1 Coríntios 11
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARC
1 Nyɨ̌ nyàkǎ nyǒdyì pbàkà ɔ́fɔ̀, àdhàdhɨ̀ ɨma nyʉ́ ma mídyì Krɨ́stɔ̀ bhà ɔ́fɔ̀ dhu bhěyi.
1 Sede meus imitadores, como também eu, de Cristo.
2 Ma mɨ̀fʉ nyɨ̌ ɨ̀fʉ̌ tɨ́ nyɨ̌ nyárɨ́ mɨrɛ̀ kɔ́rɔ́ dhu ɔ̌, nyǎdʉ̀ yà fʉ̌kʉ̀ ma múdhe dhu ɔ̀dɔ̀ àdhàdhɨ̀ yà ma nyʉ́ ma múdhe ka fʉ̌kʉ̀ dhu bhěyi dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
2 E louvo-vos, irmãos, porque em tudo vos lembrais de mim e retendes os preceitos como vo-los entreguei.
3 Pbɛ́tʉ̀ ma mòzè nyʉ̌nɨ yàrɨ́ dhu: Krɨ́stɔ̀ nɨ́ ndɨ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ kpatsìbhálɛ-dɔ, kpatsìbhálɛ nɨ́ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ-dɔ, ndɨrɔ̀ Kàgàwà nɨ́ Krɨ́stɔ̀-dɔ.
3 Mas quero que saibais que Cristo é a cabeça de todo varão, e o varão, a cabeça da mulher; e Deus, a cabeça de Cristo.
4 Nɨ́rɔ̀, ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ kpatsìbhálɛ mà náapɛ́ dɔ̀na àtsì Kàgàwà rɔ̌ ndɨ̀ ndɨ́ ndɨ̀tsɔ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ nabì bhěyi ndɨ̀ ndɨ́ dhu ɔ̀vɔ ìndrǔ tɔ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nɨ́ ndɨ alɛ nɨ́ Krɨ́stɔ̀ yà dɔ̀na tɨ́ rɨ́’ɨ̀ gàyà nɔ̀nzɨ̀ alɛ.
4 Todo homem que ora ou profetiza, tendo a cabeça coberta, desonra a sua própria cabeça.
5 Pbɛ́tʉ̀ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ tsìbhálɛ mà náapɛ́ nzɨ̌ dɔ̀na àtsì Kàgàwà rɔ̌ ndɨ̀ ndɨ́ ndɨ̀tsɔ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ ìndrǔ tɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ dhu ɔ̀vɔ nabì bhěyi ɔná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nɨ́ ndɨ tsìbhálɛ nɨ́ pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ yà dɔ̀na tɨ́ rɨ́’ɨ̀ gàyà nɔ̀nzɨ̀. Wɔ̀ dhu rǎdʉ̀ ndàla àdhàdhɨ̀ kà-dɔ̀ká ka kàkpà dhu bhěyi.
5 Mas toda mulher que ora ou profetiza com a cabeça descoberta desonra a sua própria cabeça, porque é como se estivesse rapada.
6 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨnzá tsìbhálɛ àtsì dɔ̀na dhu tɨ́, nɨ́ kàkǎnà ndàbhʉ dɔ̀na-ká kazè! Pbɛ́tʉ̀, tsìbhálɛ-dɔ̀ká ka kàzè dhu, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ kà-dɔ̀ká ka kàkpà dhu rɨ̌ alɛ-nyɨ̀ àbhʉ̌ rɨ̀wʉ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, dhu àkǎ kà ràtsì dɔ̀na.
6 Portanto, se a mulher não se cobre com véu, tosquie-se também. Mas, se para a mulher é coisa indecente tosquiar-se ou rapar-se, que ponha o véu.
7 Kpatsìbhálɛ́ na nákǎ nzá ndàtsì dɔ̀na. Ka nɨ́ Kàgàwà-wɔ̀yɔ̌, ndɨrɔ̀ ka nɨ́ Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀. Ndɨrɔ̀ tsìbhálɛ nɨ́ pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀.
7 O varão, pois, não deve cobrir a cabeça, porque é a imagem e glória de Deus, mas a mulher é a glória do varão.
8 Obhó tɨ́, Kàgàwà náabhɔ̀lɔ̀ nzá kpatsìbhálɛ ràhʉ tsìbhálɛ-ɔngɔ̀-kpa ɔ̀ rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ tsìbhálɛ nɨ́ ndɨ kǎbhɔ̀lɔ̀ ràhʉ kpatsìbhálɛ-ɔngɔ̀-kpa ɔ̀ rɔ̀.
8 Porque o varão não provém da mulher, mas a mulher, do varão.
9 Ndɨrɔ̀, Kàgàwà náabhɔ̀lɔ̀ nzá kpatsìbhálɛ tsìbhálɛ-okú dɔ̀ rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ tsìbhálɛ nɨ́ ndɨ kǎbhɔ̀lɔ̀ kpatsìbhálɛ-okú dɔ̀ rɔ̀.
9 Porque também o varão não foi criado por causa da mulher, mas a mulher, por causa do varão.
10 Nɨ́, tsìbhálɛ rɨ̌’ɨ̀ pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ tɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, dhu àkǎ kà ràtsì dɔ̀na rɨ̀’ɨ̀ pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga-tsìnǎ ndɨ̀ ndarɨ́’ɨ̀ dhu ɨ̀tɛ̀ rɨ́ dhu tɨ́, màlàyíká-okú dɔ̀ rɔ̀.
10 Portanto, a mulher deve ter sobre a cabeça sinal de poderio, por causa dos anjos.
11 Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà udhé dhu-bvʉ rɔ̌, tsìbhálɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀mbǎ ndɨ̀ ràrɨ̌’ɨ̀ kpatsìbhálɛ-atdyú nà, ndɨrɔ̀ kpatsìbhálɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀mbǎ ndɨ̀ ràrɨ̌’ɨ̀ tsìbhálɛ-atdyú nà.
11 Todavia, nem o varão é sem a mulher, nem a mulher, sem o varão, no Senhor.
12 Obhó tɨ́, àdhàdhɨ̀ tsìbhálɛ Kàgàwà náabhɔ̀lɔ̀ ràhʉ kpatsìbhálɛ-ɔngɔ̀-kpa ɔ̀ rɔ̀ dhu bhěyi tɨ́, kpatsìbhálɛ aráhʉ tsìbhálɛ-nyʉtsì rɔ̀ ʉgʉta-otù ɔ̌. Ndɨrɔ̀ Kàgàwà nɨ́ ndɨ abádhí nanzɨ̀ ɔ́yɔ̌ rɔ̀ kɔ́rɔ́.
12 Porque, como a mulher provém do varão, assim também o varão provém da mulher, mas tudo vem de Deus.
13 Nyɔ̀tdɨ̀ pɛ́ yà anya nyɨ̌ nyʉ́ tɨ́rɔ̀: tsìbhálɛ rɨ̌ ndɨ̀tsɔ̀ Kàgàwà rɔ̌ ɨnzá ndɨ̀ ndàtsì dɔ̀na rɔ́rɔ̀ dhu tɨ́ ídzì dhu?
13 Julgai entre vós mesmos: é decente que a mulher ore a Deus descoberta?
14 Yà Kàgàwà abhɔ̀lɔ̀ alɛ-dɔ̀ká ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ nɨ́tɛ̀ tɨ́ nzá dhu, kpatsìbhálɛ rɨ̌ dɔ̀na-ká ìvǐ ádzàdzǐ dhu ràrɨ̌ kà-nyɨ̀ àbhʉ̌ rɨ́ rɨ̀wʉ̀ dhu?
14 Ou não vos ensina a mesma natureza que é desonra para o varão ter cabelo crescido?
15 Pbɛ́tʉ̀ tsìbhálɛ tɔ̀, dɔ̀na-ká rǒvi ádzàdzǐ dhu nɨ́ ɨfʉta. Obhó tɨ́, ádzàdzǐ aróvi àyɨ̌ Kàgàwà abhʉ̀ tsìbhálɛ tɔ̀, rɨ̀’ɨ̀ dɔ̀na àtsì kà rǎdʉ̀ nɨ̌ mbɛrʉ̀ bhěyi.
15 Mas ter a mulher cabelo crescido lhe é honroso, porque o cabelo lhe foi dado em lugar de véu.
16 Ndɨrɔ̀, ndɨ alɛ apɛ́ ndòzè ndàgò ndɨ̀ wɔ̀rɨ́ ɔtɛ dɔ̌, nákǎ ndʉ̀nɨ dhu àlɛ̌’ɨ mà, àlɛ̌ ràrɨ̌’ɨ̀ mbǎ ngǎtsi ndɨ màndʉ nà, ndɨrɔ̀ Kàgàwà bhà kànɨ́sá nyʉ́ mà ràrɨ̌’ɨ̀ mbǎ kà nà.
16 Mas, se alguém quiser ser contencioso, nós não temos tal costume, nem as igrejas de Deus.
17 Yà kòmbí ma mɔ́vɔna fʉ̌kʉ̀ ɔtɛ ɔ̌, ma mɨ́ nzɨ̌ nyɨ̌fʉ̌ ɨ̀fʉ̌ tɨ́. Obhó tɨ́, yà nyɨ̌ nyùndu nyɨ̌ nɨ̌ fʉ̀kʉ́ unduta náaríbhona fʉ̌kʉ̀ nɨ́ nzɨ̌ ídzì dhu, pbɛ́tʉ̀ kǎríbhona nɨ́ nzɛ́rɛ dhu.
17 Nisto, porém, que vou dizer-vos, não vos louvo, porquanto vos ajuntais, não para melhor, senão para pior.
18 Angyɨnǎ rɔ̀ ma mɨ́rɨ̀ wà dhu yà nyɨ̌ nyùndu nyɨ̌ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ʉ̀kʉ́nga rarɨ́ ndʉ̀ndɔ ʉ̀ndɔ tɨ́. Nɨ́ ma mà’ù wà ndɨ dhu gòna tɨ́.
18 Porque, antes de tudo, ouço que, quando vos ajuntais na igreja, há entre vós dissensões; e em parte o creio.
19 Obhó tɨ́, dhu àkǎnà wà ʉ̀kʉ́nga rʉ̀ndɔ̀ ndɨ̀, ndɨ́nɨ̌ ka kʉnɨ tɨ́ atdí afíya nyʉ́ nà arɨ́ Yěsù-owù ʉ̀ngʉ̌ alɛ.
19 E até importa que haja entre vós heresias, para que os que são sinceros se manifestem entre vós.
20 Yà nyɨ̌ nyùndu nyɨ̌ rɔ̀, nyɨ̌ nyárɔ́nyʉna nɨ́ nzɨ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù bhà ɔ̀nyʉ̀.
20 De sorte que, quando vos ajuntais num lugar, não é para comer a Ceia do Senhor.
21 Obhó tɨ́, ɔ̀nyʉ̀ ɔ̀nyʉ nyɨ̌ nyɨ́ rɔ̀, ngǎtsi alɛ arɨ́ ndàpà ndɔ̀nyʉ̀ pbɨ̀ndà ɔ̀nyʉ̀ nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ angyi. Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi, nzínzìkʉ ɔ̌ atdídhená alɛ náarádʉ̀ òko àwù nà, ngʉ̌kpà alɛ ràdʉ̀ dhu ɔ̀mvʉ̀ ’òri nɨ̌.
21 Porque, comendo, cada um toma antecipadamente a sua própria ceia; e assim um tem fome, e outro embriaga-se.
22 Nɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyátɨ́ mbǎ ɨ̀’ɨ̀ ɨdza nà, yà nyɨ̌ nyádʉ̀ dhu ɔ̀nyʉ̀, nyǎdʉ̀ dhu ɔ̀mvʉ̀ ɔ̀yá rɔ̀? Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyɔ̀zʉ̀ tɨ́ Kàgàwà bhà Kànɨsà àkyǎkyɛ̀ dhu tɨ́? Nyɨ̌ nyózè tɨ́ nyɨ̌wʉ kǎkà ɨ̀mbǎ dhu arɨ́’ɨ̀ fɔyá alɛ-nyɨ̀? Ádhu nyʉ́ ndɨ nyɨ̌ nyòzè mʉnɔ̀ fʉ̌kʉ̀? Dhu àkǎ tɨ́ mɨfʉ nyɨ̌ ɨ̀fʉ̌ tɨ́? Ma mɨ́ nzɨ̌ nyɨ̌fʉ̌ akɛkpá màtɨ́ wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀!
22 Não tendes, porventura, casas para comer e para beber? Ou desprezais a igreja de Deus e envergonhais os que nada têm? Que vos direi? Louvar-vos-ei? Nisso não vos louvo.
23 Obhó tɨ́, yàrɨ́ nɨ́ ndɨ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù udhè idù dhu, yà ma madʉ̀ àbhʉnà nyʉ̌nɨ átɔ̀. Yà ndɨ̀ ka kipfona kabhʉ ndɨ̀ òmvǔ-fɔ́ ɔ̀ná iku ɔ̌, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù idyi mʉ̀gatì ndàlʉ̌ fɔná.
23 Porque eu recebi do Senhor o que também vos ensinei: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou o pão;
24 Nɨ́, ɔ̀tsɔ̀ ndɨ̀ ndàbhʉ Kàgàwà tɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kʉ̌kɔ kà-ɔ̌nga, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà: «Yàrɨ́ nɨ́ ngbɔ̌du, yà fʉ̌kʉ̀ ma màbhʉ. Nyòngò dhu ɔ̀nzɨ̀ ndɨ dhu bhěyi, nyǎmbɛ mɨrɛ̀ dɔ̌ rɔ̀ná.»
24 e, tendo dado graças, o partiu e disse: Tomai, comei; isto é o meu corpo que é partido por vós; fazei isto em memória de mim.
25 Ndɨ dhu bhěyi tɨ́, ɔ̀nyʉ̀ ɨ̀ ɔ̀nyʉ̀ dhu-dzidɔ̌, kǐdyi dɨ̀vayì rɨ̌’ɨ̀ ɔ̀nà kɔ́pà ndàlʉ̌ fɔná, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà: «Yàrɨ́ kɔ́pà rɨ̌tɛ̀na nɨ́ yà Kàgàwà mànà ìndrǔ ùngbò ɨ̀ nɨ̌ ungbòta-ɔwʉ́tá, yà azùdu-otù ɔ̌ ndɨ̀ nàvi kpangba. Bìlǐnganà kɔ̀mvʉ̀ nyɨ̌ nyɨ́ rɔ̀, nyòngò kɔ̀nzɨ̀ wɔ̀ dhu bhěyi, ɨma nyɨ̌ nyɨrɛ̀ tɨ́ rɔ̀ná.
25 Semelhantemente também, depois de cear, tomou o cálice, dizendo: Este cálice é o Novo Testamento no meu sangue; fazei isto, todas as vezes que beberdes, em memória de mim.
26 Obhó tɨ́, yà nyɨ̌ nyɨ́ yàrɨ́ mʉ̀gatì ɔ̀nyʉ nyǎdʉ̀ yàrɨ́ dɨ̀vayì ɔ̀mvʉ̀ ɔ̀ná kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù bhà ɔvɛ-ɔ̀yɨ̌ nɨ́gǎ, ràrà àhʉ kǎraya ìngo ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀.»
26 Porque, todas as vezes que comerdes este pão e beberdes este cálice, anunciais a morte do Senhor, até que venha.
27 Nɨ́rɔ̀, ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ alɛ mà yà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù bhà mʉ̀gatì ɔ̀nyʉ rɨ́, ndɨrɔ̀ kàbhà kɔ́pà-tsʉ̀ ɔ̀mvʉ̀ rɨ́ ɨnzá ndɨ̀ ndàkǎnà ndɔ̀nyʉ̀ ka ndɨrɔ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndàkǎnà ndɔ̀mvʉ̀ ka rɔ́rɔ̀, nɨ́ ndɨ alɛ àfǎ wà dhu ɨnzá ndɨ̀ ndɨ̀fʉ kà-ngbɔ̀ mà kǎ-zù mànà dhu-otù ɔ̌.
27 Portanto, qualquer que comer este pão ou beber o cálice do Senhor, indignamente, será culpado do corpo e do sangue do Senhor.
28 Nɨ́ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ alɛ mà nákǎnà ndàndà pɛ́ nyʉnatsì nga ndɨ̀tɨ́rɔ̀ angyi, tdʉ̌ ndɨ̀ ndɔnyʉ yàrɨ́ mʉ̀gatì ndàdʉ̀ yàrɨ́ kɔ́pà-tsʉ̀ nɔ́mvʉ̀ rɔ̀.
28 Examine-se, pois, o homem a si mesmo, e assim coma deste pão, e beba deste cálice.
29 Obhó tɨ́, ndɨ alɛ apɛ́ mʉ̀gatì ɔ̀nyʉ ndàdʉ̀ kɔ́pà-tsʉ̀ ɔ̀mvʉ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndʉ̀nɨ Ádrʉ̀ngbǎlɛ-ngbɔ̀-tɨ̀ rɔ́rɔ̀, nɨ́ kɔ̀tdɨ̀ wà anya ndɨ̀tɨ́rɔ̀ dɔ̀ná wɔ̀ mʉ̀gatì ndɨ̀ ndɔ̀nyʉ̀, ndàdʉ̀ ndɨ kɔ́pà-tsʉ̀ ɔ̀mvʉ̀ dhu-otù ɔ̌.
29 Porque o que come e bebe indignamente come e bebe para sua própria condenação, não discernindo o corpo do Senhor.
30 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, ábhɔ̌ alɛ nzínzìkʉ ɔ̌ náarɨ́’ɨ̀ andɨ nà ’àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ivíví. Ndɨrɔ̀, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ nʉ́vɛ wà.
30 Por causa disso, há entre vós muitos fracos e doentes e muitos que dormem.
31 Àlɛ̌ kándǎna gukyè àlɛ̌-nyʉtsì nga àlɛ̌tɨ́rɔ̀ angyangyɨ, nɨ́ Kàgàwà ɨ́tdɨ̌yana nzɨ̌ anya àlɛ̌-dɔ̌.
31 Porque, se nós nos julgássemos a nós mesmos, não seríamos julgados.
32 Pbɛ́tʉ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà arɨ́ anya nɨ́tdɨ̀ àlɛ̌-dɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ndutó tɨ́ àlɛ̌, akyɛ ndɨ̀ ndadʉ̀ya àrà anya ɨ̀tdɨ̀ àlɛ̌-dɔ̌ atdíkpá yà adzɨ ɔ̌ alɛ mànà nɨ̌.
32 Mas, quando somos julgados, somos repreendidos pelo Senhor, para não sermos condenados com o mundo.
33 Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, àbanɨ̌nzó, yà nyɨ̌ nyùndu nyɨ̌ ɔ̀nyʉ̀ nyɨ̌ nyɔnyʉ tɨ́ atdíkpá ɔ̀ná kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, dhu àkǎ wà nyɔ̌dɔ̀ nyɨ̌ nzínzìkʉ ɔ̌.
33 Portanto, meus irmãos, quando vos ajuntais para comer, esperai uns pelos outros.
34 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ndɨ alɛ rɨ̌’ɨ̀ àwù nà dhu tɨ́, nɨ́ ndɨ alɛ àkǎnà ndɔ̀nyʉ̀ pɛ́ dhu angyi pbɨ̀ ɨdzá, akyɛ nyɨ̌ nyowuna nyǔndu Kàgàwà ràdʉ̀ anya ɨ̀tdɨ̀ dʉ̀kʉ́ nɨ̌.
34 Mas, se algum tiver fome, coma em casa, para que vos não ajunteis para condenação. Quanto às demais coisas, ordená-las-ei quando for ter convosco.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.