2 Coríntios 11

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Kòmbí ma mòzè mɔtɛ̀ àrǐtálɛ bhěyi! Nɨ́ ma mònzì nyɨ̌ nyǎ’ù ma mɔtɛ̀! Dhu àkǎ nyǎ’ù ma mɔtɛ̀!
1 Espero que vocês suportem um pouco da minha insensatez. Sim, por favor, sejam pacientes comigo.
2 Ma mózè nyɨ̌ nɨ̌ àzè nɨ́ yà Kàgàwà ózè nyɨ̌ nɨ̌ àzè-tɨdɔ̀. Ma mórì nyɨ̌ atdí kpatsìbhálɛ tɔ̀ tɨ́. Ndɨ kpatsìbhálɛ nɨ́ Yěsù Krɨ́stɔ̀. Nɨ́ ma mòzè nzá ngǎtsi kpatsìbhálɛ ròzè nyɨ̌. Ma mòzè mɨtɛ̀ nyɨ̌ Yěsù Krɨ́stɔ̀ tɔ̀ àdhàdhɨ̀ yà ɨnzá àpɛ̀ kpatsìbhálɛ ʉ̀nɨ̌ tsìbhíngba bhěyi.
2 O zelo que tenho por vocês é um zelo que vem de Deus. Eu os prometi a um único marido, Cristo, querendo apresentá-los a ele como uma virgem pura.
3 Àdhàdhɨ̀ osu ʉtrá Ɛvà pbɨ̀ndà màgězì nɨ̌ dhu bhěyi, ma mɨ́ ɔdɔ̀na ɔ̀nzɨ dhu nɨ́ fʉ̀kʉ́ ɨrɛ̀ta rɨ̌ ndɨ̀nzǎ, nyǎdʉ̀ nyɨ̌ndà Krɨ́stɔ̀-owù ʉ̀ngʉ̌ nyɨ̌ nyɨ́ kà tɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́ nyɔ̌dɔ rɔ́ rɔ̀ dhu, ndɨrɔ̀ ɨ̀lǎ nyɨ̌ nyɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ rɔ́rɔ̀ dhu.
3 O que receio, e quero evitar, é que assim como a serpente enganou Eva com astúcia, a mente de vocês seja corrompida e se desvie da sua sincera e pura devoção a Cristo.
4 Ìndrǔ apɛ́ ìwu vurò Yěsù bhà màkʉ̌rʉ̀ ʉ̀nɔ̀ fʉ̌kʉ̀, yà fʉ̌kʉ̀ mǎ mʉ́nɔ̀ pbɨ̀ndà màkʉ̌rʉ̀ Yěsù rɔ̌ rɔ̀, nɨ́ nyɨ̌ nyarádʉ̀ ɨ alɛ ná’ù ɨsɔ́ tɨ́ rɔ̀tɛ̀. Abádhí arɨ́ ɔ̀tɛ dɔ̀ná fʉ̌kʉ̀ alɛ-afí nɨ́ nzɨ̌ yà angyi nyɨ̌ nyábà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí. Ndɨrɔ̀ abádhí arʉ́nɔna màkʉ̌rʉ̀ nɨ́ nzɨ̌ yà fʉ̌kʉ̀ mǎ mʉ́nɔ̀ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀.
4 Pois, se alguém lhes vem pregando um Jesus que não é aquele que pregamos, ou se vocês acolhem um espírito diferente do que acolheram ou um evangelho diferente do que aceitaram, vocês o suportam facilmente.
5 Ma mà’ù dhu ɨ alɛ, kɔ̌kɔ̀ ádrɔ̀drɔ̌ uvitatálɛ tɨ́ nyɨ̌ nyarɨ́ àtɨna, rʉ́dà nzá ma atdí dhu nɨ̌ màtɨ́.
5 Todavia, não me julgo nem um pouco inferior a esses "super-apóstolos".
6 Dhu rɨ̌’ɨ̀ ìnè mɨ’ɨ̀ ɨnzá ɔtɛ nótsì abádhí bhěyi alɛ tɨ́, pbɛ́tʉ̀ ɨnga t’ʉ́nɨta ɔ̌ kà rɨ̌’ɨ̀ mbǎ ndɨ dhu bhěyi akɛkpá màtɨ́. Mǎ mɨ́tɛ̀ ndɨ dhu kpangba fʉ̌kʉ̀ kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ndɨrɔ̀ kɔ́rɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌.
6 Eu posso não ser um orador eloqüente; contudo tenho conhecimento. De fato, já manifestamos isso a vocês em todo tipo de situação.
7 Ma mʉ́nɔ̀ Kàgàwà bhà Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ fʉ̌kʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ monzì mʉ̀kɨ̀mbà. Ma mífo ma mɨ’ɨ̀ ákɛ̌ alɛ tɨ́ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyɨ’ɨ tɨ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ tɨ́. Nɨ́rɔ̀, wɔ̀ dhu bhěyi ma mìfo ma dhu nɨ́’ɨ̀ tɨ́ nzɛ́rɛnga ma mɔ̀nzɨ̀ dhu?
7 Será que cometi algum pecado ao humilhar-me a fim de elevá-los, pregando-lhes gratuitamente o evangelho de Deus?
8 Ma mákɔ ngʉ̌kpà kànɨ́sá-fɔ́ dhu rɔ̀nzɨ̀ dzʉ̀nàdu mʉ̀kɨ̀mbà tɨ́ yà fʉ̌kʉ̀ ma múbhì kasʉ ɔ̀nzɨ̀ rɔ̌ rɔ̀.
8 Despojei outras igrejas, recebendo delas sustento, a fim de servi-los.
9 Fʉ̌rábvʉ̀ ma mɨ́’ɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, dhu ɔ̀tdɨ̀ ndɨ̀ rùdú rɔ̀, ma mákɔ nzá dhu nzínzìkʉ ɔ̌ atdí alɛ-fɔ́ màtɨ́. Obhó tɨ́, Màkɛ̀dɔ̀nɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̀ rɔ̀ ìwǔ àlɛ̌ t’ádɔ́na níbhò ndɨ ma mɨ́ atdyúya òho kɔ́rɔ́ dhu-tsí idù. Ma mɔ́dɔ̀ ma mběyi kɔ́rɔ́ dhu-tsí ɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ mɨ’ɨ̀ ànɔ̀ tɨ́ dʉ̀kʉ́, ndɨrɔ̀ ma móngo mɔdɔ̀ ndɨ dhu bhěyi tɨ́.
9 Quando estive entre vocês e passei por alguma necessidade, não fui um peso para ninguém; pois os irmãos, quando vieram da Macedônia, supriram aquilo de que eu necessitava. Fiz tudo para não ser pesado a vocês, e continuarei a agir assim.
10 Yà nyʉdutsì rɨ́’ɨ̀ Krɨ́stɔ̀ bhà obhónga-otù ɔ̌, ma mɨ́ dhu ɔ̀tsɔ kpangba matɨ: ɨ̀mbǎ tsʉ̀du ʉ̀tɔ̀ rádʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ ma mɨdzɨ́ tɨ́ ma wɔ̀ ma mʉ̀nɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ atdí alɛ mà rɨ̌’ɨ̀ Àkayà tɔ́ fʉ̀kʉ́ pbìrì ɔ̌ kɔ́rɔ́ mʉ̀lɛngʉ̀ ɔ̌.
10 Tão certo como a verdade de Cristo está em mim, ninguém na região da Acaia poderá privar-me deste orgulho.
11 Ádhu ma mʉ̀nɔ̀ wɔ̀ dhu okúna dɔ̀ rɔ̀? Tɨ́ ɨnzá ma mòzè nyɨ̌ dhu? Ɨ̀nzɨ̌ akɛkpá màtɨ́. Kàgàwà nyʉ́ nʉ́nɨ wà ma mózè nyɨ̌ dhu!
11 Por quê? Por que não os amo? Deus sabe que os amo!
12 Nɨ́ ma móngo dhu ɔ̀nzɨ̀ yà kòmbí ma mɔ́nzɨna dhu bhěyi tɨ́, ndɨ́nɨ̌ ma mʉtsɨ tɨ́ kɔ́rɔ́ otu kɔ̌kɔ̀ ’àpà rɨ́ ’àmbɛ ’ɔ̀yɔ̀ dɔ̌ ’àtɨ, ɨ̀ ràrɨ̌ kasʉ ɔ̀nzɨ mǎ’ɨ bhěyi alɛ rɔ̌.
12 E continuarei fazendo o que faço, a fim de não dar oportunidade àqueles que desejam encontrar ocasião de serem considerados iguais a nós nas coisas de que se orgulham.
13 Ɨ alɛ nɨ́ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ uvitatálɛ. Abádhí arɨ́ ìndrǔ ʉ̀trǎ kàsʉ̌ya nɨ̌, ’àdʉ̀ àmbɛ ’ɔ̀nzɨ̀ dɔ̌ Krɨ́stɔ̀ bhà obhóná uvitatálɛ bhěyi.
13 Pois tais homens são falsos apóstolos, obreiros enganosos, fingindo-se apóstolos de Cristo.
14 Ndɨ dhu àkǎ nzá ɨdhɔ rʉ̀kɔ nyɨ̌ nɨ̌. Obhó tɨ́, pfɔ̀mvɔ Sìtanɨ̀ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ náarɨ́ ndɔ̀nzɨ awáwʉ̀ tɔ́ màlàyikà bhěyi.
14 Isto não é de admirar, pois o próprio Satanás se disfarça de anjo de luz.
15 Nɨ́rɔ̀, ɨdhɔ àkǎ nzá ndʉ̀kɔ nyɨ̌ kɔ̌kɔ̀ kàbhà kasʉtálɛ rɨ̌ ’ɔ̀nzɨ ’ʉ̀lɨ ɨ̀ Kàgàwà bhà obhónánga tɔ́ kasʉtálɛ bhěyi rɔ̀. Yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̀ rɨ̌ ndɔ̀dɨ̀ rɔ̀, abádhí tɔ́ ípìrɔ̌nga níikùya àdhàdhɨ̀ abádhí-kàsʉ̌-bvʉ rɔ̌.
15 Portanto, não é surpresa que os seus servos finjam que são servos da justiça. O fim deles será o que as suas ações merecem.
16 Ma mɨ́ dhu àdǔ mɔvɔ̀ tdɨ́tdɔ̌ fʉ̌kʉ̀, matɨ: atdí alɛ mà ràkǎ nzá ndɨ̀rɛ̀ nga ma ràrɨ̌ àrǐtálɛ. Ɨ̀mbǎ kɨ̀’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi rɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyǎ’ù dhu ma ràrɨ̌ àrǐtálɛ, ndɨ́nɨ̌ ma mɨdzɨ́ tɨ́ ma akɛ átɔ̀ kɔ̌kɔ̀ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ kasʉtálɛ bhěyi.
16 Faço questão de repetir: ninguém me considere insensato. Mas se vocês assim me consideram, recebam-me como receberiam um insensato, a fim de que eu me orgulhe um pouco.
17 Yà ma mʉ́nɔna kòmbí dhu nʉ́nɔ ma mɨ́ nzɨ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà òzè ka dhu bhěyi, pbɛ́tʉ̀ ma mɨ́ kʉ̀nɔ àdhàdhɨ̀ àrǐtálɛ bhěyi. Obhó tɨ́, ma mà’ù dhu ìnè ma ràrɨ̌ ma mɨ́ mɨdzɨ̌ okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu nà.
17 Ao ostentar este orgulho, não estou falando segundo o Senhor, mas como insensato.
18 Ábhɔ̌ alɛ arɨ́ ’ɨ̀dzɨ̌ alɛ-ngbɔ̀ tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌. Nɨ́ ma mɨ́ mɨdzɨ̌ átɔ̀.
18 Visto que muitos estão se vangloriando de modo bem humano, eu também me orgulharei.
19 Nyɨ̌, yà dhu-ɔ̌nga t’óvòtatálɛ tɨ́ nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ rɔ̀, nyɨ̌ nyarɨ́ kɔ̌kɔ̀ ɨ àrǐtálɛ rʉ̌nɔna dhu à’u à’u tɨ́!
19 Vocês, por serem tão sábios, suportam de boa vontade os insensatos!
20 Nyɨ̌ nyarɨ́ abádhí à’u ràvu rʉ̀kʉ́ ɨnɔ bhěyi, ràbhʉ nyɨ̌ nyɔ̌nzɨ̀ kɔkɔ́rɔ̀nga tɔ́ kasʉ, rʉ̀dhǎ fʉkʉ́ dhu mà, rɔ̀zʉ̀ nyɨ̌ àkyǎkyɛ̀ alɛ tɨ́, ràdʉ̀ nyɨ̀kpɔ́kʉ-mbì mà ʉ̀wa.
20 De fato, vocês suportam até quem os escraviza ou os explora, ou quem se exalta ou lhes fere a face.
21 Nyɨ̀du rɨ̌wʉ tɨ́ ɨ̀wʉ yà dhu ʉ̀nɔ ma mɨ́ rɔ̀: Nyɨ̌ pbàla tɨ́ nzá wà mǎ ivíví alɛ tɨ́ ɨnzá mǎ mɔ̀nzɨ̀ dhu wɔ̀ dhu bhěyi dhu okú dɔ̀ rɔ̀! Nɨ́ nyʉ̀bà dhu fǎkà!
21 Para minha vergonha, admito que fomos fracos demais para isso! Naquilo em que todos os outros se atrevem a gloriar-se — falo como insensato — eu também me atrevo.
22 Kɔ̌kɔ̀ ɨ alɛ tɨ́ Pbàɛ̀brànɨ́yá? Nɨ́ ɨma mà átɔ̀, ɨma nɨ́ Mʉ̀ɛ̀brànɨyà. Abádhí tɨ́ Pbàìsràyélí? Nɨ́ ɨma mà átɔ̀, ɨma nɨ́ Mʉ̀ìsràyelì. Abádhí tɨ́ Àbràhamʉ̀ bhà pbàdzʉkʉrʉ? Ɨma mà átɔ̀, ma nɨ́ Àbràhamʉ̀ bhà mʉ̀dzʉkʉrʉ.
22 São eles hebreus? Eu também. São israelitas? Eu também. São descendentes de Abraão? Eu também.
23 Abádhí arátɨna ɨ̀ ràrɨ̌ Krɨ́stɔ̀ bhà kasʉtálɛ. Nɨ́, kòmbí ma mɔ́tɛ àdhàdhɨ̀ àrǐtálɛ bhěyi: ɨma nɨ́ Krɨ́stɔ̀ bhà kasʉtálɛ ròsè atdídɔ̌ abádhí dɔ̀nǎ. Ma mɔ́nzɨ̀ kasʉ abhɔ nyʉ́ ròsè abádhí dɔ̀nǎ. Ka kúsǒ ma ibí-gʉ̀na imbi ɔ̀ ròsè abádhí dɔ̀nǎ. Ka kɔ́vɨ̀ ma asé nɨ̌ ròsè abádhí dɔ̀nǎ, ndɨrɔ̀ ma máhʉ ibí-gʉ̀na nyʉ́ ɔvɛ-kù-bhu ɔ̌ rɔ̀.
23 São eles servos de Cristo? — estou fora de mim para falar desta forma — eu ainda mais: trabalhei muito mais, fui encarcerado mais vezes, fui açoitado mais severamente e exposto à morte repetidas vezes.
24 Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ ʉ́vɨ ma imbò-gʉ̀na, ’òwù mʉtɨ̀ rɔ̌ ɨ̀bhʉ kumì dɔ̀ná àrʉ̀gyètdí nà asé nɨ̌.
24 Cinco vezes recebi dos judeus trinta e nove açoites.
25 Pbàrɔ́má tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ ʉ́vɨ ma mùgǒ nɨ̌ ɨ̀bhʉ-gʉ̀na, ndɨrɔ̀ abádhí úbvǔ ma atdí-gʉ̀na odu nɨ̌ ndɨ́nɨ̌ ma mɔvɛ́ tɨ́. Ɨ̀bhʉ-gʉ̀na, ma múbhi ɔ̀ná bàtɔ́ nábi ɨdha ɔ̀ ndɨ̀nza ndɨ̀, ndɨrɔ̀ atdí-gʉ̀na ma mʉ́dà atdí iku mà atdí adyifɔ̀ mànà ádrʉ̀ngbǎ rɛ̀rʉ̀ ɔ̌.
25 Três vezes fui golpeado com varas, uma vez apedrejado, três vezes sofri naufrágio, passei uma noite e um dia exposto à fúria do mar.
26 Pfɔ̌du dɔ̌ ma múbhi nɨ̌ ábhɔ̌ pbàkà abhi ɔ̌, ma mábà ibí-gʉ̀na nyʉ́ àpbɛ̀ nɨ́ ɨdha-akpá rǔtǔ nɨ̌ rùdú. Ma mábà àpbɛ̀ nɨ́ ɔbɨ nɨ̌ arɨ́ dhu ʉ̀dhǎ ìndrǔ-fɔ́ rɔ̀ alɛ rǐbhòna idù àpbɛ̀. Ma mábà àpbɛ̀ nɨ́ adɔ́du Pbàyàhúdí nyʉ́ rǐbhona idù, ndɨrɔ̀ nɨ́ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí mà rǐbhona idù àpbɛ̀. Ma mɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌ kɨgɔ̀ ɔ̌ màtɨ́, rʉ̀ngʉ̀ ɔ̌ màtɨ́, ádrʉ̀ngbǎ rɛ̀rʉ̀ ɔ̌ màtɨ́, ndɨrɔ̀ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ pbàkrɨ́stɔ̀ nzínzì ɔ̌ màtɨ́.
26 Estive continuamente viajando de uma parte a outra, enfrentei perigos nos rios, perigos de assaltantes, perigos dos meus compatriotas, perigos dos gentios; perigos na cidade, perigos no deserto, perigos no mar, e perigos dos falsos irmãos.
27 Ma mɔ́nzɨ̀ alɛ ɨ̀ngyɛ̌ rɨ́ ododu kasʉ, ndɨrɔ̀ ma márà àdɨ rɔ̌ ɨdhɔ rɔ̀gʉ̀ ma ibí-gʉ̀na nyʉ́. Ibí-gʉ̀na àwù ma, ɨdha-atdyú mànà nóhò ma. Ibí-gʉ̀na ma márà àdɨ rɔ̌ ɨ̀nzɨ̌ mɔnyʉ̀ dhu, ɨ̀mbǎ ma mɔ́nyʉna dhu rɨ̌’ɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Gìrì óhò ma, ɨ̀mbǎ ma máfɔ̌na rùdú mbɛrʉ̀ ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀.
27 Trabalhei arduamente; muitas vezes fiquei sem dormir, passei fome e sede, e muitas vezes fiquei em jejum; suportei frio e nudez.
28 Ndɨrɔ̀ ɨnzá ma mɔ̀vɔ̀ kɔ́rɔ́ ngʉ̌kpà dhu rɔ́rɔ̀, ma marɨ́ ɨ̀rɛ̀na atdídɔ̌ bìlǐnganà nɨ́ kɔ́rɔ́ kànɨ́sá.
28 Além disso, enfrento diariamente uma pressão interior, a saber, a minha preocupação com todas as igrejas.
29 Atdí alɛ náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ivívínga nà Kàgàwà bhà otu t’ʉ́ngʉta ɔ̌, nɨ́ ma marɨ́’ɨ̀ ivívínga nà átɔ̀. Atdí alɛ náapɛ́ ɨ̀tsɨ̀ nzɛ́rɛnga ɔ̀, nɨ́ afídu arándɨ atdídɔ̌ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
29 Quem está fraco, que eu não me sinta fraco? Quem não se escandaliza, que eu não me queime por dentro?
30 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ alɛ ɨ̀dzɨ̌ ka kɨ́ dhu tɨ́, nɨ́ dhu àkǎ mɨdzɨ̌ ma pbàkà ivívínga-okú dɔ̀ rɔ̀.
30 Se devo me orgulhar, que seja nas coisas que mostram a minha fraqueza.
31 Kàgàwà, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù t’Ábanà, nʉ́nɨ wà dhu ɨnzá ma rʉ̀nɔ̀ tɨ̀tɔ̀. Nɨ́, Àbadhi àkǎ ilèta nà dhòdhódhónga nà.
31 O Deus e Pai do Senhor Jesus, que é bendito para sempre, sabe que não estou mentindo.
32 Dàmàsikì tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀ ma mɨ’ɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ádrʉ̀ngbǎ kamà Àrɛtà bhà lɨ̀walɨ̀ nʉ́ʉlɨ sàndǐrì ndɨ kɨgɔ̀ ɔ̀ ka kótsù ɔ̀yá tsǎtsʉ̀-lí ndɨ́nɨ̌ ɨma nalʉ́ tɨ́.
32 Em Damasco, o governador nomeado pelo rei Aretas mandou que se vigiasse a cidade para me prender.
33 Pbɛ́tʉ̀, ka kipfo ma pɔ́lɔ́ ɔ̌, kadʉ̀ mifo imbi rɔ̌ ka kòsò sɛ̌ngɛ̌-yà-ba ɔ̌ irinǎ, mawǔ ndɨ kɨgɔ̀-ngbɔ̀ ka kákpɔ̀rɔ̀ nɨ̌ kàlɨ̀-kutì rɔ̌, madʉ̀ otu àbà mawǐ kà-rɔ̌ rɔ̀.
33 Mas de uma janela na muralha fui baixado numa cesta e escapei das mãos dele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.