Mateus 13
Mundurukú NT (MYU_WBT) vs NTLH
1 Ixe kabiam ma Jesus o'jẽm uk'a bewi. Iodi kay oajẽm. Oabik iodi wãbu be.
1 Naquele mesmo dia Jesus saiu de casa, foi para a beira do lago da Galileia, sentou-se ali e começou a ensinar.
2 Ade jĩjã o'je'awero Jesus xe. Imẽnpuye kobe be oõm ixe. Oabik kobe be. Adeayũ bit kapurũg̃ pe ma osodop ip kacũg̃cũg̃'i.
2 A multidão que se ajuntou em volta dele era tão grande, que ele entrou num barco e sentou-se; e o povo ficou em pé na praia.
3 G̃ebuje o'jekawẽn adeayũ be. Wuymutaybitbinap ekawẽn muwẽnuwẽn o'e adeayũ be. Adeap muwẽnuwẽn o'e. Koap imẽn o'e: — Ag̃okatkat o'ju — Jesus o'e. — Jekadai damuduudu am o'ju.
3 Jesus usou parábolas para ensinar muitas coisas. Ele disse:
4 Tamududum pima, xepxepta o'ta'at. E bitako dag̃ o'ta'at — io'e Jesus. — Ixeda wasũyũ o'ta'o'o, ajẽmjẽm pima ip — io'e Jesus.
4 Quando estava espalhando as sementes, algumas caíram na beira do caminho, e os passarinhos comeram tudo.
5 — Wara'ata karatũg̃'a parak tag̃ o'ta'at. Ade g̃u ka'wi o'e iboce. Ierũn ma o'e ka'wi. Imẽnpuye dao ma kadai o'tanokap — io'e Jesus.
5 Outra parte das sementes caiu num lugar onde havia muitas pedras e pouca terra. As sementes brotaram logo porque a terra não era funda.
6 — Imẽn tak kaxiepiat e ajẽm puje, kaxie o'g̃uy'ũ ibo kadai — io'e. — Ikaraw o'e. Oe'ũ tãbuju ba'ore buye — io'e Jesus.
6 Mas, quando o sol apareceu, queimou as plantas, e elas secaram porque não tinham raízes.
7 — Wara'ata widaohoda picũg̃ pe o'ta'at. Widaoho yaypan pima, ig̃o kadai o'tipmu'ũm.
7 Outras sementes caíram no meio de espinhos, que cresceram e sufocaram as plantas.
8 — Wara'ata ma katõ be o'ta'at. Ig̃oda o'ta'acog̃. Katõ be o'ta'acog̃ — io'e Jesus. — Ta'ade o'e. Pũg̃pũg̃ kadai be ta'adesu o'e―30 be o'e ta―katõ peata. Wara'at kadai be ta'ade o'e―60 be o'e ta. Wara'at kadai be ta'ade jĩjã o'e―100 be o'e ta — io'e.
8 Mas as sementes que caíram em terra boa produziram na base de cem, de sessenta e de trinta grãos por um.
9 — Wekawẽn eyetaybit pin pima, eya'õpicũg̃cũg̃ cuy wa'õ kay — io'e.
9 E Jesus terminou, dizendo:
10 G̃ebuje 12 beayũ oajẽm Jesus kay. — Apẽnpuye ocemutaybitbinap ekawẽn acã ecekawẽn ijoceayũ eju? — io'e ip.
10 Então os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Por que é que o senhor usa
11 — Itaybit g̃u ip puye Deus soat kukan je'e iam. Iba'arẽm ijoceayũ be. Eyju bit eymutaybitbin õn, eyetaybit am kabi beat soat kukan je'e iam — io'e Jesus.
11 Jesus respondeu:
12 — Xipan'ũm ya'ĩjo buje, yopĩt ma juy eyetaybin. Xipan ya'ĩjo buje bit, yobog̃ cuy eyetaybin―ade jĩjã.
12 Pois quem tem receberá mais, para que tenha mais ainda. Mas quem não tem, até o pouco que tem lhe será tirado.
13 Imẽnpit ijoceayũ mutaybitbinap ekawẽn muwẽnuwẽn õn cebe ip. Jeakag̃ ip. Inaka ijojom g̃u ip. Wekawẽn pa'arẽm cexe ip, wekawẽn cocom ma'g̃u ip — io'e Jesus 12 beayũ be.
13 É por isso que eu uso parábolas para falar com essas pessoas. Porque elas olham e não enxergam; escutam e não ouvem, nem entendem.
14 — Isaías cuk o'jekawẽn apẽn g̃asũ o'jebapuk g̃asũacat pe iam. G̃asũacat muwẽnuwẽn o'e kuyje. Ya'ĩjojom je'e ip iboceayũ. Imẽnpit itaybit g̃u ip je'e. Ijojom je'e ip. Imẽnpit itaybit g̃u je'e ip ajom sute e'em iam.
14 E assim acontece com essas pessoas o que disse o
15 Jag̃uymu'ũm ojuy ip: Ja'õpi o'jewa'õpinomudip ya'ĩjoap puxim. Jeta o'sutanomudip ijoap puxim. Imẽn'ũm pima bit kadi ijojom ip, ya'ĩjojom tak. Imẽn'ũm pima bit kadi ip itaybit o'e. Okay itabut kuka o'e ip. Õn kuka adi ip og̃u'ada, ikẽrẽat uk'ug̃ cewebewi, io'e Deus, i juk o'e Isaías — io'e Jesus. — G̃asũacat muwẽnuwẽn pit o'e — Jesus o'e. Imẽn Jesus o'e itaybit g̃asũacat itaybit pin pima, ip kajuk ig̃uycũg̃ ikẽrẽat kug̃ puye iam―ikẽrẽat kajuk o'jere ip, kajuk Deus ikẽrẽat o'ju'uk ixeyũ bewi buye iam.
15 Pois a mente deste povo está fechada:
16 — Eyju bit eycokcok epesop. Eyju ijojo pin. Ya'ĩjo pin tak. Eyeta itaisuata jo'i — Jesus o'e 12 beayũ be. — Wekawẽn kayap eyeta itaisuatate iap puxim. Eya'õpipe iap puxim tak. Imẽnpuye soat wekawẽn epeya'ĩjojo. Imẽnpuye eyetaybit soat wekawẽn. Soat epjojojo, apẽn cuk ocece iap.
16 Jesus continuou, dizendo:
17 — Kuyje ajo eyju ijojom iap co pin cĩcã osodop ip ade Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukayũ, Deus xe cũg̃ cĩcãayũ dak. Imẽnpit o'jojojo g̃u ip. Ajo eyju kũyjojom iap co pin cĩcã ip osodop. Imẽnpit o'jekũyjo g̃u ip. G̃ebu'i juy epe'e iboap kay — Jesus o'e.
17 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: muitos profetas e muitas outras pessoas do povo de Deus gostariam de ver o que vocês estão vendo, mas não puderam; e gostariam de ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
18 — Epeya'ĩjojo juy kadaida mududumap ekawẽn kay, eyetaybit am apẽg̃ape ibo wekawẽn iam — io'e 12 beayũ be.
18 — Então escutem e aprendam o que a
19 — Deus ekawẽn a'ĩjojoayũ ig̃oda buxim―e be ta'at'anata buxim. Deus soat kukan ekawẽn ya'ĩjojo ip. Imẽnpit itaybit g̃u ip apẽg̃ape Deus ekawẽn iam. Satanás oajẽm cekay ip―Deus ekawẽn a'ĩjojoayũ kay. Yag̃uyba'ũm'ũm ip cekawẽn kay―Deus ekawẽn kay, Satanás oajẽm ip cekay buye — io'e Jesus cebe ip.
19 As pessoas que ouvem a mensagem do vem e tira o que foi semeado no coração delas.
20 — Wara'acayũ Deus ekawẽn o'ya'ĩjojo ip. Ixeyũ iboapta buxim ip―karatũg̃'a parak tag̃ata buxim ip. Dao ma Deus ekawẽn cocom o'e ip. Koap icokcok cĩcã e'em ip―ijojoayũ.
20 As sementes que foram semeadas onde havia muitas pedras são as pessoas que ouvem a mensagem e a aceitam logo com alegria,
21 Imẽnpit kadai tabue'ũmat puxim ip. Deus ekawẽn badi g̃u õmõm cebe ip. Ibureyũ itakoma cekay ip. Ipiat supi'ajoat cebe ip. Imẽneju ibu'u ip jetabut am Deus kay.
21 mas duram pouco porque não têm raiz. E, quando por causa da mensagem chegam os sofrimentos e as perseguições, elas logo abandonam a sua fé.
22 — Warara'acayũ o'ya'ĩjojoiayũ widaoho parak tag̃ata buxim. Ixeyũ Deus ekawẽn o'ya'ĩjojo ip. Imẽnpit soat em g̃ebum ip jemukaypinput kay. Tuybe ocokcok cĩcã oce dinheiro kug̃ pima iãn e'em ip. Deus ekawẽn kay ip yopĩt ma itabut. Deus ekawẽn muwẽnuwẽn g̃u ip warara'acayũ be―jebureyũ be — io'e.
22 Outras pessoas são parecidas com as sementes que foram semeadas no meio dos espinhos. Elas ouvem a mensagem, mas as preocupações deste mundo e a ilusão das riquezas sufocam a mensagem, e essas pessoas não produzem frutos.
23 — Warara'acayũ o'ya'ĩjojoayũ ig̃oda buxim―katõ beata buxim. Ixeyũ Deus ekawẽn kay jĩjã ip. Apẽg̃ape Deus ekawẽn iam ip itaybit. Deus ekawẽn tag̃ jekukum ip. Ixeyũ duk'a xeayũ dak Deus ekawẽn tag̃ jekukum, Deus ekawẽn a'ĩjojom pima. Ade Deus ekawẽn kay itabut jeedop ip. Ade ip e'em soat ka dag̃―Deus kay itabucayũ. Kadai'ip puxim ixeyũ―ya'a'eat'ip puxim. 30 be o'e takug̃'iat'ip puxim ip, 60 be o'e takug̃'iat'ip puxim tak, 100 be o'e takug̃'iat'ip puxim tak — io'e Jesus jeweju etaybitbinayũ be.
23 E as sementes que foram semeadas em terra boa são aquelas pessoas que ouvem, e entendem a mensagem, e produzem uma grande colheita: umas, cem; outras, sessenta; e ainda outras, trinta vezes mais do que foi semeado.
24 Deus soat kukanap muwẽnuwẽn o'e Jesus. Imẽnpuye wara'acat tak imuwẽnuwẽn o'e iboceayũ be―wuymutaybitbinap―imẽnpuximap ekawẽn. — Deus soat kukanap muwẽnuwẽn pimap, kat pe wuyju tiotatam pimap puxim — io'e Jesus. — Wuyju tiotatam pimap tiotataat jekat pe xipacata o'taida.
24 Jesus contou outra parábola . Ele disse ao povo:
25 — Ixet. Ixima dag̃ oajẽm ip―itakomaayũ. Ixidipta o'tadum ip trigoda paraktag̃―trigoda jo'iata. O'tadum ip. O'jenapõn itakomaayũ — Jesus o'e.
25 Certa noite, quando todos estavam dormindo, veio um inimigo, semeou no meio do trigo uma erva ruim, chamada joio, e depois foi embora.
26 — G̃ebuje ixidip o'jedipuk kadai paraktag̃, yaypapan pima.
26 Quando as plantas cresceram, e se formaram as espigas, o joio apareceu.
27 Imẽnpuye ibuywatwat'ukayũ o'jekawẽn ip jekariwa be. — “Kariwa,” io'e ip. “Xipacata du etadum ekat pe?” io'e ip. — “Hm hm,” io'e. — “Abu ixidipta o'tadum kadai paraktag̃?” io'e ip.
27 Aí os empregados do dono das terras chegaram e disseram: “Patrão, o senhor semeou sementes boas nas suas terras. De onde será que veio este joio?”
28 — “Okay itakomaayũ o'tamudu,” io'e. — “Ixidip tu acetip'uk tu?” io'e ip.
28 — “Foi algum inimigo que fez isso!”, respondeu ele.
29 — “Iba'ore,” io'e cebe ip. “Trigodip kuka epetip'uk, ixidip uk'ug̃ pima. Imẽnpuye trigodip'ukap puxixim tip ug̃ g̃u eyju,” io'e.
29 — “Não”, respondeu ele, “porque, quando vocês forem tirar o joio, poderão arrancar também o trigo.
30 — “Imẽneju ixidip tiptop cuy trigodip'ukap puxim. Yaypan pima, tip pupu'ukayũ be ocekawẽn: ‘Koap ixidip puk epetip'uk tipmũnmũn ãm, daxa be tip mupik am. Trigodip pit epetipu, ta'uk am tip pewi, oduk'a be tamõg̃ ãm,’ ioce'e tip pupu'ukayũ be. Soat tarun pimap, tip pupum ip,” i — io'e Jesus. Imẽn Jesus iboceayũ mutaybitbin o'e.
30 Deixem o trigo e o joio crescerem juntos até o tempo da colheita. Então eu direi aos trabalhadores que vão fazer a colheita: ‘Arranquem primeiro o joio e amarrem em feixes para ser queimado. Depois colham o trigo e ponham no meu depósito.’ ”
31 Jesus waram o'jekawẽn iboceayũ be. Wuymutaybitbinap o'g̃uwẽn―imẽnpuximap ekawẽn. Deus soat kukanap muwẽnuwẽn o'e. — Deus soat kukanap mostardada buxim — io'e Jesus.
31 Jesus contou outra parábola . Ele disse ao povo:
32 — Iboda wuykat pe atadaida. Ta'ĩcata mostardada, taidadam pima. Warara'ata bodi ma ta'ĩt ma. Imẽnpuxim Deus soat kukanap koap ma pũg̃pũg̃ ma ikukan. Ade g̃u cekay itabucayũ. Mostardada bit aypapan cĩcã, taida buje. Wara'at kadai bodi ma aypapan e'em. Wasũ ajẽmjẽm jedopi mõg̃ ãm tãku jeje, yaypan pima. Imẽnpuxim Deus soat kukanap g̃uyjom pit ade jĩjã ikukan. Ade cekay itabucayũ — io'e Jesus.
32 Ela é a menor de todas as sementes; mas, quando cresce, torna-se a maior de todas as plantas. Ela até chega a ser uma árvore, de modo que os passarinhos vêm e fazem ninhos nos seus ramos.
33 Jesus waram o'jekawẽn―wuymutaybitbinap―imẽnpuximap ekawẽn. Imẽn o'jekawẽn. — Deus soat kukanap pão'a muyhuhuaptõm puxim — io'e Jesus iboceayũ be. — Trigonõm kug̃ osunuy ayacat―ebapũg̃ copo. Ixe ayacat pão'a muyhuhuaptõm o'tõmpu. O'tõmõg̃ trigonõm pe. O'tõmupinã. Soat tag̃ o'jenõmupõg̃põg̃―trigonõm tag̃. Imẽnpuxim soat ka watwat Deus soat kukukan je'e iap awẽg̃ coco―kabi beat soat kukan je'e iap awẽg̃ — io'e Jesus.
33 Jesus contou mais esta parábola para o povo:
34 Imẽn o'jekawẽn Jesus iboceayũ be. Wuymutaybitbinap ekawẽn acã o'jekawẽn cebe ip. Soat em o'jekawẽn Jesus imẽn ma.
34 Jesus usava parábolas para dizer tudo isso ao povo. Ele não dizia nada a eles sem ser por meio de parábolas.
35 Imẽn o'jebapuk apẽn Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukat o'e'e iap. O'jekawẽn ixe: Wuymutaybitbinap ekawẽn acã ceweju ip og̃uwẽnwẽn. Ya'õba'arẽm ipi ebapuk ebi kaap ekawẽn og̃uwẽnwẽn, i. Imẽn cuk o'e Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukat.
35 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta tinha dito: “Usarei parábolas quando falar com esse povo e explicarei coisas desconhecidas desde a criação do mundo.”
36 G̃ebuje Jesus o'ju uk'a be. Adeayũ xewi o'ju. Imutaybitbin'ibiyũ oajẽm ip Jesus kay. — Iba'arẽm ocewebe. Ocewebe juy eg̃uwẽn apẽg̃ape―ixidip muwẽnuwẽn iape — io'e ip Jesus pe.
36 Então Jesus deixou a multidão e voltou para casa. Os discípulos chegaram perto dele e perguntaram: — Conte para nós o que quer dizer a
37 — Kã — io'e. — Ag̃okatkat co'iat õn. Xipacata o'taidaiat co'i õn. Soat wag̃o õn.
37 Jesus respondeu:
38 Ikat soat ipi beayũ co'i. Xipacata Deus kay itabucayũ jo'iat. Ixidip Satanás kay itabucayũ jo'iat―ibiõg̃buk kẽrẽayũ kukukat kay itabucayũ jo'i.
38 O terreno é o mundo. As sementes boas são as pessoas que pertencem ao .
39 Itakomat ibiõg̃buk kẽrẽat kukukat co'i. Tabubuap co'i ipi jucayũ'ũmap. Tip pupu'ukayũ Deus ekawẽn tojotjot'ukayũ jo'iayũ — io'e Jesus.
39 O inimigo que semeia o joio é o próprio Diabo. A colheita é o fim dos tempos, e os que fazem a colheita são os anjos.
40 — Imẽn e'em ipi'ũmat kabia, ipi juacat'ũmap. Apẽn wuyju ixidip pupum pima, tip mupik am; imẽnpuxim je'e ipi juacat'ũmap.
40 Assim como o joio é ajuntado e jogado no fogo, assim também será no fim dos tempos.
41 Soat wag̃o õn. Wa'ô dojotjot'ukayũ oce'gudot, soat xipat'ũmayũ uk am xipacap pewi, wara'acat pe xipat'ũmat mug̃ẽg̃ẽ'ukayũ dak.
41 O Filho do Homem mandará os seus anjos, e eles ajuntarão e tirarão do seu Reino todos os que fazem com que os outros pequem e também todos os que praticam o mal.
42 — G̃ebuje jomõg̃ ip daxabog̃ pe, ipiat'ajojoap pe. Iboce ip jeedop jetõtõn. Tũy yeiyei je'e ip ipi bun.
42 Depois os anjos jogarão essas pessoas na fornalha de fogo, onde vão chorar e ranger os dentes de desespero.
43 — Soat Deus a'õ kay kũyjobit pin pima, Deus ebekitkit jeedop ip isop Deus xe. Kaxi buxim ip isop jeedop, Deus soat kukan pima. Eya'õpicũg̃cũg̃ cuy epesop wa'õ kay — io'e Jesus.
43 Então o povo de Deus brilhará como o sol no Reino do seu Pai. Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.
44 Jesus iboceayũ mutaybitbin o'e. Deus soat kukanap kabia muwẽnwẽn o'e. — Deus soat kukanap kabia teibog̃at puxim―xipacap puxim — io'e Jesus. — Ikat pe iba'arẽmat puxim — io'e. — Ag̃okatkat ibo xipacap o'tobuxik wara'at kat pe. Cekay jĩjã o'e. Imẽnpit waram o'g̃unẽm. Icokcok cĩcã o'e. Soat ikug̃at o'g̃ũm wara'acat pe dinheiro bu am ma. — Waram o'jepit. Ibo kat o'jat kat iwat xewi. Imẽnpuxim wuywebe g̃asũ dak ajo wuyju ikug̃iat iũm put, Deus xe wuynuy am. Soat iũm put wuywebe, wuynuy pin cĩcã cexe buye — io'e Jesus.
44 — O
45 — Deus soat kukanap kabia wara'acat puxim tak―ag̃okatkat jekukuap puxim — io'e Jesus. — Pérola'a kudadamat ixe. Teibog̃at'a kudadam o'e.
45 — O
46 — Ixe ag̃okatkat pérola'a o'yadobuxik―yabog̃at'a. Ade dinheiro o'g̃ũm yadeim―perola'a deim. Soat ikug̃at o'g̃ũm wara'acat pe, dinheiro bu am ma — io'e Jesus. — Ibocewi oajẽm perola'a kukukat pe. Yabog̃at'a o'yabu yakukat xewi. Imẽnpuxim wuyju dak. Wuybikuyap pupum Deus xewi. Wuywebe ajo wuyju ikug̃iat iũm put Deus pe, cexe wuynuy am, Deus soat kukan pima wuynuy pin cexe buye — io'e Jesus.
46 Quando encontra uma pérola que é mesmo de grande valor, ele vai, vende tudo o que tem e compra a pérola.
47 — Deus soat kukanap axima bubuap puxim tak — io'e Jesus. — Ag̃okatkayũ ixe axima bubuap o'joxik iodi be. Ade o'jat ip ibubuap pe―axima — io'e Jesus.
47 — O
48 — Ibubuap topapũn pima, ixe ag̃okatkayũ tojojon ka'oririt kay, axima naẽ ãm. Kaxikxik'i o'e ip ibubuap akokoreren. Taẽhẽm o'e ip ibubuap pewi. Xipacat ico be ip mõg̃mõg̃. Xipat'ũmat ixikxig̃ ip — Jesus o'e.
48 E, quando está cheia, os pescadores a arrastam para a praia e sentam para separar os peixes: os que prestam são postos dentro dos cestos, e os que não prestam são jogados fora.
49 — Imẽn je'e ipi'ũmat kabia — io'e. — Deus ekawẽn tojotjot'ukayũ jajẽm ijodi wuyjuyũ naẽm―xipat'ũmayũ naẽm xipacayũ xewi. Jajẽm ip xipat'ũmayũ xik am daxabog̃ pe, ipiat'ajojoap pe. Ibocewi jeedop ip tõtõn xipat'ũmayũ. Tũy yeiyei ip je'e ipi bun — io'e.
49 No fim dos tempos também será assim: os anjos sairão, e separarão as pessoas más das boas,
50 — ausente —
50 e jogarão as pessoas más na fornalha de fogo. E ali elas vão chorar e ranger os dentes de desespero.
51 — Ijop ekawẽn eyetaybit tu―soat? — io'e jeweju etaybitbinayũ be. — Hm hm — io'e ip. — Kuy ocetaybit. — Xipat — io'e Jesus.
51 Então Jesus perguntou aos discípulos: — Sim! — responderam eles.
52 — Deus soat kukan pima, Moisés ekawẽn imutaybitbinayũ webekitkin je'e―soat ip. Bekicat ebay buxim ip. Ibubut muxipanpanap'a bewi iisuat uk'ug̃, kuyat uk'ug̃ tak xeku. Imẽnpuxim ixeyũ dak itaybit cĩcã Moisés ekawẽn. Ijop ekawẽn kuyat uk'ug̃ap puxim. Wekawẽn pit iisuat uk'ug̃ap puxim — io'e Jesus cebe ip.
52 Jesus disse:
53 Imutaybitbinap epere buje, Jesus o'ju jeka kay―Nazaré ka kay.
53 Quando Jesus acabou de contar essas parábolas , saiu dali
54 Oajẽm. Iboceayũ mutaybitbin o'e Deus eju kawẽnwẽnap'a be. O'yag̃uybabi'ũm iboceayũ. — Apẽn sute soan itaybit imẽn? — io'e ip. — Apẽn xe'e sute o'g̃ubapuk wuywebe i'e ba'oreap? — io'e ip jewewebe.
54 e voltou para a cidade de Nazaré, onde ele tinha morado. Ele ensinava na sinagoga , e os que o ouviam ficavam admirados e perguntavam: — De onde vêm a sabedoria dele e o poder que ele tem para fazer milagres?
55 — José ipot g̃u du sute? — io'e ip jewewebe. — Karepig̃a ipot g̃u du sute? — iboceayũ o'e. Tũybe Jesus José ipot iãn o'e ip. — Maria i ixi butet g̃u du? — io'e ip. — Ikitpityũ butet Tiago i, José i, Simon i, Judás i. Soat ip ikitpityũ g̃u du? — io'e ip jewewebe.
55 Por acaso ele não é o filho do carpinteiro? A sua mãe não é Maria? Ele não é irmão de Tiago, José, Simão e Judas?
56 — Iixĩtyũ dak ijoce ma g̃u du wuyweju―soat iixĩtyũ? — io'e ip. — Apẽn cuk sute itaybit cĩcã g̃asũ? — io'e ip.
56 Todas as suas irmãs não moram aqui? De onde é que ele consegue tudo isso?
57 Itakoma ip o'e cekay. — Wuyju bit kũyjobin g̃u juy ajop ixe a'õ kay, ixe wuyjo'iat puye — i napa ma o'e ip. — Soat ka dag̃acat ibuyxim ma Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukat kug̃. Jaypanap ka beayũ bit ibuyxim g̃u ikug̃―ipi beayũ bit, uk'a beayũ bit tak — io'e Jesus.
57 Por isso ficaram desiludidos com ele. Mas Jesus disse:
58 Ade g̃u o'g̃ubapuk Jesus―Deus a'õbacaap. Iba'ore o'e, ipi beayũ itabut'ũm cekay buye.
58 Jesus não pôde fazer muitos milagres ali porque eles não tinham fé.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.