1 Coríntios 13
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs VC
1 Ma mɨ́ mbǎ àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ìndrǔ arɔ́tɛna kɔ́rɔ́ alávà-tɨdɔ̀ t’ɔ́tɛta tɔ́ pɛrɛ̀ nà ma marɨ́’ɨ̀ dhu tɨ́, ngǎtsi nɨ̌ màlàyíká t’ávàna t’ɔ́tɛta tɔ́ pɛrɛ̀ nà ma marɨ́’ɨ̀ dhu tɨ́, pbɛ́tʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ madʉ̀ ɔdhɨ́du nózè, nɨ́ ɔ̀tɛ̌du rɨ̌’ɨ̀ kɔkɔ́rɔ̀ dhu tɨ́ àdhàdhɨ̀ ɔ̀ngɔ̀ rɔ́ngɔ̀ ndʉ̀rɨ̌ alɛ-bɨ̀ kɔkɔ́rɔ̀ idzi-tù mà, ngɛ̀lɛ̀ngɛlɛ̀-tù mànà bhěyi.
1 Ainda que eu falasse as línguas dos homens e dos anjos, se não tiver caridade, sou como o bronze que soa, ou como o címbalo que retine.
2 Ma mɨ́’ɨ̀ ìnè mɨ’ɨ̀ nabì bhěyi ma mɨ́ dhu ɔ̀vɔ ìndrǔ tɔ̀ nɨ̌ pɛrɛ̀ nà. Ma mɨ́’ɨ̀ ìnè mʉnɨ kɔ́rɔ́ dhu-tsí mà. Ma mɨ́’ɨ̀ ìnè mʉnɨ Kàgàwà udhé kɔ́rɔ́ dhu-tsí yà órù ɔ̀ ongónà òko. Ndɨrɔ̀ ma mɨ́’ɨ̀ ìnè mɨ’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ a’uta, yà pbìrì àbhʉ rádʉ̀ rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀ fɨ̀ndá ngari ɔ̌ rɔ̀, ràrà ndɔ̀dɨ̀ vurò ngari ɔ̌ nà màtɨ́. Pbɛ́tʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ ma mapɛ́ ɔdhɨ́du nózè, nɨ́ ɨma nɨ́ kɔkɔ́rɔ̀ dhu nyʉ́.
2 Mesmo que eu tivesse o dom da profecia, e conhecesse todos os mistérios e toda a ciência; mesmo que tivesse toda a fé, a ponto de transportar montanhas, se não tiver caridade, não sou nada.
3 Ma mɨ́ mbǎ àdʉ̀ kɔ́rɔ́ pbàkà ongyéngá nʉ́ndɔ̀ nǎkʉ̀tálɛ tɔ̀, madʉ̀ ngbɔ̌du nádzi ndɨ́nɨ̌ ogbeya tɨ́ kàzʉ ɔ̀, pbɛ́tʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ madʉ̀ ɔdhɨ́du nózè, nɨ́ ma mábàna mʉ̀gàsʉ̀ tɨ́ dhu rɨ̌’ɨ̀ mbǎ.
3 Ainda que distribuísse todos os meus bens em sustento dos pobres, e ainda que entregasse o meu corpo para ser queimado, se não tiver caridade, de nada valeria!
4 Àzè arɨ́ afína òtù, ndɨrɔ̀ àzè arɨ́ ìndrǔ dzʉ̀nà ɔ̀nzɨ. Àzè arɨ́ nzɨ̌ adha ɔ̀nzɨ, àzè arɨ́ nzɨ̌ ndɔ̀yɔ̀, ndɨrɔ̀ àzè arɨ́ nzɨ̌ ndɨ̀dzɨ̌.
4 A caridade é paciente, a caridade é bondosa. Não tem inveja. A caridade não é orgulhosa. Não é arrogante.
5 Àzè arɨ́ nzɨ̌ alɛ-nyɨ̀ rɨ̌wʉ nɨ̌ dhu ɔ̀nzɨ, ndɨrɔ̀ kǎrɨ́ nzɨ̌ gàsàna ɔ̀nzɨ rɨ́ atdírɔ̀ dhu ɔ̀nɛ. Àzè arɨ́ nzɨ̌ àkǒ akyɛ, ndɨrɔ̀ kǎrɨ́ nzɨ̌ ìndrǔ ɔ̀nzɨ̀ rɔ̀ná nzɛ́rɛ dhu ɔ̀dɔ afína ɔ̀.
5 Nem escandalosa. Não busca os seus próprios interesses, não se irrita, não guarda rancor.
6 Àzè ɨdhɛ̀ arɨ́ nzɨ̌ ndɨ̀kǎ nzɛ́rɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ kǎ-dhɛ̀ náarɨ́ ndɨ̀kǎ obhónga-okú dɔ̀ rɔ̀.
6 Não se alegra com a injustiça, mas se rejubila com a verdade.
7 Àzè arɨ́ kɔ́rɔ́ dhu ʉ̀ba, ndɨrɔ̀ kǎrɨ́ a’uta ɔ̀dɔ kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌. Àzè arɨ́ ɔ̀dɔna ka kɨ́ kabà kɔ́rɔ́ dhu à’u, ndàdʉ̀ kɔ́rɔ́ dhu-dzi òndù.
7 Tudo desculpa, tudo crê, tudo espera, tudo suporta.
8 Àzè arɨ́ nzɨ̌ ìku akɛkpá màtɨ́. Pbɛ́tʉ̀, ìndrǔ tɔ̀ ka kɨ́ dhu ɔ̀vɔ nabì bhěyi dhu rǎdʉ̀ ʉ̀da ʉ̀da. Dhèdhèrɔ̀ alávà-tɨdɔ̀ ɔ̌ ka kɔ́tɛ dhu tɔ́ pɛrɛ̀ rǎdʉ̀ ìku ìkǔ, ndɨrɔ̀ ɨnga t’ʉ́nɨta rǎdʉ̀ ìku ìkǔ.
8 A caridade jamais acabará. As profecias desaparecerão, o dom das línguas cessará, o dom da ciência findará.
9 Obhó tɨ́, àlɛ̌ karɨ́ dhu ʉ̀nɨ̌ gòna kɛ̀lɛ̌ tɨ́, ndɨrɔ̀ àlɛ̌ karɨ́ dhu ɔ̀vɔ ìndrǔ tɔ̀ nabì bhěyi gòna kɛ̀lɛ̌ tɨ́.
9 A nossa ciência é parcial, a nossa profecia é imperfeita.
10 Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà rɨ̌ kɔ́rɔ́ dhu ɔ̀bhɔlɔ rɨ̀’ɨ̀ mběyi nyʉ́ rɔ̀, yà gòya kɛ̀lɛ̌ tɨ́ arɨ́’ɨ̀ dhu-tsí níikùya ìkǔ.
10 Quando chegar o que é perfeito, o imperfeito desaparecerá.
11 Ngbángba tɨ́ ma mɨ’ɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ma mongónà ɔ̀tɛ ngbángba bhěyi, ma mongónà ɨnga ɨ̀rɛ̀ ngbángba bhěyi, ndɨrɔ̀ ma mongónà dhu-ɔ̌nga òvò ngbángba bhěyi. Pbɛ́tʉ̀ ma mitdègu òngo ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́, nɨ́ ma mʉbhà wà ngbángba tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌ ma mɨ́ dhu ɔ̀nzɨ dhu.
11 Quando eu era criança, falava como criança, pensava como criança, raciocinava como criança. Desde que me tornei homem, eliminei as coisas de criança.
12 Obhó tɨ́, yà kòmbí rɨ́’ɨ̀ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, àlɛ̌ tɔ̀ kà rɨ̌’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi tɨ́. Àlɛ̌ kɨ́ nzɨ̌ dhu àlǎ mběyi, pbɛ́tʉ̀ àlɛ̌ kɨ́ dhu àndà ɨ̀nzɨ̌ rɨ́ dhu-wɔ̀yɔ̌ nyʉ́ nɨ́tɛ̀ kìyó ɔ̌. Olù rɨ́rà kàsʉmɨ̀ ɔ̌, àlɛ̌ kalaya dhu kpangba. Kòmbí ma mʉ̀nɨ Kàgàwà gòna kɛ̀lɛ̌ tɨ́, pbɛ́tʉ̀ olù rɨ́rà kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ma mʉnɨya ka àkǎkǎ dhu bhěyi, àdhàdhɨ̀ kʉ̌nɨ ma dhu bhěyi.
12 Hoje vemos como por um espelho, confusamente; mas então veremos face a face. Hoje conheço em parte; mas então conhecerei totalmente, como eu sou conhecido.
13 Nɨ́rɔ̀ kòmbí màtɨ́, kǎkà ɨ̀bhʉ dhu rɨ̌’ɨ̀ ìnè atdíkpá tɨ́. Ɨ dhu nɨ́: a’uta, ɔ̀dɔna ka kɨ́ ndɨ́nɨ̌ ka kabá tɨ́ dhu, àzè mànà. Pbɛ́tʉ̀ ádrʉ̀ngbǎ dhu nyʉ́ ròsè kɔ̌kɔ̀ ɨ̀bhʉ dhu nzínzì ɔ̌ nɨ́ àzè.
13 Por ora subsistem a fé, a esperança e a caridade - as três. Porém, a maior delas é a caridade.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.