Mateus 9
Mundurukú NT (MYU_WBT) vs NTLH
1 O'jẽm. O'jepit Jesus. Jeipi be o'jepit―Cafernaum ka be. O'jepit, waram timudek puje.
1 Jesus entrou num barco, voltou para o lado oeste do lago e chegou à sua cidade .
2 Ag̃oka watwat ijebit e'ũat o'tujowat Jesus kay. Ixexecap pe ixe ijebit e'ũat o'tujowat ip. Jesus itaybit o'e cekay itabut ip iam. Imẽnpuye o'jekawẽn ijebit e'ũat pe: — A'õcam cuy — io'e cebe. — Ikẽrẽat kuy oju'uk ewebewi, tapu. Iboap ikẽrẽat kay g̃ebum g̃u oce, i'uk puje — io'e. — Pũg̃ em tak ka'ũma — io'e―Jesus o'e ijebit e'ũat pe.
2 Então algumas pessoas trouxeram um paralítico deitado numa cama. Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
3 — Ite Jesus “Deus co'i õn,” i napa ma teku e'em — Moisés ekawẽn imutaybitbin'ukayũ napa ma o'e. Pũg̃pũg̃ ixeyũ'in napa ma o'e jewewebe.
3 Aí alguns mestres da Lei começaram a pensar: — Este homem está
4 Jesus itaybit o'e apẽn jewag̃uydadam ip iam. — Apẽnpuye ikẽrẽm epeyewag̃uy? — io'e Jesus Moisés ekawẽn imutaybitbin'ukayũ be.
4 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
5 — “Ikẽrẽat oju'uk ewebewi,” i kuy oce cebe — io'e. — Imẽnpit eyetabut g̃u ikẽrẽat'uk put owebe iap kay — io'e. — “E'ãy,” i oce ibima, “Ecexĩg̃xĩg̃,” i dak, eyetabut g̃u kuka epe'e okay — io'e.
5 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
6 — Soat wag̃o õn — Jesus o'e. — Wa'õbi teku og̃u'ada. Imu'adaap co buje, “Ja'õbi ma teku o'g̃u'ada,” i epe'e — io'e cebe ip. G̃ebuje Jesus o'jekawẽn ijebit e'ũat pe. — E'ãy — io'e cebe. — Eju eduk'a kay. Exexecap cuy etujowat eweju — io'e.
6 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
7 O'ãy. Jexexecap kug̃ o'ju jeduk'a kay.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 Adeayũ iparara jĩjã o'e ip, iboap tobuxik puje. — Ka'ũmg̃u xipacat Deus co'iat — io'e ip. — Deus Jesus a'õ mubacaat puye. Imẽnpuye ixe Jesus pe ikẽrẽat i'uk put wuyxewi — io'e ip.
8 Quando o povo viu isso, ficou com medo e louvou a Deus por dar esse poder a seres humanos.
9 Ibocewi Mateus o'jojojo Jesus. Oajẽm Jesus Mateus kay. Ixe Mateus xik'i osunuy jekapikpikap'a be―iecug̃ap edinheiro bubuap'a be. — Ejot. Oweju ejeku — io'e Mateus pe. O'ãy. Oeku Jesus eju.
9 Jesus saiu dali e, no caminho, viu um cobrador de impostos, chamado Mateus, sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse: Mateus se levantou e foi com ele.
10 Mateus tuk'a be oajẽm ip―adeayũ, jekõn ãm. Oabikbik mesa koreren iecug̃ap edinheiro bubu'ukayũ, Deus xe ikẽrẽan e'e'ukayũ dak, Jesus tak, Jesus eju etaybitbinayũ dak. Soat ip oabikbik mesa xe jekõn ãm.
10 Mais tarde, enquanto Jesus estava jantando na casa de Mateus, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram e sentaram-se à mesa com Jesus e os seus discípulos.
11 — Apẽnpuye ixeyũ eju eymutaybitbin'ukat jekõnkõn―iecug̃ap edinheiro bubu'ukayũ eju? Ikẽrẽat mug̃ẽg̃ẽ'ukayũ eju dak? — Fariseuyũ o'e Jesus etaybitbinayũ be. Imẽn kawẽnwẽn o'e ip, Jesus jekõnkõn o'jojojo ip puye.
11 Alguns fariseus viram isso e perguntaram aos discípulos: — Por que é que o mestre de vocês come com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
12 O'jede g̃u imutaybitbinayũ. Jesus pit Fariseuyũ o'ya'ĩjojo. O'jekawẽn. — Iwãtaxipi'ũmayũ wuyanũg̃tata'ukat kay je'ju g̃u―iwãtaxipipiayũ acã — io'e. — Imẽnpuxim õn tak jewexe xipacayũ nomuwã ãm g̃u ojot―xipat'ũmayũ nomuwã ãm acã. Ikẽrẽat uk am ixeyũ bewi ojot. Imẽnpuye cekõn ikẽrẽat mug̃ẽg̃ẽ'ukayũ eju — io'e. — Cum cuy eyju eymutaybitbinayũ kay — io'e — eytaybit am apẽn Deus ekawẽntup e'em iam — io'e Jesus Fariseuyũ be. — Imẽn opop ibararakat: Idip ma oxe warara'acayũ eyetabotaidabotbot pima. Imẽnpit idip g̃u oxe warara'acayũ kay g̃u eyetabotaidabotbot pima, obuyxi am carneiroyũ mupig̃ ma'g̃u eyju, i — io'e. — Imẽnpuye ijoce jewexe xipacayũ nomuwã ãm g̃u ojot―xipat'ũmayũ nomuwã ãm acã — io'e Jesus.
12 Jesus ouviu a pergunta e respondeu:
13 — ausente —
13 Vão e procurem entender o que quer dizer este trecho das
14 João Batista eju etaybitbinayũ oajẽm ip Jesus kay. — Apẽnpuye Fariseuyũ jekpiwan ma jewemureren Deus eju kawẽn ãm―oceju dak, eweju etaybitbinayũ bit jekõnkõn ip pima? — io'e ip.
14 Então os discípulos de João Batista chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Por que é que nós e os
15 — Oweju etaybitbinayũ jekõnkõn, õn ceweju ip puye. Õn pit ceweju ip'ũm pima, jekõnkõn g̃u ip. Jekpiwan ma jewemureren ip Deus eju kawẽn ãm. Imẽn soat itaybit e'em ig̃uycũg̃ cĩcã ip iam. Õn iwadip puxim. Iwadip cexe ip pima, abu ixeyũ'in ig̃uycũg̃ e'em―jewebumũnap epeta be tomuwãibiyũ'in? Ka'ũma ma! Imẽnpuxim oweju etaybitbinayũ jekõnkõn ip. Jewebumũnap epeta be tomuwãibiyũ buxim ip — io'e Jesus.
15 Jesus respondeu:
16 Jesus wuymutaybinap ekawẽn o'g̃uwẽn cebe ip―imẽnpuximap ekawẽn. Imẽn o'g̃uwẽn. — Pag̃o iisuan g̃u imuwaketken wuyju―toti iorokat muwaketken. Iisuat pit imuwaket puje, jewa'i'in big̃ ma idieg̃bog̃ e'em — io'e Jesus.
16 — Ninguém usa um retalho de pano novo para remendar uma roupa velha; pois o remendo novo encolhe e rasga a roupa velha, aumentando o buraco.
17 — Uva'abidi tiisuati dak acetimõg̃ yaiisuat'a dag̃ — io'e Jesus. — Ya iisuat tag̃'ũm pima, o'jeaebag̃ kuka — io'e. — Imẽnpuye uva'abidi tiisuati acetimõg̃ timũn'a be―yaiisuat'a be, uva'abidi cediepuyat puxixim, tiporoyat puxixim, timun'a'ũmap puxixim — io'e Jesus João Batista eju etaybitbinayũ be. Iboam e'em pima, “Wekawẽn pag̃o iisuat puxim, uva'abidi tiisuati buxim tak,” i'e ojuy osunuy. Imẽn Jesus o'e. Kawẽn iisuat ma Jesus ekawẽn o'e g̃asũ bit. Fariseuyũ ekawẽn tag̃ g̃u o'e, Saduceuyũ ekawẽn tag̃ g̃u o'e dak.
17 Ninguém põe vinho novo em
18 Judeuyũ kukukat tak oajẽm Jesus kay. Ixe osunuy Deus eju kawẽnwẽnap'a kukukat. O'jẽg̃'aecõg̃cõg̃ Jesus topa be, ibuyxi am. — Odaxit g̃axĩn ma oe'ũ — io'e Jesus pe. — Ejot pima bit, eg̃u'ada. Jetait — io'e Jesus pe. — Ebuesubumõg̃ ijeje bima, je'ada odaxit — io'e.
18 Enquanto Jesus estava falando ao povo, um chefe religioso chegou perto dele, ajoelhou-se e disse: — A minha filha morreu agora mesmo! Venha e ponha as mãos sobre ela para que viva de novo.
19 — G̃a'a — io'e. O'ju ip―Jesusyũ.
19 Então Jesus foi com ele, e os seus discípulos também foram.
20 Cucum pima, pũg̃ ayacat oajẽm Jesus tomuju, cesay mucay am―Jesus ekabek ukpu mucay am. 12 koato bun ma ixe ayacat iwãtaxipipin o'e, doybucukcug̃ g̃u buye. — Cesay mucay buje ma, oce'ada — ixe ayacat o'e jewebe ma. Jesus ekabek o'g̃ucay.
20 Certa mulher, que fazia doze anos que estava com uma hemorragia, veio por trás de Jesus e tocou na barra da capa dele.
21 — ausente —
21 Pois ela pensava assim: “Se eu apenas tocar na capa dele, ficarei curada.”
22 O'jekorepẽn Jesus. G̃ebuje Jesus ayacat o'jojojo. — A'õcam cuy — io'e ayacat pe. — Etabut okay. Imẽnpuye g̃axĩn ma eceje'ada — io'e. Dao ma o'je'ada ixe ayacat.
22 Jesus virou, viu a mulher e disse: E naquele momento a mulher ficou curada.
23 Oajẽm ip Judeuyũ kukukat tuk'a kay. Ade wãwãm ip osodop. Jebubut'uk muydedeayũ dak o'jojojo Jesus. Imuydedem ip Judeu babi dag̃. Cebabi dag̃ tak wãwã ip osodop.
23 Depois Jesus foi para a casa do chefe religioso. Quando viu os que tocavam música fúnebre e viu a multidão numa confusão geral,
24 — Ce'ũ g̃u teku. Yaypan'isuat ixet ã — io'e Jesus wãwãayũ be. Jesus itaybit o'e yaypan'isuat'ũm oe'ũ iam. Inaka waram imutain. Imẽnpuye “Ixet ã,” io'e. Wãwãibiyũ bit jewaywayway ip o'e Jesus kay. Jesus o'e cebe ip: — Epejẽm uk'a bewi — io'e. O'g̃ujẽm.
24 disse: Então começaram a caçoar dele.
25 Ijẽm puje, Jesus oõm yaypan'isuat kay. O'subaixik. Dao ma o'je'ada. Itait o'e waram g̃uto ce'ũ topibit, Jesus o'subaixik puye. Ixe o'kop―ce'ũ topibit.
25 Logo que a multidão saiu, Jesus entrou no quarto em que a menina estava, pegou-a pela mão, e ela se levantou.
26 Ipi juayũ ce'ũ topibit awẽg̃ o'yawẽg̃mupõg̃ ip. Jekawẽnwẽn o'e ip soat tag̃―soat ibo eipi dag̃.
26 E a notícia a respeito disso se espalhou por toda aquela região.
27 Jesusyũ eipi kukukat ka bewi cẽm puje, xepxep o'ju Jesus tomuju―ita'ũmayũ. — Etabotaidabotbon cuy eg̃uy ocekay — io'e ip. — Ocemu'ada am — io'e ip Jesus pe―Davi'ũm naxeg̃ebit pe―Judeuyũ ajojoyũ'ũm'ũm kukukat naxeg̃ebit pe.
27 Jesus saiu daquele lugar, e no caminho dois cegos começaram a segui-lo, gritando: —
28 Oajẽm ip Jesus kay, ixe jeduk'a be õmõm pima. — Eyetabut tu okay―eyemu'ada õn iap kay? — io'e Jesus cebe ip. — Hm hm — io'e ip. — Ocetabut, kariwa.
28 Assim que Jesus entrou em casa, os cegos chegaram perto dele. Então ele perguntou: — Sim, senhor! Nós cremos! — responderam eles.
29 O'sutamucay Jesus ita'ũmayũ. O'je'ada. — Eyju eyetabut okay buye, õn jeymu'ada — io'e Jesus itã'ũm topibiyũ be. Itate o'e, Jesus o'sutada buye. — Eymu'adaap epeg̃uwẽn g̃u juy eybureyũ be―ka'ũma be ma — io'e Jesus.
29 Jesus tocou nos olhos deles e disse:
30 — ausente —
30 E os olhos deles ficaram curados. Aí Jesus ordenou com severidade:
31 Imẽnpit je'adaap o'g̃uypõg̃põg̃ ip soat kaka dag̃.
31 Porém eles foram embora e espalharam as notícias a respeito de Jesus por toda aquela região.
32 Jesusyũ uk'a be cẽmcẽm pima, iboceayũ ibiõg̃buk kẽrẽat kug̃at o'tujowat Jesus kay. Cekawẽn pa'oreat o'e ixe, ibiõg̃buk kẽrẽat kug̃ puye. O'tujowat ip Jesus pe, imu'ada am.
32 Quando eles foram embora, algumas pessoas levaram a Jesus um homem que não podia falar porque estava dominado por um demônio.
33 O'je'ada Jesus a'õbi. Ag̃okatkat pewi ibiõg̃buk kẽrẽat cẽm puje, xipan o'jekawẽn ma, o'je'ada buye. — Abu yag̃uyg̃uy imẽn o'jebapuk iam? — adeayũ o'e ip jewewebe. — Ka'ũma ma ijo'iat imẽn wuyjojojo g̃u Israel eipi be―wuyeipi be — io'e ip.
33 Logo que o demônio foi expulso, o homem começou a falar. Todos ficaram admirados e afirmavam: — Nunca vimos em Israel uma coisa assim!
34 Imẽnpit Fariseuyũ o'jekawẽn. Napa ma o'jekawẽn ip. — Jesus ibiõg̃buk kẽrẽat mujẽmjẽm cebewi ibiõg̃buk kẽrẽayũ kukukat a'õbi―Satanás a'õbi — io'e ip napa ma.
34 Mas os fariseus diziam: — O chefe dos demônios é quem dá a esse homem poder para expulsar demônios.
35 O'ju Jesus ikabog̃atka dag̃, ika'ĩcatka dãg tak. O'ju ag̃oka watwat mutaybitbin. Judeuyũ Deus eju kawẽnwẽnap'a be imutaybitbin o'e. Deus soat kukanap o'g̃uwẽnuwẽn soat pe―kawẽn idipat. Imẽn ma imutaybitbin ip oeku. Ibomaayũ mu'ada'adam oeku: iwãtaxipipiayũ, ibaca'ũmayũ dak―soat mu'ada'adam oeku.
35 Jesus andava visitando todas as cidades e povoados. Ele ensinava nas sinagogas , anunciava a boa notícia sobre o Reino e curava todo tipo de enfermidades e doenças graves das pessoas.
36 Itabotaidabotbot ma iboka watwat kay Jesus osunuy, yag̃uybabi'ũm osodop puye. Ovelha buxim ip, jekukat'ũm pima ip. Imẽnpuxim ika beacat ikukuk'ukat'ũmayu osodop ip, ka'ũmg̃u ibuywatwat'ukat puye.
36 Quando Jesus viu a multidão, ficou com muita pena daquela gente porque eles estavam aflitos e abandonados, como ovelhas sem pastor.
37 Imẽneju Jesus o'jekawẽn jeweju etaybitbinayũ be. — Kadai ya ade opop―kadai'a―yaopat'a. Pũg̃pũg̃ pit omuyku ip yabu am — io'e cebe ip.
37 Então disse aos discípulos:
38 — Epeyekawẽn cuy kapikpik'ukayũ kukukat pe. I juy ep'e cebe: “Kapikpik'ukayũ eg̃uju juy kadai'a bu am,” i — io'e Jesus jeweju etaybitbinayũ be. Imẽn Jesus kawẽnwẽn o'e, Jesus eju adeayũ ceku pin ip puye. Apẽn kadai ya ade o'yadop―kadai'a yaopat'a; imẽn tak adeayũ ceku pin ip Deus emunaẽ eju. Imẽnpit pũg̃pũg̃ oekuku Jesus kawẽn muwẽnuwẽn ijodiacat pe. Imẽnpuye imuwẽnuwẽn'ukayũ kukat eju juy jekawẽn ip Deus eju. — Adeayũ juy eg̃uju ekawẽn muwẽn ãm — i juy e'em ip cebe.
38 Peçam ao dono da plantação que mande mais trabalhadores para fazerem a colheita.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.