Lucas 15
Newar (NEW) vs ARC
1 कर काइपिं मनूत व पापीत हुल हुल मुनाः येशूयाथाय् लिक्क लिक्क वयाः वय्कःयागु खँ न्यं वल।
1 E chegavam-se a ele todos os publicanos e pecadores para o ouvir.
2 अले फरिसीत व शास्त्रीतय् थथे धकाः खँ जुल – “थ्व मनू ला पापीत नाप बुला जुयाः नया जुइम्ह खनिसा।”
2 E os fariseus e os escribas murmuravam, dizendo: Este recebe pecadores e come com eles.
3 अय्जूगुलिं वय्कलं छगू उखान कनादिल।
3 E ele lhes propôs esta parábola, dizendo:
4 “छिकपिं मध्ये सुयां छम्हय्सिया सछिम्ह फैचा दु धाय्का। उकी छम्ह फैचा तन धाःसा वं छु याइ? वं गुइगुम्ह फैचायात ख्यलय् हे त्वःताः तंम्ह फैचायात माः मजुइ ला?
4 Que homem dentre vós, tendo cem ovelhas e perdendo uma delas, não deixa no deserto as noventa e nove e não vai após a perdida até que venha a achá-la?
5 अले लुल कि वं लय्लय्तातां फैचायात ब्वहलय् तयाः हइ।
5 E, achando-a, a põe sobre seus ombros, cheio de júbilo;
6 वं छेँ थ्यंकाः थः पासापिन्त व जःखः च्वंपिन्त सःताः थथे धाइ – ‘जिं तंम्ह फैचायात लुइका हये धुन, उकिं छिपिं नं जिनापं लय्ता।’
6 e, chegando à sua casa, convoca os amigos e vizinhos, dizendo-lhes: Alegrai-vos comigo, porque perdida.
7 जिं छिकपिन्त धाये – थुकथं हे पश्चाताप याःम्ह छम्ह पापी मनू खनाः परमेश्वर लय्तायादी। तर छिकपिं थें ज्याःपिं गुइगुम्ह ‘जिपिं धर्मीपिं खः’ धकाः धाइपिं मनूत खनाः परमेश्वर लय्तायादी मखु।”|src="BK00005B.TIF" size="col" ref="१५:७"
7 Digo-vos que assim haverá alegria no céu por um pecador que se arrepende, mais do que por noventa e nove justos que não necessitam de arrependimento.
8 “सुं छम्ह मिसायाके झिगू पाँय् म्वहः दु। अले वया छगू पाँय् म्वहः तन धाःसा वं मत च्याकाः बँ पुनाः मालाः मस्वइ ला?
8 Ou qual a mulher que, tendo dez dracmas, se perder uma dracma, não acende a candeia, e varre a casa, e busca com diligência até
9 लुइके धुंकाः वं थः पासापिन्त व जःखः च्वंपिन्त सःताः थथे धाइ – ‘जिं तंगु पाँय् म्वहः लुइके धुन, उकिं छिपिं नं जिनापं लय्ता।’
9 E, achando-a, convoca as amigas e vizinhas, dizendo: Alegrai-vos comigo, porque já achei a dracma perdida.
10 जिं छिकपिन्त धाये – अथे हे परमेश्वरयापिं स्वर्गदूतत नं पश्चाताप याःम्ह छम्ह पापी खनाः लय्लय्ताइ।”
10 Assim vos digo que há alegria diante dos anjos de Deus por um pecador que se arrepende.
11 अले वय्कलं हानं उखान छुनादिल – “छम्ह मनूया निम्ह काय्पिं दु।
11 E disse:
12 छन्हु कान्छाम्ह काय्नं थः अबुयात थथे धाल – ‘बाः, जितः जिगु अंश बियादिसँ।’ अले अबुम्हय्सिनं निम्ह काय्पिन्त अंश इनाबिल।
12 E o mais moço deles disse ao pai: Pai, dá-me a parte da fazenda que por eles a fazenda.
13 “अथे अंश इनाब्यूगु गुलिचां मदुनिबलय् कान्छाम्ह काय्नं थःगु दक्व सम्पत्ति मियाः परदेशय् वन। अन वनाः वं थःगु धिबा मोजमज्जा यानाः फुक्का छ्वत।
13 E, poucos dias depois, o filho mais novo, ajuntando tudo, partiu para uma terra longínqua e ali desperdiçou a sua fazenda, vivendo dissolutamente.
14 अबलय् अन देशय् अनिकाल जूगुलिं वयात तसकं हे दुःख जुल।
14 E, havendo ele gastado tudo, houve naquela terra uma grande fome, e começou a padecer necessidades.
15 व अन देशय् च्वंम्ह छम्ह मनूयागु छेँय् ज्या याः वन। वं वयात फातय्त नके त्वंके यायेगु ज्या बिल।
15 E foi e chegou-se a um dos cidadãos daquela terra, o qual o mandou para os seus campos a apascentar porcos.
16 तसकं नयेपित्यानाः च्वंगुलिं फातय्सं नइगु नसा हे वं नये मास्ति वय्कल, अय्नं वयात व हे नं सुनानं मब्यू।
16 E desejava encher o seu estômago com as bolotas que os porcos comiam, e ninguém lhe dava nada.
17 “छन्हु वयात होश वल, वं थथे बिचाः यात – ‘जिमि बाःयाथाय् ज्या याइपिं मनूतय्सं प्वाः जाय्क नयाः नं थयेत दु, जि धाःसा थन नये हे मखनाः सिनावनिन।
17 E, caindo em si, disse: Quantos trabalhadores de meu pai têm abundância de pão, e eu aqui pereço de fome!
18 आः मजिल, जि वनाः बाःयात थथे धायेमाल – “बाः, परमेश्वरयागु विरोधय् व छिगु विरोधय् जिं पाप याये लात।
18 Levantar-me-ei, e irei ter com meu pai, e dir-lhe-ei: Pai, pequei contra o céu e perante ti.
19 आः ला जितः छिकपिनि काय् धकाः धाये हे मल्वय् धुंकल। अय्जूगुलिं जितः छिथाय् ज्या याइम्ह छम्ह च्यः थें भाःपिया तयादिसँ।”’
19 Já não sou digno de ser chamado teu filho; faze-me como um dos teus trabalhadores.
20 “अले व दनाः थःगु छेँय् लिहां वल। व लँय् वयाच्वंगु वया अबुं तापाकंनिसें हे खन। वयात खनाः तसकं माया वन। अले ब्वाँय् वनाः थःकाय्यात घय्पुयाः चुप्पा नल।
20 E, levantando-se, foi para seu pai; e, quando ainda estava longe, viu-o seu pai, e se moveu de íntima compaixão, e, correndo, lançou-se-lhe ao pescoço, e o beijou.
21 अले वं अबुम्हय्सित धाल – ‘बाः, जिं परमेश्वरयागु विरोधय् व छिगु विरोधय् पाप याये लात। आः ला जितः छिकपिनि काय् धकाः धाये हे मल्वय् धुंकल।’
21 E o filho lhe disse: Pai, pequei contra o céu e perante ti e já não sou digno de ser chamado teu filho.
22 “तर अबुम्हय्सिनं च्यःतय्त सःताः थथे धाल – ‘याकनं हे दकलय् बांलाःगु वसः हयाः वयात पुंकि। वयागु पतिनय् अंगू नं न्ह्याकाः ब्यु। अले तुतिइ लाकां नं न्ह्याकाः ब्यु।
22 Mas o pai disse aos seus servos: Trazei depressa a melhor roupa, e vesti-lho, e ponde-lhe um anel na mão e sandálias nos pés,
23 भ्वय् ज्वरय् या। थौं झीसं लय्ताः भ्वय् न्याय्केमाः,
23 e trazei o bezerro cevado, e matai-
24 छाय्धाःसा थ्व जिमि काय् सी धुकूम्ह हानं म्वानावल, तने धुंकूम्ह हानं लुल।’ अले भ्वय् नयाः न्ह्यइपुकल।”
24 porque este meu filho estava morto e reviveu; tinha-se perdido e foi achado. E começaram a alegrar-se.
25 “अबलय् वया तःधिकःम्ह काय् बुँइ वनाच्वंगु जुयाच्वन। बुं लिहां वयाः छेँ लिक्क थ्यंबलय् वं छेँय् म्ये हालाच्वंगु व प्याखं ल्हुयाच्वंगु सः ताल।
25 E o seu filho mais velho estava no campo; e, quando veio e chegou perto de casa, ouviu a música e as danças.
26 अले वं छम्ह च्यःयात सःताः छेँय् छु जुयाच्वन धकाः न्यन।
26 E, chamando um dos servos, perguntou-lhe que era aquilo.
27 च्यलं धाल – ‘छिकपिनि किजा छुं मजुइक छेँय् लिहां वःगुलिं छिकपिनि बाःनं भ्वय् न्याय्कूगु खः।’
27 E ele lhe disse: Veio teu irmão; e teu pai matou o bezerro cevado, porque o recebeu são e salvo.
28 “अले व तसकं तंम्वय्काः छेँय् नं वने मास्ति मवय्कल। अय्जूगुलिं अबुम्हं हे पिने वयाः वयात ह्यय्कल।
28 Mas ele se indignou e não queria entrar. E, saindo o pai, instava com ele.
29 तर अबुम्हय्सित थथे लिसः बिल – ‘स्वयादिसँ, थुलिमछि दये धुंकल जिं दास थें छिगु सेवा यानाच्वनागु। जिं छिगु छुं नं खँ मानय् मयानागु मदु। अय्नं छिं जितः पासापिंलिसे न्ह्यइपुकेत दुगुचा छम्ह हे गुब्सं बियादीगु मदु।
29 Mas, respondendo ele, disse ao pai: Eis que te sirvo
30 वेश्यायाथाय् जुयाः छिगु सम्पत्ति दक्वं फुक्का वःम्ह काय् वयेवं धाःसा थपाय्सकं तःधंक भ्वय् न्याय्कादिल।’
30 Vindo, porém, este teu filho, que desperdiçou a tua fazenda com as meretrizes, mataste-lhe o bezerro cevado.
31 “अले अबुम्हय्सिनं वयात धाल – ‘स्व बाबु, छ ला जि नाप हे च्वनाच्वंगु दु नि। अले जिगु धयागु हे छंगु मखु ला?
31 E ele lhe disse: Filho, tu sempre estás comigo, e todas as minhas
32 थौं ला भ्वय् न्याय्काः लय्ताय् माःगु दिं खः, छाय्धाःसा छं किजा सी धुंकूम्ह हानं म्वानावल, तने धुंकूम्ह हानं लुल।’”
32 Mas era justo alegrarmo- porque este teu irmão estava morto e reviveu; tinha-se perdido e foi achado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.