Mateus 25
Mundurukú NT (MYU_WBT) vs NTLH
1 Deus soat kukuanap kabia muwẽnuwẽn o'e Jesus o'ya'ĩjojoiayũ mutaybitbin pima. Imẽnpuye wuymutaybitbinap muwẽnuwẽn o'e itaybit am ip. Imẽnpuximap ekawẽn muwẽnuwẽn o'e. — Deus soat kukanap kabia ayacayũ cucumap kabia buxim — io'e Jesus. — Ixe ayacayũ yaypan'isuayũ osodop ip―10 beayũ. Jewebumũnat kay o'ju ip lamparina kug̃. Jewebumũnat dopabijuk am o'ju ip.
1 Jesus disse:
2 5 beayũ ixeyũ'in yag̃uysacayũ osodop ip. Warara'acayũ 5 beayũ yag̃uyba'arẽmayũ osodop — Jesus o'e.
2 Cinco eram sem juízo, e cinco eram ajuizadas.
3 — Yag̃uyba'arẽmayũ o'tidujowat g̃u ip daxadi―lamparina beapti. O'tidujowat g̃u ip timũn'a be.
3 As moças sem juízo pegaram as suas lamparinas, mas não levaram óleo de reserva.
4 Yag̃uysacayũ acã o'tidujowat daxadi timũn'a be.
4 As ajuizadas levaram vasilhas com óleo para as suas lamparinas.
5 — Ixet pin ip. Etapok'i e'em. Ixet osodop ip―10 beayũ. Ixet, ibun jewebumũnat puye. Xet.
5 Como o noivo estava demorando, as dez moças começaram a cochilar e pegaram no sono.
6 — Iximadakpe iboceayũ o'tomuwã 10 beayũ be. — “Ak'i!” io'e ip. “Jewebumũnat oajẽm,” io'e ip. “Epeju cekay, topabijuk am,” io'e ip 10 beayũ be.
6 — À meia-noite se ouviu este grito: “O noivo está chegando! Venham se encontrar com ele!”
7 — O'g̃uwurũg̃ ip. O'kop ip―10 beayũ. Lamparina mudipudim osodop ip, imusopusop am.
7 — Então as dez moças acordaram e acenderam as suas lamparinas.
8 — G̃ebuje yag̃uyba'arẽmayũ o'jekawẽn yag̃uysacayũ be. — “O'ti'ũm. Imẽnpuye iba'ore ocewebe lamparina musop am. Daxadi epetiũm cuy ocewebe,” i ip o'e.
8 Aí as moças sem juízo disseram às outras: “Deem um pouco de óleo para nós, pois as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 — “Ap!” yag̃uysacayũ o'e. “Iba'ore ocewebe tiũm am eywebe. Pũg̃ti ma ocedaxadi. Epeju, ti buam. Dinheiro juy epeg̃ũm warara'acayũ be―tideim,” io'e ip. O'ju ip, tibu am.
9 — “De jeito nenhum”, responderam as moças ajuizadas. “O óleo que nós temos não dá para nós e para vocês. Se vocês querem óleo, vão comprar!”
10 — Jewebumũnat oajẽm peta mug̃ẽg̃ẽat tuk'a kay. Cucum pima ip daxadi bum, oajẽm. O'ju jewebumũnat eju yag̃uysacayũ. O'ju ceweju, kuy buye ip. Oõm ip ceweju. — Bik. O'tomudip ip xĩntabi.
10 — Então as moças sem juízo saíram para comprar óleo, e, enquanto estavam fora, o noivo chegou. As cinco moças que estavam com as lamparinas prontas entraram com ele para a festa do casamento, e a porta foi trancada.
11 — Oajẽm g̃uyjom. Yag̃uyba'arẽmayũ oajẽm. O'tomuwã. — “Kariwa!” io'e ip. “Xĩntabi etomudip'uk ocewebeam,” io'e ip.
11 — Mais tarde as outras chegaram e começaram a gritar: “Senhor, senhor, nos deixe entrar!”
12 — “Wetaybit g̃u ma eyjum,” io'e cebe ip — io'e―Jesus o'e. Pere. Imẽn 10 beayũ be kawẽnwẽnap pi o'jepere Jesus. Apẽn ixe jewebumũnat kay 10 beayũ oekuku, imẽnpuxim wuyju be jekukum, Deus soat kukan pima. Pũg̃ wuy'in iwiwim je'e Deus soat kukanap kabia bima. Warara'acayũ wuy'in iwiwim g̃u je'e.
12 — O noivo respondeu: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eu não sei quem são vocês!”
13 — Ag̃ cuy epesop ekariwa jajẽmap kay — io'e Jesus iboceayũ be. — Eyetaybit g̃u buye puju eyekariwa jajẽm iam. Ajo hora iam eyetaybit g̃u. Ajo kabia iam eyetaybit g̃u. Ag̃ cuy! — io'e cebe ip.
13 E Jesus terminou, dizendo:
14 Waram Jesus o'jekawẽn iboceayũ be. Deus soat kukanap kabia muwẽnuwẽn o'e. — Deus soat kukanap kabia ag̃okatkat cuap kabia buxim — io'e Jesus. — Ixe cucum o'e wũy ma. Wara'at eipi be cucum o'e. Cucum awap, kapikpik'ukayũ o'tomuwã―jebuywatwat'ukayũ. Jebubut o'g̃ũm cebe ip. O'g̃ũm imuxipanpan am.
14 Jesus continuou:
15 Dinheiro'a o'yaũm cebe ip. Ajo-xe imuxipanpan pucat o'yaũm cebe ip. Pũg̃ ixeyũ be 5 mil iat'a o'yaũm. Wara'acat pe 2 mil iat'a o'yaũm. Warara'at pe pũg̃ mil iat'a o'yaũm―dinheiro'a. — Ibocewi o'ju wara'at eipi be.
15 E lhes deu dinheiro de acordo com a capacidade de cada um: ao primeiro deu quinhentas moedas de ouro; ao segundo deu duzentas; e ao terceiro deu cem. Então foi viajar.
16 — G̃ebuje 5 mil iat'a juk o'yabuiat wara'at dinheiro'a o'yabu―wara'at 5 mil iat'a. Imẽnpuye 10 mil iat'a kug̃ o'e.
16 O empregado que tinha recebido quinhentas moedas saiu logo, fez negócios com o dinheiro e conseguiu outras quinhentas.
17 Wara'at ibuywatwat'ukat ijo'i ma o'g̃ug̃ẽ dinheiro'am―ibo 2 mil iat'am. Imẽnpuye 4 mil iat'a kug̃ o'e.
17 Do mesmo modo, o que havia recebido duzentas moedas conseguiu outras duzentas.
18 Yabi beat pit ibo pũg̃ mil iat'a o'yamõg̃ ipikũykũy be. O'jokot. Batku. O'yamõg̃. Pere.
18 Mas o que tinha recebido cem moedas saiu, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do patrão.
19 — Ade xet kap puje, oexe. Cekariwa oexe. O'jekawẽn jekapikpik'ukayũ be. Jedinheiro'a muwẽnuwẽn o'e.
19 — Depois de muito tempo, o patrão voltou e fez um acerto de contas com eles.
20 Imẽnpuye 5 mil iat'a juk o'jat iat dinheiro'a o'yadojot jekariwa be―10 mil iat'a o'yadojot. — “Juku, Kariwa,” io'e. “Ijoce edinheiro'a―5 mil iat'a. Wara'at oyabu―wara'at 5 mil iat'a. Soat ebubut'a. Edinheiro'am g̃asũ―10 mil iat'a. Wara'at 5 mil oyabu ibo 5 mil iap,” io'e jekariwa be — io'e Jesus.
20 O empregado que havia recebido quinhentas moedas chegou e entregou mais quinhentas, dizendo: “O senhor me deu quinhentas moedas. Veja! Aqui estão mais quinhentas que consegui ganhar.”
21 — “Xipat,” cekariwa o'e cebe. “Xipacat ẽn. Wedinheiro'a muxipan cĩcã ẽn. Yopĩt ma o'e. Ẽn pit wa'õ dag̃ imuxipanpan cĩcã owebeam. — “Imẽneju ade obubut muxipan ece owebeam,” io'e — io'e Jesus. — “G̃a'a! Peta og̃ug̃ẽ g̃asũ. Acekõnkõn,” io'e cekariwa.
21 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
22 — Imẽnpuye dak 2 mil iat'a juk o'yabuiat dinheiro'a oyadojot dojot ixe be―jekariwa be. 4 mil iat'a o'yadojot. — “Juku, Kariwa!” io'e. “Ijoce edinheiro'a―2 mil iat'a. Wara'at'a oyabu―wara'at 2 mil iat'a. Soat edinheiro'am g̃asũ. 4 mil iat'a oyabu ibo 2 mil iap,” io'e cebe — io'e Jesus.
22 — Então o empregado que havia recebido duzentas moedas chegou e disse: “O senhor me deu duzentas moedas. Veja! Aqui estão mais duzentas que consegui ganhar.”
23 — “Xipat,” cekariwa o'e cebe. “Xipacat ẽn. Wedinheiro'a muxipanpan cĩcã ẽn. Yopĩt ma o'e. Wa'õ dag̃ imuxipanpan cĩcã eg̃uy owebeam. — “Imẽneju ade bubut cuy eg̃uxipan owebeam,” io'e — io'e Jesus. — “G̃a'a! Peta og̃ug̃ẽ g̃asũ. Acekõnkõn,” io'e cekariwa.
23 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
24 — G̃ebuje pũg̃ mil iat o'yabuiat o'jekawẽn ixe be―jekariwa be. — “Kariwa!” io'e. “Kuy juk wetaybit edacup iam―warara'at ekat pewi ejat iam―etiotata'ũmap kat pewi,” i napa ma o'e cebe. “Kuy juk wetaybit ekapikap'ũmat pewiata etabu iam,” i napa ma o'e dak.
24 — Aí o empregado que havia recebido cem moedas chegou e disse: “Eu sei que o senhor é um homem duro, que colhe onde não plantou e junta onde não semeou.
25 “Oparara ebuxim ibuye. Edinheiro'a oyamõg̃ ipikũykũy be―mil iat'a. Juku,” io'e. “Edinheiro'am―ebubut'am.”
25 Fiquei com medo e por isso escondi o seu dinheiro na terra. Veja! Aqui está o seu dinheiro.”
26 — “Ibu'u'uat ẽn,” cekariwa o'e. “Ikẽrẽat kug̃ ẽn. Etaybit tu warara'at ekat pewi ojat iam? Wekapikap'ũmat pewiata otabu iam etaybit tu?
26 — “Empregado mau e preguiçoso!”, disse o patrão. “Você sabia que colho onde não plantei e junto onde não semeei.
27 Imẽn etaybit pima, wedinheiro'a eyaũm cuy dinheiro'a muxipanpan'ukat pe wara'at dinheiro'a bu am owebeam,” io'e. “Wepit puje, eyaũm kuka owebe,” io'e.
27 Por isso você devia ter depositado o meu dinheiro no banco, e, quando eu voltasse, o receberia com juros.”
28 — “Dinheiro'a juy epeyabu cebewi―pũg̃ mil iat'a,” cekariwa o'e warara'acayũ be. “Epeyaũm cuy wara'at pe―10 mil iat'a kug̃at pe,” io'e kapikpikayũ be.
28 “Tirem dele o dinheiro e deem ao que tem mil moedas.
29 “Imẽn ma. Adeat kukat pe wara'at je'g̃ũm ip. Imẽnpuye ade jĩjã ikug̃ e'em. Imẽnpit yopĩcat kukat xewi ixe yopĩcat je'jat ip,” io'e cekariwa.
29 Porque aquele que tem muito receberá mais e assim terá mais ainda; mas quem não tem, até o pouco que tem será tirado dele.
30 “Ite ibu'u'uat tak epejoxik cuy kabiokbog̃at ka be―tõtõnap ka be―tũy yeiyeiat ka be,” io'e cekariwa — io'e Jesus. Imẽn Jesus soat o'e iboceayũ imutaybit am. Cekariwa dinheiro muxipatpan cĩcãayũ o'ju ip peta be ceweju. Imẽnpuxim Deus a'õ kayayũ jeedop ip Deus xe soat em. Ipikũykũy be cekariwa dinheiro mõg̃at pit o'joxik ip kabiokbog̃at ka be. Imẽnpuxim Deus ipiat supi'ajoat ja'õ kay'ũmayũ be. Imẽn Jesus imutaybitbin o'e.
30 E joguem fora, na escuridão, o empregado inútil. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
31 Jesus o'jekawẽn waram iboceacat pe. — Soat wag̃o õn. Odipap kug̃ wajẽm puje, soat kukan oce'e. Deus ekawẽn tojotjot'ukayũ jajẽm ip oweju. Jay. Ajo xipat Deus xe iap oceg̃uwẽn, ajo xipat g̃u iap tak.
31 Jesus terminou, dizendo:
32 — Ipi juacayũ je'awero owap. Apẽn ovelha kukuk'ukat ovelhayũ o'taẽ bodeyũ bewi, imẽnpuxim õn tak ipi juacayũ bewi wa'õ kayayũ otaẽ―kũyjobitbicayũ. Kacũg̃cũg̃'i jeedop ip oba'at kadi. Kũyjobitbit'ũmayũ bit oba'ũg̃ kadi kacũg̃cũg̃'i jeedop ip.
32 Todos os povos da terra se reunirão diante dele, e ele separará as pessoas umas das outras, assim como o pastor separa as ovelhas das cabras.
33 — ausente —
33 Ele porá os bons à sua direita e os outros, à esquerda.
34 — Cũg̃'i buje, ocekawẽn oba'at kadiayũ be. — “Deus kuy eymucokcok cĩcã. Webay kay juy epesot! Eyka be juy epeõm―kuy osukamuxipaniap ka be. Deus kuy ipi mug̃ẽg̃ẽm pima, cuk eyka mug̃ẽ dak,” ioce'e cebe ip.
34 Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, vocês que são abençoados pelo meu Pai! Venham e recebam o
35 “Epeõm! Xipan cĩcã juk adi eyju okuk. Ore bima, puybit cuk adi epeg̃ũm owebe. Obipuruk pima, idibi juk adi epetiũm owebe. Oka be'ũm pima, xipan cuk adi eyju okuk eyduk'a be.
35 Pois eu estava com fome, e vocês me deram comida; estava com sede, e me deram água. Era estrangeiro, e me receberam na sua casa.
36 Ka'ũmg̃u wekamixa bima, kamixa juk epeg̃ũm owebe. Owãtaxipi bima, epajẽm obuywat am. Õn daomũnmũnap'a be bima, epajẽm okay,” ioce'e cebe ip.
36 Estava sem roupa, e me vestiram; estava doente, e cuidaram de mim. Estava na cadeia, e foram me visitar.”
37 — “Kariwa!” Deus xe cũg̃ cĩcãayũ e'em. “Ere jekukum ejojo g̃u oceju. Puybit cuk oceg̃ũm g̃u ewebe. Ebipurug̃ jekukum tak ejojo g̃u oceju. Idibi juk ocetiũm g̃u ewebe,” i'e'em ip.
37 — Então os bons perguntarão: “Senhor, quando foi que o vimos com fome e lhe demos comida ou com sede e lhe demos água?
38 “Ewãtaxipi g̃u ejojo oceju. Cuk ocajẽm g̃u ekay ebuywat am, ẽn daomũnmũnap'a be bima,” i. “Eduk'a'e'ũma jekukum ejojo g̃u oceju. Oceju g̃u xipan ekuk cuk acesop oceduk'a be. Kamixa dak cuk oceg̃ũm g̃u ewebe,” i'e'em ip.
38 Quando foi que vimos o senhor como estrangeiro e o recebemos na nossa casa ou sem roupa e o vestimos?
39 — ausente —
39 Quando foi que vimos o senhor doente ou na cadeia e fomos visitá-lo?”
40 — “Owebe epeg̃ũm g̃u,” ioce'e cebe ip. “Imẽnpit webekitkit pe epeg̃ũmiap owebe epeg̃ũmiap puxim. Omubuyxin cĩcã webekitkit. Yopĩt ma ip ipi juacat etabun. Imẽnpit ixeyũ be epeg̃ũmiap, owebe epeg̃ũmiap puxim ma,” ioce'e. — Soat kukan oce'e — io'e.
40 — Aí o Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando vocês fizeram isso ao mais humilde dos meus irmãos, foi a mim que fizeram.”
41 — G̃ebuje õn e'em cebe ip―oba'ũg̃ kadiayũ be. “Deus xe ikẽrẽat mujugrũg̃rũg̃'ukayũ eyju. Imẽnpuye Deus jajẽm eykay ipiat'ajoan eywebe. Epeyenapõn cuy oxewi. Ipiatpi'ajojoap pe soat em epesop―daxabog̃ pe―ibiõg̃buk kẽrẽayũ kukukat ka be. Deus o'g̃ug̃ẽ ibiõg̃buk kẽrẽayũ kukukat kam―ixe ekawẽn tojotjot'ukayũ kam tak,” ioce'e — io'e Jesus.
41 — Depois ele dirá aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, vocês que estão debaixo da maldição de Deus! Vão para o fogo eterno, preparado para o Diabo e os seus anjos!
42 — “Xipan g̃u juk adi okuk epesop. Ore bima, puybit cuk adi epeg̃ũm g̃u owebe. Obipuruk pima, idibi juk adi epetiũm g̃u owebe.
42 Pois eu estava com fome, e vocês não me deram comida; estava com sede, e não me deram água.
43 Oka be'ũm pima, xipat g̃u juk adi eyju okuk eyduk'a be. Ka'ũmg̃u wekamixa bima, kamixa juk adi epeg̃ũm g̃u owebe. Owãtaxipi bima, kuy obuywatwan g̃u epesop. Õn daomũnmũnap'a be bima, epajẽm g̃u okay,” ioce'e cebe ip — Jesus o'e.
43 Era estrangeiro, e não me receberam na sua casa; estava sem roupa, e não me vestiram. Estava doente e na cadeia, e vocês não cuidaram de mim.”
44 — “Kariwa!” Deus xe ikẽrẽat mujurũg̃rũg̃'ukayũ e'em. “Ere jekukum ejojo g̃u oceju. Imẽnpuye puybit cuk oceg̃ũm g̃u ewebe. Ebipurug̃ jekukum ejojo g̃u oceju. Imẽnpuye idibi juk ocetiũm g̃u ewebe. Ewãtaxipi g̃u ejojo oceju. Imẽnpuye juk ocajẽm g̃u ekay ebuywat am. Ẽn daomũnmũnap'a be g̃u eg̃uy. Imẽnpuye juk ocajẽm g̃u ekay,” i. “Eduk'a'e'ũma jekukum ejojo g̃u oceju. Imẽnpuye oceju g̃u xipan ekuk cuk acesop oceduk'a be. Ejojo g̃u oceju, ekamixa'ũm pima. Imẽnpuye kamixa juk oceg̃ũm g̃u ewebe,” i'e'em ip.
44 — Então eles perguntarão: “Senhor, quando foi que vimos o senhor com fome, ou com sede, ou como estrangeiro, ou sem roupa, ou doente, ou na cadeia e não o ajudamos?”
45 — “Webekitkit pe g̃u epeg̃ũm iap, owebe g̃u epeg̃ũm iap puxim,” ioce'e cebe ip. “Ipi juacat etabun webekitkit yopĩt ma. Imẽnpit ixeyũ be g̃u epeg̃ũm iap, owebe g̃u epeg̃ũm iap puxim,” ioce'e―soat kukan oce'e — Jesus o'e.
45 — O Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: todas as vezes que vocês deixaram de ajudar uma destas pessoas mais humildes, foi a mim que deixaram de ajudar.”
46 — Imẽntak ixeyũ je'ju ipiatpi'ajojoap pe jedop am — io'e Jesus. — Deus xe cũg̃ cĩcãayũ acã jeedop ip Deus tẽg̃ ma―itait jeedop ip soat em Deus xe — io'e Jesus jewejuayũ be.
46 E Jesus terminou assim:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.