Atos 13

Mundurukú NT (MYU_WBT) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Dinheiro ũm puje ip o'jepit Antioquia ka kay. João Marcos o'ju ceweju ip. Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukayũ osodop ip Antioquia ka be, Deus ekawẽn imutaybitbin'ukayũ dak. Ibũrũ ma ibutet osodop ip: Barnabé, i. Simão i, Lúcio i, Manaém i, Saulo i. Ibũrũ ma ibutet osodop ip. Simão xepxep putet osunuy. Wara'at ibutet Topayõn i osunuy. Lúcio Cirene ka bewiat osunuy. Manaém o'yaypan Herodes eju, Galiléia eipi kukukat eju.
1 Na igreja de Antioquia havia profetas e mestres: Barnabé, Simeão, chamado Níger, Lúcio de Cirene, Manaém, que fora criado com Herodes, o tetrarca, e Saulo.
2 Deus biõg̃buk o'jekawẽn ixeyũ ag̃okatkayũ eju. Awerom ip osodop. Deus eju kawẽnwẽn pima, jekpiwan ma jewemurenuren pima dak, Deus biõg̃buk o'jekawẽn ceweju ip. — Õn ma kuy Barnabé otaẽ kapik am owebeam, Saulo dak — io'e. — Imẽnpuye ixeyũ juy epeg̃ujẽm kapik am owebeam — io'e cebe ip.
2 Enquanto adoravam ao Senhor e jejuavam, disse o Espírito Santo: "Separem-me Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho chamado".
3 Deus eju kawẽnwẽn pima, jewemurenuren pima dak, Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukayũ Barnabé o'g̃ujẽm ibocewi, Saulo dak. O'jewebumõg̃ ip Saulo abi jeje, Barnabé abi jeje dak. Imẽn o'g̃ujẽm ip Deus a'õbi.
3 Assim, depois de jejuar e orar, impuseram-lhes as mãos e os enviaram.
4 Imuju'ibiyũ o'ju Chipre eipi kay―tip'awerorobog̃ kay. Tip'awerorobog̃ putet Chipre i osunuy. Saulo o'ju Barnabé eju. João Marcos o'ju ixeyũ buywatwat'ukan. O'ju ip apẽn Deus biõg̃buk o'e cebe ip iap tag̃. O'ju ip Selêucia ka dag̃ Chipre eipi kay cum pima. Selêucia ka tibog̃cĩcãati wãbũ osunuy. Oajẽm ip. Jay. Oõm ip kobexixi be Selêucia ka be bima. O'timudek ip kobexixi dag̃. Oajẽm ip Salamina ka be―tip'awerorobog̃ pe. Iboce yajẽm puje Deus ekawẽn o'g̃uwẽnuwẽn ip. Oõm ip Judeuyũ e'aweroroap'a be Deus eju kawẽnwẽnap'a be. Deus ekawẽn muwẽn ãm ip oõm.
4 Enviados pelo Espírito Santo, desceram a Selêucia e dali navegaram para Chipre.
5 — ausente —
5 Chegando em Salamina, proclamaram a palavra de Deus nas sinagogas judaicas. João estava com eles como auxiliar.
6 Soat tip'aweroro dag̃ oekuku ip Deus ekawẽn muwẽnuwẽn. Pafos ka be ip oajẽm. Wamoat o'tobuxik ip ibo ka be. Wamoat putet Barjesus i osunuy. Barjesus xepxep ibutet osunuy. Wara'at ibutet Elimas i osunuy. Judeu osunuy wamoat. Ibukaypat osunuy. Ixe Barjesus tip'awerorobog̃ watwat mug̃uykuku'uk osunuy. — Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukat õn — io'e'e cebe ip napa ma. Ixe wamoat Sérgio Paulo eju osunuy―iecug̃ap eju. Sérgio Paulo itaybit cĩcãat osunuy. G̃ebuje Sérgio Paulo Barnabéyũ o'tomuwã. Deus ekawẽn co am o'tomuwã ip. — Deus ekawẽn cuy eg̃uwẽn owebe — Sérgio Paulo o'e cebe ip. Sérgio Paulo ma Deus ekawẽn co pin cĩcã osunuy. Barjesus pit ibu'u o'e Sérgio Paulo be Deus ekawẽn coan. Imẽnpuye Barjesus Barnabéyũ awẽg̃ o'yawẽg̃mukẽrẽrẽn. O'yawẽg̃mukẽrẽrẽrẽn ibu'u jĩjã buye Sérgio Paulo be Jesus kay itabut am. Barjesus Sérgio Paulo mubu'un ojuy osunuy Jesus kay itabucap puxim.
6 Viajaram por toda a ilha, até que chegaram a Pafos. Ali encontraram um judeu, chamado Barjesus, que praticava magia e era falso profeta.
7 — ausente —
7 Ele era assessor do procônsul Sérgio Paulo. O procônsul, sendo homem culto, mandou chamar Barnabé e Saulo, porque queria ouvir a palavra de Deus.
8 — ausente —
8 Mas Elimas, o mágico ( esse é o significado do seu nome ) opôs-se a eles e tentava desviar da fé o procônsul.
9 G̃ebuje Saulo o'jeak cĩcã wamoat kay―Barjesus kay. Kũyjobit cĩcã o'e Deus biõg̃buk a'õ kay. Ya'õpurug̃ o'jekawẽn Barjesus pe―wamoat pe. — Satanás ebekit ẽn — io'e. — Xipacat kay g̃u ẽn―pũg̃ em tak ka'ũma — io'e. — Wuymug̃uykukukum ẽn — io'e. — Soat em ẽn ikẽrẽat mujurũg̃rũg̃ — io'e. — Deus e ie cũg̃. Ẽn pit wara'acayũ mubu'u'un Deus e dag̃ cekuap puxim ip. Ẽn ikẽrẽat mujurũg̃rũg̃ap epereperem g̃u. Imẽnpuye Deus ipiat supi'ajoat ewebe g̃asũ — io'e. — Deus jetamu'ũm cuk adi ikẽrẽat eg̃ujurũg̃rũg̃ iap teim. Ade kabia g̃u eta'ũm ecesũy pũg̃pũg̃ ã — io'e wamoat pe―Barjesus pe. Wamoat dao ma o'suta'ũm. Wuyjojom g̃u o'e. Warara'acat kudadam o'e jeba co am―jedujowat am. Imẽneju iecug̃ap Sérgio Paulo oitabun Deus ekawẽn kay. Deus ekawẽn imutaybitbin osodop ip Barnabéyũ. Paulo xepxep ibutet osunuy―Saulo i, Paulo i dak. Paulo i ibutet osunuy Grego a'õm. Saulo i ibutet osunuy Hebreu a'õm. Sérgio Paulo wuykukukat ekawẽn kay jĩjã osunuy.
9 Então Saulo, também chamado Paulo, cheio do Espírito Santo, olhou firmemente para Elimas e disse:
10 — ausente —
10 "Filho do diabo e inimigo de tudo o que é justo! Você está cheio de toda espécie de engano e maldade. Quando é que vai parar de perverter os retos caminhos do Senhor?
11 — ausente —
11 Saiba agora que a mão do Senhor está contra você, e você ficará cego e incapaz de ver a luz do sol durante algum tempo". Imediatamente vieram sobre ele névoa e escuridão, e ele, tateando, procurava quem o guiasse pela mão.
12 — ausente —
12 O procônsul, vendo o que havia acontecido, creu, profundamente impressionado com o ensino do Senhor.
13 G̃ebuje Paulo o'jẽm Pafos ka bewi, cewejuayũ dak. O'ju ip Perge ka kay Panfília eipi beatka kay. Kobexixi dag̃ ip o'ju. G̃ebuje João Marcos o'jepit Jerusalém ka kay. Oibu'un Paulo eju, Barnabé eju dak. O'jeok cewejuwi ip.
13 De Pafos, Paulo e seus companheiros navegaram para Perge, na Panfília. João os deixou ali e voltou para Jerusalém.
14 G̃ebuje Paulo oajẽm Antioquia ka kay, Barnabé dak. Ijop Antioquia ka Síria eipi be g̃u osunuy―Pisídia eipi be osunuy. Sábado bima o'ju ip Judeuyũ e'aweroroap'a kay―Deus eju kawẽnwẽnap'a kay. Oabik ip.
14 De Perge prosseguiram até Antioquia da Pisídia. No sábado, entraram na sinagoga e se assentaram.
15 Moisés ekawẽntup o'tupcoco ip, Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukayũ ekawẽntup tak. Uk'a kukukayũ o'jekawẽn Pauloyũ eju. — Ocebureyũ — io'e. — Wuymucokcok am Deus ekawẽn muwẽn pin pima juy epeyekawẽn — io'e ip.
15 Depois da leitura da Lei e dos Profetas, os chefes da sinagoga lhes mandaram dizer: "Irmãos, se vocês têm uma mensagem de encorajamento para o povo, falem".
16 G̃ebuje Paulo o'ãy jekawẽn ãm. Wẽg̃wẽg̃'i o'e jebum ig̃o'a beayũ muymũg̃ ãm. O'jekawẽn cebe ip. — Tapupuyũ — io'e. — Pũg̃pũg̃ ey'in Israel naxeg̃ebitbit―Judeuyũ. Warara'acayũ Deus kay eyetabut Judeuyũ etabucap puxim — io'e. — Eya'õpicũg̃cũg̃ cuy wa'õ kay — io'e.
16 Pondo-se de pé, Paulo fez sinal com a mão e disse: "Israelitas e gentios que temem a Deus, ouçam-me!
17 — Deus kuyjeayũ o'taẽ wuy'in. Judeuyũ ma o'taẽ jebekitkiyũm. Wuyetabut ixe Deus kay — io'e. — Deus ip o'g̃u'acog̃ cĩcã Egito eipi be bima — io'e. — Xipan cĩcã ip o'jukuk. Egito eipi bewi ip o'tujujẽm, ya'õbaca jĩjã buye.
17 O Deus do povo de Israel escolheu nossos antepassados, e exaltou o povo durante a sua permanência no Egito; com grande poder os fez sair daquele país
18 Uk'a'ũmat tag̃ oekuku ip pũg̃ koato g̃u―40 koato bun. Deus yukpiceg̃e g̃u bit ikug̃ ip osunuy kũyjobit g̃u ma'g̃u ip.
18 e os aturou no deserto durante cerca de quarenta anos.
19 Deus 7 be ipi watwat o'g̃u'ũmu'ũm Canaã eipi watwat. Imu'ũm puje cebekitkit Canaã eipi o'jat jeipim — io'e.
19 Ele destruiu sete nações em Canaã e deu a terra delas como herança ao seu povo.
20 — G̃ebuje Deus ibimãmãmãayũ ekawẽn coco'ukayũ o'jomuy kuyayũ kukukan. Canaã eipi be osodop ip ade jĩjã koato―450 koato. Jekawẽn muwẽnuwẽn'ukayũ o'jomuy g̃ũyjom ixeyũ mukũyjojo'ukayũm.
20 Tudo isso levou cerca de quatrocentos e cinqüenta anos. "Depois disso, ele lhes deu juízes até o tempo do profeta Samuel.
21 Samuel koap osunuy Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukan. G̃uyjom kuyjeayũ o'e Deus pe: “Ag̃okatkat cuy ejomuy ocekukukan,” i — io'e Paulo. — Imẽnpuye Deus Saulo o'jomuy Canaã eipi watwat kukukan kuyayũ kukukan. Saulo Quis ipot osunuy. Ixe Benjamim diwat osunuy. Ixe Canaã eipi watwat kukukat osunuy 40 koato.
21 Então o povo pediu um rei, e Deus lhes deu Saul, filho de Quis, da tribo de Benjamim, que reinou quarenta anos.
22 Deus oibu'un Saulo be jebekitkiyũ kukukan. Ixe o'ju'uk jebekitkit kukap puxim — io'e. — G̃ebuje Deus Davi o'jomuy jebekitkit kukukan Saulo dieg̃. Davi Deus ebekitkit kukukat osunuy Deus bikuyap tag̃. Deus imẽn Davi o'g̃uwẽn: Wetaybit Davi soat em obikuyap tag̃ jekukum iam, i. Ixe Jessé ipot wa'õ kay jekukum soat em ma, i.
22 Depois de rejeitar Saul, levantou-lhes Davi como rei, sobre quem testemunhou: ‘Encontrei Davi, filho de Jessé, homem segundo o meu coração; ele fará tudo o que for da minha vontade’.
23 Deus imẽn Davi o'g̃uwẽn. Deus o'e kuyje: Davi naxeg̃ebitbit og̃uju eydaxijo am, i — io'e Paulo. — G̃ebuje Deus Jesus o'g̃uju Judeuyũ daxijo am apẽn cuk adi o'e'e'e iap tag̃ — io'e. — Jesus Davi naxeg̃ebit osunuy.
23 "Da descendência desse homem Deus trouxe a Israel o Salvador Jesus, como prometera.
24 João Batista oajẽm Jesus adeayũ mutaybitbin awap. Imubatisasan oeku. Ixe João Batista o'e Judeuyũ be: “Eyg̃uycũg̃cũg̃ cuy epesop ikẽrẽat kug̃ puye,” i. “Ikẽrẽat mujurũg̃rũg̃ap cuy epeyepere,” i. “Epeyewemubatisasaan cuy,” i.
24 Antes da vinda de Jesus, João pregou um batismo de arrependimento para todo o povo de Israel.
25 — João jekapikap eperem pima, imẽn o'e Judeuyũ be: “Tũybe ẽn Deus emunaẽ iãn eyju e'em owebe,” i. “Eyxe õn Deus emunaẽ,” i. “Eyemuwiwi g̃u õn pit,” i. “Ya'õbuyxi jĩjãat omuyku onomuju,” i. “Õn pit wa'õbuyxi g̃u,” i. “Cedag̃ g̃u owebe we'atoro am suiuk muwekap am wa'õbuyxi'ũm puye,” i. João imẽn o'e — io'e Paulo.
25 Quando estava completando sua carreira, João disse: ‘Quem vocês pensam que eu sou? Não sou quem vocês pensam. Mas eis que vem depois de mim aquele cujas sandálias não sou digno nem de desamarrar’.
26 — Obureyũ — io'e. — Pũg̃pũg̃ ey'in Abraão naxeg̃ebitbit. Warara'acat ey'in Judeuyũ g̃u. Inaka eyetabut Deus kay Judeuyũ etabucap co'i — io'e. — Deus wuydaxijojoap awẽg̃ o'yawẽg̃muwẽn wuywebe — io'e.
26 "Irmãos, filhos de Abraão, e gentios que temem a Deus, a nós foi enviada esta mensagem de salvação.
27 — Imẽnpit Jerusalém ka watwat itaybit g̃u o'e Jesus wuydaxijojo'ukat iam. Ika kukukayũ dak itaybit g̃u o'e ip iboam. Soat jebodoydoyap kabia be Judeuyũ ya'õberen tupcoco'uk ip osodop je'aweroroap'a―Deus ekawẽnmuwẽnuwẽn'ukat emudupmubararaktup. Soat Sábado bima ip tupcoco'uk osodop. Imẽnpit itaybit g̃u ip apẽg̃ape xe'e ijoptup ekawẽn iam. “Jesus cuy je'ũ ikẽrẽat kug̃ puye,” io'e ip napa ma. Kuyje Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukayũ o'e'e'e iap tag̃ Jesus o'yaoka ip — io'e Paulo.
27 O povo de Jerusalém e seus governantes não reconheceram Jesus, mas, ao condená-lo, cumpriram as palavras dos profetas, que são lidas todos os sábados.
28 — Ixeyũ mo o'jekawẽn Pilatos eju―iecugap eju. Jesus ikẽrẽat o'jukuk g̃u―pũg̃ em tak ka'ũma. Inaka “Jesus cuy eyaokaat,” i mo o'e ip Pilatos pe.
28 Mesmo não achando motivo legal para uma sentença de morte, pediram a Pilatos que o mandasse executar.
29 Imẽn ibararak opop Deus ekawẽn tup pe. Soan o'e'e ip Jesus pe apẽn Deus emunaẽ jukuk ip iaptup ekawẽn tag̃. Apẽn ip o'tupmubarararak iap ekawẽn tag̃ o'jebapuk g̃asũ — io'e. — Ig̃odup ekawẽn tag̃ soat ebapuk puje warara'acayũ ma Jesus'ũm jebit mo o'g̃ukop korosa ejuwi. Witabikũy be adi o'jomõg̃ ip.
29 Tendo cumprido tudo o que estava escrito a respeito dele, tiraram-no do madeiro e o colocaram num sepulcro.
30 Deus pit waram Jesus o'g̃utait. O'g̃uyu ce'ũ'ũayũ dopap pewi — io'e.
30 Mas Deus o ressuscitou dos mortos,
31 — G̃ebuje waram o'jetait'iat o'jojojo ip Jesus eju oekukuiayũ. Ibun oeku ip ceweju―Galiléia eipi bewi ceweju o'jẽm'iayũ―Jerusalém ka kay ceweju o'ju'iayũ. Ade kabia ceweju oeku ip waram o'jetait'iat eju — io'e. — G̃asũ ixeyũ ma icẽmãn Jesus muwẽnuwẽn Judeuyũ be. O'jojojo ip iap muwẽnuwẽn ip g̃asũ.
31 e, por muitos dias, foi visto por aqueles que tinham ido com ele da Galiléia para Jerusalém. Eles agora são testemunhas dele para o povo.
32 Oceju dak kawẽn idipat muwẽnuwẽn eywebe. “Waram wemunaẽ og̃utait waram ce'ũap puxim,” io'e Deus kuyje wuydobuyũ'ũm'ũm pe. G̃asũ Jesus o'g̃utait apẽn cuk adi o'e'e'e iap tag̃. Imẽn e'em Deus ekawẽntup―Salmodup―jebidododonaptup―xepxeptupatup: “Ẽn okpot,” i'e'em Deus, i. “G̃asũ õn ebay oce,” i'e'em Deus, i. Imẽn e'em Salmodup.
32 "Nós lhes anunciamos as boas novas: o que Deus prometeu a nossos antepassados
33 — ausente —
33 ele cumpriu para nós, seus filhos, ressuscitando Jesus, como está escrito no Salmo segundo: ‘Tu és meu filho; eu hoje te gerei’.
34 — Kuyje Deus o'e: “Waram wemunaẽ og̃utait waram ce'ũap puxim,” i. Imẽn e'em Deus ekawẽn tup: “Xipacat og̃ũm ewebe,” i juk adi oce Davi be, i. “Obu'u g̃u xipacat ũm ãm ewebe,” i juk adi oce Davi be, i. Xipacat og̃ũm ewebe apẽn cuk adi ocecece Davi be iap puxim, i.
34 O fato de que Deus o ressuscitou dos mortos, para que nunca entrasse em decomposição, é declarado nestas palavras: ‘Eu lhes dou as santas e fiéis bênçãos prometidas a Davi’.
35 — Imẽn e'em wara'atup pe jebibododonaptup―Salmodup: Wetaybit ekpot'ũm iwan g̃u ẽn ierepap puxim iam, i. A'õ kay kũyjobit cĩcãat iwan g̃u ẽn, i. Ixe imẽn Jesus o'g̃uwẽn. Imẽn e'em Salmodup — io'e.
35 Assim ele diz noutra passagem: ‘Não permitirás que o teu Santo sofra decomposição’.
36 — Icẽmãn Davi'ũm oe'ũ. Itabẽg̃ puje Deus ekawẽn tag̃ oekukuku — io'e. — Icẽmãn Davi'ũm o'jomõg̃ ip witabikũy be jedobuyũ'ũm'ũm etaypi tẽg̃. Davi'ũm ma oierep.
36 "Tendo, pois, Davi servido ao propósito de Deus em sua geração, adormeceu, foi sepultado com os seus antepassados e seu corpo se decompôs.
37 Jesus'ũm pit oierep g̃u Deus waram o'g̃utait puye — io'e.
37 Mas aquele a quem Deus ressuscitou não sofreu decomposição.
38 — Obureyũ — io'e. — Eyetaybin cuy epesop Deus ikẽrẽat uk'ug̃ wuywebewi Jesus oe'ũ buye iam. Ixe Jesus muwẽnuwẽn õn eywebe.
38 "Portanto, meus irmãos, quero que saibam que mediante Jesus lhes é proclamado o perdão dos pecados.
39 Moisés ekawẽn tag̃ jekukum pima wuya'õbaca g̃u juk adi ajop waram ikẽrẽat kukap puxim. Jesus kay wuyetabut pima bit Deus ja'õbacaap ũmũm wuywebe waram ikẽrẽat kukap puxim — io'e.
39 Por meio dele, todo aquele que crê é justificado de todas as coisas das quais não podiam ser justificados pela lei de Moisés.
40 Imẽn e'em Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukayũ emudupmubararaktup―kuyayũ emudupmubararaktup: Eyetabut'ũm cĩcã eyju! i. Eybu'u jĩjã eyetabut am okay, i. Eyetabẽg̃bẽg̃ cuy epesop! Epeap eyetabut'ũm puye, i. Õn Deus. Eywebe i'e ba'oreap og̃ubapuk eyetabutpe, i. Imẽnpit eyetabut'ũm okay epe'e, i. Warara'acat pe eymukũyjo buje dak, eyetabut'ũm okay epe'e, i. Imẽn e'em Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukayũ emudupmubararaktup — Paulo o'e. — Eyday'em'um cuy epesop Deus ekawẽn muwẽnuwẽn'ukayũ o'e'e iap tag̃ je'bapukap puxim eywebe — io'e cebe ip―Judeuyũ be.
40 Cuidem para que não lhes aconteça o que disseram os profetas:
41 — ausente —
41 ‘Olhem, escarnecedores, admirem-se e pereçam; pois nos dias de vocês farei algo que vocês jamais creriam se alguém lhes contasse! ’"
42 Je'aweroroap'a bewi Pauloyũ jẽm puje, Judeuyũ o'jekawẽn ceweju ip. — Waram cuy epe'e ocemukũyjom iboam — io'e ip. — Wara'at Sábado juy ejot g̃uto — io'e ip Judeuyũ.
42 Quando Paulo e Barnabé estavam saindo da sinagoga, o povo os convidou a falar mais a respeito dessas coisas no sábado seguinte.
43 Ce'awero epere buje tak g̃u ip o'ju Pauloyũ kay―Judeuyũ, Judeu'ũmayũ dak―Judeuyũ etabucap co'i Deus kayayũ. Pauloyũ o'jekawẽn ceweju ip. — Soat em ma Deus xipan wuykug̃ — io'e ip. — Soat em cuy g̃ebum epesop iboap kay — io'e ip Pauloyũ.
43 Despedida a congregação, muitos dos judeus e estrangeiros piedosos convertidos ao judaísmo seguiram Paulo e Barnabé. Estes conversavam com eles, recomendando-lhes que continuassem na graça de Deus.
44 Waram pimaat esábado tak g̃u o'je'awero Deus ekawẽn com ig̃o ka beayũ.
44 No sábado seguinte, quase toda a cidade se reuniu para ouvir a palavra do Senhor.
45 Adeayũ e'aweroap tobuxik puje Judeuyũ oitabutkarey Pauloyũ kay. Paulo ip o'ya'õmuwarururun―Jesus kay itabut'ũmayũ. O'jomuymuy jĩjã ip.
45 Quando os judeus viram a multidão, ficaram cheios de inveja e, blasfemando, contradiziam o que Paulo estava dizendo.
46 G̃ebuje Pauloyũ iparara'ũm cĩcã o'jekawẽn ceweju ip―Judeuyũ eju. — Cedag̃ osunuy ocewebe koam Deus ekawẽn muwẽn ãm eywebe, eyju Judeuyũ buye — io'e. — Cekawẽn kay g̃u eyju bit — io'e. — Eybu'u Jesus pe eydaxijoan, eywebe ipiat'ajoap puxim — io'e. — Eybu'u eyag̃uyisum eyekuam — io'e. — Imẽnpuye warara'acat pe juy oceg̃uwẽn Deus ekawẽn―Judeu'ũmayũ be — io'e.
46 Então Paulo e Barnabé lhes responderam corajosamente: "Era necessário anunciar primeiro a vocês a palavra de Deus; uma vez que a rejeitam e não se julgam dignos da vida eterna, agora nos voltamos para os gentios.
47 — Imẽg̃ãm Deus cuk ocemuju. Kuyje Isaísat Cristo o'g̃uwẽn. Imẽn o'e: Õn cuk enaẽ wekawẽn muwẽn ãm Judeu'ũmayũ be, i. Kabia buje wuyetaybit wuyeku am, i. Imẽnpuxim wekawẽn co buje Judeu'ũmayũ itaybit je'e apẽn Deus soat taxijojom iam, i. Soat wekawẽn kayayũ otaxijo, i. Imẽn Deus o'e kuyje — io'e Paulo. — Imẽnpuye Judeu'ũmayũ be juy oceg̃uwẽn Deus ekawẽn — Paulo o'e.
47 Pois assim o Senhor nos ordenou: ‘Eu fiz de você luz para os gentios, para que você leve a salvação até aos confins da terra’ ".
48 Judeu'ũmayũ icokcok cĩcã ip o'e iboap co buje. — Ka'ũmg̃u Deus ekawẽn co'i xipat — io'e ip. Soat itabut o'e Jesus kay, jexe jenuy am Deus emunaẽyũ.
48 Ouvindo isso, os gentios alegraram-se e bendisseram a palavra do Senhor; e creram todos os que haviam sido designados para a vida eterna.
49 G̃ebuje Jesus kay itabucayũ wuykukukat ekawẽn o'g̃uwẽnuwẽn soat pe itaybit'ũmayũ be. Soat ibo eipi dag̃ oekuku ip wuykukukat ekawẽn muwẽnuwẽn.
49 A palavra do Senhor se espalhava por toda a região.
50 Judeuyũ oitakomãn Pauloyũ kay. O'jewawẽ ip ag̃okatkayũ eju―ibo ka kukukayũ eju. Aoyũ eju dak o'jewawẽ ip―ya'õbuyxiayũ eju. Ixeyũ aoyũ Deus a'õ kay ip osodop. Imẽnpit itakoma ip o'e Pauloyũ kay. Pauloyũ ip o'yawẽg̃mukẽrẽrẽrẽn. Imẽnpuye soat ip itakoma jĩjã o'e Pauloyũ kay. Jeipi bewi ip o'g̃ujẽm.
50 Mas os judeus incitaram as mulheres piedosas de elevada posição e os principais da cidade. E, provocando perseguição contra Paulo e Barnabé, os expulsaram do seu território.
51 O'jẽm Pauloyũ. Jesandália ip o'g̃upoypoy ibo ka bewi jejẽm puje “Eyukpiwat Deus xe ocekawẽn co pin'ũm puye” i'e am ibo ka watwat pe.
51 Estes sacudiram o pó dos seus pés em protesto contra eles e foram para Icônio.
52 Itabucayũ bit icokcok cĩcã o'e―Antioquia ka beayũ. Ibiõg̃buk xipacat cebe ip osunuy.
52 Os discípulos continuavam cheios de alegria e do Espírito Santo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.