Ezequiel 33
Newar (NEW) vs NVT
1 परमप्रभुयागु थ्व वचन जिथाय् वल,
1 Mais uma vez, recebi uma mensagem do S enhor :
2 “अय् सीमानिम्ह मनू, थः देशय् च्वंपिं मनूतनापं खँ ल्हाः, अले इमित थथे धा, ‘देशया विरोधय् जिं छगू सेना हयेबलय्, अले उगु देशयापिं मनूतय्सं थःपिं मध्ये छम्हय्सित पिवाः च्वनेत ल्यइबलय्,
2 “Filho do homem, transmita esta mensagem a seu povo: ‘Quando eu trago um exército contra um país, os habitantes dessa terra escolhem alguém para ser vigia.
3 पिवाः च्वंम्ह मनुखं शत्रुत वयाच्वंगु खनाः मनूतय्त सुचं बीत तुरही पुल धाःसा
3 Quando o vigia vê o inimigo, ele dá o sinal de alarme para avisar o povo.
4 सुनानं तुरहीया सः न्यनाः नं ध्यान मबिल वा शत्रुत वयाः वयात स्यात धाःसा व सीगुया दोषी व हे जुइ।
4 Se aqueles que ouvirem o sinal de alarme não tomarem providências, serão culpados da própria morte.
5 वं तुरहीया सः न्यना नं सुचंयात वास्ता मयाःगुलिं वयागु हि वयागु हे छेनय् लाइ। वं सुचं मानय् याःगु जूसा बचय् जुइगु खः।
5 Ouviram o sinal de alarme, mas não deram atenção, de modo que a responsabilidade é deles. Se tivessem dado atenção à advertência, teriam salvado a vida.
6 तर शत्रुत वयाच्वंगु खनाः नं उम्ह पिवाः च्वंम्हय्सिनं सुचं बीत तुरही मपुल धाःसा अले शत्रुत वयाः सुं छम्हय्सित स्यात धाःसा उम्ह मनू थःगु हे पापया कारणं सीगु जुइ, तर व मनू सीगुया ल्याःचाः जिं पिवाः च्वंम्हय्सिके काये।’
6 Se, contudo, o vigia vê o inimigo, mas não dá o sinal de alarme para advertir o povo, ele é responsável. Eles morrerão em seus pecados, mas considerarei o vigia responsável pela morte deles’.
7 “अय् सीमानिम्ह मनू, जिं छन्त इस्राएलया घरानाया पिवाः यानागु दु। उकिं जिं आः धयाच्वनागु खँ न्यँ, अले इमित जिगुपाखें ख्याच्वः ब्यु!
7 “Agora, filho do homem, eu o coloquei como vigia do povo de Israel. Portanto, ouça o que eu digo e advirta-os em meu nome.
8 जिं छम्ह मभिंम्ह मनूयात ‘हे मभिंम्ह मनू, छ धात्थें हे सी’ धकाः धायेबलय् तर वयागु ज्यान बचय् यायेत छं ख्याच्वः मबिल, वा वयागु मभिंगु पहःचहःया लागि वयागु विरोधय् सल्लाह मबिल धाःसा व मनू पापया कारणं सी, अले वयागु हियागु ल्याःचाः जिं छंके काये।
8 Se eu anunciar que alguns perversos certamente morrerão e você não lhes disser que mudem sua conduta, eles morrerão em seus pecados, mas considerarei você responsável pela morte deles.
9 तर छं व मभिंम्ह मनूयात ख्याच्वः बिल अले व थःगु मभिंगु ज्यापाखें वा थःगु मभिंगु पहःपाखें लिहां मवल धाःसा व थःगु अधर्मय् हे सी, तर छं धाःसा थःम्हं थःत बचय् याइ।”
9 Se, contudo, você os advertir para que mudem sua conduta e eles não o fizerem, morrerão em seus pecados, mas você salvará a vida.”
10 “अय् सीमानिम्ह मनू, इस्राएलया घरानायात धा, ‘छिमिसं थथे धयाच्वंगु दु, “जिमिगु पाप व अपराधं जिमित क्वत्यलातःगु दु। उकिं यानाः जिपिं बमलाना वनाच्वंगु दु। जिपिं गथे यानाः म्वानाच्वनेगु?”’
10 “Filho do homem, transmita esta mensagem ao povo de Israel: Vocês dizem: ‘Nossos pecados pesam sobre nós; estamos definhando! Como sobreviveremos?’.
11 उकिं छं इमित थथे धा, ‘गथे जि धात्थें म्वाःम्ह खः, जि, परमप्रभु परमेश्वर न्ववानागु दु, मभिंपिं मनूत सीगु खनाः जि लय्ताय् मखु, तर इमिसं थःगु मभिंगु पहःचहः त्वःताः इपिं म्वाःगु जितः स्वयेमास्ति वः। थःगु मभिंगु पहःचहः त्वःति! अय् इस्राएलया घराना छिपिं छाय् सीगु?’
11 Tão certo como eu vivo, diz o S enhor Soberano, não tenho prazer algum na morte dos perversos. Antes, meu desejo é que se afastem de seus maus caminhos, para que vivam. Arrependam-se! Afastem-se de sua maldade! Por que morrer, ó povo de Israel?
12 “अथे जुयाः अय् सीमानिम्ह मनू, छिमि मनूतय्त धा, ‘सुं धर्मीम्ह मनुखं आज्ञा पालन मयात धाःसा इमिगु भिंगु ज्यां इमित बचय् याये फइ मखु, सुं मनुखं मभिंगु ज्या यायेगु त्वःतल धाःसा इमित इमिसं न्हापा याःगु मभिंगु ज्याया सजाँय जुइ मखु। सुं धर्मीम्ह मनुखं अपराध यात धाःसा वं याःगु न्हापायागु धार्मिकतां वयात बचय् याकेबी मखु।’
12 “Filho do homem, transmita esta mensagem a seu povo: A conduta justa dos justos não os salvará se eles se voltarem para o pecado, nem a conduta perversa dos perversos os destruirá se eles se afastarem de seus pecados.
13 जिं उम्ह धर्मीम्ह मनूयात ‘छ धात्थें म्वाइ’ धकाः धाइबलय् वं थःगु धार्मिकताय् भलसा तयाः मभिंगु ज्या यात धाःसा वयागु छुं नं धार्मिकताया ज्यायात लुमंकीगु जुइ मखु। वं याःगु मभिंगु ज्याया कारणं हे व सी।
13 Se eu disser aos justos que eles viverão, mas depois eles pecarem, confiando que sua justiça no passado os salvará, nenhum de seus atos de justiça será lembrado, e eles morrerão por causa de seus pecados.
14 जिं मभिंम्ह मनूयात ‘छ धात्थें सी’ धकाः धाइबलय् वं थःगु पाप त्वःताः न्याययागु व खःगु ज्या यात धाःसा,
14 Suponhamos que eu diga aos perversos que eles certamente morrerão, mas depois eles se afastem de seus pecados e façam o que é justo e certo.
15 धाये कि, वं त्यासा ब्यूबलय् कयातःगु बरः लित बिल, थःम्हं खुयायंकूगु सामान लित बिल, अले जीवन बीगु नियम मानय् यात व मभिंगु ज्या मयात धाःसा व धात्थें म्वाइ, व सी मखु।
15 Pode ser, por exemplo, que devolvam a garantia de um devedor, restituam o que roubaram, obedeçam a meus decretos que dão vida e não pratiquem mais o mal. Nesse caso, certamente viverão, e não morrerão.
16 वं याःगु न्ह्यागु नं पाप वयागु विरोधय् लुमंकीगु जुइ मखु। वं न्याय व खःगु ज्या याःगु दु, व धात्थें हे म्वाइ।
16 Nenhum de seus pecados do passado será lembrado, pois fizeram o que é justo e certo, e certamente viverão.
17 “अय्नं छिमि मनूतय्सं थथे धयाच्वंगु दु, ‘परमप्रभुया चाला थीक मजू।’ तर इमिगु हे चाला ठीक मजू।
17 “Seu povo diz: ‘O Senhor não é justo’, mas são eles os injustos.
18 सुं धर्मीम्ह मनुखं थःगु धार्मिकता त्वःताः मभिंगु ज्या यात धाःसा धात्थें हे व सी।
18 Pois, se os justos se afastarem de sua conduta justa e praticarem o mal, morrerão.
19 सुं मभिंम्ह मनुखं थःम्हं यानावयाच्वंगु मभिंगु ज्या त्वःताः न्याय व खःगु ज्या यात धाःसा उकिया कारणं व म्वाइ।
19 Mas, se os perversos se afastarem de sua conduta perversa e fizerem o que é justo e certo, viverão.
20 तर अय् इस्राएलया घराना, छिमिसं धाइ, ‘परमप्रभुं खःगु ज्या यानामदी।’ जिं छम्ह छम्ह मनूया न्याय वयागु पहःचहःकथं याये।”
20 Ó povo de Israel, vocês dizem: ‘O Senhor não é justo’. Mas eu julgarei cada um de vocês de acordo com suas ações”.
21 जिमित ज्वनाहःगु झिंनिगूगु दँया झिगूगु लाया न्यान्हु दुखुन्हु यरूशलेमं बिस्युं वःम्ह छम्ह मनुखं जिथाय् वयाः धाल, “शहर नाश जुल।”
21 Em 8 de janeiro, no décimo segundo ano de nosso exílio, um sobrevivente de Jerusalém veio a mim e disse: “A cidade caiu!”.
22 व मनू थ्यंकः वःगु दिंया छन्हु न्ह्यःयागु सन्ध्याकाः इलय् परमप्रभुया शक्ति जिके वल। सुथय् व मनू थ्यंकः वये न्ह्यः वय्कलं जिगु म्हुतु चाय्काबिल। उकिं जिगु म्हुतु चाल, उबलय् निसें जि सुम्क मच्वना।
22 Na noite anterior, a mão do S enhor tinha vindo sobre mim e me restaurado a voz. Por isso, consegui falar quando o homem chegou na manhã seguinte.
23 परमप्रभुया वचन जिथाय् वल,
23 Então recebi esta mensagem do S enhor :
24 “अय् सीमानिम्ह मनू, नाश जूगु इस्राएल देशय् च्वनाच्वंपिं मनूतय्सं धयाच्वंगु दु, ‘अब्राहाम छम्ह हे जक मनू जूसां वं इस्राएल देशयात अधिकार यात। तर झीपिं ला यक्व दु। धात्थें हे झीत थ्व देश अधिकार यायेत ब्यूगु दु।’
24 “Filho do homem, o remanescente de Israel, que vive espalhado entre as cidades arruinadas, anda dizendo: ‘Abraão era um só e, no entanto, veio a possuir toda a terra. Nós somos muitos; certamente a terra nos foi dada como propriedade’.
25 अथे जुयाः इमित धा, ‘परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी – छिमिसं लानापं हि नइगु, छिमिसं मूर्तित पुजा याइगु, छिमिसं मनूत स्याइगु, धात्थें हे छिमिसं थ्व देश छिमिगु खः धकाः मतिइ तयागु ला?
25 Portanto, diga-lhes: ‘Assim diz o S enhor Soberano: Vocês comem carne com sangue, adoram ídolos e assassinam inocentes. Acreditam mesmo que a terra deve ser sua?
26 छिमिसं थःगु तरवारय् भलसा तइगु, छिमिसं घच्चाइपुगु ज्या याइगु, छिपिं सकसिनं छम्हय्सिनं मेम्हय्सिया कलाःयात स्यंकीगु। धात्थें हे छिमिसं थ्व देश छिमिगु खः धकाः मतिइ तयागु ला?’
26 Assassinos! Idólatras! Adúlteros! Acaso deveriam possuir a terra?’.
27 “इमित धा, ‘परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी – गथे जि धात्थें म्वाःम्ह खः, नाश जूगु शहरय् च्वनाच्वंपिं मनूत तरवारं सी। ख्यलय् दुपिन्त जिं गुँपशुतय्त नयेत बी। किल्लाय् व गुफाय् दुपिं महामारीं सी।
27 “Diga-lhes: ‘Assim diz o S enhor Soberano: Tão certo como eu vivo, os que vivem nas ruínas morrerão à espada, os que vivem nos campos abertos serão devorados por animais selvagens que eu enviarei, e os que estão escondidos em fortalezas e em cavernas morrerão de doença.
28 जिं व देशयात तहसनहस व झिजांमिजां यानाबी, अले तधंछुयाः बलयात नाश यानाबी। इस्राएलया पहाडत सुं नं वये वने मफय्क झिजांमिजां यानाबी।
28 Destruirei completamente a terra e arrasarei o orgulho de seu poder. Os montes de Israel ficarão desolados, e ninguém passará por eles.
29 जिं इमिसं याःगु घच्चाइपुगु ज्याया निंतिं देशयात झिजांमिजां व सुनसान यानाबीबलय् इमिसं जि हे परमप्रभु खः धकाः सी।’
29 Quando eu tiver destruído a terra completamente por causa de seus pecados detestáveis, eles saberão que eu sou o S enhor ’.
30 “अय् सीमानिम्ह मनू, छंगु बारे देशय् च्वंपिं छिमि मनूत छथाय् मुनाः पःखाः व लुखाया कुनय् कुनय् दनाः छम्हय्सिनं मेम्हय्सित थथे धाइ, ‘वा, परमप्रभुपाखें वःगु खबर छु खः व न्यनेनु।’
30 “Filho do homem, seu povo fala de você em suas casas e junto às portas. Dizem uns aos outros: ‘Venham, vamos ouvir o que o profeta tem a nos dizer da parte do S enhor ’.
31 इमिसं न्ह्याबलें याःथें जिमि मनूत छन्थाय् वइ अले छंगु खँ ध्यान बियाः न्यनेत छंगु न्ह्यःने च्वनी। तर इमिसं छं धाःथें याइ मखु। इमिगु म्हुतुइ मिसाह्यः खँ जक दइ, तर इमिगु नुगलं ध्यबा जक माली।
31 Eles vêm, fingindo ser sinceros, e sentam-se diante de você. Ouvem suas palavras, mas não têm intenção alguma de pô-las em prática. Têm a boca cheia de palavras sensuais, e seu coração só quer dinheiro.
32 छ इमिगु लागि बांलाःगु सः दुम्ह वा बांलाक बाजं थायेसःम्ह मनू स्वयाः अप्वः छुं नं मखु। छं धाःगु खँ ला इमिसं न्यनी तर छं धाःथें याइ मखु।
32 Eles o consideram um divertimento, como alguém que entoa canções de amor com uma linda voz ou toca belas músicas num instrumento. Ouvem suas palavras, mas não as põem em prática.
33 “छं धाःगु फुक्क खँ जुइबलय् इमिसं छम्ह अगमवक्ता इमिगु दथुइ वःगु खः धकाः इमिसं सी।”
33 Quando, porém, todas essas terríveis coisas acontecerem, e elas certamente acontecerão, saberão que um profeta esteve no meio deles”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Ezequiel 33, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.