Romanos 7

Newar (NEW) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 यःपिं दाजुकिजापिं, जिं व्‍यवस्‍था सःपिं मनूत नाप नवानाच्‍वनागु खः धकाः छिमिसं थुइकि। छिमिसं मस्‍यू ला? म्‍वाना च्‍वंतले जक मनूत व्‍यवस्‍थां धाःथें च्‍वनेमाः।
1 Porventura, ignorais, irmãos (pois falo aos que conhecem a lei), que a lei tem domínio sobre o homem toda a sua vida?
2 बियाछ्वये धुंकूम्‍ह मिसाया भाःत मसीतले व मिसां भाःतयात त्‍वःते मज्‍यू धकाः व्‍यवस्‍थां धाःगु खँ मानय् याये हे माः। अय्‌नं भाःत सित धाःसा व्‍यवस्‍थां भाःतयात त्‍वःते मज्‍यू धकाः धाःगु आज्ञा मानय् याये म्‍वाः।
2 Ora, a mulher casada está ligada pela lei ao marido, enquanto ele vive; mas, se o mesmo morrer, desobrigada ficará da lei conjugal.
3 भाःत म्‍वानाच्‍वंबलय् हे मेम्‍ह मनूनापं ब्‍याहा याःसा वयात स्‍यंम्‍ह मिसा धकाः धाइ। भाःत सीधुंकाः व व्‍यवस्‍थापाखें मुक्त जुइ। मेम्‍हलिसे ब्‍याहा याःसां स्‍यंम्‍ह मिसा धकाः धाइ मखु।
3 De sorte que será considerada adúltera se, vivendo ainda o marido, unir-se com outro homem; porém, se morrer o marido, estará livre da lei e não será adúltera se contrair novas núpcias.
4 अथे हे छिपिं नं ख्रीष्‍टनापं सी धुंकूगुलिं आः व्‍यवस्‍थायागु अधीनय् च्‍वनेमाःगु मन्‍त। उकिं दाजुकिजापिं, झीसं परमेश्‍वरया निंतिं यक्‍व फल सय्‌केत सिनाः म्‍वाना झायादीम्‍ह ख्रीष्‍टनाप मिलय् जुयाच्‍वनेमाः।
4 Assim, meus irmãos, também vós morrestes relativamente à lei, por meio do corpo de Cristo, para pertencerdes a outro, a saber, aquele que ressuscitou dentre os mortos, a fim de que frutifiquemos para Deus.
5 न्‍हापा झीपिं मनू स्‍वभाबया पापं जाःगु इच्‍छा कथं म्‍वाना च्‍वनापिं खः। उबलय् व्‍यवस्‍थां झीगु इच्‍छायात क्‍वत्‍यला तःगुलिं झीत पाप याकेबिल। थ्‍व फुक्‍क ज्‍या मृत्‍युयागु लँपु जक खः।
5 Porque, quando vivíamos segundo a carne, as paixões pecaminosas postas em realce pela lei operavam em nossos membros, a fim de frutificarem para a morte.
6 आः झीपिं व्‍यवस्‍थायागु अधीनय् च्‍वनेमाःगु मन्‍त। झीत चिनातःगु व्‍यवस्‍थाया निंतिं झीपिं सी धुन। अय्‌जूगुलिं न्‍हापा थें व्‍यवस्‍थाया अधीनय् च्‍वनेमाःगु मन्‍त, बरु आवंलि ख्रीष्‍टयागु आत्‍मां धाःथें झीसं परमेश्‍वरयागु सेवा यायेमाः।
6 Agora, porém, libertados da lei, estamos mortos para aquilo a que estávamos sujeitos, de modo que servimos em novidade de espírito e não na caducidade da letra.
7 अय्‌सा झीसं आः छु धायेगु? छु व्‍यवस्‍था पाप खः ला? थ्‍व ला जुइ हे फइ मखु। अय्‌नं व्‍यवस्‍था मदुगु जूसा जिं पाप म्‍हसीके फइ मखुगु। व्‍यवस्‍थायागु सफुलिइ “छं लोभ याये मते” धकाः च्‍वयामतःगु जूसा जिं लोभ छु खः धयागु हे सी मखुगु।
7 Que diremos, pois? É a lei pecado? De modo nenhum! Mas eu não teria conhecido o pecado, senão por intermédio da lei; pois não teria eu conhecido a cobiça, se a lei não dissera: Não cobiçarás.
8 थ्‍व हे आज्ञायागु ग्‍वाहालि कयाः पापं जितः लोभ याये सय्‌का बिल। व्‍यवस्‍था मदुगु जूसा पाप नं दइ मखुगु।
8 Mas o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, despertou em mim toda sorte de concupiscência; porque, sem lei, está morto o pecado.
9 जि छकः ला व्‍यवस्‍था मसीकं म्‍वानाच्‍वने धुंकूम्‍ह मनू खः। गुबलय् आज्ञा सिल अबलय् पाप म्‍वात।
9 Outrora, sem a lei, eu vivia; mas, sobrevindo o preceito, reviveu o pecado, e eu morri.
10 अले जि सित। जीवन बी धकाः धाःगु आज्ञा ला जितः स्‍याना छ्वइम्‍ह जुल।
10 E o mandamento que me fora para vida, verifiquei que este mesmo se me tornou para morte.
11 पापं आज्ञायागु ग्‍वाहालि कयाः जितः झंगः लात। थुकथं जितः स्‍यानाबिल।
11 Porque o pecado, prevalecendo-se do mandamento, pelo mesmo mandamento, me enganou e me matou.
12 अय्‌जूगुलिं व्‍यवस्‍था पवित्रगु खः। अले आज्ञा नं पवित्र, धर्मी व भिंगु खः।
12 Por conseguinte, a lei é santa; e o mandamento, santo, e justo, e bom.
13 अय्‌सा थज्‍याःगु भिंगुलिं हे जितः स्‍यानाबिल ला? थथे ला गुब्‍सं नं मजुइमा। पापं यानाः दुनें दुनें मभिं जुयाः जितः स्‍याःगुलिं जिं पापयात म्‍हसीके फत। अले हानं आज्ञां यानाः नं पाप झन ग्‍यानापुसे च्‍वन।
13 Acaso o bom se me tornou em morte? De modo nenhum! Pelo contrário, o pecado, para revelar-se como pecado, por meio de uma coisa boa, causou-me a morte, a fim de que, pelo mandamento, se mostrasse sobremaneira maligno.
14 व्‍यवस्‍था आत्‍मिक खः धकाः झीसं स्‍यू। जि धाःसा आत्‍मिक मखु अय्‌नं पापया ल्‍हातय् मियातःम्‍ह मनू जि हे खः।
14 Porque bem sabemos que a lei é espiritual; eu, todavia, sou carnal, vendido à escravidão do pecado.
15 जिं यानाच्‍वनागु ज्‍या जिं हे मथू, छाय्‌धाःसा जितः छु यः व जिं मयाना, बरु जितः मयःगु छु खः व हे जक यानाच्‍वना।
15 Porque nem mesmo compreendo o meu próprio modo de agir, pois não faço o que prefiro, e sim o que detesto.
16 थुकथं जिं जितः मयःगु ज्‍या यात धाःसा जिं व्‍यवस्‍था भिं जू धकाः मानय् याये।
16 Ora, se faço o que não quero, consinto com a lei, que é boa.
17 अय्‌जूगुलिं थज्‍याःगु ज्‍या याइम्‍ह जि मखु, बरु जिके च्‍वंम्‍ह पाप खः।
17 Neste caso, quem faz isto já não sou eu, mas o pecado que habita em mim.
18 जिगु मनय् छुं नं भिंगु खं थाय् मकाः धकाः जिं सिल। मनं भिंगु याये मास्‍ति वःसां जिं याये मफु।
18 Porque eu sei que em mim, isto é, na minha carne, não habita bem nenhum, pois o querer o bem está em mim; não, porém, o efetuá-lo.
19 थुकथं जिं याये मास्‍ति वःगु भिंगु ज्‍या याये मफु, बरु याये मास्‍ति मवःगु मभिंगु ज्‍या जक यानाच्‍वना।
19 Porque não faço o bem que prefiro, mas o mal que não quero, esse faço.
20 थथे जितः मयःगु हे जक याना जुल धाःसा थथे याइम्‍ह जि मखु, बरु जिके दुने च्‍वंम्‍ह पाप खः।
20 Mas, se eu faço o que não quero, já não sou eu quem o faz, e sim o pecado que habita em mim.
21 जिं भिंगु ज्‍या यायेत्‍यनाबलय् हे, मभिंगु ज्‍या याकिम्‍ह जिगु न्‍ह्यःने च्‍वंवइ धकाः जिं स्‍यू।
21 Então, ao querer fazer o bem, encontro a lei de que o mal reside em mim.
22 परमेश्‍वरयागु व्‍यवस्‍था दुनुगलंनिसें मानय् यानाच्‍वने दुसा जि लय्‌ताया।
22 Porque, no tocante ao homem interior, tenho prazer na lei de Deus;
23 जिगु म्‍हयागु व्‍यवस्‍था व मनयागु व्‍यवस्‍थाया दथुइ ल्‍वापु जुयाच्‍वंगु जिं चा। थुकथं पापयागु व्‍यवस्‍थां जितः त्‍याकाः चिनातल।
23 mas vejo, nos meus membros, outra lei que, guerreando contra a lei da minha mente, me faz prisioneiro da lei do pecado que está nos meus membros.
24 जि ला तसकं हे आपतय् लानाच्‍वन। थज्‍याःगु सी मालिगु ज्‍याखँ यानाच्‍वनागु जिगु म्‍हयात सुनां बचय् याइ?
24 Desventurado homem que sou! Quem me livrará do corpo desta morte?
25 झी प्रभु येशू ख्रीष्‍टयापाखें परमेश्‍वरयात सुभाय्। छाय्‌धाःसा जिगु मनं ला परमेश्‍वरयागु व्‍यवस्‍था हे मानय् याः। अय्‌नं जिगु म्‍हं धाःसा पापया दास जुयाः सेवा यानाच्‍वन।
25 Graças a Deus por Jesus Cristo, nosso Senhor. De maneira que eu, de mim mesmo, com a mente, sou escravo da lei de Deus, mas, segundo a carne, da lei do pecado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.