2 Coríntios 4
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NTLH
1 Pbɨ̀ndà ábhɔ̌ ídzìnga-okú dɔ̀ rɔ̀, Kàgàwà íbhò wɔ̀ Ungbòta-ɔwʉ́tá tɔ́ màkʉ̌rʉ̀ ɔ̀vɔ mǎ mɨ́ ìndrǔ tɔ̀ dhu tɔ́ kasʉ fɔká. Nɨ́ afíka rɨ̌ nzɨ̌ ndɨ̀ngyɛ̌ ndɨ kasʉ t’ɔ́nzɨta rɔ̌ rɔ̀.
1 Deus, na sua misericórdia, nos deu essa tarefa, e é por isso que nunca ficamos desanimados.
2 Mǎ màsà wà ɔ̀dhʉ̌ ɔ̀ ka kɔ́nzɨna alɛ-nyɨ̀ rɨ̌wʉ nɨ̌ dhu. Mǎ mɨ́’ɨ̀ mbǎ ʉtrátá tɔ́ mʉ̀tsɔ nà, ndɨrɔ̀ mǎ mʉ̀gɛ̀rɛ̌ nzá Kàgàwà bhà Ɔtɛ-ngbɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, mǎ mɨ́ obhó dhu ɔ̀vɔ kpangba ìndrǔ tɔ̀. Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi, mǎ mòzè kɔ́rɔ́ alɛ rʉ̀nɨ dhu mǎ ràrɨ̌ obhóngatálɛ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌.
2 Nós rejeitamos tudo o que é feito escondido e tudo o que é vergonhoso. Não agimos de má-fé, nem falsificamos a mensagem de Deus. Pelo contrário, agimos sempre abertamente, de acordo com a verdade, e assim as pessoas têm uma boa impressão de nós, que vivemos na presença de Deus.
3 Pbɛ́tʉ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ngʉ̌kpà alɛ arátɨna, yà mǎ mʉ́nɔna Ídzì Màkʉ̌rʉ̀-dɔ̌nga rɔ́fʉ̀ ndɨ̀ ɨ̀nzɨ̌ ràmbɛ dɔ̀ya àlʉ dɔ̌ dhu tɨ́, nɨ́ kɔ̌fʉ̀ ndɨ̀ fɨ̌yɔ̀ alɛ nɨ́ uwítá tɔ́ otu nʉ́ngʉ Kàgàwà rɔ̌ rɔ̀ alɛ kɛ̀lɛ̌.
3 Porque, se o evangelho que anunciamos está escondido, está escondido somente para os que estão se perdendo.
4 Ɨ alɛ ná’ù nzá Ídzì Màkʉ̌rʉ̀, Pfɔ̀mvɔ, yà adzɨ ɔ̌ mʉ̌ngʉ̌, nʉ́tsɨ̀ fɨ̀yɔ́ ɨrɛ̀ta dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Kɨ̌tɨ abádhí-nyɨ̌nga ɨ̀nzɨ̌ ala tɨ́ dɔ̀yá nga àtdyǐ rɨ́ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ rǐbhona Krɨ́stɔ̀ bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀. Ndɨ Krɨ́stɔ̀ nɨ́ ndɨ Kàgàwà-wɔ̀yɔ̌ nyʉ́.
4 Eles não podem crer, pois o deus deste mundo conservou a mente deles na escuridão. Ele não os deixa ver a luz que brilha sobre eles, a luz que vem da boa notícia a respeito da glória de Cristo, o qual nos mostra como Deus realmente é.
5 Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ ɔ̀vɔ mǎ mɨ́ rɔ̀, mǎ marɨ́ nzɨ̌ ɔ̀tɛ dɔ̀ká mǎ-tɨ́rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ mǎ marɨ́ ɔ̀tɛ dɔ̀ná nɨ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀. Mǎ’ɨ́ na, mǎ’ɨ nɨ́ fʉ̀kʉ́ ɨnɔ Yěsù Krɨ́stɔ̀-okú dɔ̀ rɔ̀.
5 Pois nós não anunciamos a nós mesmos; nós anunciamos Jesus Cristo como o Senhor e a nós como servos de vocês, por causa de Jesus.
6 Yà adzɨ ɔ̀bhɔlɔ ndɨ̀ ndɨ́ rɔ̀, Kàgàwà náavɔ̀ dhu ndàtɨ: «Awáwʉ̀ àkǎ ndàtdyi nga ɨ́nɔ̀ ɔ̌.» Nɨ́, àbadhi nɨ́ ndɨ afíka ɔ̀ nga natdyi, ndàdʉ̀ mǎbhʉ mʉ̌nɨ yà Krɨ́stɔ̀-nyɨ̀ rɔ̌ rʉ̌mbɨlɨ pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀.
6 O Deus que disse: “Que da escuridão brilhe a luz” é o mesmo que fez a luz brilhar no nosso coração. E isso para nos trazer a luz do conhecimento da glória de Deus, que brilha no rosto de Jesus Cristo.
7 Pbɛ́tʉ̀ mǎ’ɨ, yà ndɨ awáwʉ̀ tɔ́ ongyéngá nà mǎ mɨ́’ɨ̀ nyʉkatsì rɔ̀, mǎ’ɨ nɨ́ ivíví alɛ àdhàdhɨ̀ yà anzɨ nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ wɨ̀tʉ̀ bhěyi. Kàgàwà ɔ́nzɨ̀ dhu ndɨ dhu bhěyi, ndɨ́nɨ̌ ìndrǔ ala tɨ́ dhu ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ yà kɔ́rɔ́ ɔbɨ dɔ̀nǎ ósè rɨ́rà pbɨ̀ndà rɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ bvʉ̀kà rɔ̀.
7 Porém nós que temos esse tesouro espiritual somos como potes de barro para que fique claro que o poder supremo pertence a Deus e não a nós.
8 Ìndrǔ áva tsìka kɔ́rɔ́ ngari ɔ̀nǎ rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ abádhí ɔ́nzɨ̀ nzá lɛ̀màka. Abádhí arɨ́ afíka àbhʉ̌ ràmbɛ òri dɔ̌ akyɛ, pbɛ́tʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ afíka ràdʉ̀ ndɨ̀ngyɛ.
8 Muitas vezes ficamos aflitos, mas não somos derrotados. Algumas vezes ficamos em dúvida, mas nunca ficamos desesperados.
9 Ìndrǔ arávu rɔ̀ká, pbɛ́tʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ Kàgàwà ràdʉ̀ mʉ̌bhà. Abádhí arɨ́ ɔ̀kánga ɔ̀vɨ̀ obvò, pbɛ́tʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ mǎdʉ̀ ʉ̀vɛ.
9 Temos muitos inimigos, mas nunca nos falta um amigo. Às vezes somos gravemente feridos, mas não somos destruídos.
10 Kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ka kárɨ́ mɔ̌nɛ ka kɔkyɛ tɨ́ mǎ àdhàdhɨ̀ ka kanɛ̀ Yěsù ndɨ́nɨ̌ ka koho tɨ́ dhu bhěyi, ndɨ́nɨ̌ Yěsù bhà ípìrɔ̌nga ala tɨ́ ndɨ̀ átɔ̀ nyʉkatsì.
10 Levamos sempre no nosso corpo mortal a morte de Jesus para que também a vida dele seja vista no nosso corpo.
11 Obhó tɨ́, fàká ípìrɔ̌nga ɔ̌ kɔ́rɔ́, mǎ marɨ́’ɨ̀ ɔvɛ tɔ́ àpbɛ̀ ɔ̌ Yěsù-okú dɔ̀ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ kàbhà ípìrɔ̌nga ɨtɛ̀ tɨ́ ndɨ̀ átɔ̀ ngbɔ̌ka ɔ̀.
11 Durante a vida inteira estamos sempre em perigo de morte por causa de Jesus, para que a vida dele seja vista neste nosso corpo mortal.
12 Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, mǎ márɨ́ mǒtù ɔ̀vɛ-ɔ̀nzɨ̌ kàsʉ̌ka ɔ̌, pbɛ́tʉ̀ ndɨ dhu ràdʉ̀ nyǎbhʉ nyǎbà dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga.
12 De modo que a morte está agindo em nós, e a vida está agindo em vocês.
13 Kàgàwà bhà Bhǔkù ɔ̀ ka kándǐ dhu katɨ: «Ma má’ù wà Kàgàwà, nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ ma mɔ́tɛ̀.» Nɨ́, wɔ̀ Kàgàwà ná’ù alɛ bhěyi tɨ́, mǎ mà átɔ̀, mǎ má’ù wà Kàgàwà. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, mǎ mà átɔ̀ mǎ mɔ́tɛ.
13 As Escrituras Sagradas dizem: “Eu cri e por isso falei.” Pois assim nós, que temos a mesma fé em Deus, também falamos porque cremos.
14 Mǎ mʉ̀nɨ wà dhu, Kàgàwà, yà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù nabhʉ̀ rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀, ràrɨ̌ àlɛ̌ àbhʉ̌ àbhʉ̌ àlɛ̌ rʉ̀ngbɛ àlɛ̌ átɔ̀, Yěsù mànà àlɛ̌ kúngbò àlɛ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ndàdʉ̀ mǎbhʉ mǒwù ùvò atdíkpá nyɨ̌ mànà Yěsù-ɔ̀nzɨ̌.
14 Pois sabemos que Deus, que ressuscitou o Senhor Jesus, também nos ressuscitará com ele e nos levará, junto com vocês, até a presença dele.
15 Obhó tɨ́, yà rɔ̀ká rɨ́ ndɔ̀nzɨ kɔ́rɔ́ dhu rɨ̌ ndɔ̀nzɨ okúkʉ dɔ̀ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà bhà ídzìnga níisé tɨ́ ndɨ̀ atdídɔ̌ ábhɔ̌ alɛ tɔ̀. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, ɔ̀tsɔ̀ àbhʉ̌ rɨ́ Kàgàwà tɔ̀ kàbhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀-okú dɔ̀ rɔ̀ alɛ-bvʉ ràdʉ̀ ndìse.
15 Tudo isso aconteceu para o bem de vocês, a fim de que a graça de Deus alcance um número cada vez maior de pessoas, e estas façam mais orações de agradecimento, para a glória de Deus.
16 Wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, afíka rɨ̌ nzɨ̌ ndɨ̀ngyɛ̌ akɛkpá màtɨ́. Ndɨrɔ̀ àzèmbè irinǎ ngbɔ̌ka rǎrà ndàmbɛ ndɨ̀ngyɛ dɔ̌ rɔ́rɔ̀, Kàgàwà arɨ́ ɔbɨ ìbho bìlǐnganà fǎkà afíka ɔ̀nǎ rɔ̀.
16 Por isso nunca ficamos desanimados. Mesmo que o nosso corpo vá se gastando, o nosso espírito vai se renovando dia a dia.
17 Obhó tɨ́, yà mǎ mábàna kòmbí àpbɛ̀ rɨ̌’ɨ̀ ɨsɔ́ tɨ́, ndɨrɔ̀ ka rɨ̌’ɨ̀ ngúfe ɨdhɔ kɛ̀lɛ̌ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀ ndɨ àpbɛ̀ rǐbhona mǎbà nɨ́ ìtǔ rɔ́’ɔ, ndɨrɔ̀ dhòdhódhónga nà rádɨ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀.
17 E essa pequena e passageira aflição que sofremos vai nos trazer uma glória enorme e eterna, muito maior do que o sofrimento.
18 Mǎ mɨ́lɨ nyɨ̀kpɔ́ka rɔ̀yá dhu nɨ́ yà ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ ’àlǎ dhu, pbɛ́tʉ̀ mǎ mɨ́lɨ nzá ka yà ’àlǎ arɨ́ dhu rɔ̌. Obhó tɨ́, yà kpangba rɨ́ ’àlǎ dhu náaróko ngúfe ɨdhɔ kɛ̀lɛ̌ tɨ́, pbɛ́tʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ rɨ́ ’àlǎ dhu náaróko dhòdhódhónganà.
18 Porque nós não prestamos atenção nas coisas que se veem, mas nas que não se veem. Pois o que pode ser visto dura apenas um pouco, mas o que não pode ser visto dura para sempre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.