Mateus 5
Ja jembyʉ kajxy'átypyʉ mʉdʉ Jesukristʉkyʉjxm: El Nuevo Testamento de nuestro Señor Jesucristo en el mixe de Juquila (MXQNT) vs NVI
1 Ko Jesús tꞌijxy ja mayjyaꞌay, ta pyejty ma̱ ja kopkʉn, es ñaxweꞌtsy jam. Net tyuknabíkʉdʉ ja ꞌyʉxpʉjkpʉty,
1 Vendo as multidões, Jesus subiu ao monte e se assentou. Seus discípulos aproximaram-se dele,
2 esʉ Jesús yaꞌʉxpʉjktsondákʉdʉ dʉꞌʉn:
2 e ele começou a ensiná-los, dizendo:
3 —Kuniꞌxy ja diꞌibʉty nayꞌʉxka̱jpʉdʉp ko pyojpʉja̱ꞌa̱yꞌáttʉ, pes yʉꞌʉ íttʉp ma̱ tsa̱jpótmʉdʉ kutujkʉn.
3 "Bem-aventurados os pobres em espírito, pois deles é o Reino dos céus.
4 ’Kuniꞌxy ja diꞌibʉty jʉʉygyujk yaxkujkʉdʉp, pesʉ Dios paꞌꞌayowánʉdʉp.
4 Bem-aventurados os que choram, pois serão consolados.
5 ’Kuniꞌxy ja diꞌibʉty kyaj myʉj pya̱a̱dʉdʉ, jaꞌa ko Dios moꞌoyánʉdʉp ja naxwíñʉdʉ éxtʉmʉ kyuma̱ꞌa̱ñ.
5 Bem-aventurados os humildes, pois eles receberão a terra por herança.
6 ’Kuniꞌxy ja diꞌibʉty jyantsytsyojktʉp es ttúnʉt diꞌibʉ Dios tsyejpy, jaꞌa ko dʉꞌʉn yajpʉjta̱ꞌa̱ga̱ꞌa̱ndʉ.
6 Bem-aventurados os que têm fome e sede de justiça, pois serão satisfeitos.
7 ’Kuniꞌxy ja diꞌibʉty naymyʉmaꞌxtujkʉdʉp, pes nandʉꞌʉn mʉmaꞌxtúkʉdʉp ja Dios.
7 Bem-aventurados os misericordiosos, pois obterão misericórdia.
8 ’Kuniꞌxy ja diꞌibʉty wa̱ꞌa̱ts ja ꞌyanmʉja̱ꞌa̱nʉty, pes yʉꞌʉdyʉ dʉꞌʉn íttʉp mʉdʉ Dios.
8 Bem-aventurados os puros de coração, pois verão a Deus.
9 ’Kuniꞌxy ja diꞌibʉty yajtsipwa̱ꞌxtʉp, pesʉ Dios pʉjta̱ꞌa̱gʉdʉp éxtʉmʉ ꞌyuꞌungʉty.
9 Bem-aventurados os pacificadores, pois serão chamados filhos de Deus.
10 ’Kuniꞌxy ja diꞌibʉty ijttʉp witsy poꞌoty mʉt ko jyikyꞌaty éxtʉmʉ Dios ttseky, pes yʉꞌʉ íttʉp ma̱ tsa̱jpótmʉdʉ kutujkʉn.
10 Bem-aventurados os perseguidos por causa da justiça, pois deles é o Reino dos céus.
11 ’Kuniꞌxy miidsʉty ko ja ja̱ꞌa̱yʉty mꞌoojʉdʉ es mnixiꞌik mdukxiꞌigʉdʉ, es mꞌʉdʉꞌʉts mga̱jxtʉꞌʉdsʉdʉ miidsʉty mʉt kots miits nmʉduumbʉꞌáttʉ.
11 "Bem-aventurados serão vocês quando, por minha causa os insultarem, perseguirem e levantarem todo tipo de calúnia contra vocês.
12 Xonda̱ꞌa̱ktʉ es jotkujkꞌáttʉ, mʉt ko ja Dios mmʉda̱jtxʉdʉp pʉjkeꞌeky tsa̱jpótm mʉj mayꞌaty diꞌibʉ mmoꞌoyánʉdʉp, pes nandʉꞌʉn tpajʉdijttʉ ja Diosʉ kyuga̱jxpʉty diꞌibʉ jikyꞌa̱jttʉ ma̱a̱nʉmʉ naty miits mgajaaꞌáttʉ.
12 Alegrem-se e regozijem-se, porque grande é a recompensa de vocês nos céus, pois da mesma forma perseguiram os profetas que viveram antes de vocês".
13 ’Extʉm ja ka̱a̱n dyajta̱ꞌa̱mdsʉ ja tsuꞌutsy kʉdiibʉ mya̱ꞌa̱dʉt, miidsʉty mba̱a̱t xyjʉjpkuwa̱ꞌa̱gʉdʉ ja axʉkꞌa̱jtʉn ya̱ naxwiiñ kʉdiibʉ ja̱ꞌa̱yʉty mya̱ꞌa̱ttʉt. Pʉn ja ka̱a̱n tʉgeepy ja tya̱ꞌa̱mtsꞌát, ¿ti mʉʉt mba̱a̱t nbʉjtákʉm ja tya̱ꞌa̱mtsꞌát jatʉgok? Ni wiꞌix tsoo mba̱a̱t kyanakytyúñ, ¿kʉdii? Jeꞌeyʉ yaꞌʉxkoꞌot esʉ ja̱ꞌa̱yʉty ttuktaandʉt.
13 "Vocês são o sal da terra. Mas se o sal perder o seu sabor, como restaurá-lo? Não servirá para nada, exceto para ser jogado fora e pisado pelos homens.
14 ’Extʉm ja xʉʉ xykyudʉꞌxʉm ma̱ njʉdijtʉm kʉdiibʉ ngunajp ngujaꞌpxʉm, miidsʉdyʉ dʉꞌʉn éxtʉm ja ja̱jʉn es xytyukniꞌíxʉdʉt ja ja̱ꞌa̱y diꞌibʉ dʉꞌʉn pojpʉ es wiꞌixʉ dʉꞌʉn ja Dios ttseky es njikyꞌa̱jtʉm. Dʉꞌʉn miidsʉty éxtʉm tuꞌugʉ ka̱jpn diꞌibʉ ijtp kopkkʉjxm, ꞌyíxtʉp miidsʉty mjikyꞌa̱jtʉn.
14 "Vocês são a luz do mundo. Não se pode esconder uma cidade construída sobre um monte.
15 Ni pʉ́n tkayajtoyeꞌeky tuꞌugʉ seerʉ jʉʉn es netyʉ tkujiidsʉt mʉdʉ armuun; nik niꞌigʉ tpʉjtaꞌaky kʉjxm ma̱ ttukja̱jʉdyaꞌayʉt tʉgekyʉ ja tʉgot.
15 E, também, ninguém acende uma candeia e a coloca debaixo de uma vasilha. Pelo contrário, coloca-a no lugar apropriado, e assim ilumina a todos os que estão na casa.
16 Nandʉꞌʉn ja̱jtpʉ dʉꞌʉnʉty, waꞌan yʉ mjá̱jʉnʉty tja̱jy mʉk éxtʉm mba̱a̱t ja ja̱ꞌa̱y tꞌixtʉ ja oybyʉ mduungʉty es tꞌawdáttʉt ja mDeedyʉ tsa̱jpótmʉdʉ.
16 Assim brilhe a luz de vocês diante dos homens, para que vejam as suas boas obras e glorifiquem ao Pai de vocês, que está nos céus".
17 ’Kyaj xywyinmáydyʉt ko ʉj nyajtʉgoyaꞌañ ja Moisesʉ ꞌyanaꞌamʉn o ja ꞌyʉxpʉjkʉnʉ Diosʉ kyuga̱jxpʉty. ¡Ni wiꞌix tsoo! Jaꞌats tʉ nnimíñ esʉts nguydyuna̱ꞌa̱ñʉts.
17 "Não pensem que vim abolir a Lei ou os Profetas; não vim abolir, mas cumprir.
18 Pes ʉj nꞌanma̱a̱ydyʉpts miits ja tʉyꞌa̱jtʉn, ja tsa̱jp esʉ nax tʉgóyʉp jawyiin ma̱a̱nʉmʉ naty kyatʉgoy tuꞌugʉ letrʉ kyukón diꞌibʉ ja anaꞌamʉn jyaꞌaꞌa̱jtypy. Tʉgekyʉ yajkuydyuunda̱ꞌa̱yaꞌañ.
18 Digo-lhes a verdade: Enquanto existirem céus e terra, de forma alguma desaparecerá da Lei a menor letra ou o menor traço, até que tudo se cumpra.
19 Pa̱a̱ty diꞌibʉ kyaj tkuydyúñ tuꞌugʉ tya̱dʉ anaꞌamʉn, oy yʉꞌʉjʉty ja yiꞌinʉm waanʉbʉ, es ttukniꞌíxʉt ja wiinkpʉty es kyaj tkuydyúndʉt tadʉ anaꞌamʉn, tya̱dʉ ja̱ꞌa̱yʉ dʉꞌʉn ꞌyítʉt piꞌixy jʉjp amuꞌunk jam tsa̱jpótm. Per diꞌibʉ kyuydyiimpy es ttukniꞌꞌixʉ ja wiinkpʉty tkuydyúnʉt, tya̱a̱dʉ dʉꞌʉn ítʉp mʉj jam tsa̱jpótm.
19 Todo aquele que desobedecer a um desses mandamentos, ainda que dos menores, e ensinar os outros a fazerem o mesmo, será chamado menor no Reino dos céus; mas todo aquele que praticar e ensinar estes mandamentos será chamado grande no Reino dos céus.
20 Tʉyꞌa̱jtʉn nꞌanʉʉmʉdʉ, pʉn kyaj miits mjikyꞌa̱jttʉp tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt kʉdiinʉm ja fariseeʉty es ja diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp, kyaj mdʉ́kʉdʉt tsa̱jpótm.
20 Pois eu lhes digo que se a justiça de vocês não for muito superior à dos fariseus e mestres da lei, de modo nenhum entrarão no Reino dos céus".
21 ’Miidsʉty tʉ xymyʉdowdʉ ko ja nꞌaptʉjkꞌa̱jtʉm yaꞌꞌanma̱a̱ydyʉ: “Katʉ myajja̱ꞌa̱yꞌeeky. Diꞌibʉ yaꞌeꞌkypy tuꞌuk pʉ́n, yʉꞌʉ yajmʉnʉjxʉp ma̱ tkumʉdówʉt.”
21 "Vocês ouviram o que foi dito aos seus antepassados: ‘Não matarás’, e ‘quem matar estará sujeito a julgamento’.
22 Per ʉj nꞌanma̱a̱ydyʉpts miits ko diꞌibʉ tyukjotꞌambejkypy yʉ myʉguꞌuk, yʉꞌʉ dʉꞌʉn yajpayoꞌoyʉp ja pyeky; diꞌibʉ ꞌyoo yaxypy ja myʉguꞌuk, pátʉp es tyukkumʉdówʉdʉt diꞌibʉ anaꞌamdʉp mʉj tsa̱jptʉgóty; es diꞌibʉ pyejty kyʉdakypy ja myʉguꞌuk, kudsʉꞌʉgʉ ko ñʉjxʉt ayoodaknóty ma̱ jʉnyaꞌank.
22 Mas eu lhes digo que qualquer que se irar contra seu irmão estará sujeito a julgamento. Também, qualquer que disser a seu irmão: ‘Racá’, será levado ao tribunal. E qualquer que disser: ‘Louco! ’, corre o risco de ir para o fogo do inferno.
23 ’Es pʉn mmʉnejxypy ja mwindsʉꞌkʉn ma̱ artal es jam xyjamyetsy ko ja mmʉguꞌuk tʉ mij xymyʉdʉgoy,
23 "Portanto, se você estiver apresentando sua oferta diante do altar e ali se lembrar de que seu irmão tem algo contra você,
24 nikaꞌak yʉ mwindsʉꞌkʉn jam artal windum es nʉjx jawyiin mnayyajtiꞌigyʉdʉ mʉdʉ mmʉguꞌuk. Net mjʉmbítʉt ma̱ artal es xypyʉjta̱ꞌa̱gʉt ja mwindsʉꞌkʉn.
24 deixe sua oferta ali, diante do altar, e vá primeiro reconciliar-se com seu irmão; depois volte e apresente sua oferta.
25 ’Pʉn ja pʉ́n mniꞌʉʉnʉdʉ es mmʉnejxyʉty kumda̱a̱t, ka̱jxꞌóyʉdʉ tuꞌa̱a̱y kʉdiibʉ mgʉyákʉdʉt ma̱ justisʉn, jaꞌa ko yʉ justisʉ mgʉyákʉdʉp ma̱ ja polʉsiiʉ, es mbʉjta̱ꞌa̱gʉdʉp pujxndʉgóty.
25 "Entre em acordo depressa com seu adversário que pretende levá-lo ao tribunal. Faça isso enquanto ainda estiver com ele a caminho, pois, caso contrário, ele poderá entregá-lo ao juiz, e o juiz ao guarda, e você poderá ser jogado na prisão.
26 Tʉyꞌa̱jtʉn nꞌanʉʉmʉdʉ ko kyaj mbʉdsʉ́mʉt jap extʉ ko xykyʉbajtta̱ꞌa̱yʉt tʉgekyʉ ja mbeky.
26 Eu lhe garanto que você não sairá de lá enquanto não pagar o último centavo".
27 ’Miidsʉty tʉ xymyʉdowdʉ ko yajnigajxy jékyʉp: “Katʉ xyajtʉgóy ja pʉjk ukʉnʉ wyindsʉꞌkʉn.”
27 "Vocês ouviram o que foi dito: ‘Não adulterarás’.
28 Per ʉj nꞌanma̱a̱ydyʉp miits ko oytyim pʉ́nʉty diꞌibʉ ꞌyadsejpy tuꞌugʉ toxytyʉjk es tmʉdʉgoyaꞌañ, ñapatypy éxtʉm mʉʉt tʉ tyʉgoy, oy jeꞌeyʉ tʉ jyʉnaꞌañ jyodoty wyinma̱ꞌa̱ñóty.
28 Mas eu lhes digo: qualquer que olhar para uma mulher para desejá-la, já cometeu adultério com ela no seu coração.
29 ’Pʉn mꞌaga̱ꞌa̱ñ wiin myajpekytyuunʉp, juut es naska̱ꞌa̱dsʉ jagam. Waanʉ oy ko xyajtʉgóyʉt tuk pedazʉ mniniꞌx es kʉdiinʉm ko mwʉꞌʉmʉt mʉt amuumʉ mniniꞌx es myajpʉjta̱ꞌa̱gʉt ayoodaknóty.
29 Se o seu olho direito o fizer pecar, arranque-o e lance-o fora. É melhor perder uma parte do seu corpo do que ser todo ele lançado no inferno.
30 Es pʉn mꞌaga̱ꞌa̱ñgyʉꞌʉ myajpekytyuunʉp, niboot es ʉxjʉwip jagam. Waanʉ oy ko xyajtʉgóyʉt tuk pedazʉ mniniꞌx es kʉdiinʉm ko mwʉꞌʉmʉt mʉt amuumʉ mniniꞌx es myajpʉjta̱ꞌa̱gʉt ayoodaknóty.
30 E se a sua mão direita o fizer pecar, corte-a e lance-a fora. É melhor perder uma parte do seu corpo do que ir todo ele para o inferno".
31 ’Nandʉꞌʉn yajnigajxy jékyʉp: “Diꞌibʉ myastuꞌudaampy ja ñʉdoꞌoxy, jawyiin tsyékyʉty tmoꞌoyʉt tuꞌugʉ neky ma̱ jyʉnaꞌañ ko tmastuꞌuty ja ñʉdoꞌoxy.”
31 "Foi dito: ‘Aquele que se divorciar de sua mulher deverá dar-lhe certidão de divórcio’.
32 Per ʉj nꞌanma̱a̱ydyʉp miits ko pʉ́n ja toxytyʉjk tꞌʉxwejpy, pʉn kyaj jaꞌagyʉjxmʉty ko dyajtʉgóy ja pʉjk úkʉnʉ wyindsʉꞌkʉn, ñaꞌaygyʉjxm ja toxytyʉjk dyajtʉgóy ja pʉjk úkʉnʉ wyindsʉꞌkʉn ko wiink yedyʉjk tpeky. Es ja diꞌibʉ pyejkypy ja toxytyʉjk diꞌibʉ dyajmatstuꞌuty, nandʉꞌʉn dyajtʉgóy ja pʉjk úkʉnʉ wyindsʉꞌkʉn.
32 Mas eu lhes digo que todo aquele que se divorciar de sua mulher, exceto por imoralidade sexual, faz que ela se torne adúltera, e quem se casar com a mulher divorciada estará cometendo adultério".
33 ’Nandʉꞌʉn miidsʉty tʉ xymyʉdoodʉ ko yaꞌꞌanma̱a̱ydyʉ ja nꞌaptʉjkꞌa̱jtʉm: “Katʉ xywya̱ndaꞌaky tii andakʉngyʉjxm. Mguydyúnʉbʉ dʉꞌʉn diꞌibʉ mwa̱ndakypy ma̱ Nindsʉnꞌa̱jtʉm.”
33 "Vocês também ouviram o que foi dito aos seus antepassados: ‘Não jure falsamente, mas cumpra os juramentos que você fez diante do Senhor’.
34 Per ʉj miits nꞌanma̱a̱ydyʉp: Ni na̱ꞌa̱ mgajʉna̱ꞌa̱ndʉt “por tsyos” ko ti xywya̱nda̱ꞌa̱ktʉt; es ni mʉdʉ tsa̱jp, mʉt ko yʉꞌʉ ja Diosʉ ꞌyuñaaybyajn ma̱ yajkutíky;
34 Mas eu lhes digo: Não jurem de forma alguma: nem pelo céu, porque é o trono de Deus;
35 es ni na̱ꞌa̱ xykyawa̱nda̱ꞌa̱ktʉt mʉdʉ naxwíñʉdʉ, mʉt ko yʉꞌʉ dʉꞌʉn éxtʉm ma̱ tkʉxkapy ja tyeky; es ni mʉdʉ Jerusalén, mʉt ko yʉꞌʉ dʉꞌʉn ja kya̱jpnʉ Dios, ja mʉj Rey;
35 nem pela terra, porque é o estrado de seus pés; nem por Jerusalém, porque é a cidade do grande Rei.
36 es ni mʉdʉ mgʉba̱jk, mʉt ko kyaj mba̱a̱t xypyʉjtaꞌaky poop o yʉk tuꞌuk jeꞌeyʉ mwa̱a̱y.
36 E não jure pela sua cabeça, pois você não pode tornar branco ou preto nem um fio de cabelo.
37 Dʉꞌʉñʉ mjʉna̱ꞌa̱ndʉt “oy” o “kyaj”, jaꞌa ko diꞌibʉ ñikeempy yʉ ayuk, tya̱a̱dʉ dʉꞌʉn miimp ma̱ yʉ kaꞌoybyʉ.
37 Seja o seu ‘sim’, ‘sim’, e o seu ‘não’, ‘não’; o que passar disso vem do Maligno".
38 ’Miidsʉty tʉ xymyʉdowdʉ ko yajnigajxy jékyʉp: “Mdukkʉbátʉp ja wiin ak wiin esʉ tʉts ak tʉts.”
38 "Vocês ouviram o que foi dito: ‘Olho por olho e dente por dente’.
39 Per ʉj nꞌanma̱a̱ydyʉp miits ko ja ja̱ꞌa̱yʉty mduna̱ꞌa̱nʉdʉt axʉʉk, katʉ miits xyñiwa̱ꞌkꞌóyʉdʉ. Pʉn mgojxʉp ma̱ mꞌaga̱ꞌa̱ñdsyoobʉ mꞌama̱ꞌa̱tsy, koojʉmbít jatuk aduꞌum.
39 Mas eu lhes digo: Não resistam ao perverso. Se alguém o ferir na face direita, ofereça-lhe também a outra.
40 Pʉn ja pʉ́n tsyiptuna̱ꞌa̱ñ mʉt mij es mbʉjkʉyaꞌañʉty ja mnixuy, moꞌoy nandʉꞌʉn ja mdsyamarrʉ.
40 E se alguém quiser processá-lo e tirar-lhe a túnica, deixe que leve também a capa.
41 Pʉn jaa tuꞌugʉ solda̱a̱dʉ o justisʉ agwanʉ mdukmʉnʉjxa̱ꞌa̱ñʉty ja tsyemy tuk mil metrʉ, mʉnʉjx majtskʉ dʉꞌʉnʉn jyagámʉty.
41 Se alguém o forçar a caminhar com ele uma milha, vá com ele duas.
42 Ko pʉ́n ti mꞌamdówʉdʉt, moꞌoy; es pʉn ja ti pʉ́n mꞌamdóyʉty aniꞌxy, tukꞌanuꞌx.
42 Dê a quem lhe pede, e não volte as costas àquele que deseja pedir-lhe algo emprestado".
43 ’Nan tʉ xymyʉdoodʉ ko yajnigajxy jékyʉp: “Mdsókʉp ja mmʉdʉjkpa̱ꞌa̱, es mdukꞌakꞌátʉp ja mmʉdsip.”
43 "Vocês ouviram o que foi dito: ‘Ame o seu próximo e odeie o seu inimigo’.
44 Per ʉj nꞌanma̱a̱ydyʉp miits ko mdsóktʉp ja mmʉdsípʉty, es mninuꞌxta̱ꞌa̱ktʉp ma̱ Dios diꞌibáty axʉʉk mduunʉdʉp.
44 Mas eu lhes digo: Amem os seus inimigos e orem por aqueles que os perseguem,
45 Dʉꞌʉnʉ dʉn xyaꞌíxʉdʉt ko mꞌuꞌunkꞌátʉdʉ mDeedyʉ tsa̱jpótmʉdʉ. Pes yʉꞌʉ tyukniꞌaampy yʉ xʉʉ tiꞌigyʉ ja oyjyaꞌayʉty es diꞌibʉty kyajʉ Dios tmʉdundʉ, es yajtiipy ma̱ ja ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉ jikyꞌa̱jttʉp tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt es nandʉꞌʉn diꞌibʉty kyaj jyikyꞌattʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt.
45 para que vocês venham a ser filhos de seu Pai que está nos céus. Porque ele faz raiar o seu sol sobre maus e bons e derrama chuva sobre justos e injustos.
46 Pʉn miits mdsojktʉp yʉꞌʉyʉ diꞌibʉ miits mdsojkʉdʉp, ¿wiꞌix xymyʉbʉjkpʉdʉ ko Dios miits mgumaya̱ꞌa̱nʉdʉ? ¡Pes extʉ yʉ pojpʉ ja̱ꞌa̱yʉdyʉ dʉꞌʉn tyuundʉp!
46 Se vocês amarem aqueles que os amam, que recompensa receberão? Até os publicanos fazem isso!
47 Pʉn mga̱jxpoꞌxtʉp miidsʉty yʉꞌʉyʉ mmʉguꞌugʉty, ¿ti oyꞌa̱jtʉnʉ dʉnʉ taadʉ? Pes extʉ diꞌibʉty kyaj tꞌʉxkaptʉ Dios tyuundʉbʉ dʉꞌʉn.
47 E se vocês saudarem apenas os seus irmãos, o que estarão fazendo de mais? Até os pagãos fazem isso!
48 Dʉꞌʉn éxtʉmʉ mDeedyʉ tsa̱jpótmʉdʉ wya̱ꞌa̱dsʉty, ittʉ miits wa̱ꞌa̱ts nandʉꞌʉn.
48 Portanto, sejam perfeitos como perfeito é o Pai celestial de vocês".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.