Ezequiel 16
Newar (NEW) vs NVT
1 हाकनं परमप्रभुयागु थ्व वचन जिथाय् वल,
1 Então recebi outra mensagem do S enhor :
2 “अय् सीमानिम्ह मनू, यरूशलेमयात वयागु घच्चाइपुगु ज्या क्यनाः
2 “Filho do homem, faça Jerusalém ver como são detestáveis seus pecados.
3 थथे धा, ‘परमप्रभु परमेश्वरं यरूशलेमयात थथे धयादी – छंगु पुर्ख्यौली व छ बूगु देश कनानीतय्गु देश खः, छिमि बौ छम्ह एमोरी खः, अले छिमि मां छम्ह हित्तीनी खः।
3 Transmita-lhe esta mensagem do S enhor Soberano: Você não passa de uma cananeia! Seu pai era amorreu, e sua mãe era hitita.
4 छ बूबलय् सुनानं छंगु पि मध्यें, छन्त सफा यायेत सुनानं लखं म्वःल्हुइकामब्यू। सुनानं छंगु म्हय् चि बुलामब्यू अले सुनानं छन्त वसतं भुंका मब्यू।
4 No dia em que você nasceu, ninguém cortou seu cordão umbilical, nem a lavou, nem a esfregou com sal, nem a enrolou em panos.
5 थ्व फुक्क ज्या यायेत सुनानं छन्त दया मक्यं, बरु छ बूबलय् घच्चाइपुगु चिज थें छन्त पिने ख्यलय् वांछ्वयाबिल।
5 Ninguém teve compaixão nem cuidou de você. No dia em que nasceu, você foi rejeitada e abandonada num campo.
6 “‘अले जि छंगु लिक्क जुयाः वनाबलय् जिं छन्त हिइ ग्वारा ग्वारा तुलाच्वंगु खना, अले छ हिइ लानाच्वंबलय् हे जिं छन्त धया, “छ म्वाना च्वँ!”
6 “Mas eu passei por lá e a vi, indefesa, esperneando em seu sangue, e lhe disse: ‘Viva!’.
7 ख्यलय् च्वंगु माचा थें जिं छन्त ब्वलंकेबिया। छ ब्वलन अले तधिकः जुयाः ल्यासे जुल। छंके दुरुप्वः दत अले छंगु सँ ताहाक जुल। छ न्हापा नांगाम्ह व वसः पुना मतःम्ह खः।
7 Eu a fiz desenvolver-se, como uma planta no campo. Você cresceu e se tornou uma linda joia. Seus seios se formaram e seu cabelo cresceu, mas você continuava nua.
8 “‘अनंलि जि छंगु लिक्क जुयाः वनाबलय् जिं छन्त मतिना याये ज्यूगु उमेरय् थ्यंगु खना। स्व, जिं थःगु गाः चक्कंकाः छंगु नांगा म्हय् फाय्काबिया। जिं छलिसें पाफयाः ब्याहाया बाचा चिना, अले छ जिम्ह जुल, परमप्रभु परमेश्वरं धयादी।
8 Quando passei por você outra vez, vi que já tinha idade suficiente para amar. Eu a envolvi com meu manto para cobrir sua nudez e pronunciei meus votos de casamento. Fiz uma aliança com você, diz o S enhor Soberano, e você se tornou minha.
9 “‘अनंलि जिं छन्त लखं म्वःल्हुइकाः छंगु हि सिलाबिया। छंगु म्हय् जैतूनया चिकं बुलाबिया।
9 “Então lavei você, limpei o sangue e passei óleo perfumado em sua pele.
10 जिं छन्त बुत्ता भरय् यानातःगु वसः पुंकाबिया अले छंगु तुतिइ छेंगूयागु लाकां न्ह्याकाबिया। जिं छन्त भिंगु सुतियागु वसः पुंकाबियाः छन्त मू मू वंगु वसतं त्वपुयाबिया।
10 Eu lhe dei roupas caras de linho fino e de seda com lindos bordados e sandálias feitas do mais excelente couro de cabra.
11 जिं छन्त तिसां तिकाः बांलाकाबिया– जिं छंगु ल्हातय् चुरि न्ह्याकाबिया, अले छंगु गःपतय् बांलाःगु सिखः क्वखाय्काबिया,
11 Também lhe dei belas joias, pulseiras e lindos colares,
12 जिं छंगु न्हासय् फुलिचा व छंगु न्हाय्पनय् चाःचा तयाबिया अले छंगु छेनय् बांलाःगु श्रीपेच पुइकाबिया।
12 uma argola para o nariz, brincos para as orelhas e uma bela coroa para a cabeça.
13 थुकथं छ लुँ व वहः, भिंगु सूती कापः, थीकेगु कापः व बुत्ता दुगु वसतं बांलात। छंगु नयेगु नसा नचुगु छ्वचुं, कस्ति व जैतूनया चिकं खः। छ तसकं बांलात, छ रानी जुइ बहःम्ह जुल।
13 Assim, você foi enfeitada com ouro e prata. Suas roupas eram feitas de linho fino e seda e tinham lindos bordados. Você comia os alimentos mais seletos — farinha da melhor qualidade, mel e azeite — e se tornou mais linda que nunca. Parecia uma rainha, e de fato era!
14 छ बांलाःगुलिं छंगु नां जाति जातितय्गु दथुइ बय्बय् जुल, छाय्धाःसा जिं छन्त बियागु गौरवया कारणं छ तसकं बांलाःगु खः, परमप्रभु परमेश्वरं धयादी।
14 Sua fama logo se espalhou por todo o mundo, por causa de sua beleza. Eu a vesti com meu esplendor e aperfeiçoei sua beleza, diz o S enhor Soberano.
15 “‘तर छं थःगु बांलाःगुलिइ भलसा तयाः थःगु नां बय्बय् यानाः छ छम्ह वेश्या जुल। छंगु लिक्क जुयावनीपिं न्ह्याम्हसित नं छं थःत वेश्या थें बिल, अले लँय् जूपिं न्ह्याम्हय्सित नं छंगु बांलासू बिल।
15 “No entanto, você pensou que era dona de sua fama e de sua beleza. Então, entregou-se como prostituta a todo homem que passava. Sua beleza estava à disposição de quem a pedisse.
16 थःगु वसः कयाः छं रंगिबिरंगी पुजा यायेगु थाय्त दय्कल, अन हे छं थःगु वेश्याया ज्या याना हल। थज्याःगु मभिंगु ज्या ला न्हापा गुबलें जूगु मदु, लिपा गुबलें जुइ नं मखु।
16 Usou os presentes lindos que lhe dei para fazer altares para seus ídolos e ali se prostituiu. Nunca se viu uma coisa dessas!
17 जिं छन्त बियागु लुँ, वहःयागु छंगु बांबांलाःगु तिसातपाखें छं थःगु निंतिं मिजं मूर्तित दय्काः उपिंलिसे वेश्याया ज्या यात।
17 Pegou as joias e os enfeites de ouro e prata que lhe dei, fez estátuas de homens e as adorou. Desse modo, cometeu adultério contra mim.
18 छं थःगु बुत्ता भरय् यानातःगु वसः इमित त्वपुइत यंकल, जिगु चिकं व धुपाँय् इमिगु न्ह्यःने छाल।
18 Com as lindas roupas bordadas que lhe dei, vestiu seus ídolos e usou meu óleo perfumado e meu incenso para adorá-los.
19 जिं छन्त नयेगु नसा नं ज्वरय् यानाबिया, नचुगु छुचुं, कस्ति व जैतूनया चिकं छन्त नयेत बिया। तर छं उपिं इमिगु न्ह्यःने नस्वाःगु बास्ना जुइत छाल। अथे हे जुल, परमप्रभु परमेश्वरं धयादी।
19 Colocou diante deles como sacrifício a farinha da melhor qualidade, o azeite e o mel com que cuidei de você, diz o S enhor Soberano.
20 “‘अले छं जिगु निंतिं बुइकूपिं छिमि काय् म्ह्याय्पिन्त यंकाः मूर्तितय्गु लागि नयेगु नसाकथं बलि छाल। छु छंगु थ्व वेश्याया ज्या चिधंगु खँ खः ला?
20 “Depois, pegou seus filhos e suas filhas, que havia gerado para mim, e os sacrificou a seus deuses. Acaso não bastou você se prostituir?
21 छं जिम्ह काय् म्ह्याय्पिन्त स्यानाः उपिं मूर्तितय्गु निंतिं बलि छाल।
21 Também teve de matar meus filhos como sacrifício a ídolos?
22 छंगु थ्व फुक्क घच्चाइपुगु ज्या व वेश्याया ज्याय् छं थःगु ल्याय्म्हबलय्या दिंत लुममंकू– उबलय् छ नांगा, वसः मदुम्ह व थःगु हिइ ग्वारा ग्वारा तुलाच्वंगु खः।
22 Em todo o seu pecado detestável e em seu adultério, você não se lembrou daqueles dias, muito tempo atrás, em que estava nua e abandonada, esperneando em seu sangue.
23 “‘धिक्कार! धिक्कार छन्त! परमप्रभु परमेश्वरं धयादी। थ्व फुक्क मभिंगु ज्या नापनापं
23 “Que aflição a espera!, diz o S enhor Soberano. Além de todas as suas maldades,
24 छं थःगु निंतिं द्वम्बःचा दय्कल अले चुक पतिकं थःगु निंतिं पुजा यायेगु ततःजाःगु थाय् दय्कल।
24 você construiu um lugar de adoração e ergueu altares a ídolos em todas as praças da cidade.
25 लँया कुं पतिकं छं थःगु निंतिं पुजा यायेगु तःजाःगु थाय् दय्कल, अले अनं जुया वनीपिं न्ह्याम्हसित नं थःगु म्ह लःल्हानाः छं थःगु वेश्याया ज्या अप्वय्कल अले थःगु बांलाःसूयात घच्चाइपुइकल।
25 Em cada esquina, contaminou sua beleza e ofereceu seu corpo a todos que passavam, aumentando sua prostituição.
26 थः मिसाह्यः जलाःखलाः तःपुगु लिंग दुपिं मिश्रयापिंलिसें नं छं वेश्याया ज्या यात। थःगु वेश्याया ज्या अप्वय्काः जितः तंचाय्कल।
26 Então acrescentou a seus amantes o lascivo Egito e provocou minha ira com promiscuidade cada vez maior.
27 उकिं जिं थःगु ल्हाः छंगु विरोधय् ल्ह्वनाः, अले छंगु इलाका चिकु यानाबिया, जिं छन्त छिमि शत्रुत पलिश्ती मिसातय्गु लोभया शिकार यानाबिया। इपिं छंगु क्वह्यंगु पहःचहः खनाः वातां जूगु खः।
27 Por isso eu a feri com minha mão e reduzi seu território. Entreguei-a a seus inimigos, os filisteus, e até eles ficaram espantados com sua conduta depravada.
28 छं अश्शूरीतलिसें नं वेश्याया ज्या यात, छाय्धाःसा छ लुमधंम्ह खः। अथे जूसां छ लुमधं।
28 Você também se prostituiu com os assírios. Parece que nunca se cansa de procurar amantes! E, mesmo depois de se prostituir com eles, não ficou satisfeita.
29 ब्यापार यायेगु देश बेबिलोनिया तक नं छं थःगु वेश्या ज्या थ्यंकल। अथे जूसां छ लुमधं।
29 Acrescentou a seus amantes a Babilônia, terra de comerciantes, mas ainda assim não se contentou.
30 “‘परमप्रभुयागु थ्व वचन जिथाय् वल, छंगु नुगः गुलि कमजोर, छाय्धाःसा छं लज्या मचाःम्ह छम्ह वेश्यां थें थ्व फुक्क ज्या यात।
30 “Como seu coração é fraco, diz o S enhor Soberano, para fazer essas coisas e se comportar como uma prostituta desavergonhada!
31 लँया कुन्चा पतिकं थःगु द्वम्बः व चुक पतिकं छं थःगु पुजा यायेगु तःजाःगु थाय् दय्कल। अय्नं छ वेश्या थें जूगु मदुनि, छाय्धाःसा छं ज्यालायात घृणा यात।
31 Constrói lugares de adoração em todas as esquinas e altares a seus ídolos em todas as praças. Na verdade, você foi pior que uma prostituta, pois nem exigiu pagamento.
32 “‘अय् व्यभिचारी कलाः, छं थः भाःतया पलेसा मेपिं मिजंपिन्त यय्कीगु।
32 Sim, você é uma esposa adúltera que acolhe estranhos em vez do marido.
33 मिजंपिन्सं सकलें वेश्यातय्त कोसेलि बी, तर छं ला अःखः थः फुक्क प्रेमीपिन्त कोसेलि बिल। छलिसें व्यभिचार यायेत इपिं प्यखेरं छन्थाय् वयेमा धकाः छं कोसेलि बिल।
33 As prostitutas cobram por seus serviços, mas você não! Oferece presentes a seus amantes e os suborna para adulterarem com você.
34 उकिं छ थःगु वेश्या ज्याय् मेपिं मिस्त स्वयाः पा। छं याःथें वेश्याया ज्या मेपिन्सं मयाः, सुं नं छन्थाय् वयाः लसपस यायेत न्यं मवः तर छ वनाः इमिके न्यन। छाय्धाःसा छन्त सुनानं ध्यबा मब्यूसां छं थःम्हं हे ध्यबा बिल। थुकथं छ पात।
34 Faz, portanto, o contrário de outras prostitutas. Paga seus amantes em vez de eles pagarem você!”
35 “‘उकिं अय् वेश्या, परमप्रभुयागु वचन न्यँ!
35 “Portanto, prostituta, ouça esta mensagem do S enhor .
36 परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी – छं व्यभिचार यानाः तसकं लज्या मचासें थःगु म्ह थः प्रेमीपिन्त क्यन, थःगु मूर्तितलिसें घच्चाइपुगु ज्या यात, अले द्यःतय्त थः मस्तय्गु हि छाल,
36 Assim diz o S enhor Soberano: Visto que você derramou sua lascívia e se expôs em prostituição a todos os seus amantes, adorou ídolos detestáveis e matou seus filhos como sacrifícios a seus deuses,
37 छं मोज याःपिं, छन्त यःपिं व मयःपिं सकलें हे प्रेमीपिन्त जिं मुंके। छंगु प्यखेरं छंगु विरोधय् जिं इमित मुंके अले इमिगु न्ह्यःने छंगु नांगागु म्ह खनेदय्कः छन्त नांगा यानाबी।
37 ouça o que farei. Reunirei todos os seus aliados — seus amantes com os quais você teve prazer, os que você amou e também os que odiou — e a deixarei nua diante deles, para que todos a vejam.
38 व्यभिचार याइपिं मिसात व मनू स्याइपिं मिस्तय्त बीगु थें हे सजाँय जिं छन्त बी, जिं छंके जिगु दाहायागु तंया हि प्वंके।
38 Eu a castigarei por homicídio e adultério e, na fúria de meu ciúme, a cobrirei de sangue.
39 अले जिं छन्त छं प्रेमीपिन्त लःल्हानाबी, अले इमिसं छंगु द्वम्बःचायात थुनाबी, अले छंगु ततःजाःगु वेदीत नाश यानाबी। इमिसं छंगु वसः जबरजस्ती त्वःकी। अले छंगु बांबांलाःगु तिसात लाकाकयाः छन्त नांगा यानाः त्वःताबी।
39 Então a entregarei a esses muitos povos que são seus amantes, e eles a destruirão. Derrubarão seus lugares de adoração e os altares de seus ídolos. Arrancarão suas roupas, levarão suas lindas joias e a deixarão completamente nua.
40 इमिसं छंगु विरोधय् मनूतय्गु हूल हइ, इमिसं छन्त ल्वहंतं कय्की, अले छन्त तरवारं कुचा कुचा याइ।
40 Eles se juntarão e formarão uma multidão violenta que a apedrejará e a cortará com espadas.
41 इमिसं छंगु छेँत छ्वय्काबी, अले यक्व मिसातय्गु न्ह्यःने छन्त सजाँय बी। थुकथं जिं छन्त छंगु वेश्याया ज्यापाखें पने, छं थः प्रेमीपिन्त गुबलें ज्याला नं बी माली मखु।
41 Queimarão suas casas e a castigarão diante de muitas mulheres. Eu porei fim à sua prostituição, e você não pagará mais seus muitos amantes.
42 थुकथं जिं थःगु तं कम याये, अले जिगु डाहाया तं नं छपाखें चिलावनी। जि शान्त जुये, जि हाकनं तंचाये मखु।
42 “Por fim, satisfarei minha fúria contra você, e meu ciúme se acalmará. Ficarei tranquilo e já não ficarei irado com você.
43 “‘छं थःगु ल्याय्म्हबलय्या दिंयात लुममंकू, तर थ्व फुक्क ज्यापाखें जितः तंचाय्कल, उकिं जिं छंगु ज्याया लिच्वः छंगु हे छेनय् प्वंकाबी, परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी। छु छंगु मेगु फुक्क घच्चाइपुगु ज्या बाहेक छं थःगु पहःचहः स्यंकूगु मदु ला?
43 Primeiro, porém, uma vez que você não se lembrou de sua juventude, mas provocou minha ira com todas as suas maldades, eu lhe darei o castigo merecido por sua conduta, diz o S enhor Soberano. Pois a todos os seus pecados detestáveis você acrescentou a depravação.
44 “‘उखान धाइपिं सकसिनं छंगु बारे थ्व उखान धाइ, “गथे मां अथे म्ह्याय्।”
44 Todos que inventam provérbios dirão a seu respeito: ‘Tal mãe, tal filha’.
45 छ ला थः भाःत व मस्तय्त मयय्कूम्ह छिमि मां थें च्वं, अले छ ला धात्थें थः भाःतपिं व थः मस्तय्त मयय्कूपिं छिमि तताकेहेँपिं थें च्वं। छिमि मां छम्ह हित्ती खः, छिमि अबु छम्ह एमोरी।
45 Pois sua mãe detestava o marido e os filhos, e você faz o mesmo. É exatamente como suas irmãs, que também desprezaram marido e filhos. De fato, sua mãe era hitita, e seu pai, amorreu.
46 छिमि तता थःम्ह्याय्पिंनापं छंगु उत्तरपाखे च्वनीम्ह सामरिया खः, छिमि केहेँ थः म्ह्याय्पिंलिसें छंगु दच्छिनपाखे च्वनीम्ह सदोम खः।
46 “Sua irmã mais velha era Samaria, que vivia com as filhas ao norte. Sua irmã mais nova era Sodoma, que vivia com as filhas ao sul.
47 अथे जूसां छ इमिगु पहःचहःकथं जूगु जक मखु इमिसं थें छं घच्चाइपुगु ज्या नं यात। उलि जक मखु, कम इलय् हे छं थःगु फुक्क पहःचहलय् थःत इपिं स्वयाः यक्व स्यंकल।
47 Mas você não apenas imitou sua conduta e seus pecados detestáveis; em pouco tempo, você as superou em sua depravação.
48 गथे जि धात्थें म्वाःम्ह खः, परमप्रभु परमेश्वरं धयादी, छं व छिमि म्ह्याय्पिन्सं याःथें ला छिमि केहेँ सदोम व वया म्ह्याय्पिन्सं गुबलें याःगु मदु।
48 Tão certo como eu vivo, diz o S enhor Soberano, Sodoma e suas filhas nunca foram tão perversas quanto você e suas filhas.
49 “‘स्व! छिमि केहेँ सदोमया पाप थ्व खः, व अले वया म्ह्याय्पिं जिराहा खः, प्वाः जाय्क नइगु, याउँक च्वनीगु, तर इमिसं गरीबत व मगाःमचाःपिन्त ग्वाहालि मयाः।
49 Sodoma cometia os pecados de orgulho, glutonaria e preguiça, enquanto os pobres e necessitados sofriam.
50 इपिं घमण्डी खः, इमिसं जिगु न्ह्यःने घच्चाइपुगु ज्या यात। उकिं जिं इमित नाश यानाबिया, व छं खंगु हे दु।
50 Era arrogante e cometia pecados detestáveis, por isso eu a exterminei, como você viu.
51 “‘सामरियां ला छं याःगु स्वयाः बच्छि नं पाप मयाः। इमिसं स्वयाः छं अप्वः घच्चाइपुगु ज्या याःगु दु, छं याःगु थ्व फुक्क ज्यापाखें छं थः तताकेहेँपिन्त छ स्वयाः धर्मी खने दय्काब्यूगु दु।
51 “Nem mesmo Samaria cometeu metade dos pecados que você cometeu. Você fez coisas muito mais detestáveis que suas irmãs. Comparadas a você, elas parecem justas.
52 छं थःगु बेइज्जत भोगय् या, छाय्धाःसा छं छिमि तताकेहेँपिनिगु न्याय यात। इमिसं स्वयाः छं क्वह्यंगु पाप याःगुलिं इपिं छ स्वयाः धर्मी खने दु। उकिं लज्या चा, अले थःगु बेइज्जत भोगय् या, छाय्धाःसा छं थः तताकेहेँपिन्त धर्मी खने दय्काब्यूगु दु।
52 Você deveria se envergonhar. Seus pecados são tão terríveis que fazem suas irmãs parecerem justas, e até mesmo puras. Que coisa vergonhosa!
53 “‘अथेसां जिं सदोम व वया म्ह्याय्पिनिगु अले सामरिया व वया म्ह्याय्पिनिगु लसता व शान्ति लित हयाबी। अले इपिंलिसें छंगु लसता व शान्ति नं लित हयाबी।
53 “Um dia, porém, restaurarei Sodoma e Samaria, e você também.
54 थुकथं इमित सान्त्वना बीत थःम्हं याःगु फुक्क ज्याया निंतिं छं बेइज्जत भोगय् याइ अले छ मछाले माली।
54 Então você ficará verdadeiramente envergonhada de tudo que fez, pois seus pecados fazem suas irmãs se sentirem bem em comparação com você.
55 छं तताकेहेँपिं सदोम व सामरिया थःम्ह्याय्पिंनापं न्हापायागु अवस्थाय् हे लिहां वइ, अले छ नं छिमि म्ह्याय्पिंनापं न्हापायागु अवस्थाय् हे लिहां वइ।
55 Quando suas irmãs, Sodoma e Samaria, e todos os seus habitantes forem restaurados, você também será restaurada.
56 छंगु घमण्डया दिनय् छं याःगु मभिंगु ज्या खनेदये न्ह्यः छिमि केहेँ सदोमया नां तक नं छं काइ मखुगु।
56 Você, em seus dias de arrogância, desprezava Sodoma.
57 अथे जूसां एदोमया म्ह्याय्पिं व वया सकलें जःलाखःलापिं व पलिश्तीतय् म्ह्याय्पिन्सं छन्त हेस्यानाच्वंगु दु, छंगु प्यखें च्वंपिन्सं छन्त घृणा याइगु।
57 Agora, porém, sua perversidade se tornou evidente para todo o mundo, e você é desprezada por Edom, por todos os vizinhos dele e pela Filístia.
58 छं थःगु मभिंगु ज्या व घच्चाइपुगु ज्याया सजाँय भोगय् यानाच्वंगु दु, परमप्रभुं धयादी।
58 Esse é o castigo por sua depravação e seus pecados detestáveis, diz o S enhor .
59 “‘परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी – छं व्यवहार याःथें जिं छलिसें व्यवहार याये, छाय्धाःसा छं जिलिसें पाफःगुयात हेला याःगु दु अले झीसं चिनागु बाचायात त्वाःथूगु दु।
59 “Assim diz o S enhor Soberano: Eu lhe darei o que você merece, pois não levou a sério seus votos solenes e quebrou sua aliança.
60 अथे जूसां छ ल्याय्म्हबलय् छलिसें यानागु जिगु बाचायात लुमंकाः जिं छलिसें सदांया बाचा ची।
60 Contudo, me lembrarei da aliança que fiz com você em sua juventude e estabelecerei com você uma aliança permanente.
61 अले छं थःगु ज्या लुमंकी अले लज्या चायाः छिमि तताकेहेँपिं निम्हय्सितं छं नाली। छिमि तताकेहेँपिन्त जिं छिमि म्ह्याय्पिं थें जुइत छन्त बी, खःला जिं छलिसें चिनागु बाचा थथे ला मखु।
61 Então você se lembrará com vergonha de tudo que fez. Farei que suas irmãs, Samaria e Sodoma, se tornem suas filhas, embora elas não façam parte de nossa aliança.
62 थुकथं जिं छलिसें बाचा ची अले जि परमप्रभु खः धकाः छं सी।
62 Reafirmarei minha aliança com você, e você saberá que eu sou o S enhor .
63 छं याःगु फुक्क ज्याया निंतिं जिं प्रायश्चित यायेबलय् छं व फुक्क लुमंकी अले छ लज्या चाइ, छं लज्यां गुबलें थःगु म्हुतु चाय्की मखु, परमप्रभु परमेश्वरं धयादी।’”
63 Você se lembrará de seus pecados e ficará calada de tanta vergonha quando eu perdoar tudo que fez. Eu, o S enhor Soberano, falei!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Ezequiel 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.