Números 11

Newar (NEW) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 मनूतय्‌सं थःपिन्‍त जूगु सास्‍तीया बारे परमप्रभुं तायेक कचकच याना हल। परमप्रभु इमिगु खँ न्‍यनाः तंचायादिल। अले वय्‌कलं तमं इमिथाय् मि छ्वयादिल। मिं इमिगु छाउनीया पिनेया छुं ब्‍वत भस्‍म यात।
1 O povo pôs-se a murmurar amargamente aos ouvidos do Senhor. O Senhor, ouvindo isso, irou-se: o fogo do Senhor acendeu-se entre eles e devorou a extremidade do acampamento.
2 मनूत मोशायाथाय् वयाः चिल्‍लाय् दना हालाः ग्‍वाहालि फ्‍वन। वं परमप्रभुयात प्रार्थना यात। अले मि सित।
2 O povo clamou a Moisés; Moisés orou ao Senhor e o fogo extinguiu-se.
3 अथे जुयाः व थाय्‌या नां तबेरा तल। छाय्‌धाःसा अन परमप्रभुया मि इमिगु दथुइ च्‍याःगु खः।
3 Deu-se àquele lugar o nome de Tabeera, porque o fogo do Senhor se tinha acendido no meio deles.
4 इमिगु पुचलय् दुपिं छपुचः ज्‍यालगय् मजूपिं नसिंचायावल। अले इस्राएलीतय्‌सं तकं ख्‍वख्‍वं थथे कचकच यात, “ला नये माल!
4 A população que estava no meio de Israel foi atacada por um desejo desordenado; e mesmo os israelitas recomeçaram a gemer: "Quem nos dará carne para comer?, diziam eles.
5 मिश्रय् जिमिसं न्‍याया ला धिबा पुले म्‍वाय्‌क नयागु लुमंनि। तुसि, खर्बुजा, छाः, प्‍याज, लाभा नयागु जिमि लुमं।
5 Lembramo-nos dos peixes que comíamos de graça no Egito, os pepinos, os melões, os alhos bravos, as cebolas e os alhos.
6 आः ला जिमिके बल हे मदयावने धुंकल। थन ला मन्‍न बाहेक मेगु छुं हे खने मदु।”
6 Agora nossa alma está seca. Não há mais nada, e só vemos maná diante de nossos olhos."
7 मन्‍न धयागु धन्‍यापु थें च्‍वं। स्‍वय्‌बलय् थाकुराः थें खने दु।
7 O maná assemelhava-se ao grão de coentro e parecia-se com o bdélio.
8 मनूतय्‌सं पिहां वनाः मन्‍न मुनीगु, अले ल्‍वहं घलय् क्‍यलेगु व ल्‍वहंमाय् नीगु याइ। अले उकियात लखय् तयाः ताःकुक दय्‌की अले उकिं ल्‍वहंचा मरि दय्‌की। थुकिया सवाः जैतूनया चिकनय् छुनातःगु मरि थें जुइ।
8 O povo dispersava-se para colhê-lo; moía-o com a mó ou esmagava-o num pilão, cozia-o numa panela e fazia bolos com ele, os quais tinham o sabor de um bolo amassado com óleo.
9 चान्‍हय् छाउनीइ सुति लः गाइबलय् मन्‍न नं नापं गाइगु।
9 Enquanto de noite caía o orvalho no campo, caía também com ele o maná.
10 फुक्‍क परिवारया मनूत थथःगु पालया लुखाय् च्‍वनाः ख्‍वयाच्‍वंगु मोशां ताल। परमप्रभु तसकं तंचायादिल। अले मोशां नुगः मछिंकल।
10 Ouviu Moisés o povo que chorava, agrupado por famílias, cada uma à entrada de sua tenda. A cólera do Senhor acendeu-se com violência. Moisés entristeceu-se.
11 मोशां परमप्रभुयात धाल, “छाय् छिं जिके थ्‍व संकट हयादियागु? अले छाय् छि जि खनाः लय्‌ताया मदीयागु? छिं छाय् थुपिं फुक्‍कसिगु भार जितः क्‍वबिकादियागु?
11 E disse ao Senhor: "Por que afligis vosso servo? Por que não acho eu favor a vossos olhos, vós que me impusestes a carga de todo esse povo?
12 छु थुपिं जिगु प्‍वाथय् दुगु खः ला? छु थुमित जिं थःम्‍हं बुइकागु खः ला? छिं छाय् जितः ‘अजिं मचायात बुया जूगु थें थुपिं फुक्‍कसित थुमि पुर्खायात पाफयादीगु देशय् तक बुयायंकि’ धायेगु?
12 Porventura fui eu que concebi esse povo? Ou acaso fui eu que o dei à luz, para me dizerdes: leva-o em teu seio como a ama costuma levar o bebê, para a terra que, com juramento, prometi aos seus pais?
13 थुपिं फुक्‍कसिनं जितः ‘ला नकि’ धकाः कचकच याःवयाच्‍वन। थुपिं फुक्‍कसित जिं गन कयाः ला नकेगु?
13 Onde encontrarei carne para dar a todo esse povo que vem chorar perto de mim, dizendo: dá-nos carne para comer?
14 जिं याकःचां थुपिं फुक्‍कसिगु भार क्‍वबी मफु, थ्‍व ला जितः तसकं झ्‍यातुल।
14 Eu sozinho não posso suportar todo esse povo; ele é pesado demais para mim.
15 छिं जितः थज्‍याःगु हे व्‍यवहार यानादीगु खःसा जितः दया यानाः थत्‍थें स्‍यानादिसँ, जि थःम्‍हं थःगु दुःख ला स्‍वयेमाली मखु।”
15 Em lugar de tratar-me assim, rogo-vos que antes me façais morrer, se achei agrado a vossos olhos, a fim de que eu não veja a minha infelicidade!
16 अले परमप्रभुं मोशायात धयादिल, “जिगु निंतिं छं इस्राएलीतय् धर्मगुरुत मध्‍ये मनूतय् नायःत व अधिकारीत खः धकाः थम्‍हं म्‍हस्‍यूपिं न्‍हयेम्‍हय्‌सित (७०) मुंकि। अले इमित नापलायेगु पालय् जिगु न्‍ह्यःने हयाः थःनापं तुं थँ।
16 O Senhor respondeu a Moisés: "Junta-me setenta homens entre os anciãos de Israel, que sabes serem os anciãos do povo e tenham autoridade sobre ele. Conduze-os à tenda de reunião, onde estarão contigo.
17 जिं कुहां वयाः छनापं खँ ल्‍हाये। छंके दुगु छुं छुं आत्‍मा कयाः इमिके तयाबी। अले इमिसं नं मनूतय्‌गु कु क्‍वबी, छ याकःचां जक क्‍वबी माली मखु।
17 Então descerei e ali falarei contigo. Tomarei do espírito que está em ti e o derramarei sobre eles, para que possam levar contigo a carga do povo e não estejas mais sozinho.
18 “आः छं मनूतय्‌त धा ‘कन्‍हय्‌यागु निंतिं छिपिं थः शुद्ध जुयाच्‍वँ। छिमित नयेत ला दइ। छिमिसं, “ला नये माल! मिश्रय् हे जिमित थ्‍व स्‍वयाः बांलाःगु खः!” धकाः कचकच याःगु परमप्रभुं ताल। आः परमप्रभुं छिमित ला बियादी, छिमिसं ला नयेदइ।
18 Dirás ao povo: santificai-vos para amanhã, e tereis carne para comer, pois chorasses aos ouvidos do Eterno, dizendo: Quem nos dará carne para comer? Estávamos tão bem no Egito!... O Senhor vos dará carne, e comereis.
19 छिमिसं छन्‍हु, निन्‍हु, न्‍यान्‍हु, झिन्‍हु वा निइन्‍हुयागु जक मखु,
19 E comereis não só um dia, nem dois, nem cinco, nem dez, nem vinte,
20 अले छिमिगु न्‍हासं पिहां मवतले व छिपिं वाक्‍क मजुतले लच्‍छि यंकं नइ। छाय्‌धाःसा छिमिसं थःपिनि दथुइ दुम्‍ह परमप्रभुयात त्‍वःताः वय्‌कःया न्‍ह्यःने “जिपिं मिश्र त्‍वःताः मवःसां ज्‍यूगु” धकाः ख्‍वयाजुल।’”
20 mas durante um mês inteiro, até que ela vos saia pelas narinas e vos cause nojo: porque rejeitasses o Senhor que está no meio de vós e dissestes-lhe chorando: por que saímos nós do Egito?"
21 अय्‌नं मोशां धाल, “जिनापं न्‍यासि जुइपिं थन खुगू लाख मिजंत दु। छिं धाःसा ‘इमित नयेत लच्‍छि तक ला बी’ धकाः धयादिल।
21 Moisés disse: "Este povo, no meio do qual estou, conta seiscentos mil homens de pé, e dizeis que lhes dareis carne para que comam um mês inteiro!
22 थुपिं फुक्‍क फैच्‍वलय्‌या बथां व सा द्वहंया बथांयात स्‍याना नं थुलिमछिसित नकेत गाइ ला? वा समुद्रय् च्‍वंपिं फुक्‍क न्‍या लासां इमित नकेत गाइ ला?”
22 Porventura matar-se-á tanta quantidade de ovelhas e bois até que tenham bastante? Ou juntar-se-ão todos os peixes do mar para fartá-los?"
23 परमप्रभुं मोशायात लिसः बियादिल, “छु जिगु शक्ति कम जूगु दु ला? छं आः थत्‍थें हे जिं धयागु खँ जुइ कि मजुइ धकाः स्‍वये खनी।”
23 O Senhor respondeu a Moisés: "Acaso será impotente a mão do Senhor? Verás sem demora se se fará ou não o que eu te disse."
24 अले मोशां पिहां वनाः मनूतय्‌त परमप्रभुं धयादीगु खँ न्‍यंकल। वं न्‍हयेम्‍ह थकालिपिं मनूत मुंकाः पालया प्‍यखेरं थन।
24 Moisés saiu e referiu ao povo as palavras do Senhor. Reuniu setenta homens dos anciãos do povo e os colocou em volta da tenda.
25 अले परमप्रभु सुपाँचय् कुहां झायाः व नापं खँ ल्‍हानादिल। परमप्रभुं मोशायाके दुगु आत्‍मां छुं छुं आत्‍मा कयाः न्‍हयेम्‍ह थकालितय्‌के तयाबिल। इमिके आत्‍मा वयेवं इमिसं अगमवाणी यात, तर हानं लिपा गुबलें अथे मयाः।
25 O Senhor desceu na nuvem e falou a Moisés; tomou uma parte do espírito que o animava e a pôs sobre os setenta anciãos. Apenas repousara o espírito sobre eles, começaram a profetizar; mas não continuaram.
26 एल्‍दाद व मेदाद नांयापिं निम्‍ह मनूत थकालितय्‌गु धलखय् दुथ्‍यानाः नं मेपिं थकालित मुनाच्‍वंगु पालय् मवंसें छाउनीइ हे च्‍वनाच्‍वंगु जुयाच्‍वन। अथे जूसां आत्‍मा इमिके जूवयाः इमिसं छाउनीइ हे अगमवाणी यात।
26 Dois homens tinham ficado no acampamento: um chamava-se Eldad e o outro, Medad, e o espírito repousou também sobre eles, pois tinham sido alistados, mas não tinham ido à tenda; e profetizaram no acampamento.
27 छम्‍ह ल्‍याय्‌म्‍ह ब्‍वाँय् वयाः “एल्‍दाद व मेदादं छाउनीइ अगमवाणी यानाच्‍वंगु दु” धकाः मोशायात कन।
27 Um jovem correu a dar notícias a Moisés: "Eldad e Medad, disse ele, profetizam no acampamento."
28 ल्‍याय्‌म्‍हबलय्‌निसें मोशाया ग्‍वाहालिमि जुयाच्‍वंम्‍ह नूनया काय् यहोशूं मोशायात धाल, “जिमि प्रभु, इमित पनादिसँ!”
28 Então Josué, filho de Nun, servo de Moisés desde a sua juventude, tomou a palavra: "Moisés, disse ele, meu senhor, impede-os."
29 मोशां वयात धाल, “जिगु लागि छ नुगः मुइकीम्‍ह जुइ धुनागु ला? परमप्रभुया फुक्‍क मनूत अमगवक्ता जूगु जूसा अले परमप्रभुं इपिं फुक्‍कसिके थःगु आत्‍मा तयादीगु जूसा गुलि बांलाइगु खः।”
29 Moisés, porém, respondeu: "Por que és tão zeloso por mim? Prouvera a Deus que todo o povo do Senhor profetizasse, e que o Senhor lhe desse o seu espírito!"
30 अले मोशा इस्राएलयापिं थकालित नापं छाउनीइ लिहां वल।
30 E Moisés retirou-se do acampamento com os anciãos de Israel.
31 अले परमप्रभुं फय् वय्‌कादिल। थुकिं समुद्रं ख्‍वांय्‌झंगःतय्‌त पुइकाहल। इपिं छाउनीया छचाःखेरं न्‍हिच्‍छि न्‍यासि वनेमाःगु लागा तक बँय् ३ फिट तजाः जुइक च्‍वंवल।
31 Um vento mandado pelo Senhor, vindo das bandas do mar, trouxe consigo codornizes, e derramou-as sobre o acampamento, numa extensão de cerca de um dia de caminho para ambos os lados em volta do acampamento; e cobriam o solo, cerca de dois côvados de alto sobre a superfície da terra.
32 उखुन्‍हु न्‍हिच्‍छि व चच्‍छि अले कन्‍हय् खुन्‍हु नं न्‍हिच्‍छि हे इमिसं ख्‍वांय्‌झंगःत मुन। दक्‍वसिबय् कम मुंम्‍हय्‌सिनं हे झिगू होमेर मुन। थुमिगु ला इमिसं छाउनी न्‍यंक पानातल।
32 Levantou-se então o povo, e ajuntou durante todo aquele dia, toda a noite e todo o dia seguinte tantas codornizes, que aquele que menos ajuntou conseguiu encher dez homeres. E estenderam-nas, para si mesmos, em toda a volta do acampamento.
33 ला म्‍हुतुइ दुबलय् हे, नये न्‍ह्यः हे परमप्रभुं इपिं खनाः तंम्‍वयाः छाउनीइ महामारी छ्वयादिल।
33 Ainda a carne estava nos seus dentes, e ainda não estava mastigada, quando a cólera do Senhor se inflamou contra o povo e o Senhor feriu o povo com um grande flagelo.
34 अथे जुयाः व थाय्‌यागु नां किब्रोथ-हत्तावा तल।
34 Chamou-se àquele lugar Quibrot-Hataava, porque ali sepultou-se o povo que se deixara dominar pelo desordenado.
35 छाय्‌धाःसा अन नसिंचाःपिं मनूतय्‌त थुंगु खः। इस्राएलीत किब्रोथ-हत्तावां हसेरोतय् वन, अले अन हे च्‍वन।
35 De Quibrot-Hataava, partiu o povo para Haserot, onde se deteve.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Números 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.