1 Coríntios 5

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Dhu arɨ́ ndɨ̀rɨ kɔ́rɔ́ ngari ɔ̀nǎ kambɛ àtɨ̀nà dɔ̌, nzínzìkʉ ɔ̌ atdídhená alɛ rarɨ́ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ ɔ̀nzɨ. Ndɨ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀-tɨdɔ̀ nɨ́ yà ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ ndɔ̀nzɨ kǎkà ɨnzá Kàgàwà ná’ù alɛ nzínzì ɔ̌ màtɨ́: ka karátɨna nzínzìkʉ ɔ̌ atdí alɛ ródyì olù-ɨ́yànà ràdɨ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ tɨ́!
1 Ouve-se dizer constantemente que se comete, em vosso meio, a luxúria, e uma luxúria tão grave que não se costuma encontrar nem mesmo entre os pagãos: há entre vós quem vive com a mulher de seu pai!...
2 Nɨ́ àzèmbè ɨzʉ àmbɛ̀nà nyʉ̌kǎ, nyǎdʉ̀ ndɨ dhu nɔ̀nzɨ̀ alɛ ìpfo, nyǒdì nzínzìkʉ ɔ̌ rɔ̀ rɔ̀, nyɨ̌ nyarádʉ̀ òko nyǎmbɛ nyɔ̌yɔ̀ dɔ̌ ɔ̀yɔ̀ tɨ́!
2 E continuais cheios de orgulho, em vez de manifestardes tristeza, para que seja tirado dentre vós o que cometeu tal ação!
3 Ɨma, ma mɨ́’ɨ̀ ɨtsɛ rʉ̀kʉ́ rɔ̀ alɛ-ngbɔ̀ ɔ̀nǎ rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ ma mɨ́’ɨ̀ ìnè atdíkpá nyɨ̌ mànà alɛ-afí ɔ̀nǎ rɔ̀. Nɨ́, ma mɔ̀tdɨ̀ wà ndɨ dhu nɔ́nzɨ̀ alɛ-ànyǎ, àdhàdhɨ̀ ìnè àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ atdíkpá nyɨ̌ mànà dhu bhěyi.
3 Pois eu, em verdade, ainda que distante corporalmente, mas presente em espírito, já julguei, como se estivesse presente, aquele que assim se comportou.
4 Ma mɔ̀tdɨ̀ ndɨ alɛ-ànyǎ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù-ɔvɔ̀ rɔ̌. Ndɨrɔ̀, nyǔndǔ nyɨ̌ nyɨ́ rɔ̀, ma mɨ’ɨya ìnè átɔ̀ atdíkpá nyɨ̌ mànà alɛ-afí ɔ̀nǎ rɔ̀, ndɨrɔ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nɨ́ɨ’ɨya ìnè nzínzìkʉ ɔ̌.
4 Em nome do Senhor Jesus -, reunidos vós e o meu espírito, com o poder de nosso Senhor Jesus -,
5 Nyɨ̌ nyàkǎ nyǐpfo wɔ̀ ndɨ alɛ, nyǎbhʉ pfɔ̀mvɔ Sìtanɨ̀ tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ kà-nyʉtsì rɨ́’ɨ̀ nzɛ́rɛnga nabhʉ̀ tɨ́ rìku yà kà rǎbàna àpbɛ̀-otù ɔ̌. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ kà rǎdʉ̀ ɔ̀gʉ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù rǐngo ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̌.
5 seja esse homem entregue a Satanás, para mortificação do seu corpo, a fim de que a sua alma seja salva no dia do Senhor Jesus.
6 Nyɨ̌ nyɨ́ nyɔ̌yɔ̀ nzɛ́rɛnga-okú dɔ̀ rɔ̀ dhu nɨ́ nzɨ̌ ídzì dhu! Nyɨ̌ nyʉ́nɨ tɨ́ obhó dhu, ákɛ̌ afí-ngba rarɨ́ ábhɔ̌ idyi nyʉ́ nábhʉ̌ ràmɔ̌?
6 Não é nada belo o motivo da vossa jactância! Não sabeis que um pouco de fermento leveda a massa toda?
7 Nɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyǐpfo wɔ̀rɨ́ nzɛ́rɛnga tɔ́ afi-ayɨ́ nyʉkʉtsì rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyɨlá tɨ́ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, nyɨ̌ nyádʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ idyi-ɔwʉ́tá, yà ɨnzá ka kàngbǒ afi ɔ̀nà bhěyi, yà kòmbí nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ bhěyi. Obhó tɨ́, Kàgàwà ú’o wà nyɨ̌ nyɨ̌lǎ nyɨ̀kpɔ́na ɔ̌. Kǎbhʉ̀ wà Krɨ́stɔ̀ pɛrɛ̀ tɨ́ àlɛ̌-okú dɔ̀ rɔ̀ àdhàdhɨ̀ Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ tɔ̀ Pbàyàhúdí arózèna ’à’à tàmǎ-ngba bhěyi.
7 Purificai-vos do velho fermento, para que sejais massa nova, porque sois pães ázimos, porquanto Cristo, nossa Páscoa, foi imolado.
8 Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, àlɛ̌ kàkǎ àlɛ̌ rɔ̀nzɨ̀ àlɛ̌ tɔ́ Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ afi-ayɨ́ rɨ̌’ɨ̀ ɔ̀nà mʉ̀gatì nɨ̌. Kà-tɨ̀ nɨ́, nzɛ́rɛnga mà nzɛ́rɛ dhu mànà tɔ́ afi-ayɨ́ nɨ̌. Pbɛ́tʉ̀, àlɛ̌ kàkǎ àlɛ̌ rɔ̀nzɨ̀ ka ɨ̀mbǎ ɔ̀nà afi nà mʉ̀gatì nɨ̌. Kà-tɨ̀ nɨ́, àlɛ̌ kàkǎ àlɛ̌ ròkò ɨ̀lǎ àlɛ̌ kɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ rɔ́rɔ̀, ndɨrɔ̀ obhóná dhu ɔ̀nzɨ àlɛ̌ kɨ́ rɔ́rɔ̀.
8 Celebremos, pois, a festa, não com o fermento velho nem com o fermento da malícia e da corrupção, mas com os pães não fermentados de pureza e de verdade.
9 Yà olù ma mándǐ fʉ̌kʉ̀ bhàrʉwà ɔ̌, ma mándǐ dhu matɨ, nyɨ̌ ràkǎ nzá nyǒwù òko rɔ̌ atdíkpá mʉ̀nyɔ̀nɨ̀tálɛ mànà.
9 Na minha carta vos escrevi que não tivésseis familiaridade com os impudicos.
10 Ndɨ bhàrʉwà ɔ̀ ma mɔ́tɛ̀ nzá yà adzɨ ɔ̌ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀tálɛ dɔ̌, ɔdhɨ́ya-fɔ́ rɨ́’ɨ̀ dhu dɔ̌ arɨ́ afíya ʉ̀lɨ̌ alɛ dɔ̌, ìndrǔ-fɔ́ dhu ʉ̀dhǎ arɨ́ ɔbɨ nɨ̌ alɛ dɔ̌, ndɨrɔ̀ sànamʉ̀ ʉ̀lɛ̌ arɨ́ alɛ dɔ̌. Obhó tɨ́, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyɨndà tɨ́ nyɨ̌ abádhí rɔ̌ rɔ̀, dhu àkǎnà nyǔvò yà adzɨ ɔ̌ rɔ̀!
10 Porém, não me referia de um modo absoluto a todos os impudicos deste mundo, os avarentos, os ladrões ou os idólatras, pois neste caso deveríeis sair deste mundo.
11 Pbɛ́tʉ̀ ma mándǐ dhu fʉ̌kʉ̀ okúya dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ kǎkà pbàkrɨ́stɔ̀ tɨ́ arɨ́ ’àtɨ alɛ. Ndɨ alɛ apɛ́ àtɨna ndɨ̀ ràrɨ̌ mʉ̀krɨ́stɔ̀, pbɛ́tʉ̀ ndàdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ ɔdhɨ́na-fɔ́ rɨ́’ɨ̀ dhu dɔ̌ arɨ́ afína ɨ̀lɨ̌ alɛ tɨ́, kapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ sànamʉ̀ ʉ̀lɛ̌ arɨ́ alɛ tɨ́, ndàdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ dhu ʉ̀nɔ arɨ́ ìndrǔ nɨ̌ alɛ tɨ́, kapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨwa òri arɨ́ alɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ ɔbɨ nɨ̌ arɨ́ dhu ʉ̀dhǎ ìndrǔ-fɔ́ rɔ̀ alɛ tɨ́, nɨ́ wɔ̀ dhu bhěyi alɛ-tɨdɔ̀ nà nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyɔ̌nyʉ̀ ɔ̀nyʉ̀ mà atdíkpá!
11 Mas eu simplesmente quis dizer-vos que não tenhais comunicação com aquele que, chamando-se irmão, é impuro, avarento, idólatra, difamador, beberrão, ladrão. Com tais indivíduos nem sequer deveis comer.
12 Ɨnzá Yěsù ná’ù alɛ-ànyǎ t’ʉ́nɔta tɨ́ ɔ̀tɛ̌du? Tɨ́ obhó pbàkrɨ́stɔ̀ nyʉ́ ɨ nyɨ̌ nyádʉ̀ ànyǎya nʉ́nɔ̀?
12 Pois que tenho eu de julgar os que estão fora? Não são os de dentro que deveis julgar?
13 Ɨnzá Yěsù ná’ù alɛ-ànyǎ nʉ́nɔ̀ rǎdʉ̀ nɨ́ Kàgàwà. Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna: «Nyɨ̌ nyàkǎ nyǐpfo nzɛ́rɛ alɛ nyǒdì nzínzìkʉ ɔ̌ rɔ̀.»
13 Os de fora é Deus que os julgará... Tirai o perverso do vosso meio.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.