2 Coríntios 9
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ACF
1 Ma mʉ̀nɨ wà dhu, Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀ rɨ̌’ɨ̀ Kàgàwà bhà alɛ tɔ̀ ka kɨ́ tsʉ̀ya ùndǔ mʉ̀dzʉ̀nà-okú dɔ̀ rɔ̀ ma mɨ́ dhu àndǐ fʉ̌kʉ̀ dhu ràrɨ̌ kɔkɔ́rɔ̀ dhu.
1 Quanto à administração que se faz a favor dos santos, não necessito escrever-vos;
2 Obhó tɨ́, ma mʉ̀nɨ wà nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ ídzì afíkʉ nà abádhí dzʉ̀nà nyɨ̌ nyɔnzɨ tɨ́ dhu. Nɨ́ ma mìlè ma ìlè tɨ́ okúkʉ dɔ̀ rɔ̀ Màkɛ̀dɔ̀nɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ bhà ɔ̀nzɨ̌, matɨ: nyɨ̌, Àkayà tɔ́ pbìrì ɔ̌ rɨ́’ɨ̀ pbàkrɨ́stɔ̀ tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ rɔ̀bhɔ̀lɔ̀ wà nyɨ̌ Kàgàwà bhà alɛ dzʉ̀nà nyɨ̌ nyɔnzɨ tɨ́ Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ inzì ʉ́dàná atɔ ɔ̀ rɔ̀. Nɨ́ nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ nà dhu dzʉ̀nà t’ɔ́nzɨta tɔ́ afíkʉ tɔ́ dhu ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ dhu, nádʉ̀ abádhí nzínzì ɔ̌ ábhɔ̌ alɛ-atdyú nángbɛ rɔ̀nzɨ̀ dhu dzʉ̀nà átɔ̀.
2 Porque bem sei a prontidão do vosso ânimo, da qual me glorio de vós para com os macedônios; que a Acaia está pronta desde o ano passado; e o vosso zelo tem estimulado muitos.
3 Nɨ́, yà angyi ma mʉ̀nɔ̀ fʉ̌kʉ̀ dhu bhěyi tɨ́, ma mòvì kàrɨ́ ɨ̀bhʉ àlɛ̌ t’ádɔ́na ròwù bvʉ̀kʉ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyundu tɨ́ mʉ̀dzʉ̀nà ɔ̀nzɨ ka kɨ́ nɨ̌ dhu-tsʉ̀ angyangyɨ, yà ma mʉ́nɔ̀ nyɨ̌ nyɔ́nzɨna dhu tɨ́ dhu bhěyi. Nɨ́ okúkʉ dɔ̀ rɔ̀ ma mílè ma nɨ̌ ilèta nɨ’ɨna nzɨ̌ kɔkɔ́rɔ̀ dhu.
3 Mas enviei estes irmãos, para que a nossa glória, acerca de vós, não seja vã nesta parte; para que (como já disse) possais estar prontos,
4 Obhó tɨ́, yà mǎ mówu mànà atdíkpá Màkɛ̀dɔ̀nɨyà ɔ̌ bhà náapɛ nyǒtù ɨnzá nyɨ̌ nyùndu ɨ dhu-tsʉ̀ angyangyɨ rɔ́, nɨ́ nyɨ̀ka ɨwʉna atdídɔ̌ abádhí-ɔ̀nzɨ̌, mǎ mɔ́vɔ̀ wà dhu abádhí tɔ̀ nyɨ̌ ràrɨ̌ kɔ̀nzɔnzɨ angyangyɨ nɨ́dhunɨ̌. Ndɨrɔ̀, ma mʉ̀nɨ dhu nyɨ̀kʉ radʉ̀na ɨwʉ átɔ̀ abádhí-ɔ̀nzɨ̌.
4 A fim de, se acaso os macedônios vierem comigo, e vos acharem desapercebidos, não nos envergonharmos nós (para não dizermos vós) deste firme fundamento de glória.
5 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, ma mála àkǎkǎ dhu tɨ́ dhu nɨ́, movì kɔ̌kɔ̀ ɨ̀bhʉ àlɛ̌ t’ádɔ́na ròwù angyi idù, ’òwù ùvò fʉ̌rábvʉ̀, ndɨ́nɨ̌ undu tɨ́ wɔ̀ nyɨ̌ nyɔ́kɔ̀ fɨ̀ndá làká nyɨ̌ nyúbhǒna dhu tɨ́ dhu-tsí-tsʉ̀ angyangyɨ. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, ma márà àhʉ rɔ̀, ma mɨ́ kòtù ɨwà nyɨ̌ nyùndu tsʉ̀ya rɔ́, ndɨ dhu ràdʉ̀ dhu ɨ̀tɛ̀, nyɨ̌ rùbho ka ídzì afíkʉ nà, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ʉ̀tʉ̌ tɨ́ ka kʉ̀tʉ nyɨ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
5 Portanto, tive por coisa necessária exortar estes irmãos, para que primeiro fossem ter convosco, e preparassem de antemão a vossa bênção, já antes anunciada, para que esteja pronta como bênção, e não como avareza.
6 Nyɨ̀rɛ̀ pɛ́ yàrɨ́ ɔtɛ: akɛ itse nòzò alɛ, náarɨ́ dhu ògu akɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ abhɔ itse nòzò alɛ náarɨ́ dhu ògu abhɔ tɨ́ átɔ̀.
6 E digo isto: Que o que semeia pouco, pouco também ceifará; e o que semeia em abundância, em abundância ceifará.
7 Dhu àkǎ dhu àbhʉ̌ rɨ́ alɛ ràbhʉ ka àdhàdhɨ̀ ndɨ̀ nyʉ́ ndɨ̀ ndùdhěnà ka afína ɔ̀ dhu bhěyi. Kàkǎ nzá ndàbhʉ ka afína rǔguru rɔ́rɔ̀, ndɨrɔ̀ ʉ̀tʉ̌ tɨ́ ka kʉ̀tʉ ndɨ̀ rɔ́rɔ̀. Obhó tɨ́, Kàgàwà ózè alɛ nɨ́ dhɛ̀dhɛ nà rɨ́ dhu àbhʉ̌ alɛ.
7 Cada um contribua segundo propôs no seu coração; não com tristeza, ou por necessidade; porque Deus ama ao que dá com alegria.
8 Ndɨrɔ̀, Kàgàwà rɨ̌’ɨ̀ ìnè ɔbɨ nà ndɔ̀nzɨ̀ kɔ́rɔ́ ídzìnga-tɨdɔ̀ abhɔ nyʉ́ fʉ̌kʉ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyongó tɨ́ nyɨ̌ nyɨ́ atdyúna òho kɔ́rɔ́ dhu àbà kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, nyɨ̌ nyádʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ dhu-tsí nà abhɔ nyʉ́ ròsè, nyǎdʉ̀ àmbɛ kɔ́rɔ́ ídzì kasʉ ɔ̀nzɨ̀ dɔ̌ nɨ̌.
8 E Deus é poderoso para fazer abundar em vós toda a graça, a fim de que tendo sempre, em tudo, toda a suficiência, abundeis em toda a boa obra;
9 Ídzì alɛ-okú dɔ̀ rɔ̀, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna:
9 Conforme está escrito:Espalhou, deu aos pobres;a sua justiça permanece para sempre.
10 Kàgàwà nɨ́ ndɨ itse òzò arɨ́ alɛ tɔ̀ arɨ́ itse àbhʉ̌, ndɨrɔ̀ ɔ̀nyʉ̀ àbhʉ̌ arɨ́ ìndrǔ tɔ̀. Nɨ́ kà rɨ̌ itse àbhʉ̌ fʉ̌kʉ̀ átɔ̀, ndàdʉ̀ kàbhʉ rɔ̀trɔ̀ atdídɔ̌, ndɨ́nɨ̌ fʉ̀kʉ́ ídzìnga ɔdhɨ tɨ́ itse abhɔ.
10 Ora, aquele que dá a semente ao que semeia, também vos dê pão para comer, e multiplique a vossa sementeira, e aumente os frutos da vossa justiça;
11 Kà rɨ̌ nyǎbhʉ̌ nyǒngò ònzìtálɛ tɨ́ kɔ́rɔ́ dhu ɔ̌, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyongó tɨ́ dhu àbhʉ ngʉ̌kpà alɛ tɔ̀ ídzì afíkʉ nà. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ ábhɔ̌ alɛ rǒngo àdʉ̀ ɔ̀tsɔ̀ àbhʉ Kàgàwà tɔ̀ fʉ̌rábvʉ̀ rɔ̀ mǎ mòwùnà fɨ̌yɔ̀ mʉ̀dzʉ̀nà-okú dɔ̀ rɔ̀.
11 Para que em tudo enriqueçais para toda a beneficência, a qual faz que por nós se dêem graças a Deus.
12 Obhó tɨ́, wɔ̀ nyɨ̌ nyɔ́nzɨna dhu t’átsàta tɔ́ kasʉ rɨ̌ nzɨ̌ Kàgàwà bhà alɛ rɨ̌ atdyúna òho dhu dzʉ̀nà kɛ̀lɛ̌ ɔ̀nzɨ, pbɛ́tʉ̀ kà rɨ̌ ábhɔ̌ alɛ àbhʉ̌ ràdu ɔ̀tsɔ̀ átɔ̀ Kàgàwà tɔ̀.
12 Porque a administração deste serviço, não só supre as necessidades dos santos, mas também é abundante em muitas graças, que se dão a Deus.
13 Nyɨ̌ nyɨ́ Krɨ́stɔ̀ bhà Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nyɨ̌ nyɨ́fʉ dhu ɨ̀tɛ̀ yà ìndrǔ dzʉ̀nà t’ɔ́nzɨta tɔ́ ídzì afíkʉ nyʉ́ nà nyɨ̌ nyúbho fʉkʉ́ dhu-tsí Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ pbàkrɨ́stɔ̀ mà, kɔ́rɔ́ ngʉ̌kpà ɔdhɨ́kʉ pbàkrɨ́stɔ̀ mànà tɔ̀ dhu-otù ɔ̌. Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ɨ alɛ rɨ̌ ndɨ kasʉ tɔ́ ídzìnga ʉ̀nɨ̌, ’àdʉ̀ Kàgàwà-ɔvɔ̀ ìlè.
13 Visto como, na prova desta administração, glorificam a Deus pela submissão, que confessais quanto ao evangelho de Cristo, e pela liberalidade de vossos dons para com eles, e para com todos;
14 Abádhí rɨ̌ ’ɨ̀tsɔ̀ dʉ̀kʉ́, rɨ̀tɛ̀ fɨ̀yɔ́ àzè fʉ̌kʉ̀, yà Kàgàwà ɔ́nzɨ̀ fʉ̌kʉ̀ atdídɔ̌ bvʉ̀na ósè pbɨ̀ndà ídzìnga-okú dɔ̀ rɔ̀.
14 E pela sua oração por vós, tendo de vós saudades, por causa da excelente graça de Deus que em vós há.
15 Nɨ́, Kàgàwà àkǎ àlɛ̌ ràbhʉ ɔ̀tsɔ̀ fɨ̌ndà, yà àlɛ̌ tɔ̀ kǐbhò pɛrɛ̀ tɨ́ Idhùnà, yà ɨ̀nzɨ̌ pbɨ̀ndà dhu rɨ̌ ndàwɛ̌ kɔ́rɔ́ okú dɔ̀ rɔ̀!
15 Graças a Deus, pois, pelo seu dom inefável.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.