Mateus 23
Ja jembyʉ kajxy'átypyʉ mʉdʉ Jesukristʉkyʉjxm: El Nuevo Testamento de nuestro Señor Jesucristo en el mixe de Juquila (MXQNT) vs NTLH
1 Net ja Jesús tꞌanma̱a̱y ja ꞌyʉxpʉjkpʉty esʉ ja̱ꞌa̱yʉty:
1 Então Jesus falou à multidão e aos seus discípulos.
2 —Yʉ diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp esʉ fariseeʉty kya̱jxwátstʉp ja Moisesʉ ꞌyanaꞌamʉn.
2 Ele disse:
3 Pes dʉꞌʉn mʉmʉdowdʉ miidsʉty es tundʉ tʉgekyʉ diꞌibʉ mduknipʉjkʉp; per katʉ xypyanʉjxtʉ éxtʉm yʉꞌʉjʉty jyikyꞌattʉ, mʉt ko wiinkpʉ myadyáktʉp es wiinkpʉ tyuundʉp.
3 Por isso vocês devem obedecer e seguir tudo o que eles dizem. Porém não imitem as suas ações, pois eles não fazem o que ensinam.
4 Pes yʉꞌʉjʉty ꞌyawʉꞌʉndʉp ja tsemy jantsy jemtsy diꞌibʉ ni mba̱a̱t ngamʉmadákʉm, es tpʉjta̱ꞌa̱ktʉ es ttsʉmʉꞌʉktʉt ja ja̱ꞌa̱yʉty, per yʉꞌʉjʉty kʉꞌʉm ni jeꞌeyʉ mʉdʉ kyʉwaꞌxy tkapudʉkʉ.
4 Amarram fardos pesados e os põem nas costas dos outros, mas eles mesmos não os ajudam, nem ao menos com um dedo, a carregar esses fardos.
5 Tʉgekyʉ diꞌibʉ tyuundʉp, yʉꞌʉ dʉꞌʉn wiꞌix myʉjpʉdsʉ́mdʉt mayjyaꞌayóty. Pes tꞌaktimꞌyajmʉ́jʉdʉ ja ka̱juꞌunk ma̱ dyaꞌittʉ waanʉ Diosʉ ꞌyanaꞌamʉn es ñaydyukwimbokmʉwʉʉñʉty es ñaydyukkʉwʉʉñʉty, es nandʉꞌʉn dyaꞌóyʉdʉ yéñʉdyʉ kyapyʉ pyadʉy pyaxʉnán kʉdiinʉm ja wiinkpʉty,
5 Tudo o que eles fazem é para serem vistos pelos outros. Vejam como são grandes os trechos das das suas
6 es jam tyimꞌuꞌuñʉyaꞌañ ma̱ ja ja̱ꞌa̱yʉty mba̱a̱t yajxón ꞌyíxʉdʉ tsa̱jptʉgóty, es jam ꞌyuꞌuñʉyaꞌañ ma̱ yʉ windsʉꞌkʉn tyuꞌuyoꞌoy mʉj windum ma̱ pʉ́n kyay ꞌyiiky,
6 Eles preferem os melhores lugares nos banquetes e os lugares de honra nas
7 es tsyojktʉp es ja ja̱ꞌa̱yʉty ꞌyʉboꞌx kya̱jxpoꞌxʉdʉt mʉdʉ windsʉꞌkʉn tuꞌa̱a̱y es ꞌyanʉꞌʉmxʉdʉt yaꞌʉxpʉjkpʉ.
7 Gostam de ser cumprimentados com respeito nas praças e de ser chamados de “mestre”.
8 ’Per miidsʉty katʉ xyꞌadsoktʉ es ja ja̱ꞌa̱yʉty mꞌanʉꞌʉmxʉdʉt yaꞌʉxpʉjkpʉ, mʉt ko miits mdukkaꞌaxꞌa̱jttʉp nidʉgekyʉ es tiꞌigyʉ jeꞌeyʉ xymyʉdattʉ yʉ mYaꞌʉxpʉjkpʉ, ʉj, yʉ Kristʉ.
8 Porém vocês não devem ser chamados de “mestre”, pois todos vocês são membros de uma mesma família e têm somente um Mestre.
9 Es katʉ pʉ́n miidsʉty xytyeetyñiwa̱ꞌa̱ñ ja wiinkpʉ, mʉt ko mmʉda̱jttʉp tuꞌuk jeꞌeyʉ mDeedyʉty diꞌibʉ ijtp tsa̱jpótm.
9 E aqui na terra não chamem ninguém de pai porque vocês têm somente um Pai, que está no céu.
10 Es ni mgajʉna̱ꞌa̱ndʉt ko jyaadyʉ mwindsʉnʉ wiinkpʉ, mʉt ko ʉj, ja Kristʉ, ʉjʉ dʉꞌʉn jeꞌeyʉ mWindsʉnꞌa̱jtypy.
10 Vocês não devem também ser chamados de “líderes” porque vocês têm um líder, o
11 Diꞌibʉ myʉdiimpy oypyʉ́nʉty ma̱ miidsʉdyʉn, yʉꞌʉ dʉꞌʉn ijtp mʉj ma̱ miidsʉty.
11 Entre vocês, o mais importante é aquele que serve os outros.
12 Mʉt ko diꞌibʉ nayyajmʉjpʉdsʉʉmʉp kʉꞌʉm, yʉꞌʉ dʉꞌʉnʉ Dios pʉjtákʉp mutsk; es diꞌibʉ nayjya̱ꞌa̱p mutsk, yʉꞌʉ dʉꞌʉnʉ Dios pʉjtákʉp mʉj.
12 Quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
13 ’¡Pʉroobʉ miits diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp es miits fariseeʉty, mnayꞌandíjʉdʉp mjikyꞌattʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt! Myaꞌꞌadujktʉp esʉ ja̱ꞌa̱y kyatʉ́kʉdʉt ma̱ tsa̱jpótmʉdʉ kutujkʉn. Miidsʉty kʉꞌʉmʉty kyaj mdʉ́kʉdʉ es ni xykyanaꞌixtʉ es ja wiinkpʉty tyʉ́kʉdʉt diꞌibʉ jatʉkʉyándʉp.
13 — Ai de vocês,
14 ’¡Pʉroobʉ miits diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp es miits fariseeʉty, mnayꞌandíjʉdʉp mjikyꞌattʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt! Miits mbʉjkʉdʉp ja kuꞌekytyoꞌoxy yʉ tyʉjkʉty, es ko kyaj xyajnigʉxʉꞌʉga̱ꞌa̱ndʉ, jeky mga̱jxta̱ꞌa̱ktʉ. Pa̱a̱ty myajmoꞌoydyʉt niꞌigʉ ja kumʉdoꞌon.
14 [— Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês exploram as viúvas e roubam os seus bens e, para disfarçarem, fazem longas orações! Por isso o castigo de vocês será pior!]
15 ’¡Pʉroobʉ miits diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp es miits fariseeʉty, mnayꞌandíjʉdʉp mjikyꞌattʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt! Miits mdukꞌyoꞌoydyaaydyʉp tʉgekyʉ ja naxwíñʉdʉ esʉ jikymyejyñʉty es xytyukpanʉjxa̱ꞌa̱ndʉ ja ja̱ꞌa̱yʉty ja mmʉbʉjkʉnʉty, es ko naty tʉ xytyukkupʉktʉ, majtskʉ dʉꞌʉn ñitʉ́kʉdyʉ tadʉ ja̱ꞌa̱y ja ayoodákn es kʉdiinʉm miidsʉty.
15 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês atravessam os mares e viajam por todas as terras a fim de procurar converter uma pessoa para a sua religião. E, quando conseguem, tornam essa pessoa duas vezes mais merecedora do inferno do que vocês mesmos.
16 ¡Pʉroobʉ miidsʉty, wiindsʉty diꞌibʉ wyijtsꞌyeꞌepy ja myʉwiints!, mʉt ko mjʉna̱ꞌa̱ndʉ ko kyaj tyimwiꞌixʉty ko nwa̱ndákʉm es nyajtestiigʉꞌa̱jtʉm ja mʉj tsa̱jptʉjk; per pʉn ja pʉ́n twa̱ndaꞌaky es dyajtestiigʉꞌáty ja mʉj tsa̱jptʉjkʉ ꞌyoorʉ, yʉꞌʉ sitʉy koonʉm tkuydyúnʉt.
16 — Ai de vocês, guias cegos! Pois vocês ensinam assim: “Se alguém jurar pelo Templo, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se alguém jurar pelo ouro do Templo, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
17 ¡Wiints kunʉbápʉty! ¿Tiibʉ dʉn niꞌigʉ mʉjꞌa̱jtʉn myʉda̱jtypy? ¿Ja oorʉ o ja mʉj tsa̱jptʉjk diꞌibʉ yaꞌijtypy wa̱ꞌa̱ts tadʉ oorʉ?
17 Tolos e cegos! Qual é mais importante: o ouro ou o Templo que
18 ’Miidsʉty nandʉꞌʉn mjʉna̱ꞌa̱ndʉ ko pʉn ja pʉ́n ñaywya̱ndaꞌagyʉty mʉt ja artal, kyaj jyatyimpa̱a̱dyʉty tkuydyúndʉt; per diꞌibʉ naywya̱ndákʉp mʉdʉ windsʉꞌkʉn diꞌibʉ ijtp artalkʉjxm, yʉꞌʉ sitʉy koonʉm yajkuydyúnʉt.
18 Vocês também ensinam isto: “Se alguém jurar pelo altar, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se jurar pela oferta que está no altar, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
19 ¡Wiindsʉty! ¿Tiibʉ dʉn niꞌigʉ mʉjꞌa̱jtʉn myʉda̱jtypy, ja windsʉꞌkʉn, o ja artal diꞌibʉ yaꞌijtypy wa̱ꞌa̱ts ja windsʉꞌkʉn?
19 Cegos! Qual é mais importante: a oferta ou o altar que santifica a oferta?
20 Es diꞌibʉ naywya̱ndákʉp ma̱ ja artal, kyaj ñaywya̱ndaꞌagyʉty yʉꞌʉyʉ ma̱ ja artal, nandʉꞌʉnʉ dʉꞌʉn mʉt tʉgekyʉ diꞌibʉ ijtp jam.
20 Por isso, quando alguém jura pelo altar, está jurando pelo altar e por todas as ofertas que estão em cima dele.
21 Es diꞌibʉ naywya̱ndákʉp ma̱ ja mʉj tsa̱jptʉjk, kyaj yʉꞌʉjʉty ñaywya̱ndaꞌagyʉty ma̱ ja mʉj tsa̱jptʉjk, nandʉꞌʉnʉ dʉꞌʉn ma̱ ja Dios tsyʉʉnʉ.
21 Quando alguém jura pelo Templo, está jurando pelo Templo e por Deus, que mora ali.
22 Nandʉꞌʉn diꞌibʉ naywya̱ndákʉp ma̱ ja tsa̱jp, naywya̱ndákʉp ma̱ Dios ꞌyuꞌuñʉ yajkutíky, es nandʉꞌʉn mʉdʉ Dios diꞌibʉ jam yajkutujkp.
22 E, quando alguém jura pelo céu, está jurando pelo trono de Deus e pelo próprio Deus, que está sentado nele.
23 ’¡Pʉroobʉ miits diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp es miits fariseeʉty, mnayꞌandíjʉdʉp mjikyꞌattʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt! Miits mdukwinyojxtʉp ja Dios ja dyezmʉ tojx tsooy: ja xuꞌuk, ja anís esʉ kominʉs, per kyaj xytyundʉ kwentʉ ja ʉxpʉjkʉn diꞌibʉ niꞌigʉ ꞌyóyʉty ma̱ yʉ anaꞌamʉn, diꞌibʉ dʉꞌʉn ja tʉyꞌa̱jtʉn, ja paꞌꞌayoꞌon es ko ja̱ꞌa̱y jyikyꞌattʉ yajxón. Oy ko xytyukwinyoxtʉ ja dyezmʉ, per tsojkʉp nandʉꞌʉn es xytyúndʉt diꞌibʉ niꞌigʉ ꞌyóyʉty.
23 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês dão a Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da erva-doce e do
24 Dʉꞌʉn miidsʉty éxtʉm pʉ́nʉty wyijtsꞌyeꞌepy ja myʉwiints, es éxtʉm pʉ́nʉty ꞌyaxijttʉp tuꞌugʉ tsuktsuꞌunk es jyʉꞌʉndʉp tuꞌugʉ kameyʉ.
24 Guias cegos! Coam um mosquito, mas engolem um camelo!
25 ’¡Pʉroobʉ miits diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp es miits fariseeʉty, mnayꞌandíjʉdʉp mjikyꞌattʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt! Miits myajwátstʉp nikʉjxy ja mvasʉ es ja mdexy, per jyodoty ujts ꞌyity mʉt diꞌibʉ tʉ xymyaatstʉ es tʉ xyꞌadsoktʉ.
25 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês lavam o copo e o prato por fora, mas por dentro estes estão cheios de coisas que vocês conseguiram pela violência e pela ganância.
26 ¡Fariseeʉ wiindsʉty! Jawyiin xypyújʉt jodoty ja mvasʉ es ja mdexy, jaꞌadsʉ dʉꞌʉn nꞌandijpy yʉ mꞌa̱a̱ mjot, es nétnʉm wyʉꞌʉmʉt wa̱ꞌa̱ts nandʉꞌʉn mnikʉjxy.
26 Fariseu cego! Lave primeiro o copo por dentro, e então a parte de fora também ficará limpa!
27 ’¡Es pʉroobʉ miits diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp es miits fariseeʉty, mnayꞌandíjʉdʉp mjikyꞌattʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt! Dʉꞌʉn miidsʉty éxtʉm ma̱ oꞌkpʉ ñaxtʉkʉ. Ñikóyʉty poop es tsuj kyʉxeꞌeky, per na̱a̱xóty japʉ oꞌkpʉ pa̱jk es tʉgekyʉ axʉkꞌa̱jtʉn.
27 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês são como túmulos pintados de branco, que por fora parecem bonitos, mas por dentro estão cheios de ossos de mortos e de podridão.
28 Dʉꞌʉnʉ dʉn miidsʉty éxtʉmʉ tya̱a̱dʉ. Mgʉxʉꞌʉktʉ éxtʉmʉ ja̱ꞌa̱y diꞌibʉ jikyꞌa̱jtp tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt, per mjodótyʉty ujts mʉdʉ andakʉn esʉ axʉkꞌa̱jtʉn.
28 Por fora vocês parecem boas pessoas, mas por dentro estão cheios de mentiras e pecados.
29 ’¡Pʉroobʉ miits diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp es miits fariseeʉty, mnayꞌandíjʉdʉp mjikyꞌattʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt! Miits mbojtstʉp ma̱ ñaxtʉjkʉdʉ Diosʉ kyuga̱jxpʉty es mꞌoydyuundʉp ja kyupótsyʉty ja diꞌibʉ tʉ jyikyꞌa̱jttʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt,
29 — Ai de vocês,
30 es net mjʉna̱ꞌa̱ndʉ: “Kooxyʉp ʉdsa̱jtʉm oj njikyꞌa̱jtʉm ma̱ jyikyꞌa̱jttʉ ja nꞌaptʉjkꞌa̱jtʉm, kyajxyʉp oj nbudʉjkʉm es nyaꞌoꞌkʉmxyʉp ja Diosʉ kyuga̱jxpʉty.”
30 E dizem: “Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos feito o que eles fizeram, não teríamos matado os profetas.”
31 Mʉdʉ tya̱a̱dʉ miidsʉty kʉꞌʉm mnayꞌʉxkápʉdʉ ko mꞌokꞌátʉdʉ diꞌibʉ yaꞌoꞌktʉ ja Diosʉ kyuga̱jxpʉty.
31 Assim vocês confirmam que são descendentes daqueles que mataram os profetas.
32 Pes aktuungʉ́xtʉ diꞌibʉ ja mꞌaptʉjkʉty yajtsondáktʉ.
32 Portanto, vão e terminem o que eles começaram!
33 ’¡Miidsʉty dʉꞌʉn éxtʉmʉ awa̱ꞌa̱ndsa̱ꞌa̱ñʉn! ¿Tii mjʉnándʉp xytyijy ko mnitsoꞌoktʉt ma̱ ja mʉj tʉydyuꞌunʉn?
33 Cobras venenosas, ninhada de cobras! Como esperam escapar da condenação do inferno?
34 Es ʉj nꞌakkaxaambyʉts yʉ Diosʉ kyuga̱jxpʉty, yʉ kuwijpyʉ es yʉ yaꞌʉxpʉjkpʉty, es miits myaꞌooktʉp es myajkruuzpáttʉp na̱a̱gʉty, esʉ wiinkpʉty xywyóptʉt es xypyajʉdíttʉt ka̱jpnga̱jpn.
34 Pois eu lhes mandarei profetas, homens sábios e mestres. Vocês vão matar alguns, crucificar outros, chicotear ainda outros nas
35 Es dʉꞌʉn ma̱ miits kya̱ꞌa̱da̱ꞌa̱yʉt ja pojpʉ ma̱ dyaꞌoꞌktʉ tʉgekyʉ ja jyikyꞌattʉ tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt, tsyondaꞌaky ma̱ Abel, tuꞌugʉ ja̱ꞌa̱y diꞌibʉ jikyꞌa̱jt tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt, es extʉ Zakariiʉs, Berekiiʉsʉ mya̱a̱nk, diꞌibʉ miits myaꞌoꞌktʉ mʉj tsa̱jptʉjk winduuy es artal ʉxkʉꞌʉy.
35 Por isso Deus castigará vocês pela morte de todas as pessoas inocentes que os antepassados de vocês mataram, desde a morte do inocente Abel até a de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram entre o Templo e o altar.
36 Tʉyꞌa̱jtʉn nꞌanʉʉmʉ ko ja pyeky yʉ tya̱a̱dʉ tʉgekyʉ, jaa kya̱ꞌa̱da̱ꞌa̱y ma̱ ja ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉ tyam jikyꞌa̱jttʉp.
36 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o castigo por tudo isso cairá sobre o povo de hoje.
37 ’¡Jerusalén ja̱ꞌa̱yʉty, Jerusalén ja̱ꞌa̱yʉty, miits myaꞌoꞌktʉp ja Diosʉ kyuga̱jxpʉty es mguka̱ꞌtstʉp ja Diosʉ ꞌyayuk ka̱jxwa̱ꞌxpʉ diꞌibʉ mduknigajxʉdʉp! ¡Kana̱k ókʉts tʉ njayajmuka̱ꞌa̱ñʉts yʉ mꞌuꞌunk mꞌʉna̱ꞌkʉty, éxtʉmʉ tutta̱a̱k dyajmíky ja tyutkuꞌungʉty kyaknbatkʉꞌp, per kyaj tʉ xytsyoktʉ!
37 Jesus terminou, dizendo:
38 Ixtʉ miidsʉty ja mdʉjk wiꞌix wyʉꞌʉma̱ꞌa̱ñ kubak.
38 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada.
39 Dʉꞌʉnʉts miits nꞌanʉʉmʉdʉ ko kyajts xyñakyꞌíxtʉt jaanʉm extʉ ko jya̱ꞌtʉt ja tiempʉ ma̱ mjʉna̱ꞌa̱ndʉt: “Kuniꞌxy diꞌibʉ miimp Nindsʉnꞌa̱jtʉmgyʉjxm.”
39 Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.