2 Reis 10
Newar (NEW) vs VC
1 सामरियाय् आहाबया न्हयेम्ह काय्पिं दु। येहूं पौत च्वयाः सामरियाय् यिजरेलया शासकत, नायःत व आहाबया काय्पिन्त लहिनाच्वंपिं मनूतय्थाय् छ्वल। पौलय् थथे च्वयातःगु दु,
1 Havia em Samaria setenta filhos de Acab. Jeú escreveu uma carta e mandou-a à Samaria aos magistrados da cidade, aos anciãos e aos preceptores dos filhos de Acab.
2 “जुजुया काय्पिं छिपिंनापं दु। छिमिके रथ, सल, हतियार व पखालं घेरय् यानातःगु शहरत दु। अथे जुयाः थ्व पौ थ्यनेवं,
2 Dizia na carta: Logo que receberdes esta carta, vós que tendes convosco os filhos de vosso soberano, como também carros, cavalos, uma cidade fortificada e armas,
3 छिमि मालिकया काय्पिं मध्ये भिंम्ह व ल्वःम्ह मनूयात ल्ययाः जुजु दय्कि। अले छिमि मालिकया घरानाया निंतिं लडाइँ या।”
3 escolhei o melhor e o mais qualificado dos filhos de vosso soberano e ponde-o no trono de seu pai. Em seguida, começai a luta pela casa de vosso soberano.
4 तर इपिं तसकं ग्यात। इमिसं धाल, “निम्ह जुजुपिन्सं ला येहूयात पने मफुत धाःसा झीसं गये यानाः वयात पने फइ!”
4 Eles, porém, muito atemorizados, disseram: Dois reis não o puderam enfrentar; como poderíamos nós resistir-lhe?
5 उकिं दरबार व शहरयापिं प्रशासकत, थकालित व जुजुया काय्पिन्त लहिनाच्वंपिन्सं मिलय् जुयाः येहूयाथाय् थज्याःगु खबर छ्वल, “जिपिं छिकपिनि दास खः। जिमिसं छिं धाःगु खँ न्यने। तर जिमिसं सुयातं जुजु दय्के मखु। छितः छु याये मास्ति वः, व यानादिसँ!”
5 O prefeito do palácio, o comandante da cidade, os anciãos e os preceptores dos filhos de Acab mandaram a Jeú a resposta seguinte: Nós somos teus servos. Faremos tudo o que nos disseres; não elegeremos rei sobre nós. Faze como melhor te parecer.
6 येहूं इमित मेगु पौ च्वल, “छिपिं जिपाखे दु धइगु खःसा, जिं धाःथें च्वनेगु खःसा आहाब जुजुया काय्पिनिगु छ्यं ज्वनाः कन्हय् थुबलय् तक जिथाय् यिजरेलय् वा।” आहाब जुजुया न्हयेम्ह सन्तानतय्त सामरियाया ततःधंपिं मनूतय्सं लहिनाच्वंगु खः।
6 Escreveu-lhes Jeú uma segunda carta, na qual dizia: Se estais do meu lado, se quereis obedecer às minhas ordens, tomai as cabeças dos filhos de vosso soberano e trazei-mas amanhã, a esta hora, a Jezrael. Os filhos do rei, que eram em número de setenta, encontravam-se na casa dos grandes da cidade, que os educavam.
7 येहूया पौ थ्यनेवं इमिसं न्हयेम्ह राजकुमारतय्त ज्वनाः स्यानाबिल। इमिगु छ्यं दालाय् तयाः यिजरेलय् येहूयाथाय् छ्वल।
7 Logo que lhes chegou a carta de Jeú, tomaram os setenta príncipes e massacraram-nos. Puseram em seguida as suas cabeças em cestos e mandaram-nas a Jeú, em Jezrael.
8 आहाबया काय्पिनिगु छ्यं हःगु खबर येहूयाथाय् थ्यन।
8 Um mensageiro viera anunciar que tinham trazido as cabeças dos filhos do rei. Jeú disse: Metei-as em dois montes, à porta da cidade, até amanhã cedo.
9 कन्हय् सुथय् व ध्वाखाय् वनाः अन मुनाच्वंपिं मनूतय् न्ह्यःने दनाः धाल, “छिमिगु दोष मदु। योराम जुजुयात ग्वसाः ग्वयाः स्यानाम्ह जि हे खः। तर थुपिं सकसितं सुनां स्यात?
9 Chegando a manhã, saiu e, diante de todo o povo, disse: Vós sois justos. Eu conspirei contra o meu soberano e o matei. Mas, estes aqui, quem os feriu?
10 परमप्रभुं आहाबया सन्तानया बारे धयादीगु छगू वचन नं सितिं वनी मखु धकाः सीकाति। परमप्रभुं थः च्यः एलियापाखें बियादीगु बचं पूवंकादीगु खः।”
10 Ficai, pois, sabendo que não se perde nenhuma das palavras pronunciadas pelo Senhor contra a casa de Acab. O Senhor realizou o que ele havia predito pelo seu servo Elias.
11 अनंलि येहूं यिजरेलय् च्वनिपिं आहाबया मेपिं फुक्क सन्तान, हाकिमत, मिलय् जूपिं पासापिं व द्यःपालात छम्ह हे मल्यंक सकसितं स्यात।
11 Jeú feriu também todos os que restavam da casa de Acab em Jezrael, todos os seus principais oficiais, seus servos e seus sacerdotes, sem deixar sobreviver um sequer dentre eles.
12 येहू अनं सामरियापाखे वन। लँय् फैजवाःत च्वनीगु बेथ-एकेदय् थ्यंबलय्
12 Depois encaminhou-se para a Samaria. Chegando a Bet-Equed-Haroim, que está junto do caminho,
13 येहूं यहूदाया जुजु अहज्याहया थःथितिपिं नापलात। येहूं इमित न्यन, “छिपिं सु खः?”
13 encontrou os irmãos de Ocozias, rei de Judá, e perguntou-lhes: Quem sois vós? Nós somos irmãos de Ocozias, responderam eles. Descemos para fazer uma visita aos filhos do rei e aos filhos da rainha.
14 अले वं धाल, “थुमित म्वाःम्वाकं ज्वँ!” उमिसं इपिं पिइनिम्हय्सित ज्वन। अले बेथ-एकेदया गाःया लिक्क उमिसं इमित स्यात। उमिसं इपिं छम्हय्सित नं म्वाका मतः।
14 Jeú ordenou: Tomai-os vivos! Tomaram-nos vivos e massacraram-nos junto da cisterna de Bet-Equed. De quarenta e dois que eram, Jeú não deixou sobreviver sequer um.
15 येहू अनं वन। लँय् रेकाबया काय् यहोनादाबं वयात नापलात। येहूं वयात ज्वजलपा यानाः धाल, “छु झीगु मन छगू हे खः ला? छ सुयापाखे दु?”
15 Deixando aquele lugar, Jeú encontrou Jonadab, filho de Recab, que vinha ao seu encontro. E saudou-o, dizendo: Teu coração é leal para comigo, como o é o meu para contigo? Sim, respondeu Jonadab. Então, dá-me tua mão. Ele deu-lha e Jeú fê-lo montar no seu carro junto dele.
16 येहूं धाल, “जिनापं वयाः परमप्रभुया निंतिं जिगु जोश स्व।” अले वं वयात थःगु रथय् तयाः यंकल।
16 Disse-lhe: Vem comigo: verás o zelo que tenho pelo Senhor.
17 येहू सामरियाय् थ्यंबलय् एलियायात परमप्रभुं धयादीगु वचनकथं वं आहाबया ल्यनाच्वंपिं थःथितिपिं सकसितं स्यात।
17 E levou-o em seu carro. Tendo entrado em Samaria, exterminou todos os que restavam da casa de Acab. E destruiu-a completamente, como o Senhor tinha dito a Elias.
18 येहूं फुक्क मनूतय्त छथाय् मुंकाः इमित थथे धाल, “आहाबं बालद्यःया सेवा कम जक यात, येहूं धाःसा वयागु यक्व सेवा याइ।
18 Jeú convocou todo o povo, e dirigiu-lhe a palavra nestes termos: Acab serviu um pouco a Baal: Jeú o servirá muito mais.
19 उकिं आः बालया फुक्क अगमवक्तातय्त, वयात पुजा याइपिन्त व द्यःपालातय्त सःति। छम्हय्सित नं त्वःफीके मते। छाय्धाःसा जिं बालयात छगू तःधंगु बलि छायेत्यनागु दु। सु वइ मखु, वयात स्यायेगु जुइ।” तर येहूं बालयात पुजा याइपिन्त स्यायेत झंगः लानाच्वंगु खः।
19 Convocai junto de mim todos os profetas de Baal, todos os seus fiéis, todos os seus sacerdotes. Não falte um só deles, pois quero oferecer a Baal um grande sacrifício. Todo aquele que faltar, perderá a vida. Mas isso era simplesmente um laço, para destruir todos os adoradores de Baal.
20 येहूं धाल, “बालद्यःया निंतिं छगू तःधंगु सभा या।” अले इमिसं सभाया घोषणा यात।
20 Depois dessa publicação, Jeú deu esta ordem: Publicai uma assembléia solene em honra de Baal.
21 अले येहूं इस्राएलया फुक्क थासय् खबर छ्वल। बालद्यःयात पुजा याइपिं सकलें वल, मवःम्ह छम्ह हे मदु। इपिं बालद्यःया देगलय् दुहां वन। बालया देगः छगू कुन्चां मेगु कुन्चा तक जाय्कः ग्वाः ग्वाः बालयात पुजा याइपिं मनूत वल।
21 Depois mandou mensageiros por todo o Israel para chamá-los e os adoradores de Baal compareceram todos; não faltou nenhum. Reuniram-se no templo de Baal, que ficou cheio de uma extremidade à outra.
22 अले वं वसः तयातइम्हसित धाल, “बालयात पुजा याइपिं सकसिगु निंतिं तःपालं हजि।” उकिं वं इमिगु निंतिं तःपालं फीत हल।
22 Jeú disse ao guarda do vestiário: Dá vestes a todos os adoradores de Baal. O guarda distribuiu vestes a todos eles.
23 अले येहू व रेकाबया काय् यहोनादाब बालया देगलय् दुहां वन। येहूं बालयात पुजा याइपिं मनूतय्त धाल, “प्यखेरं स्व, थन छिपिंनापं बालयात पुजा याइपिं जक दु, परमप्रभुया सुं नं दास मदु धइगु खँ पक्का या।”
23 Jeú entrou no templo com Jonadab, filho de Recab, e disse aos adoradores de Baal: Vede bem que não haja convosco nenhum dos que servem ao Senhor, mas somente os adoradores de Baal.
24 अले इपिं बालयात बलि व होमबलि छायेत दुने दुहां वन। तर येहूं चय्म्ह सिपाइँतय्त देगः पिने तयाः थथे आज्ञा ब्यूगु खः, “छिमिसं थुपिं सकसितं स्या। छम्हय्सित जक नं सुनानं बिस्युं वनेबिल धाःसा वयागु ज्यान वनी।”
24 Eles entraram, pois, para oferecer sacrifícios e holocaustos. Ora, Jeú postara oitenta homens do lado de fora, e dissera-lhes: Aquele dentre vós que deixar escapar um só destes homens que entrego nas vossas mãos, responderá com a própria vida pela do outro.
25 होमबलि छाये धुनेवं येहूं पालेत व कप्तानतय्त धाल, “दुने वनाः इपिं सकसितं स्या, छम्हय्सित नं बिस्युं वनेबी मते!” इमिसं भिडयापिं सकसितं स्यानाः इमिगु सीम्हयात पिने वांछ्वयाबिल। अनंलि इपिं बालया देगःया दुने दुहां वन।
25 Terminados os holocaustos, ordenou Jeú aos guardas e aos oficiais: Entrai e feri-os! Não deixeis escapar nenhum deles! E assim caíram todos ao fio da espada. Depois disso, os guardas e oficiais lançaram fora {os cadáveres}, entraram no santuário do templo de Baal,
26 इमिसं च्वखगु ल्वहंया थांयात बालया देगलं पिने हयाः छ्वय्काबिल।
26 tiraram dali o ídolo e o queimaram.
27 इमिसं बालया च्वखगु ल्वहंया थां व देगः स्यंकाबिल। देगःयात झारा च्वंवनेगु यानाबिल। गुगु थौं तक द हे दनि।
27 Derrubaram a estela de Baal e demoliram o templo, transformando-o em privadas, que ainda hoje existem.
28 थुकथं येहूं इस्राएलं बालया पुजायात नाश यानाबिल।
28 Foi assim que Jeú exterminou Baal de Israel.
29 तर यारोबाम जुजुं इस्राएलयात याकूगु पाप वं थःम्हं नं याना हे च्वन। येहूं बेथेल व दानय् लुँया द्वहंचाया पुजा यायेगु चलनयात न्हंकामछ्व।
29 Todavia, não se desviou dos pecados de Joroboão, filho de Nabat, que levara Israel ao pecado, pois deixou subsistir os bezerros de ouro de Betel e de Dã.
30 परमप्रभुं येहूयात धयादिल, “छं जितः यःगु ज्या यात, छं आहाबया घरानायात जिं याः धकाः धयागु फुक्क यात। उकिं छं सन्तान प्यंगूगु पुस्ता तक इस्राएलया गद्दीइ च्वनी।”
30 O Senhor disse-lhe: Pois que fizeste o que é agradável aos meus olhos, tratando a casa de Acab como eu o queria, teus filhos ocuparão o trono de Israel durante quatro gerações.
31 तर येहूं दुनुगलंनिसें परमप्रभुया व्यवस्था पालन मयाः। इस्राएलयात पाप याकूम्ह यारोबामया पापं व लिहां मवः।
31 Entretanto, Jeú não se aplicou a seguir, de todo o coração, a lei do Senhor, Deus de Israel. Não se desviou dos pecados que Jeroboão levara a cometer Israel.
32 अबलय् परमप्रभुं इस्राएल देशया लागा म्हो यायेगु ज्या शुरु यानादिल। अरामया जुजु हजाएलं इस्राएलीतय्त इमिगु देशया फुक्क थासय् त्याकल,
32 Por aquele tempo, o Senhor começou a diminuir o território de Israel. Hazael derrotou-o em toda a fronteira,
33 यर्दनया पुर्बपाखेया गिलादया फुक्क इलाका (गाद, रूबेन, मनश्शेया देश) दच्छिनय् अर्नोन खुसि सिथया अरोएर शहरंनिसें उत्तरय् गिलाद व बाशान तक।
33 desde o Jordão até o oriente. Submeteu toda a terra de Galaad, os gaditas, os rubenitas e os manasseítas, desde Aroer, que estava sobre a torrente do Arnon, isto é, a terra de Galaad e Basã.
34 येहू जुजु जुयाच्वंबलय् जूगु फुक्क घटनात, वं याःगु फुक्क ज्या अले वयागु बहादुर ज्याया बारे इस्राएलया जुजुपिनिगु इतिहासया सफुलिइ च्वयातःगु दु।
34 O resto da história de Jeú, tudo o que ele fez, todos os seus feitos, tudo se acha consignado no livro das Crônicas dos reis de Israel.
35 येहू थः पुर्खात थें सित, अले इमिसं वयात सामरियाय् थुन। वयागु थासय् वया काय् यहोआहाज जुजु जुल।
35 Jeú adormeceu com seus pais e foi sepultado em Samaria. Seu filho Joacaz sucedeu-lhe no trono.
36 येहूं सामरियां इस्राएलय् निइच्यादँ तक राज्य यात।
36 Jeú reinou vinte e oito anos em Samaria.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.