɔ̀yà.
1 Assim como houve entre o povo falsos profetas, assim também haverá entre vós falsos doutores que introduzirão disfarçadamente seitas perniciosas. Eles, renegando assim o Senhor que os resgatou, atrairão sobre si uma ruína repentina.
2 Ábhɔ̌ alɛ nʉ́ʉngʉya abádhí-owù fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛ mʉ̀tsɔ ɔ̌. Ndɨrɔ̀ abádhí-okú dɔ̀ rɔ̀, ka kowuya dhu ʉ̀nɔ̀ rɔ̌ nzɛ́rɛ Kàgàwà bhà obhóná otu nɨ̌.
2 Muitos os seguirão nas suas desordens e serão deste modo a causa de o caminho da verdade ser caluniado.
3 Ndɨrɔ̀, atdídɔ̌ ɨ̀ ɨ́ ongyéngá-atdyú nóho ’àbà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, abádhí nóowuya nyʉ̌tra rɔ̌ ɨ̀tsɔ̌ ɨ̀ ɨ́tsɔ̌ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ ɔtɛ nɨ̌. Pbɛ́tʉ̀ rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ mʉ̀hàngʉ́ ɔ̀ rɔ̀, Kàgàwà rɨ̌ abádhí-ànyǎ ɨ̀tdɨ̀, ndàdʉ̀ abádhí-tsè ɔ̀tdɨ̀ ɔ̀ná ɨdhɔ rɨ̌’ɨ̀ ɨ́kyɛ̀rɔ̌.
3 Movidos por cobiça, eles vos hão de explorar por palavras cheias de astúcia. Há muito tempo a condenação os ameaça, e a sua ruína não dorme.
4 Obhó tɨ́, Kàgàwà náabà nzá ɨzʉ kǎkà nzɛ́rɛnga nanzɨ̀ màlàyíká dɔ̌ màtɨ́. Pbɛ́tʉ̀, kǎwà abádhí ɨ̀nzɨ̌ arávɛ dhòdhódhónga nà kàzʉ ɔ̀. Kǎrɨ́ abádhí ɔ̀dɔ atdídɔ̌ ʉ̀tɨ̀ mbìì ɨ́nɔ̌-yà-ba ɔ̌, ɨwà ka kusó àdrà-mbǐ dɔ̌ rɔ́rɔ̀, ròngò àmbɛ ànyǎya ɨ̀tdɨ̀ ndɨ̀ ndaraya ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀dɔ̀ dɔ̌.
4 Pois se Deus não poupou os anjos que pecaram, mas os precipitou nos abismos tenebrosos do inferno onde os reserva para o julgamento;
5 Kàgàwà náabà nzá ɨzʉ yà angyɨnǎ rɔ̀ nzɛ́rɛnga nanzɨ̀ yà adzɨ ɔ̌ alɛ dɔ̌ màtɨ́ átɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, yà ndɨ̀ ndàbhʉ ɨdha ròtù, ràwìlǐ nzɛ́rɛ alɛ tɔ́ yàrɨ́ adzɨ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, kǎdɔ̀ Nʉwà mà ngbɔ̀ àrʉ̀bhʉ̀ ngʉ̌kpà alɛ mànà. Ndɨ Nʉwà nɨ’ɨ̀ yà obhónánga tɔ́ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nʉnɔ́nà alɛ.
5 se não poupou o mundo antigo, e só preservou oito pessoas, dentre as quais Noé, esse pregador da justiça, quando desencadeou o dilúvio sobre um mundo de ímpios;
6 Ndɨrɔ̀ Kàgàwà náatdɨ̀ Sɔ̀dɔmɔ̀ mà Gɔ̀mɔrà nà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ-ànyǎ, ndɔ̀tdɨ̀ tsěya kàzʉ nɨ̌. Kǎnzɨ̀ ndɨ dhu ndɨ́nɨ̌ ɨ’ɨ tɨ́ atdí ɔ́fɔ̀ tɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ yà adzɨ ɔ̌ arɨ́ nzɛ́rɛnga ɔ̀nzɨ tɔ̀.
6 se condenou à destruição e reduziu à cinzas as cidades de Sodoma e Gomorra para servir de exemplo para os ímpios do porvir;
7 Pbɛ́tʉ̀ kɨ̌gʉ́ obhónángatálɛ, Lotì, yà atdídɔ̌ akó kɔ̌kɔ̀ nzɛ́rɛ alɛ tɔ́ nzɛ́rɛ mʉ̀tsɔ-okú dɔ̀ rɔ̀ alɛ.
7 se, enfim, livrou o justo Lot, revoltado com a vida dissoluta daquela gente perversa
8 Obhó tɨ́, wɔ̀ ndɨ obhónángatálɛ nóongónà àdɨ ɨ nzɛ́rɛ alɛ nzínzì ɔ̌, ndàmbɛ abádhí rɔ̌nzɨna nzɛ́rɛ dhu àndà dɔ̌, ndàdʉ̀ àmbɛ abádhí rʉ̌nɔna nzɛ́rɛ dhu ɨ̀rɨ̀ dɔ̌ bìlǐnganà. Nɨ́ ndɨ dhu ongónà àdʉ̀ kà-afí ɨ̀nza atdídɔ̌.
8 {esse justo que habitava no meio deles sentia cada dia atormentada sua alma virtuosa, pelo que via e ouvia dos seus procedimentos infames},
9 Nɨ́ wɔ̀ dhu rɨ̌tɛ̀na dhu nɨ́, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà ràrɨ̌’ɨ̀ ìnè ndɨ̀gʉ̌ yà ndɨ̀ ndózè dhu ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ umvútá ɔ̌ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, kà rɨ̌’ɨ̀ ìnè ndɔ̀dɔ̀ nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ, ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndabhʉ̀ya tɨ́ ràbà àpbɛ̀ yà adzɨ ɔ̌ alɛ-ànyǎ ɨ̀tdɨ̀ ndɨ̀ ndɨ́ ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̌.
9 é porque o Senhor sabe livrar das provações os homens piedosos e reservar os ímpios para serem castigados no dia do juízo,
10 Ndɨrɔ̀, kɨ̌tdɨ̀ya ànyǎya atdídɔ̌ ròsè alɛ nɨ́ kǎkà ngbɔ̌ya rɨ̌ atdyúya òho nzɛ́rɛ dhu ɔ̌ tɨ́ aróko, ’àdʉ̀ àmbɛ Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga gàyà ɔ̀nzɨ̀ dɔ̌ alɛ.
10 principalmente aqueles que correm com desejos impuros atrás dos prazeres da carne e desprezam a autoridade. Audaciosos, arrogantes, não temem falar injuriosamente das glórias,
11 Yà abádhí nyʉ́ nʉ́dà ɔbɨ nɨ̌, ’àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà màlàyíká mà náarɨ́ nzɨ̌ abádhí ɔ̀bhʉ, ’àmbɛ dhu ʉ̀nɔ̀ dɔ̌ nɨ̌ nzɛ́rɛ Ádrʉ̀ngbǎlɛ-ɔ̀nzɨ̌.
11 embora os anjos, superiores em força e poder, não pronunciem contra elas, aos olhos do Senhor, o julgamento injurioso.
12 Ɨ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ màlímó arɨ́ dhu ɔ̀nzɨ àdhàdhɨ̀ ɨrɨ́ ɔ̌ ɨ̀zǎ arɨ́ dhu ɔ̀nzɨ ɨ̀mbǎ ɨrɛ̀tá na dhu bhěyi, ’àmbɛ dhu ʉ̀nɔ̀ dɔ̌ ɨnzá ɨ̀ ʉ̀nɨ dhu nɨ̌ màtɨ́. Ɨrɨ́ ɔ̌ ɨ̀zǎ núpě ka karɨ́ ràtsɨ àzèmbè ɨ̀ álǎna àdà ɔ̀, kadʉ̀ ɔ̀kyɛ̀nà. Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, ɨ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ màlímó-tsè nɔ́ɔtdɨ́ya ndɨ̀ tsɛ̀kɛ̀ fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛnga nyʉ́-okú dɔ̀ rɔ̀ ɨ ɨrɨ́ ɔ̌ ɨ̀zǎ bhěyi.
12 Mas estes, quais brutos destinados pela lei natural para a presa e para a perdição, injuriam o que ignoram, e assim da mesma forma perecerão. Este será o salário de sua iniqüidade.
13 Kàgàwà abhʉ̀ya abádhí ràbà àpbɛ̀ àdhàdhɨ̀ abádhí arɨ́ ngʉ̌kpà alɛ àbhʉ̌ ràbà àpbɛ̀ fɔyá dhu bhěyi. Abádhí-ɨdhɛ̀ náarɨ́ ndɨ̀kǎ ɨ̀kǎ tɨ́ yà ngbɔ̌ya ɔ̀nǎ rɔ̀ ɨ̀ ɨ́ atdyúna òho nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ ɨ̀ ɨ́ adyi-panga rɔ̀. Mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̌ nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ atdíkpá abádhí mànà rɔ̀, abádhí-ɨdhɛ̀ arɨ́ ndɨ̀kǎ ɨ̀kǎ tɨ́ nyʉ̌trǎ ɨ̀ ɨ́ rɔ̀. Nɨ́ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̌ abádhí rɨ̌’ɨ̀ dhu náarádʉ̀ ɨ̀nzɛ ɨ̀nzɛ̌ tɨ́ rʉ̀kʉ́, ndɨ dhu ràdʉ̀ nyɨ̀kʉ àbhʉ rɨ̀wʉ̀.
13 Encontram as suas delícias em se entregar em pleno dia às suas libertinagens. Homens pervertidos e imundos, sentem prazer em enganar, enquanto se banqueteiam convosco.
14 Abádhí-nyɨ̀kpɔ́ arɔ́nɛna alɛ nɨ́ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ ɔ̀nzɨ ɨ̀ ɨ́ nà vèbhálɛ kɛ̀lɛ̌, ndɨrɔ̀ abádhí náarɨ́ nzɨ̌ ’ɨ̀ngyɛ̌ nzɛ́rɛnga t’ɔ́nzɨta nɨ̌. Abádhí náarɨ́ kǎkà ivíví a’uta nà alɛ nɨ́dha ròtsù nzɛ́rɛnga t’ɔ́nzɨta ɔ̀. Abádhí ábhʉ ongyéngá ɔ̀nɛ ɨ̀ ɨ́ dhu ràtdǔ afíya atdídɔ̌. Ɨ alɛ nɨ́ ɨwà Kàgàwà ófù alɛ!
14 Têm, os olhos cheios de adultério e são insaciáveis no pecar. Seduzem pelos seus atrativos as almas inconstantes; têm o coração acostumado à cobiça; são filhos da maldição.
15 Abádhí ʉ́bhà obhónga tɔ́ otu, ’àdʉ̀ òwu igi Bàlamà, Bèorì t’ídhùnà núubhì ɔ̀ná otu ɔ̌. Ndɨ Bàlamà azè dhu nɨ́ ndòngyè malɨ̀ nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ ndɨ̀ ndɨ́ dhu-otù ɔ̌.
15 Deixaram o caminho reto, para se extraviarem no caminho de Balaão, filho de Bosor, que amou o salário da iniqüidade.
16 Nɨ́ Kàgàwà arʉ̀ kà dɔ̌ ndɨ kàbhà nzɛ́rɛnga-okú dɔ̀ rɔ̀: kǎbhʉ̀ kayinò, yà ɨ̀nzɨ̌ arɔ́tɛ ɨ̀zǎ nyʉ́ rɔ̀tɛ̀ ìndrǔ bhěyi kà tɔ̀, rɨ̀sɔ̌ wɔ̀ kà rǎpàna ndɔ̀nzɨ̀ ɨnzá nga nɔ̀fɔ̀ dhu.
16 Mas foi repreendido pela sua desobediência: um animal mudo, falando com voz humana, refreou a loucura do profeta.
17 Kɔ̌kɔ̀ ɨ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ màlímó rɨ̌’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ yà ɨ̀mbǎ ɨdha arɨ́’ɨ̀ ɔ̀yà ɨdha-bhu bhěyi. Abádhí rɨ̌’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ yà àpùpú rǒpilina àpbù bhěyi. Kàgàwà ɔ́bhɔ̀lɔ̀ wà ngari abádhí tɔ̀ atdídɔ̌ ʉ́tɨ̀ mbìì ɨ́nɔ̀ ɔ̀.
17 Estes são fontes sem água e nuvens agitadas por turbilhões, destinados à profundeza das trevas.
18 Abádhí arɨ́ ’ɨ̀dzɨ̌ ’àmbɛ ɨ̀mbǎ tɨ̌ya nà ɔtɛ ɔ̀vɔ̀ dɔ̌ ìndrǔ tɔ̀ ɔrʉ́ tǔya nyʉ́ nà. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, abádhí arɨ́ yà ɨwà ɨ̀ nútù nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ rɔ̌ rɔ̀ alɛ nɨ́dha tɨya ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ nadù tɨ́ tdɨ́tdɔ̌ ’àmbɛ yà ngbɔ̌ya rɨ̌ atdyúya òho nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ̀ dɔ̌.
18 Com palavras tão vãs quanto enganadoras, atraem pelas paixões carnais e pela devassidão aqueles que mal acabam de escapar dos homens que vivem no erro.
19 Abádhí arɨ́ làká ɔ̀kɔ̀ ngʉ̌kpà alɛ tɔ̀ ’àtɨ, ɨ alɛ ràrǒko dɔ̀yá ɨ̀tɨ́rɔ̀, tàmànyà pbánɨ́ ɨ̀ nyʉ́ ɨ̀tɨ́rɔ̀ nɨ́ ìndrǔ àbhʉ̌ arɨ́ rɨ̀nza ɨ̀ dhu tɔ́ ɨnɔ rɔ́rɔ̀. Obhó tɨ́, atdí dhu náapɛ́ ìndrǔ àgyɛ, nɨ́ ndɨ alɛ nɨ́ wɔ̀ ndɨ ndɨ̀ nágyɛ̀ dhu bhà ɨnɔ.
19 Prometem-lhes a liberdade, quando eles mesmos são escravos da corrupção, pois o homem é feito escravo daquele que o venceu.
20 Obhó tɨ́, atdídhená alɛ nʉ́bhà wà yà adzɨ ɔ̌ nzɛ́rɛ dhu t’ɔ́nzɨta, Yěsù Krɨ́stɔ̀ ɨ̀ ʉ́nɨ fɨ̀yɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́ ndɨrɔ̀ Ɔ̀gʉ̀ba tɨ́ dhu-otù ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, abádhí apɛ́ ’àdǔ ɨ nzɛ́rɛ dhu ɔ̀ tdɨ́tdɔ̌, ɨ dhu ràdʉ̀ ’àgyɛ̀, nɨ́ abádhí tɔ́ ɔ́fɔ̀ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ nzɛ́rɛ nyʉ́ ròsè angyi abádhí arɨ́’ɨ̀ nà ɔ́fɔ̀ dɔ̀nǎ.
20 Com efeito, se aqueles que renunciaram às corrupções do mundo pelo conhecimento de Jesus Cristo nosso Senhor e Salvador nelas se deixam de novo enredar e vencer, seu último estado torna-se pior do que o primeiro.
21 Abádhí ʉ́nɨ wà obhónánga tɔ́ otu, pbɛ́tʉ̀ abádhí ádʉ̀ yà fɨ̌yɔ̀ ka kavɔ̀ Kàgàwà bhà ɨ̀lɨ̌lǎ Ʉyátá nʉ́bhà ɨ̀nzɨ̌ ’ɨ̀fʉ. Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi kɨ̌’ɨna rɔ̀, dhu akána ɨ̀nzɨ̌ abádhí rʉ̀nɨ ndɨ obhónánga tɔ́ otu.
21 Melhor fora não terem conhecido o caminho da justiça do que, depois de tê-lo conhecido, tornarem atrás, abandonando a lei santa que lhes foi ensinada.
22 Wɔ̀ ndɨ abádhí tɔ́ ɔ́fɔ̀ nákɔ wà ndɨ̀ kǎkà mbàyì ɔ̌ ka kɔ̀vɔ̀ dhu nà kpangba. Ɨ mbàyì rǎtɨna: «Ìtsě nádu wà ndɨ̀, ndɔ̀nyʉ̀ yà ndɨ̀ ndàdyɔ ɔ̀nà rɔ̀ dhu tdɨ́tdɔ̌.» Ndɨrɔ̀: «Ɨwà ndɨ̀ nù’o mběyi àdʉ̀-ɨ́yà-ba nángbǒ wà ndɨ̀ tdɨ́tdɔ̌, ndàmbɛ ndàhà dɔ̌ ɔtdɔ ɔ̌.»
22 Aconteceu-lhes o que diz com razão o provérbio: O cão voltou ao seu vômito {Pr 26,11}; e: A porca lavada volta a revolver-se no lamaçal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Pedro 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.