Marcos 4
Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs NAA
1 Ɛ Jisos ke bvuu kɛw no yɛɛyi bonyii mbew mamase le, ɛ kebombom ke bonyii le ɛ tase fó nɛn ghemm. Ɛ wvú mum nɛ wase ley shii ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ kekoŋ e ɛ̂ joo, ɛ kebombom kedvu no leeme ŋgem joo le ɛ̂ ŋkpwaante.
1 Jesus começou a ensinar outra vez à beira-mar. E uma numerosa multidão se reuniu em volta dele, de modo que entrou num barco, onde se assentou, afastando-se da praia. E todo o povo estava à beira-mar, na praia.
2 Ɛ wvú no yɛɛyi bó bô mwɛɛm nteen ɛ̂ boŋgan e. Ɛ wvú nɛ ma ŋgan mvu ɛ̂ bó lɛ,
2 Assim, ensinava-lhes muitas coisas por parábolas e, durante o seu ensino, dizia:
3 “Ben eyekɛ eyuw, wee to nu ɛ laa keegɛn etfume ŋgow.
3 — Escutem! Eis que o semeador saiu a semear.
4 Ɛ wvú ke dioo etfumyi, ɛ yimi gbwekɛn ɛ̂ je, ɛ mvunyiim to tacɛ die.
4 E, ao semear, uma parte caiu à beira do caminho, e vieram as aves e a comeram.
5 Ɛ yimi ŋgow gbwekɛn fô bvudvuu bvu ɛta le ɛ nshɛ yaa nu fó ntay kɛ. Ɛ yí mum yaŋsɛn buy njefo kɛ nshɛ to nu fó ntay kɛ.
5 Outra parte caiu em solo rochoso, onde a terra era pouca, e logo nasceu, visto não ser profunda a terra.
6 Ɛ mvum ke dioo ekɛw ebaa, mum suŋ ŋgow yidvu ɛ yí yowlɛn, njefo yí to baa cime gɛŋ kɛ.
6 Saindo, porém, o sol, a queimou; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 Ɛ yimi ŋgow gbwekɛn ɛ̂ bisafe le. Ɛ bisafe bidvu ke ku mum baŋ ŋgow yidvu ɛ yí faŋɛ yaa eyum mvuntam kɛ.
7 Outra parte caiu entre os espinhos; e os espinhos cresceram e a sufocaram, e não deu fruto.
8 Ɛ yimi ŋgow gbwekɛn ɛ ɛ̀ nu yî nshɛ yì jee le, ke buy, ku yum, duu fey no bó to tfumyɛɛ, ɛ jise di ŋgow e yumte ɛjisɛ mbaanshɛ, dimew ɛjisɛ mbaŋsoocaan, dimew ɛjisɛ gbwee.”
8 Outra, enfim, caiu em boa terra e deu fruto; a semente brotou, cresceu e produziu a trinta, a sessenta e a cem por um.
9 No Jisos ma nonɛn mum mɛse lɛ, “Wee wvù kɛŋke bitem ɛ wvú yuw.”
9 E Jesus acrescentou:
10 Ɛ Jisos ke dioo nu wase wvú ɛmbeŋ, ɛ bonyii bomew bò bô bó to nu noo boom bew bo ŋgoo le bo yuufe ncow bofɛɛ bife ɛ̂ wvú ɛkumɛ ŋgan wvudvu.
10 Quando Jesus ficou só, os que estavam junto dele com os doze começaram a lhe fazer perguntas a respeito das parábolas.
11 Ɛ wvú tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ̀ nu ɛ̂ ben bò Nyo' nu ɛ duŋcɛ wase kenyilɛ ke bvunfon bwew e. Geenɛn, fô bonyii bomew e nu ɛ fiɛɛ ficii nu kɛ ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ boŋgan e,
11 Jesus disse a eles:
12 wvu lɛ bó ke etaale naa ntay, geenɛn yaa yɛne kɛ, ke eyeke naa ntay, yaa yuuke kɛ. Ɛ fí nu nonɛn wvu lɛ fo bó ke ekumɛn mvuntelem mvubole, ɛ́ Nyo' elɛɛshɛ bibefɛ bibole.”
12 para que, vendo, vejam e não percebam; e, ouvindo, ouçam e não entendam; para que não venham a converter-se e sejam perdoados.
13 Ɛ Jisos nɛ bife ɛ̂ bonyii ba lɛ, “Fí nu lɛ ben baa kiɛɛ fiɛɛ fì ŋgan wvun jemyi le? Ɛ́ ben baa kiɛɛ wvun, ɛ́ ben ke ekiɛɛ bomew boŋgan nɛɛ le?
13 Então Jesus lhes perguntou:
14 Ŋgow yì wee wvudvu tfumyɛɛ nu diɛw Nyo'.
14 O semeador semeia a palavra.
15 Ŋgow yì gbweɛ ɛ̂ je nu bonyii bò yuuke diɛw Nyo', ɛ Satan mum to lo kaŋ mwaaŋ bvuse diɛw yidvu fô mvuntelem mvubole.
15 Estes são os da beira do caminho, onde a palavra é semeada: quando a ouvem, logo Satanás vem e tira a palavra semeada neles.
16 Ɛ ŋgow yì gbweɛ fô bvudvuu bvu ɛta le nu bonyii bò yuuke diɛw Nyo', fiisɛn lo kaŋ mwaaŋ bô njoŋ,
16 E estes são os semeados em solo rochoso, os quais, ouvindo a palavra, logo a recebem com alegria.
17 geenen, ɛ yí baa cime gɛŋ fô mvuntelem mvubole kɛ. Ɛ yí moocɛ kɛ fó caan, ɛ́ ŋgɛw ke dioo ɛ to, kɛnɛɛ bonyii bon ɛ ɛ̀ nu bikaa ɛ̂ bó ɛjim nje diɛw yidvu, ɛ bó mum tfuw lo bikaa kaŋ mwaaŋ.
17 Mas eles não têm raiz em si mesmos, sendo de pouca duração. Quando chega a angústia ou a perseguição por causa da palavra, logo se escandalizam.
18 Ɛ ŋgow yì to gbweɛ ɛ̂ bisafe le nu bonyii bò yuuke diɛw Nyo',
18 Os outros, os semeados entre os espinhos, são os que ouvem a palavra,
19 ɛ ken'yaŋyaŋ ke ɛkumɛ mwɛɛm mvu yî woŋ wvun e, bô shiee bvukukɛ noo shiee mwɛɛm mvumew mum tase baŋ diɛw yidvu ɛ yí laayɛ ɛcici.
19 mas as preocupações deste mundo, a fascinação da riqueza e outras ambições aparecem e sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
20 Ŋgow yì gbweɛ yî nshɛ yì jee le ɛ mum ɛ no nu bonyii bò yuuke diɛw Nyo', fiisɛn, no gee no yí gomte gɛne lo fwe fwe, kɛ diɛwɛ ŋgow e fò yí ɛ yum ɛjisɛ mbaanshɛ, yimi ɛjisɛ mbaŋsoocaan, yimi ɛjisɛ gbwee.”
20 Os que foram semeados em boa terra são aqueles que ouvem a palavra e a recebem, frutificando a trinta, a sessenta e a cem por um.
21 Ɛ Jisos nɛ bife lɛ, “Wee ké leyte bô ken'yeese yew kfukɛ bô ŋkaa, kɛnɛɛ lese ɛgaaku le? Kɛ wee ké leyte dvú tome ɛ ɛ̀ nu yî fiɛɛ fì bó tomyi ken'yeese yî dvú le le?
21 Jesus também lhes disse:
22 Ben ekeè lɛ fiɛɛ ficii fì nu ɛ̂ nnyilɛ le nu ɛ bó to nyile lɛ bó ke ege ɛ́ fí eyenɛ, ɛ́ fì nu ɛjim ɛjim ficii ɛ́ bó ege ɛ́ fí ebuy ɛmwa.
22 Porque não há nada oculto, senão para ser manifesto; e nada escondido, senão para ser revelado.
23 Wee wvù kɛŋke bitem, ɛ wvú yuw.”
23 Se alguém tem ouvidos para ouvir, ouça.
24 Ɛ Jisos bvuu gay lɛ, “Ben dioo yeke diɛw Nyo' no yeke ntay, ekeè lɛ je yì wee yeke jó nu no Nyo' nu ke efew sɛ nya ɛ̂ mwɛtɛn, ɛ wvú nu ke enya naa fesɛn lo.
24 Então lhes disse:
25 Wee wvù kɛŋke fiɛɛ nu ɛ bó nu ke ebise. Ɛ wee wvù yaa kɛŋke kɛ fiɛɛ nu ɛ naa fi caan fì wvú kɛŋke nu ɛ bó nu ke efi lo ɛ̂ wvú.”
25 Pois ao que tem, mais será dado; e, ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
26 Ɛ Jisos bvuu jeme lɛ, “Bvunfon bvu Nyo' le nu diɛwɛ ŋgow fò wee ɛ tfume wɛne.
26 Jesus disse ainda:
27 Ɛ́ ké dioo nu ɛntaŋ ɛ wvú no leete, ɛ́ ɛkfuŋ ké yuu ɛ wvú nɛ we. Ɛ́ ŋgow yidvu ké buy no kuu, ɛ wvú yaa cim kee laa yí gee nɛɛ sɛ kuu lɛ,
27 Ele dorme e acorda, de noite e de dia, e a semente germina e cresce, sem que ele saiba como.
28 ɛ ɛ̀ gee kɛ nshɛ ɛ yí sɛ kuu. Ɛ́ yí ké nɛ yaw low, nɛ fó nya bikem, ké nɛ fó tum ɛjisɛ.
28 A terra por si mesma frutifica: primeiro aparece a planta, depois, a espiga, e, por fim, o grão cheio na espiga.
29 Ɛ́ yó ké dioo ɛ be, ɛ́ wvú mum jo finyo ley wɛne, njefo kefew ke ŋgbwele le nu ɛ kocɛn wase.”
29 E, quando o fruto já está maduro, logo manda cortar com a foice, porque chegou a colheita.
30 Ɛ Jisos bvuu nɛ gay lɛ, “Ɛ̀ nulo ɛ́ beene efewsɛn bvunfon bvu Nyo' le bô la? Ɛ̀ nulo ɛ́ beene efewsɛn bô ŋgan wvù la?
30 Disse mais:
31 Bvú nu kɛ diɛwɛ kfuu ŋgow fintam fimew, fì ŋoynene ɛjisɛ fele mvuŋgokɛ mvunciim fokuse fɛn. Ɛ́ wee ké tfume wɛne,
31 Ele é como um grão de mostarda, que, quando semeado, é a menor de todas as sementes sobre a terra;
32 ɛ yí ku, yiŋ fey bite bicii bì bó tfumyi wɛne, ɛ tíɛw ye faŋkɛn no nyaa kendvuŋ, ɛ mvunyiim mvù bile we nulo eyoote yéw yî dvú le ɛ̂ kendvuŋ kedvu le.”
32 mas, uma vez semeada, cresce e se torna maior do que todas as hortaliças; cria ramos tão grandes, que as aves do céu podem se aninhar à sua sombra.
33 Ɛ̀ nɛɛ no Jisos to fewci diɛw Nyo' ɛ̂ bonyii ɛ̂ boŋgan e diɛwɛ ban e, ɛ̂ je yì ɛ̀ nulo ɛ́ bó eyuw e.
33 E com muitas parábolas semelhantes Jesus lhes expunha a palavra, conforme podiam compreendê-la.
34 Kɛ wvú to ké jeme fiɛɛ ɛ̂ bó sɛ ɛ̀ nu ɛ̂ ŋgan e kɛ. Geenɛn, ɛ́ wvú ké dioo nu wase bô boom bew bo ŋgoo le ɛbonɛbon, mum mɛse yuuse boŋgan bodvu bocii ɛ̂ bó.
34 E sem parábolas não lhes falava; tudo, porém, explicava em particular aos seus próprios discípulos.
35 Ɛ Jisos yɛɛyi bonyii ɛbvubwɛ, ɛ ɛ̀ ke dioo nu fokiɛguu, ɛ wvú gay ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Beene elente mamase egɛn kewvu keki.”
35 Naquele dia, sendo já tarde, Jesus disse aos discípulos:
36 Ɛ bó mum cinɛ kebombom ke bonyii le kè to nu fó le, ley ɛ̂ kekoŋ kè Jisos to nu wase jó kiɛ le, ɛ bô bó no leenci, ɛ bikoŋ bimew bii bó le.
36 E eles, despedindo a multidão, o levaram assim como estava, no barco; e outros barcos o seguiam.
37 No bó to leenci, ɛ nffum wvu baay nɛ sɛsɛ kɛw no bvuyte joo ɛ yí leyte ɛ̂ kekoŋ e gomte keeyiŋsɛn.
37 Ora, levantou-se grande temporal de vento, e as ondas se arremessavam contra o barco, de modo que o mesmo já estava se enchendo de água.
38 Jisos to nu ɛ̂ kekoŋ e ɛjim leete, ɛ wvú ɛ jike ɛkolɛ yî mbwaan e. Ɛ bó gɛn no kamsee wvú gayte lɛ, “Wee n'yɛɛyi, kpwe gomte keejo beene nɛn ɛ wo yaa ghayte kɛ le?”
38 E Jesus estava na popa, dormindo sobre o travesseiro. Os discípulos o acordaram e lhe disseram: — Mestre, o senhor não se importa que pereçamos?
39 Ɛ Jisos kamse, wam nffum wvudvu, gay ɛ̂ joo lɛ, “Ɛ̀ nù nyɛkeey.” Ɛ nffum wvudvu mum lu, ɛ mondvuum cife nɛn ndvumm.
39 E ele, despertando, repreendeu o vento e disse ao mar: O vento se aquietou, e tudo ficou bem calmo.
40 Ɛ wvú mum bife ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Ben fane la? Ben baa lese wase fitele yî yɛm e le?”
40 Então Jesus lhes perguntou:
41 Ɛ ye bɛm bó, ɛ bó no ghayte ɛbonɛbon lɛ, “Wvun wee nu wvù nɛɛ, wvù naa nffum bô joo yuuke wvú le?”
41 E eles, possuídos de grande temor, diziam uns aos outros: — Quem é este que até o vento e o mar lhe obedecem?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.