1 Samuel 9

Newar (NEW) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 बेन्‍यामीन कुलया हनेबहःम्‍ह व तःमिम्‍ह मनू छम्‍ह दु। वयागु नां कीश खः। व अबीएलया काय्, जरोरया छय्, बकोरतया छुइ, आपीहया उइ खः।
1 E havia um homem de Benjamim, cujo nome era Quis, filho de Abiel, filho de Zeror, filho de Becorate, filho de Afias, filho de um homem de Benjamim, varão alentado em força.
2 वया शाऊल नांयाम्‍ह बांलाःम्‍ह छम्‍ह काय् दु। उगु इलय् इस्राएलय् व थें ज्‍याःम्‍ह सुं मदु। व दक्‍वसिबय् तःधिकःम्‍ह खः।
2 Este tinha um filho, cujo nome era Saul, jovem e tão belo, que entre os filhos de Israel não havia outro homem mais belo do que ele; desde os ombros para cima, sobressaía a todo o povo.
3 छन्‍हु शाऊलया बौ कीशया छुं गधात तन। अथे जुयाः वं थःकाय् शाऊलयात धाल, “छम्‍ह च्‍यःयात ज्‍वनाः गधात माः हुँ।”
3 E perderam-se as jumentas de Quis, pai de Saul; pelo que disse Quis a Saul, seu filho: Toma agora contigo um dos moços, e levanta-te, e vai a buscar as jumentas.
4 व एफ्राइमया पहाडय् च्‍वंगु देश जुयाः शलीशाया जिल्‍लाय् वन तर अनं नं वं लुइके मफुत। इपिं शालीमया जिल्‍ला जुयाः वन तर गधात अन नं लुइके मफुत। इपिं बेन्‍यामीनया इलाका जुयाः वन अथेसां इमिसं गधात लुइके हे मफुत।
4 Passou, pois, pela montanha de Efraim e dali passou à terra de Salisa, porém não as acharam; depois, passaram à terra de Saalim, porém tampouco estavam ali; também passou à terra de Benjamim, porém tampouco as acharam.
5 इपिं सूपया जिल्‍लाय् थ्‍यंकः वन। शाऊलं थःनापं वःम्‍ह च्‍यःयात धाल, “थन वा! झीपिं छेँय् लिहां वनेनु। मखुसा जिमि बौनं गधाया धन्‍दा कायेगु त्‍वःताः झीगु धन्‍दा कयाच्‍वनी।”
5 Vindo eles, então, à terra de Zufe, Saul disse para o seu moço, com quem ele ia: Vem, e voltemos; para que, porventura, meu pai não deixe de inquietar-se pelas jumentas e se aflija por causa de nós.
6 तर व च्‍यलं धाल, “थ्‍व शहरय् तसकं इज्‍जत दुम्‍ह परमेश्‍वरया मनू छम्‍ह दु। वं धाःगु खँ फुक्‍कं पूरा जु। झीपिं नं वयाथाय् वनेनु। झीगु ज्‍याया बारे नं वं छुं धयादी ला?”
6 Porém ele lhe disse: Eis que há nesta cidade um homem de Deus, e homem honrado é; tudo quanto diz sucede assim infalivelmente; vamo-nos agora lá; porventura, nos mostrará o caminho que devemos seguir.
7 शाऊलं धाल, “झीपिं वयाथाय् वन धाःसा झीसं वयात छु बी फु धकाः? झीगु म्‍हिचाय् छुं नं नयेगु नसा मदु। परमेश्‍वरया मनूयात बीत झीके छुं नं कोसेलि मदु। झीके छु दु धकाः?”
7 Então, Saul disse ao seu moço: Eis, porém, se lá formos, que levaremos, então, àquele homem? Porque o pão de nossos alforjes se acabou, e presente nenhum temos que levar ao homem de Deus; que temos?
8 व च्‍यलं हाकनं धाल, “स्‍वयादिसँ! जिके थन छगू शेकेल वहःया प्‍यब्‍वय् छब्‍वः दु। थ्‍व जिं परमेश्‍वरया मनूयात बी अले वं हे झीपिं गन वनेमाःगु खः धयाबी।”
8 E o moço tornou a responder a Saul e disse: Eis que ainda se acha na minha mão um quarto de um siclo de prata, o qual darei ao homem de Deus, para que nos mostre o caminho.
9 (न्‍हापा न्‍हापा परमेश्‍वरनापं सल्‍लाह कायेमाल धाःसा इस्राएलय् थथे धायेगु चलन दु, “झीपिं लिपा जुइगु खँ धायेफुम्‍ह मनूयाथाय् वनेनु।” छाय्‌धाःसा थौंकन्‍हय्‌यापिं अगमवक्तायात उबलय् लिपा जुइगु खँ धायेफुम्‍ह मनू धकाः धाइगु खः।)
9 (Antigamente em Israel, indo qualquer consultar a Deus, dizia assim: Vinde, e vamos ao vidente; porque ao profeta de hoje antigamente se chamava vidente.)
10 अले शाऊलं लिसः बिल, “ज्‍यू, आः झीपिं वयाथाय् वनेनु।” अथे जुयाः इपिं व परमेश्‍वरया मनू दुगु शहरय् वन।
10 Então, disse Saul ao moço: Bem dizes; vem, pois, vamos. E foram-se à cidade onde estava o homem de Deus.
11 इपिं व शहरया डाँडाय् थाहां वनाच्‍वंबलय् इमिसं अन सुं ल्‍यासेपिं मिसात लः कायेत वयाच्‍वंगु नापलात अले इमिके न्‍यन, “छु लिपा जुइगु खँ धायेफुम्‍ह मनू छेँ हे दु ला?”
11 E, subindo eles pela subida da cidade, acharam umas moças que saíam a tirar água; e disseram-lhes: Está cá o vidente?
12 इमिसं धाल, “खः, छेँ हे दु। वय्‌कः छिकपिं स्‍वयाः भच्‍चा जक न्‍ह्यः झाःगु खः। याकनं झासँ वय्‌कः नकतिनि शहरय् दुहां झाःगु खः, छाय्‌धाःसा थौं आराधना याइगु थासय् वनाः मनूतय्‌सं बलि छाः वनीतिनि।
12 E elas lhes responderam e disseram: Sim, eis aqui o tens diante de ti; apressa-te, pois, porque hoje veio à cidade; porquanto o povo tem hoje sacrifício no alto.
13 आराधना याइगु थासय् वय्‌कः भ्‍वय् नःवने न्‍ह्यः हे छिकपिन्‍सं वय्‌कःयात शहरय् दुहां वयाच्‍वंबलय् हे नापलाइ। वय्‌कः अन झायाः छायेहःगु बलिइ सुवाः मब्‍युतले मनूतय्‌सं भ्‍वय् नइ मखु। अथे जुयाः याकनं झासँ वय्‌कःयात नापलानादिसँ।”
13 Entrando vós na cidade, logo o achareis, antes que suba ao alto para comer; porque o povo não comerá até que ele venha, porque ele é o que abençoa o sacrifício, e depois comem os convidados; subi, pois, agora, que hoje o achareis.
14 अथे जुयाः शाऊल व वया च्‍यःत शहरय् वन। इपिं शहरय् दुहां वनाच्‍वंबलय् इमिसं शमूएल थःपिंपाखे आराधना याइगु थासय् वनेत वयाच्‍वंगु खन।
14 Subiram, pois, à cidade; e, vindo eles no meio da cidade, eis que Samuel lhes saiu ao encontro, para subir ao alto.
15 शाऊल वये छन्‍हु न्‍ह्यः परमप्रभुं शमूएलयात धयादिल,
15 Porque o Senhor o revelara aos ouvidos de Samuel, um dia antes que Saul viesse, dizendo:
16 “जिं कन्‍हय् थ्‍व हे इलय् बेन्‍यामीनया लागां छम्‍ह मनू छ्वयाहये। वयात हे छं जिमि प्रजा इस्राएलया निंतिं जुजु अभिषेक या। वं जिमि प्रजातय्‌त पलिश्‍तीतय्‌गु ल्‍हातं त्‍वःतका हइ। जिं जिमि प्रजायागु दुःख खनागु दु छाय्‌धाःसा इमिगु ख्‍वःसः जिथाय् थ्‍यंगु दु।”
16 Amanhã, a estas horas, te enviarei um homem da terra de Benjamim, o qual ungirás por capitão sobre o meu povo de Israel, e ele livrará o meu povo da mão dos filisteus; porque tenho olhado para o meu povo, porque o clamor chegou a mim.
17 शमूएलं शाऊलयात खनेवं परमप्रभुं वयात धयादिल, “जिं छन्‍त धयाम्‍ह मनू थ्‍व हे खः। थ्‍व हे मनुखं जि प्रजायात शासन याइ।”
17 E, quando Samuel viu a Saul, o Senhor lhe disse: Eis aqui o homem de quem já te tenho dito. Este dominará sobre o meu povo.
18 शाऊल ध्‍वाखाय् थ्‍यनेवं शमूएलयाके न्‍यन, “लिपा जुइगु खँ धायेफुम्‍ह मनू गन च्‍वनादी? जितः धयादिसँ।”
18 E Saul se chegou a Samuel no meio da porta e disse: Mostra-me, peço-te, onde está aqui a casa do vidente.
19 शमूएलं लिसः बिल, “लिपा जुइगु खँ धायेफुम्‍ह ला जि हे खः। जिगु न्‍ह्यः न्‍ह्यः आराधना यायेगु थासय् वनेनु। छिकपिं निम्‍ह थौं जिनापं भ्‍वय् नयेगु जुइ। कन्‍हय् सुथ न्‍हापां हे जिं छिगु मनय् च्‍वंगु खँ छु खः व धयाबी अले छितः बिदा बीगु जुइ।
19 E Samuel respondeu a Saul e disse: Eu sou o vidente; sobe diante de mim ao alto; e comei hoje comigo; e pela manhã te despedirei e tudo quanto está no teu coração to declararei.
20 स्‍वन्‍हु न्‍ह्यः तंपिं गधातय्‌गु च्‍यूताः कयादी मते छाय्‌धाःसा इपिं लुयावये धुंकूगु दु। तर फुक्‍क इस्राएलीतय्‌सं छु फ्‍वनाच्‍वंगु दु? छु इपिं छ व छिमि बौया फुक्‍क परिवारया मखु ला?”
20 E, quanto às jumentas que há três dias se te perderam, não ocupes o teu coração com elas, porque já se acharam. E para quem é todo o desejo de Israel? Porventura, não é para ti e para toda a casa de teu pai?
21 शाऊलं धाल, “तर जि ला इस्राएलया दक्‍वसिबय् चिधंगु कुलया छम्‍ह बेन्‍यामीनी खः। अले बेन्‍यामीन कुलया वंशतय् जिगु वंश दकलय् चिधंगु वंश खः। छिं छाय् जितः थ्‍व खँ धयादियागु?”
21 Então, respondeu Saul e disse: Porventura, não sou eu filho de Benjamim, da menor das tribos de Israel? E a minha família, a menor de todas as famílias da tribo de Benjamim? Por que, pois, me falas com semelhantes palavras?
22 अनंलि शमूएलं शाऊल व वया च्‍यःयात नयेगु कोथाय् हल अले ब्‍वना तःपिं स्‍विम्‍ह मनूत स्‍वयाः नं दकलय् च्‍वय्‌यागु थासय् तल।
22 Porém Samuel tomou a Saul e ao seu moço e os levou à câmara; e deu-lhes lugar acima de todos os convidados, que eram uns trinta homens.
23 अले शमूएलं ज्‍वरय् याइम्‍हय्‌सित धाल, “जिं छन्‍त ब्‍यागल तयाति धकाः बियागु ब्‍व थन ज्‍वना वा।”
23 Então, disse Samuel ao cozinheiro: Dá cá a porção que te dei, de que te disse: Põe-na à parte contigo.
24 अथे जुयाः ज्‍वरय् याःम्‍हय्‌सिनं ज्‍वरय् यानातःगु बांया तुति व खम्‍पा शाऊलया न्‍ह्यःने तयेहल। अले शमूएलं धाल, “छंगु निंतिं तया तयागु लाया ब्‍व थ्‍व हे खः। भपियादिसँ, पाहांत सःतागु जूसां जिं थ्‍व पाहांत नापं नयेत छिगु निंतिं धकाः तया तयागु खः।” अथे जुयाः शाऊलं उखुन्‍हु शमूएलनापं हे नयेत्‍वने यात।
24 Levantou, pois, o cozinheiro a espádua com o que havia nela, e pô-la diante de Saul, e disse Samuel: Eis que isto é o sobejo; põe-no diante de ti e come, porque se guardou para ti para esta ocasião, dizendo eu: Tenho convidado o povo. Assim, comeu Saul aquele dia com Samuel.
25 आराधना यायेगु थासं इपिं शहरय् क्‍वहां वल। शमूएलं शाऊल लिसे थःगु छेँया कःसिइ खँ ल्‍हात।
25 Então, desceram do alto para a cidade; e falou com Saul sobre o eirado.
26 सुथय् खिउँ खिउँ धाःबलय् शमूएलं शाऊलयात कःसिइ हे सःताः धाल, “दँ, आः जिं छिमित बिदा बियाछ्वये।” शाऊल दन अले व नापं तुं शमूएल निम्‍हं नापं लँय् वन।
26 E se levantaram de madrugada; e sucedeu que, quase ao subir da alva, chamou Samuel a Saul ao eirado, dizendo: Levanta-te, e despedir-te-ei. Levantou-se Saul, e saíram para fora ambos, ele e Samuel.
27 इपिं शहरया लिक्‍क थ्‍यनेवं शमूएलं शाऊलयात धाल, “थ्‍व च्‍यःयात न्‍ह्यःने हुँ धा,” च्‍यः न्‍ह्यःने वन। अले शमूएलं शाऊलयात धाल, “छि थन हे पलख पियादिसँ, अले जिं छंगु निंतिं परमेश्‍वरया वचन धाये फइ।”
27 E, descendo eles para a extremidade da cidade, Samuel disse a Saul: Dize ao moço que passe adiante de nós (e passou); porém, tu, espera agora, e te farei ouvir a palavra de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.