Marcos 14
Mundurukú NT (MYU_WBT) vs NAA
1 Xepxep kabia peta e awap cekay itakomaayũ Jesus daomũn ojuy ip―Páscoa epeta e awap. Ixe epeta bima Judeuyũ pão'a o'o'uk ip osodop―yamuyuhuhuaptõmtẽm'ũmat'a. Ijop epeta mug̃ẽg̃ẽm pima apẽn Deus wuydobuyũ'ũm'ũm o'tujujẽm Egito eipi bewi iap kay g̃ebum'uk ip osodop. Iba'arẽm Jesus daomũn ojuy ip. Paĩyũ kukukayũ Jesus aoka ojuy osodop ip, Moisés ekawẽn imutaybitbin'ukayũ dak. Jesus kay itakoma osodop ip.
1 Dois dias depois seria celebrada a Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento. Os principais sacerdotes e os escribas procuravam uma forma de prender Jesus, à traição, para matá-lo.
2 — Petatam pima bit Jesus ataomũn g̃u adeayũ be wuyaokaap puxim — io'e ip jewewebe.
2 Pois diziam: — Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo.
3 Jesus Betânia ka be osunuy. Simão duk'a be osunuy―ierep tũibit tuk'a be. Jekõnkõn pima ayacat oajẽm Jesus kay. Timũn'a kug̃ oajẽm―wita'a mug̃ẽg̃ẽ'a kug̃. (Wita'a butet alabastro i osunuy). Tide'oati otinuy ya be. (Tide'oati butet nardo i osunuy). Judeuy'u ce'ũat mude'o'o'uk ip osodop nardodim. Tideibog̃ cĩcã otinuy. Ayacat oajẽm Jesus kay. Timũn'a ũ o'su'ũkaka. Tideo'ati o'tidi Jesus a be Jesus ikukpin cĩcã cexe buye.
3 Quando Jesus estava em Betânia, fazendo uma refeição na casa de Simão, o leproso, veio uma mulher, trazendo um frasco feito de alabastro com um perfume muito valioso, de nardo puro; e, quebrando o frasco, derramou o perfume sobre a cabeça de Jesus.
4 Iboceayũ bit pũg̃pũg̃ itakoma o'e ayacat kay ixe o'tidi buye. — Ak'i! Etidi! — io'e ip. — Etimukereren — io'e ip ayacat pe.
4 Alguns dos que estavam ali ficaram indignados e diziam entre si: — Para que este desperdício de perfume?
5 — Tide'oati deida buje, kajuk teibog̃ ejat! Ade kuka juk dinheiro isurũg̃at ejat prata mug̃ẽg̃ẽ — io'e ip. — 300 be kuka juk ejat! Tadaybotbocayũ be kuka juk dinheiro eg̃ũm — io'e ip cebe. Ya'õpurug̃ ip ayacat o'g̃ukorẽm o'timukereren puye.
5 Este perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentos denários, para ser dado aos pobres. E murmuravam contra ela.
6 — Ãg̃ jeenuy ayacat jekpiwan — Jesus pit o'e. — Epeg̃ukorẽm g̃u juy — io'e. — Cekaykay g̃u! Xipacan ma teku o'e owebe! — io'e.
6 Mas Jesus disse:
7 — Tadaybotbocayũ soat em ma eyxe — io'e. — Eybikuy bima, ixeyũ buywan put eywebe. Õn pit soat em g̃u og̃uy eyxe. Soat em g̃u xipacan ey'e but owebe — io'e.
7 Porque os pobres estarão sempre com vocês, e, quando quiserem, podem fazer-lhes o bem, mas a mim vocês nem sempre terão.
8 — Ite ayacat tide'oati kug̃ osunuy. Tiũm put owebe. Ojebit o'g̃ude'on, oje'ũ g̃u buk ma'g̃u. Wetabẽg̃ pima ma kuy omude'on okot awap — io'e.
8 Ela fez o que pôde: ungiu o meu corpo antecipadamente para a sepultura.
9 — Okay itabucayũ kawẽn idipat g̃uwẽnuwẽn soat kaka dag̃. Apẽn ite ayacat o'tidi wa be iap g̃uwẽnuwẽn tak ip soat kaka dag̃. Soat ka watwat g̃ebum je'e apẽn ixe o'e iap kay. G̃ebum cuy epesop iboap kay — io'e Jesus.
9 Em verdade lhes digo que, onde for pregado em todo o mundo o evangelho, também será contado o que ela fez, para memória dela.
10 G̃ebuje Judas Iscariotes o'ju paĩyũ kukukayũ kay. — Jesus cuy og̃ũm eywebe yaoka am — io'e cebe ip. Ixe Judas Iscariotes 12 beayũ'in osunuy.
10 E Judas Iscariotes, um dos doze, foi falar com os principais sacerdotes, para lhes entregar Jesus.
11 Ixe ekawẽn co buje, icokcok cĩcã o'e ip paĩyũ kukukayũ. — Dinheiro juy oceg̃ũm ewebe iũmapteim — io'e ip Judas pe. Imẽnpuye “G̃asũ du Jesus ũm put owebe paĩyũ kukukayũ be?” i'e'em jewebe ma oeku. Cekay itakomaayũ be Jesus ũmap kudadam oeku.
11 Eles, ouvindo isto, se alegraram e prometeram dar dinheiro a ele; nesse meio-tempo, Judas buscava uma boa ocasião para entregar Jesus.
12 Jesus o'jekõn jeweju etaybitbinayũ eju Páscoa epeta bima. Páscoa epeta bima Judeuyũ ovelha aokaka'uk osodop ip―koapat kabia bima. Soat ip pão'a o'o'uk osodop―yamuyuhuhuaptõmtẽm'ũmat'a. Ixe kabia be ceweju etaybitbinayũ o'jekawẽn Jesus eju. — Poce wuyxan oceg̃ug̃ẽ Páscoa epeta be i'o am? — io'e ip.
12 E, no primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, quando se fazia o sacrifício do cordeiro pascal, os discípulos de Jesus lhe perguntaram: — Onde quer que façamos os preparativos para que o senhor possa comer a Páscoa?
13 G̃ebuje Jesus xepxepayũ o'g̃uju Jerusalém ka kay jeweju etaybitbinayũ. — Epeju juy ikabog̃atka be — io'e cebe ip. — Ag̃okatkat epetobuxik―idibi mũn'a kug̃at. Ceweju juy epeju — io'e.
13 Então Jesus enviou dois dos seus discípulos, dizendo-lhes:
14 — Uk'a be iõm puje, epeõm cuy ceweju — io'e cebe ip. — “Ocekariwa e'em: ‘Apu'a be juy ocekõn Páscoa kabia oweju etaybitbinayũ eju?’ i,” i juy epe'e ig̃o duk'a iwat pe — io'e Jesus.
14 Sigam esse homem e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre pergunta: “Onde fica o meu aposento no qual comerei a Páscoa com os meus discípulos?”
15 — Ixe jeduk'a yabimubapuk eywebe―umat'abi, yabibog̃at'abi — io'e. — Kuy mesa kake ig̃o'abi be, abikbikap tak. Soat ixipan je'e kuy — io'e. — Ig̃o'abi be ovelha juy epejoyoy wuywebe i'o am Páscoa kabia be — io'e. — Ha'a — io'e ip.
15 E ele lhes mostrará um espaçoso cenáculo mobiliado e pronto; ali façam os preparativos.
16 G̃ebuje ceweju etaybitbinayũ o'ju ikabog̃atka be. Soat o'tobuxik ip apẽn cuk cebe ip Jesus o'e iap tag̃. Ig̃o'a be ovelha ip o'joyoy Páscoa kabia be i'o am.
16 Os discípulos saíram, foram à cidade e, achando tudo como Jesus lhes tinha dito, prepararam a Páscoa.
17 Kabiog̃ pima Jesus oajẽm ig̃o'a be jeweju etaybitbinayũ eju―12 beayũ eju. Oabik ip mesa akokoreren.
17 Ao cair da tarde, Jesus chegou com os doze.
18 Jekõnkõn pima Jesus o'jekawẽn ceweju ip. — Icẽmãn õn e'em eywebe — io'e. — Pũg̃ ey'in oũm okay itakomaayũ be waoka am―oweju jekõnkõnat ma — io'e.
18 Quando estavam à mesa e comiam, Jesus disse:
19 Ig̃uycũg̃cũg̃ o'e ip. — Õn xe'e? — io'e'e ip pũg̃pũg̃pũg̃.
19 E eles começaram a entristecer-se e a perguntar-lhe, um por um: — Por acaso seria eu?
20 — Pũg̃ eyju'in — io'e Jesus. — Oweju prato be pão'a o'yamuerep'iat ma — io'e.
20 Jesus respondeu:
21 — Soat wag̃o õn. Apẽn oje'ũ iaptup tag̃ oje'ũ―Deus ekawẽntup tag̃ — io'e. — Karem g̃u ipiat supi'ajo oũmat pit. Xipat kuka adi a'g̃u ixe bit o'jebapuk'ũma — io'e Jesus.
21 Pois o Filho do Homem vai, como está escrito a seu respeito; mas ai daquele por quem o Filho do Homem está sendo traído! Melhor seria para ele se nunca tivesse nascido!
22 — We'ũap kay g̃ebum cuy epesop — io'e Jesus cebe ip. Jekõnkõn o'e jeweju etaybitbinayũ eju. Jekõnkõn pima Jesus pão'a o'yabu. — Bay, ẽn xipat — io'e. — Pão'a eyaũm ocewebe — io'e Jesus Deus pe. O'yamuweka. O'yaũm cebe ip. — Juku, epeya'o — io'e cebe ip. — Ite ojebit — Jesus o'e. — Pão'a muwekaap puxim ip obamupaya — io'e.
22 E, enquanto comiam, Jesus pegou um pão e, abençoando-o, o partiu e lhes deu, dizendo:
23 Tikõnkõnap o'jat. Uva'abidi o'tinuy tikõnkõnap pe. — Bay, ẽn xipat — io'e. — Uva'abidi etiũm ocewebe — io'e Deus pe. Tikõnkõnap o'g̃ũm cebe ip. Soat ip o'tikõn.
23 A seguir, Jesus pegou um cálice e, tendo dado graças, o deu aos seus discípulos; e todos beberam dele.
24 — Juku. Epetikõn. Ite odoy — io'e Jesus. — We'ũ buje odoy jedoyekoreren “Adeayũ bewi ikẽrẽat oju'uk,” io'e Deus puye — io'e. — Imẽnpuye Deus adeayũ g̃uisun. Cũg̃ ma jeedop ip cexe―Deus xe — io'e.
24 Então lhes disse:
25 — Icẽmãn õn e'em eywebe. Waram g̃u otikõn uva'abidi soat ipi watwat Deus a'õ kay kũyjobit'ũm pima. Soat ipi watwat ya'õ kay kũyjobin pima bit, tiisuati otikõn uva'abidi — io'e Jesus. Imẽn Jesus o'e cebe ip: — We'ũap kay g̃ebum cuy epesop — i.
25 Em verdade lhes digo que nunca mais beberei do fruto da videira, até aquele dia em que beberei o vinho novo, no Reino de Deus.
26 G̃ebuje soat ip o'jebibododon Deus kay. Umat'a bewi ip o'kop. O'ju ip co'a bicũg̃pe―Oliveira dip'a bicũg̃pe.
26 E, tendo cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Oajẽm ip Oliveira dip'a bicũg̃pe. Jesus waram o'jekawẽn ceweju ip. Soat eyju operem — io'e. — Epeyenapõn — io'e. — Imẽn Deus ekawẽntup omuwẽnuwẽn: Ovelhayũ kukukat oyaoka, i. Soat ip jepõg̃põg̃ iõhõyũ, i. Imẽn Deus ekawẽntup omuwẽnuwẽn — io'e Jesus.
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 — Imẽnpit we'ũap tomukadi Deus waram g̃uto omutait. Õn ovelha kukukat puxim. Okay itabucayũ ovelhayũ buxim. Oju eywap Galiléia eipi be — io'e.
28 Mas, depois da minha ressurreição, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 — Soat ip jepere obureyũ. Õn pit jepere g̃u — io'e Pedro.
29 Então Pedro disse a Jesus: — Ainda que o senhor venha a ser um tropeço para todos, não o será para mim!
30 — Tapu, icẽmãn õn e'em ewebe — io'e Jesus Pedro be. — Ijop exima ma: “Obure g̃u teku,” i napa ma ece'e ebapũg̃ em — io'e. — Xepxep em sapokay ede awap: “Obure g̃u teku,” i napa ma ece'e — io'e Jesus.
30 Mas Jesus lhe disse:
31 — Oce g̃u ma buk “Obure g̃u teku,” i, eweju waokaap puxim — io'e Pedro. Ya'õpurug̃ o'jede. Soat cewejuayũ imẽn o'e'e.
31 Mas Pedro insistia com mais veemência: — Ainda que me seja necessário morrer com o senhor, de modo nenhum o negarei. E todos os outros diziam a mesma coisa.
32 G̃ebuje o'ju ip kadaihiaptip kay. Kadaihiaptip putet Getsêmani i osunuy. — Jocebuku epabikbik — io'e Jesus. — Deus eju buk õn jekawẽn — io'e jeweju etaybitbinayũ be.
32 Então foram a um lugar chamado Getsêmani. Ali, Jesus disse aos seus discípulos:
33 Ibocewi Jesus o'ju kawẽn ãm Deus eju. Pedro o'tujowat jeweju, Tiago dak, João dak. Ig̃uycũg̃ cĩcã o'e. Yag̃uy'ũm o'e ipiatpi'ajoap kay.
33 E, levando consigo Pedro, Tiago e João, começou a sentir-se tomado de pavor e de angústia.
34 — Je'ũmayũ jo'i õn og̃uycũg̃ap pibun — io'e. — Ag̃ cuy epesop ijoce — io'e.
34 E lhes disse:
35 Bosusu Jesus o'ju. Iboce o'jepo ipi ju jeg̃uycũg̃ap pibun. G̃ebuje o'jekawẽn Deus eju. — Bay — io'e. — Odaxijom ece we'ũap puxim, ẽn odaxijo pin pima — io'e Deus pe. — Ipiat esupi'ajoat g̃u owebe — io'e.
35 E, adiantando-se um pouco, prostrou-se em terra; e orava para que, se possível, lhe fosse poupada aquela hora.
36 — Bay — io'e. — Webay ẽn. Soat iba'ore g̃u ewebe. Omuwedem ece ip owebe ipiat'ajoap puxim. Wa'õbi bit we'ũ pin g̃u. Ẽn ebikuy bima bit, oje'ũ — io'e Deus pe.
36 E dizia:
37 G̃ebuje ebapũg̃ayũ kay o'jepit―Pedro kay, Tiago kay dak, João kay dak. Ixet ma ip o'tobuxik. — Simão Pedro — io'e. — Exet ma du? — io'e. — Pũg̃ hora dak tu ag̃ pa'ore ewebe?
37 E, voltando, achou-os dormindo. E disse a Pedro:
38 Ag̃ cuy epesop! — io'e cebe ip ebapũg̃ayũ be. — Xen g̃u juy epesop. Deus eju juy epeyekawẽn eyewebe ikẽrẽat mug̃ẽap puxim―eywee Satanás a'õ kay kũyjobicap puxim — io'e. — Eybu'u jĩjã ikẽrẽat mug̃ẽ ãm. Imẽnpit ikẽrẽat epeg̃ug̃ẽ eya'õbaca'ũm puye. Imẽneju Deus eju juy epeyekawẽn ixe a'õbacaan kug̃ eyeku am — io'e cebe ip.
38 Vigiem e orem, para que não caiam em tentação; o espírito, na verdade, está pronto, mas a carne é fraca.
39 G̃ebuje bosusu o'ju waram. Kuyat ekawẽn puxim waram o'jekawẽn Deus eju.
39 Retirando-se de novo, orou repetindo as mesmas palavras.
40 Jesus waram o'jepit ebapũg̃ayũ kay. Ixet ip o'tobuxik ma'g̃uto. Itaxeebaca o'e ip xet pibun. — Apẽn tak Jesus pe acejede? Wuyxexet teku wuydobuxik — io'e ip jewewebe.
40 E voltando, achou-os outra vez dormindo, porque os olhos deles estavam pesados; e não sabiam o que lhe responder.
41 Jesus waram o'jepit bosusu. Waram o'jekawẽn Deus eju. Waram g̃uto o'jepit ebapũg̃ayũ kay. — Eyxet mabuk tu? — io'e cebe ip. — Jebodoydoy mabuk tu eyju? — io'e. — Kuy o'e xexecap! Soat wag̃o õn. We'ũap kabia kay õn ajẽm — io'e. — G̃asũ oũm ip ikẽrẽat mujurũg̃rũg̃'ukayũ be waoka am.
41 E, quando voltou pela terceira vez, Jesus lhes disse:
42 Epe'ãy! — io'e cebe ip. — Ak'i juy epe'e! Oũmat omuyku! G̃a'a atopabijuk ip — io'e.
42 Levantem-se, vamos embora! Eis que o traidor se aproxima.
43 Judas oajẽm Jesus kay. Yajẽm puje, Jesus kawẽnwẽn mabuk osunuy jeweju etaybitbinayũ eju. Ixe Judas 12 beayũ'in osunuy. Jesus eju jekuku'uk osunuy. — Wuyajẽm puje juy owebe yag̃obukõn'ibit cuy epejat — i juk o'e ixe Judas jewejuayũ be―Jesus aoka ojuyayũ be. — Cem ma juy epetujowat — i juk o'e cebe ip. Ixe Judas oajẽm Jesus kay. Ceweju adeayũ oajẽm paja kukug̃, jeba'ip kukug̃ tak. Paĩyũ kukukayũ ixeyũ o'g̃uju Jesus daomũn ãm, Moisés ekawẽn imutaybitbin'ukayũ dak, Judeuyũ kukukayũ dak.
43 E logo, enquanto Jesus ainda falava, chegou Judas, um dos doze, e, com ele, uma multidão com espadas e porretes, vinda da parte dos principais sacerdotes, escribas e anciãos.
44 — ausente —
44 Ora, o traidor tinha dado a eles um sinal: “Aquele que eu beijar, é esse; prendam e levem-no com segurança.”
45 Yajẽm'isum ma Judas o'ju Jesus kay. — Ocemutaybitbin'ukat! — io'e Jesus pe.
45 E logo que chegou, aproximando-se de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 Judas eju oajẽmiayu Jesus o'jat. Cem ma o'taomũn ip.
46 Então eles agarraram Jesus e o prenderam.
47 Imẽnpuye Jesus ejuat jepaja o'ju'uk iyuk pewi. Paĩyũ kukukayũ ebekit g̃uybuikibi o'sug̃uybuikibika. O'sug̃uybu'uk pajam.
47 Nisto, um dos que estavam ali, sacando da espada, feriu o servo do sumo sacerdote e cortou-lhe a orelha.
48 G̃ebuje Jesus o'jekawẽn oajẽmiayu eju. — Eyju dak epesot odaomũn ãm paja kukug̃, eyba'ip kukug̃ tak ibabikurukat taomũnap puxim — io'e cebe ip. — Ibukurukat g̃u õn pit! — io'e.
48 Jesus lhes disse:
49 — Ade kabia adi og̃uy eyxe. Imukũyjojom'uk cuk adi og̃uy Deus eju kawẽnwẽnap'a be―yabog̃at'a be — io'e. — Ig̃o'a be g̃u bit eyju odaomũn. Kuy bima o'tupmubararak ip Deus ekawẽntup apẽn ip odaomũn iaptup — io'e. — “Ibabikurukat taomũnap puxim ixe taomũn ip,” i'e'em ig̃odup — io'e. — Imẽn ma odaomũn ip g̃asũ dak — io'e Jesus.
49 Todos os dias eu estava com vocês no templo, ensinando, e vocês não me prenderam; mas isto é para que se cumprissem as Escrituras.
50 G̃ebuje soat ip Jesus o'jepere ceweju etaybitbinayũ. Soat ip o'watwat.
50 Então todos o deixaram e fugiram.
51 Jesus daomũnmũn ip pima ag̃okatkat o'ju Jesus nomuju―yaypan'isuat. Jeekabek kug̃ acã oeku. Iekabek o'jat ip Jesus daomũnayũ. Yaypan'isuat taomũn ojuy ip.
51 Um jovem, coberto unicamente com um lençol, seguia Jesus. Eles o agarraram,
52 Imẽnpit jeekabek o'suiwat jedaomũnap puxim. Toti'ũm ma o'jenapõn jeparara pibun.
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 G̃ebuje taomũn'ibiyũ Jesus o'tujowat paĩyũ kukukat kay. Wũy ma Pedro o'ju Jesus nomuju jeparara pibun. O'ju paĩyũ kukukat tuk'a kay. Imẽnpit tuk'a naxĩnõm pe osunuy. Xik'i osunuy sorarayũ parakpe. Jewewewem o'e daxa etako be. G̃ebuje paĩyũ kukukayũ o'je'awero ip Judeuyũ kukukayũ dak, Moisés ekawẽn imutaybitbin'ukayũ dak. Ixeyũ ma ibimãmãayũ coco'ukayũ osodop ip. O'je'awero ip ibimãmãayũ ekawẽn cocoap'a be. O'je'awero ip Jesus xipat g̃u iap mubapukap ojuy yaoka am.
53 E levaram Jesus ao sumo sacerdote, e então se reuniram todos os principais sacerdotes, os anciãos e os escribas.
54 — ausente —
54 Pedro seguiu Jesus de longe até o interior do pátio do sumo sacerdote e estava assentado entre os servos, aquentando-se ao fogo.
55 Ibimãmãayũ ekawẽn coco'ukayũ warara'acayũ kudadam o'e ip Jesus muymuy am. Ibikuy o'e ip xepxepayũ be pũg̃ tag̃ ma Jesus muy am. Jesus aoka ojuy ip.
55 E os principais sacerdotes e todo o Sinédrio procuravam algum testemunho contra Jesus para o condenar à morte, mas não achavam nada.
56 Adeayũ napa ma ip Jesus o'yawẽg̃mukẽrẽrẽrẽn. Imẽnpit pũg̃ tag̃ g̃u o'yawẽg̃mukẽrẽrẽrẽn ip―wara'at tag̃tag̃tag̃ ma. Jesus muymuy jĩjã o'e ip.
56 Pois muitos testemunhavam falsamente contra Jesus, mas os depoimentos não eram coerentes.
57 Warara'acayũ imẽn napa ma Jesus o'yawẽg̃mukẽrẽrẽn soat etabutpe.
57 E, levantando-se alguns, testemunhavam falsamente, dizendo:
58 — “Ijop'a Deus eju kawẽnwẽnap'a oyamu'ũm―ijodiat emuamuy'a oyamu'ũm,” i kuy juk o'e ite ma — i napa ma o'e ip. — “Xepxep xet kap puje wara'at'a oyamuy,” i kuy juk o'e ite — io'e ip napa ma. — “Ijodiat emuamuy'am g̃u je'e,” i juk o'e — i napa ma o'e ip. — Imẽn ixe ekawẽn oceya'ĩjojo — io'e ip napa ma.
58 — Nós o ouvimos declarar: “Eu destruirei este santuário edificado por mãos humanas e, em três dias, construirei outro, não por mãos humanas.”
59 Imẽnpit pũg̃ tag̃ g̃u ip o'yawẽg̃mukẽrẽrẽn―wara'at tag̃tag̃tag̃ ma.
59 Nem assim o testemunho deles era coerente.
60 Ixeyũ ekawẽn co buje paĩyũ kukukat o'ãy soat wap jekawẽn ãm Jesus eju. — Apẽnpuye ecede g̃u awẽg̃mukẽrẽrẽnayũ kay? — io'e. — Icẽm tu ip e'em? — io'e Jesus pe.
60 E, levantando-se o sumo sacerdote, no meio, perguntou a Jesus: — Você não diz nada em resposta ao que estes depõem contra você?
61 Imẽnpit Jesus mũg̃ ma osunuy. O'jede g̃u. — Ẽn tu Deus emunaẽ? — io'e. — Soat wuyju e'em: “Ẽn xipat cĩcã,” i Deus pe. Ixe ipot tu ẽn? — io'e Jesus pe.
61 Jesus, porém, guardou silêncio e nada respondeu. O sumo sacerdote tornou a interrogá-lo: — Você é o Cristo, o Filho do Deus Bendito?
62 — Hm hm — io'e Jesus. — Ixe ipot ma õn — io'e. — Soat wag̃o õn — io'e. — Ojojom epe'e. Xik'i og̃uy Deus xe ibaat kadi. Ixe Deus soat podi ma ya'õbacaat. Cexe õn pima ojojom epe'e. Soat kukukan oce ixe eju. G̃uyjom ijodi waram ojot. Kabikerereat tag̃wi okop — io'e Jesus.
62 Jesus respondeu:
63 Iboap co buje paĩyũ kukukat jesay o'g̃uwek jetakoma pibun. — Tũybe Deus jo'i õn iãn teku e'em — io'e. — Kuy epeya'ĩjojo ixe ekawẽn — io'e. — Warara'acayũ g̃u ajokudada ixe awẽg̃ mukẽrẽrẽn ãm. Deus muymuy teku — io'e. — Apẽntak ace'e cebe? — io'e cebe ip. — G̃a'a ayaokaat — io'e ip. — Ikẽrẽat kug̃ teku Deus xe — i napa ma o'e ip ibimãmãayũ ekawẽn coco'ukayũ.
63 O sumo sacerdote, rasgando as suas vestes, disse: — Por que ainda precisamos de testemunhas?
64 — ausente —
64 Vocês ouviram a blasfêmia. Qual é o parecer de vocês? E todos o julgaram réu de morte.
65 Jesus o'g̃uxiuxi ip pũg̃pũg̃ ixeyũ'in jetakoma pibun ma. Jesus o'topamuekabek ip pag̃õm. O'yaokaka ip. — Abu aokakam i ece! — io'e ip iwaywayway am. Jesus pu buje sorarayũ dak jebum o'yaokaka. Soat tag̃ ma o'yaokaka ip.
65 Alguns começaram a cuspir nele, a cobrir-lhe o rosto, a bater nele e a dizer-lhe: — Profetize! E os guardas davam-lhe bofetadas.
66 Pedro mabuk uk'a daxirõg̃ pe bima, paĩyũ kukukat puywatwat'ukat o'ju Pedro kay. Ayacat o'ju cekay.
66 Estando Pedro embaixo no pátio, veio uma das empregadas do sumo sacerdote
67 Ixe ayacat Pedro o'jojojo jewewewem daxa etako be. O'jeak cĩcã cekay. — Ẽn tak mo Jesus eju ejeku―Nazaré ka bewiat eju — io'e Pedro be ayacat.
67 e, vendo Pedro, que se aquecia, fixou os olhos nele e disse: — Você também estava com Jesus, o Nazareno.
68 — Õn g̃u! Apên ẽn e'em? Ixe bure g̃u õn! — i napa ma o'e Pedro. Ibocewi Pedro o'ju uk'a ekorara exĩntabi be. Sapokay o'jede g̃ebuje bit.
68 Mas ele negou, dizendo: — Não o conheço, nem compreendo o que você está falando. E saiu para o pórtico. E o galo cantou.
69 Ixe ibuywatwat'ukat waram Pedro o'jojojo iboce. — Jesus bure tedaku! — io'e iboceayũ be.
69 E a empregada, vendo-o, tornou a dizer aos que estavam ali: — Este é um deles.
70 Imẽnpit Pedro napa ma o'e g̃uto: — Ite bure g̃u õn — i. Ibũnbũn pima iboceayũ o'jekawẽn Pedro eju. — Ocetaybit ẽn. Ejojo oceju ceweju. “Ite bure g̃u õn,” i'ũmg̃u juy ece! — io'e. — Ẽn tak Galiléia eipi bewiat! — io'e.
70 Mas ele negou outra vez. E, pouco depois, os que estavam ali disseram outra vez a Pedro: — Com certeza você é um deles, porque também é galileu.
71 — Dapxi ẽn! — i napa ma o'e Pedro. — Ixe bure g̃u õn! Ceweju õn pit ocekuku g̃u — i napa ma o'e. — Õn icẽmãn e'em'ũm pima, Deus cuy ipiat supi'ajoat owebe — Pedro o'e.
71 Ele, porém, começou a praguejar e a jurar: — Não conheço esse homem de quem vocês estão falando!
72 Sapokay waram o'jede g̃ebuje bit. Pedro Jesus a'õ kay o'jeg̃ebu. — Ijop exima ma: “Ite bure g̃u õn,” i napa ma ece'e ebapũg̃ em — i juk o'e Jesus cebe. — Xepxep em sapokay ede awap: “Ite bure g̃u õn,” i napa ma ece'e — i juk o'e Jesus cebe. Iboap kay o'jeg̃ebu Pedro. O'jewemug̃uycũg̃ cĩcã. O 'tõn.
72 E no mesmo instante o galo cantou pela segunda vez. Então Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você me negará três vezes.” E, caindo em si, começou a chorar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.