Mateus 18

Mundurukú NT (MYU_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 G̃axĩn ma oajẽm ip―imutaybitbinayũ. Oajẽm Jesus kay, Pedro cẽm awap. — Abu je'e ya'õbuyxian wuy'in warara'acat podi ma, Deus xe acesop pima? — io'e ip Jesus pe.
1 Nessa ocasião, os discípulos vieram a Jesus e perguntaram: “Afinal, quem é o maior no reino dos céus?”.
2 Imẽnpuye Jesus bekicat o'tomuwã jekadi am. Jesusyũ bidase cũg̃'i osunuy bekicat.
2 Então Jesus chamou uma criança pequena e a colocou no meio deles.
3 — Wara'acat podi ma wuyetabun ibuyxiat pin'ũmat. Bekicat puxim ixe. Ig̃asũ xipacat xeku Deus xe, soat kukan pima õn. Iboap kay juy g̃ebum epesop — io'e Jesus cebe ip. — Wara'at tag̃ jekukum epesop — io'e cebe ip. — Bekicat puxim cuy epesop. Apẽn ite bekicat ya'õbaca pin g̃u, imẽn tak eyju eya'õbaca pin g̃u juy epesop. Eya'õbaca pin'ũm pima, xipan epeyeku Deus xe. Eya'õbaca pin pima, Deus xe g̃u epesop, soat kukan pima õn — io'e Jesus.
3 Em seguida, disse: “Eu lhes digo a verdade: a menos que vocês se convertam e se tornem como crianças, jamais entrarão no reino dos céus.
4 — ausente —
4 Quem se torna humilde como esta criança é o maior no reino dos céus,
5 — Eyju xipan bekitkit kug̃ pima, xipan okug̃ tak epesop — io'e Jesus. Ijop bekicat Jesus itabun'isuat puxim. Jesus tieg̃ Jesus kay itabun'isuat ju'kuk xipan pima, Jesus tak ju'kuk xipan ijo'iat.
5 e quem recebe uma criança como esta em meu nome recebe a mim.”
6 — Bekicat mubu'un puje okay itabut am, ikẽrẽat mujurũg̃rũg̃ eyju, okay itabucat mubu'un puje. Imubu'un puje, Deus cuy ipiat supi'ajoat eykay. Imẽn ey'e awap, xipat kuka juk o'e wita'a yabog̃at'a mukirik am eyag̃obu eju iodi be eymuakõm — io'e cebe ip.
6 “Mas, se alguém fizer cair em pecado um destes pequeninos que em mim confiam, teria sido melhor ter amarrado uma grande pedra de moinho ao pescoço e se afogado nas profundezas do mar.
7 — Og̃uycũg̃ cĩcã, eyju wara'acat mubu'un pima, okay jetabut am. Okay itabucat ikẽrẽan e'e ip, warara'acat cocom ip pima―ikẽrẽan e'e'ukayũ jojom ip pima. Imẽnpuye ikẽrẽan e'e'ukayũ itabotaidadotbot cĩcã jeedop ip, wara'at osubuyxijo buye.
7 “Quanto sofrimento haverá no mundo por causa das tentações para o pecado! Ainda que elas sejam inevitáveis, aquele que as provoca terá sofrimento ainda maior.
8 — Epeyepere juy ikẽrẽat mug̃ug̃ẽap eybõmbicuk pima bit purut ka. Eybu'ũm pima bit purut ka, ikẽrẽat epeg̃ug̃ẽ g̃u. Imẽn eyajẽm Deus kay, ikẽrẽat mug̃eg̃ẽm g̃u buye. Xipat kuka o'e eyõm ãm Deus kay pũg̃pu bima dak. Xipat g̃u kuka o'e eyõm ãm ipiat'ajojoap pe xepxepu ma―daxa epirẽm'ũmap pe. — Epeyepere juy ikẽrẽat mujurũg̃rũg̃ap. Eyĩ'ũm pima bit purut ka, ikẽrẽat epeg̃ujurũg̃rũg̃ g̃u. Imẽn kuka eywebe ipiat'ajoap puxixim, daxa epirẽm'ũmap pe eyjuap puxixim. Imẽn eyajẽm Deus kay, ikẽrẽat kay g̃u epekuku buye. Xipat kuka o'e eyõm ãm Deus kay taokẽrẽat pima dak. Xipat g̃u kuka o'e eyõm ãm ipiat'ajojoap pe taokẽrẽat'ũmat ma―daxa epirẽm'ũmap pe.
8 Portanto, se sua mão ou seu pé o faz pecar, corte-o e jogue-o fora. É melhor entrar na vida eterna com apenas uma das mãos ou apenas um dos pés que ser lançado no fogo eterno com as duas mãos e os dois pés.
9 — Epeyepere juy jeakap ikẽrẽat kay. Eyeta'ũm pima bit purut ka, ikẽrẽat epeg̃ẽg̃ẽ g̃u, ipiat'ajoap puxixim, daxa epirẽm'ũmap pe eyjuap puxixim. Imẽn ikẽrẽat mug̃ẽg̃ẽ'ũm pima, eyajẽm Deus xe, ikẽrẽat kay g̃u buye. Xipat kuka o'e eyõm ãm Deus kay pũg̃ta bima dak. Xipat g̃u kuka o'e eyõm ãm ipiat'ajojoap pe xepxepta ma―daxa epirẽm'ũmap pe.
9 E, se seu olho o faz pecar, arranque-o e jogue-o fora. É melhor entrar na vida eterna com apenas um dos olhos que ser lançado no inferno de fogo com os dois olhos.
10 — Eyday'em'um cuy epesop — io'e jeweju etaybitbinayũ be. — Okay itabun'isuayũ mubekitkin g̃u juy epesop. Ioce eywebe, Deus ekawẽn tojotjot'ukayũ ixeyũ kug̃ soat em. Deus ekawẽn tojotjot'ukayũ jebikuyap tag̃ cepit put ip Deus kay, ceweju kawẽn ãm―webay eju―kabi beat eju. Imẽnpuye eyday'em'um cuy epesop — io'e Jesus cebe ip.
10 “Tomem cuidado para não desprezar nenhum destes pequeninos. Pois eu lhes digo que, no céu, os anjos deles estão sempre na presença de meu Pai celestial.
11 — Soat wag̃o õn. Ijodi ojot ikẽrẽat mujurũg̃rũg̃'ukat taxijo am — Jesus o'e. — Imẽnpuye okay itabun'isuayũ mubekitkin g̃u juy epesop — io'e cebe ip.
11 E o Filho do Homem veio para salvar os que estão perdidos.”
12 Jesus wuymutaybitbinap ekawẽn o'g̃uwẽn cebe ip g̃ebuje bit. — Apẽn kuka o'e jeõhõyũ kukukat, iõhõ oitabidao bima? Jeõhõ kudadam je'e xeku. 100 be iõhõyũ―ovelha. Pũg̃ ixeyũ'in pit oitabidao bima, kudadam je'e. Co'a koreren tag̃ warara'acat kõnkõn pima, je'ju itabidaoat kuda am. 99 beayũ bewi je'ju — io'e.
12 “Se um homem tiver cem ovelhas e uma delas se perder, o que vocês acham que ele fará? Não deixará as outras noventa e nove nos montes e sairá à procura da perdida?
13 — Icẽmãn õn e'em eywebe, itabidao topibit tobuxik puje, icokcok cĩcã ma je'e, jeõhõ o'tobuxik puye. Icokcok cĩcã je'e itabidaoat kug̃ oexe buye. Itabidao'ũmayũ kay icokcokap podi ma je'e itabidaoat kay icokcokap — Jesus o'e cebe ip.
13 E, se a encontrar, eu lhes digo a verdade: ele se alegrará por causa dela mais que pelas noventa e nove que não se perderam.
14 — Jeõhõyũ kukukat ibu'u jeõhõ be itabidao am. Imẽnpuxim Deus ibu'u pũg̃ pe ma okay itabun'isuayũ be ma wũy ma jedop am jexewi―wuyebay xewi―kabi beat xewi — io'e Jesus.
14 Da mesma forma, não é da vontade de meu Pai, no céu, que nenhum destes pequeninos se perca.”
15 — Eykitpit ikẽrẽat eywebe e'em pima, epeyekawẽn ceweju. Iboap ikẽrẽat muwẽnuwẽn cuy epesop. Eyag̃uypũg̃ ma epeyekawẽn eykitpit eju. Eyekawẽn kay bima, eyburem epesop―eykitpit, eyju dak — io'e Jesus.
15 “Se um irmão pecar contra você, fale com ele em particular e chame-lhe a atenção para o erro. Se ele o ouvir, você terá recuperado seu irmão.
16 — Eyekawẽn kay'ũm pima bit, eyweju epetujowat pũg̃, xepxep eyekawẽn co am. Waram cuy epeyekawẽn eykitpit eju. Eywejuayũ juy imẽn e'e'eap ya'ĩjo. — Ya'ĩjo buje, soat jekawẽn put wuyjuyũ be: “Aceya'ĩjo soat e'e'eap. Imẽn o'e,” i. Imẽn xepxep ekawẽn tag̃, ebapũg̃ ekawẽn tag̃ g̃u xe'e'i. Imẽn opop ibararak Deus ekawẽntup pe — io'e Jesus.
16 Mas, se ele não o ouvir, leve consigo um ou dois outros e fale com ele novamente, para que tudo que você disser seja confirmado por duas ou três testemunhas.
17 — Ixeyũ ekawẽn kay'ũm pima dak, okay itabucayũ mukũyjom cuy eyju, jeawero puje ip. Ixeyũ ekawẽn kay'ũm pima bit, Judeu'ũmat puxim epejukuk―eykipit epejukuk. Wuywebewi iecug̃ap peam dinheiro bubu'ukat puxim epejukuk―cekay'ũmat puxim — io'e cebe ip.
17 Se ainda assim ele se recusar a ouvir, apresente o caso à igreja. Então, se ele não aceitar nem mesmo a decisão da igreja, trate-o como gentio ou como cobrador de impostos.
18 — Icẽmãn e'em õn eywebe. Ipi juacat pe, “Deus xe cũg̃ ma ekukuap,” i ey'e buje, kabi be bima iboap kukuap cũg̃ ma je'e. Ipi juacat pe, “Deus xe cũg̃ g̃u ekukuap,” i ey'e buje bit, kabi be bima iboap kukuap cũg̃ g̃u je'e Deus xe — Jesus o'e cebe ip.
18 “Eu lhes digo a verdade: o que vocês ligarem na terra terá sido ligado no céu, e o que desligarem na terra terá sido desligado no céu.
19 — Xepxem kawẽnwẽn pima eyju Deus eju pũg̃ tag̃ ma, eybikuyap tag̃ ma webay je'e eywebeam―kabi beat je'e — io'e cebe ip.
19 “Também lhes digo que, se dois de vocês concordarem aqui na terra a respeito de qualquer coisa que pedirem, meu Pai, no céu, os atenderá.
20 — Xexep xe'e, ebapũg̃ ma xe'e omubuyxi am jeawerorom pima, õn tak e'em ixeyũ xe — io'e.
20 Pois, onde dois ou três se reúnem em meu nome, eu estou no meio deles”.
21 G̃ebuje Pedro o'jekawẽn Jesus eju. — Ocexe ibuyxiat — io'e. — Pebũrũ em cuy oceg̃ebu g̃u ikẽrẽat kay? ―owebe okitpit ikẽrẽãn e'eap kay? 7 em ma du? — io'e Jesus pe.
21 Então Pedro se aproximou de Jesus e perguntou: “Senhor, quantas vezes devo perdoar alguém que peca contra mim? Sete vezes?”.
22 — Ka'ũma — Jesus o'e. — 7 em g̃u ma. Ade em ma―490 em ma — io'e Pedro be.
22 Jesus respondeu: “Não sete vezes, mas setenta vezes sete.
23 Pedro ekawẽn buye, Jesus o'jekawẽn iboceayũ be. Deus soat kukanap muwẽnuwẽn o'e. O'jekawẽn iboceayũ mutaybitbin. — Webay ipi kukukat puxim — io'e Jesus. — Kabi beat webay. Imẽnpit ipi kukukat puxim. Ipi kukukat oajẽm jekapikpik'ukayũ kay. Kapikpik'ukayũ bewi ceweroaptei bu am, oajẽm ipi kukukat.
23 “Portanto, o reino dos céus pode ser comparado a um senhor que decidiu pôr em dia as contas com os servos que lhe deviam.
24 — Koap em kapikpik'ukat o'tujot ip jekariwa be. Ade jĩjã ceaweroap o'e―mil be dinheiro'a―prata mug̃ẽg̃ẽat'a.
24 No decorrer do processo, trouxeram diante dele um servo que lhe devia sessenta milhões de moedas.
25 Imẽnpit ixe kapikpik'ukat kaka g̃u dinheiro. Cedinheiro o'e g̃u ceaweroap teida am. Imẽnpuye jekariwa ja'õbi o'g̃uju soat tuk'a beat ũm ãm, teida am―itayxi ũm ãm, ipotpoyũ ũm ãm tak.
25 Uma vez que o homem não tinha como pagar, o senhor ordenou que ele, sua esposa, seus filhos e todos os seus bens fossem vendidos para quitar a dívida.
26 O'jẽg̃'aecõg̃cõg̃ cewap. — “Imẽnpuk,” io'e jekariwa be. “Oteida g̃uyjom soatei,” io'e kapikpik'ukat.
26 “O homem se curvou diante do senhor e suplicou: ‘Por favor, tenha paciência comigo, e eu pagarei tudo’.
27 Kapikpik'ukat a'õ buye, cekariwa itabotaidabotbot o'e cekay. — “Eaweroaptei eg̃ũm g̃u juy owebe,” cekariwa o'e cebe. “Pũg̃ em tak ka'ũma,” io'e kapikpik'ukat pe. — “Xipat cĩcãat ẽn,” io'e kapikpik'ukat.
27 O senhor teve compaixão dele, soltou-o e perdoou-lhe a dívida.
28 — O'ju. Kapikpik'ukat o'ju jebureyũ kay―kapikpik'ukayũ kay. Dao ma o'topabijuk jekapikap peayũ. Pũg̃ ma ceaweroap 100 dinheiro osunuy. Yopĩt ma dinheiro osunuy. O'jat jebure yag̃obu eju. — G̃ebuje o'yag̃obuaha. — “Eaweroap owebe eteida,” io'e.
28 “No entanto, quando o servo saiu da presença do senhor, foi procurar outro servo que trabalhava com ele e que lhe devia cem moedas de prata. Agarrou-o pelo pescoço e exigiu que ele pagasse de imediato.
29 O'jẽg̃'aecõg̃cõg̃ cewap. — “Obure!” io'e. “Etabotaidabotbot okay,” io'e. “Õn soat oteida g̃uyjom―weaweroap,” io'e jebure be.
29 “O servo se curvou diante dele e suplicou: ‘Tenha paciência comigo, e eu pagarei tudo’.
30 — Ixe imẽnpit: “Ap!” io'e. “G̃axi ma õn cekay,” io'e. — “Iba'ore. Dinheiro kug̃ g̃u õn,” io'e. Imẽnpuye ibure daomũnmũnap'a be o'g̃uju. — “Eaweroap teida buje acã, ecejẽm,” io'e ibure.
30 O credor, porém, não estava disposto a esperar. Mandou que o homem fosse lançado na prisão até que tivesse pago toda a dívida.
31 Warara'acat kapikpik'ukayũ itakoma ip o'e jebure awẽg̃ cocom pima. — G̃ebuje ip jeipi kukukat pe o'ju. Soat o'g̃uwẽn ip jeipi kukukat pe — io'e Jesus.
31 “Quando outros servos, companheiros dele, viram isso, ficaram muito tristes. Foram ao senhor e lhe contaram tudo que havia acontecido.
32 — G̃ebuje kapikpik'ukat ekariwa o'tomuwã. — “Kapikpik'ukat,” io'e. “Xipat'ũmat,” io'e cebe. “Juk ece owebe, ‘Imẽnpuk. G̃uyjom cuy oteida,’ i. Imẽnpuye eteida'ũmap kay kuy g̃ebum g̃u oce.
32 Então o senhor chamou o homem cuja dívida ele havia perdoado e disse: ‘Servo mau! Eu perdoei sua imensa dívida porque você me implorou.
33 Wetabotaidabotbot og̃uy ekay õn pit. Imẽnpuxim ma juy eg̃uy ẽn tak ebure kay,” io'e — io'e Jesus.
33 Acaso não devia ter misericórdia de seu companheiro, como tive misericórdia de você?’.
34 — Kariwa itakoma jĩjã o'e kapikpik'ukat kay. Imẽnpuye o'g̃uju daomũnmũnap'a be ipiat'ajo am. — “Teida buje acã dak ecejẽm,” io'e cebe.
34 E, irado, o senhor mandou o homem à prisão para ser torturado até que lhe pagasse toda a dívida.
35 Eyju dak eyetabotaidabotbot'ũm pima eywag̃oyũ kay, ikẽrẽat kay g̃ebum puye; imẽnpuxim webay dak―kabi beat tak itabotaidabotbot g̃u je'e eykay, ikẽrẽat kay g̃ebum puye — io'e Jesus cebe ip.
35 “Assim também meu Pai celestial fará com vocês caso se recusem a perdoar de coração a seus irmãos”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.