Mateus 25

Deus ekawẽntup Kawẽn iisuat ekawẽn (MYU) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Deus soat kukuanap kabia muwẽnuwẽn o'e Jesus o'ya'ĩjojoiayũ mutaybitbin pima. Imẽnpuye wuymutaybitbinap muwẽnuwẽn o'e itaybit am ip. Imẽnpuximap ekawẽn muwẽnuwẽn o'e.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 5 beayũ ixeyũ'in yag̃uysacayũ osodop ip. Warara'acayũ 5 beayũ yag̃uyba'arẽmayũ osodop — Jesus o'e.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 — Yag̃uyba'arẽmayũ o'tidujowat g̃u ip daxadi―lamparina beapti. O'tidujowat g̃u ip timũn'a be.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Yag̃uysacayũ acã o'tidujowat daxadi timũn'a be.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 — Ixet pin ip. Etapok'i e'em. Ixet osodop ip―10 beayũ. Ixet, ibun jewebumũnat puye. Xet.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 — Iximadakpe iboceayũ o'tomuwã 10 beayũ be.
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 — O'g̃uwurũg̃ ip. O'kop ip―10 beayũ. Lamparina mudipudim osodop ip, imusopusop am.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 — G̃ebuje yag̃uyba'arẽmayũ o'jekawẽn yag̃uysacayũ be.
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 — “Ap!” yag̃uysacayũ o'e. “Iba'ore ocewebe tiũm am eywebe. Pũg̃ti ma ocedaxadi. Epeju, ti buam. Dinheiro juy epeg̃ũm warara'acayũ be―tideim,” io'e ip.
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 — Jewebumũnat oajẽm peta mug̃ẽg̃ẽat tuk'a kay. Cucum pima ip daxadi bum, oajẽm. O'ju jewebumũnat eju yag̃uysacayũ. O'ju ceweju, kuy buye ip. Oõm ip ceweju.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 — Oajẽm g̃uyjom. Yag̃uyba'arẽmayũ oajẽm. O'tomuwã.
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 — “Wetaybit g̃u ma eyjum,” io'e cebe ip — io'e―Jesus o'e.
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 — Ag̃ cuy epesop ekariwa jajẽmap kay — io'e Jesus iboceayũ be. — Eyetaybit g̃u buye puju eyekariwa jajẽm iam. Ajo hora iam eyetaybit g̃u. Ajo kabia iam eyetaybit g̃u. Ag̃ cuy! — io'e cebe ip.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 Waram Jesus o'jekawẽn iboceayũ be. Deus soat kukanap kabia muwẽnuwẽn o'e.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Dinheiro'a o'yaũm cebe ip. Ajo-xe imuxipanpan pucat o'yaũm cebe ip. Pũg̃ ixeyũ be 5 mil iat'a o'yaũm. Wara'acat pe 2 mil iat'a o'yaũm. Warara'at pe pũg̃ mil iat'a o'yaũm―dinheiro'a.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 — G̃ebuje 5 mil iat'a juk o'yabuiat wara'at dinheiro'a o'yabu―wara'at 5 mil iat'a. Imẽnpuye 10 mil iat'a kug̃ o'e.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Wara'at ibuywatwat'ukat ijo'i ma o'g̃ug̃ẽ dinheiro'am―ibo 2 mil iat'am. Imẽnpuye 4 mil iat'a kug̃ o'e.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Yabi beat pit ibo pũg̃ mil iat'a o'yamõg̃ ipikũykũy be. O'jokot. Batku. O'yamõg̃. Pere.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 — Ade xet kap puje, oexe. Cekariwa oexe. O'jekawẽn jekapikpik'ukayũ be. Jedinheiro'a muwẽnuwẽn o'e.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Imẽnpuye 5 mil iat'a juk o'jat iat dinheiro'a o'yadojot jekariwa be―10 mil iat'a o'yadojot.
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 — “Xipat,” cekariwa o'e cebe. “Xipacat ẽn. Wedinheiro'a muxipan cĩcã ẽn. Yopĩt ma o'e. Ẽn pit wa'õ dag̃ imuxipanpan cĩcã owebeam.
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 — Imẽnpuye dak 2 mil iat'a juk o'yabuiat dinheiro'a oyadojot dojot ixe be―jekariwa be. 4 mil iat'a o'yadojot.
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 — “Xipat,” cekariwa o'e cebe. “Xipacat ẽn. Wedinheiro'a muxipanpan cĩcã ẽn. Yopĩt ma o'e. Wa'õ dag̃ imuxipanpan cĩcã eg̃uy owebeam.
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 — G̃ebuje pũg̃ mil iat o'yabuiat o'jekawẽn ixe be―jekariwa be.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 “Oparara ebuxim ibuye. Edinheiro'a oyamõg̃ ipikũykũy be―mil iat'a. Juku,” io'e. “Edinheiro'am―ebubut'am.”
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 — “Ibu'u'uat ẽn,” cekariwa o'e. “Ikẽrẽat kug̃ ẽn. Etaybit tu warara'at ekat pewi ojat iam? Wekapikap'ũmat pewiata otabu iam etaybit tu?
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Imẽn etaybit pima, wedinheiro'a eyaũm cuy dinheiro'a muxipanpan'ukat pe wara'at dinheiro'a bu am owebeam,” io'e. “Wepit puje, eyaũm kuka owebe,” io'e.
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 — “Dinheiro'a juy epeyabu cebewi―pũg̃ mil iat'a,” cekariwa o'e warara'acayũ be. “Epeyaũm cuy wara'at pe―10 mil iat'a kug̃at pe,” io'e kapikpikayũ be.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 “Imẽn ma. Adeat kukat pe wara'at je'g̃ũm ip. Imẽnpuye ade jĩjã ikug̃ e'em. Imẽnpit yopĩcat kukat xewi ixe yopĩcat je'jat ip,” io'e cekariwa.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 “Ite ibu'u'uat tak epejoxik cuy kabiokbog̃at ka be―tõtõnap ka be―tũy yeiyeiat ka be,” io'e cekariwa — io'e Jesus. Imẽn Jesus soat o'e iboceayũ imutaybit am. Cekariwa dinheiro muxipatpan cĩcãayũ o'ju ip peta be ceweju. Imẽnpuxim Deus a'õ kayayũ jeedop ip Deus xe soat em. Ipikũykũy be cekariwa dinheiro mõg̃at pit o'joxik ip kabiokbog̃at ka be. Imẽnpuxim Deus ipiat supi'ajoat ja'õ kay'ũmayũ be. Imẽn Jesus imutaybitbin o'e.
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 Jesus o'jekawẽn waram iboceacat pe.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 — ausente —
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 — ausente —
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 — Cũg̃'i buje, ocekawẽn oba'at kadiayũ be.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 “Epeõm! Xipan cĩcã juk adi eyju okuk. Ore bima, puybit cuk adi epeg̃ũm owebe. Obipuruk pima, idibi juk adi epetiũm owebe. Oka be'ũm pima, xipan cuk adi eyju okuk eyduk'a be.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Ka'ũmg̃u wekamixa bima, kamixa juk epeg̃ũm owebe. Owãtaxipi bima, epajẽm obuywat am. Õn daomũnmũnap'a be bima, epajẽm okay,” ioce'e cebe ip.
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 — “Kariwa!” Deus xe cũg̃ cĩcãayũ e'em. “Ere jekukum ejojo g̃u oceju. Puybit cuk oceg̃ũm g̃u ewebe. Ebipurug̃ jekukum tak ejojo g̃u oceju. Idibi juk ocetiũm g̃u ewebe,” i'e'em ip.
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 — ausente —
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 — ausente —
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 — “Owebe epeg̃ũm g̃u,” ioce'e cebe ip. “Imẽnpit webekitkit pe epeg̃ũmiap owebe epeg̃ũmiap puxim. Omubuyxin cĩcã webekitkit. Yopĩt ma ip ipi juacat etabun. Imẽnpit ixeyũ be epeg̃ũmiap, owebe epeg̃ũmiap puxim ma,” ioce'e. — Soat kukan oce'e — io'e.
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 — G̃ebuje õn e'em cebe ip―oba'ũg̃ kadiayũ be. “Deus xe ikẽrẽat mujugrũg̃rũg̃'ukayũ eyju. Imẽnpuye Deus jajẽm eykay ipiat'ajoan eywebe. Epeyenapõn cuy oxewi. Ipiatpi'ajojoap pe soat em epesop―daxabog̃ pe―ibiõg̃buk kẽrẽayũ kukukat ka be. Deus o'g̃ug̃ẽ ibiõg̃buk kẽrẽayũ kukukat kam―ixe ekawẽn tojotjot'ukayũ kam tak,” ioce'e — io'e Jesus.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 — “Xipan g̃u juk adi okuk epesop. Ore bima, puybit cuk adi epeg̃ũm g̃u owebe. Obipuruk pima, idibi juk adi epetiũm g̃u owebe.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Oka be'ũm pima, xipat g̃u juk adi eyju okuk eyduk'a be. Ka'ũmg̃u wekamixa bima, kamixa juk adi epeg̃ũm g̃u owebe. Owãtaxipi bima, kuy obuywatwan g̃u epesop. Õn daomũnmũnap'a be bima, epajẽm g̃u okay,” ioce'e cebe ip — Jesus o'e.
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 — “Kariwa!” Deus xe ikẽrẽat mujurũg̃rũg̃'ukayũ e'em. “Ere jekukum ejojo g̃u oceju. Imẽnpuye puybit cuk oceg̃ũm g̃u ewebe. Ebipurug̃ jekukum ejojo g̃u oceju. Imẽnpuye idibi juk ocetiũm g̃u ewebe. Ewãtaxipi g̃u ejojo oceju. Imẽnpuye juk ocajẽm g̃u ekay ebuywat am. Ẽn daomũnmũnap'a be g̃u eg̃uy. Imẽnpuye juk ocajẽm g̃u ekay,” i. “Eduk'a'e'ũma jekukum ejojo g̃u oceju. Imẽnpuye oceju g̃u xipan ekuk cuk acesop oceduk'a be. Ejojo g̃u oceju, ekamixa'ũm pima. Imẽnpuye kamixa juk oceg̃ũm g̃u ewebe,” i'e'em ip.
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 — “Webekitkit pe g̃u epeg̃ũm iap, owebe g̃u epeg̃ũm iap puxim,” ioce'e cebe ip. “Ipi juacat etabun webekitkit yopĩt ma. Imẽnpit ixeyũ be g̃u epeg̃ũm iap, owebe g̃u epeg̃ũm iap puxim,” ioce'e―soat kukan oce'e — Jesus o'e.
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 — Imẽntak ixeyũ je'ju ipiatpi'ajojoap pe jedop am — io'e Jesus. — Deus xe cũg̃ cĩcãayũ acã jeedop ip Deus tẽg̃ ma―itait jeedop ip soat em Deus xe — io'e Jesus jewejuayũ be.
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.