João 6
Juquila Mixe NT (MXQ_TBL) vs NAA
1 Ko tya̱a̱dʉ dʉꞌʉn tyuun jya̱jtʉ, net ja Jesús oj ꞌyawinnaxy ma̱ ja Galileeʉ Myejyñ diꞌibʉ nandʉꞌʉn xyʉꞌa̱jtypy Tibeeryʉs Myejyñ.
1 Depois dessas coisas, Jesus atravessou o mar da Galileia, que é o de Tiberíades.
2 May ja ja̱ꞌa̱y pyanʉjxʉdʉ mʉt ko tʉ naty tꞌixy ja ijxwʉꞌʉmʉn diꞌibʉ myʉda̱jtypy ja mʉjꞌa̱jtʉn diꞌibʉ Jesús tyuun ko ja puma̱ꞌa̱y dyajmʉba̱a̱dʉ.
2 Uma grande multidão o seguia, porque tinham visto os sinais que ele fazia na cura dos enfermos.
3 Ta pyatʉjkʉ ja Jesús ma̱ tuꞌugʉ kopk, es ñaxwaꞌtstʉ mʉt ja ꞌyʉxpʉjkpʉty.
3 Então Jesus subiu ao monte e sentou-se ali com os seus discípulos.
4 Pyátnʉbʉ naty ja israelítʉty ja pyaskʉ xʉʉ.
4 Ora, a Páscoa, festa dos judeus, estava próxima.
5 Ko Jesús tꞌijxy ko may ja ja̱ꞌa̱yʉty pyanʉjxʉdʉ, net dyajtʉʉy ja Felipʉ: —¿Ma̱ net njuꞌuyʉm yʉ jeꞌxy diꞌibʉ nmoꞌoyʉm yʉ tya̱dʉ mayjyaꞌay?
5 Então Jesus, erguendo os olhos e vendo que uma grande multidão se aproximava, disse a Filipe:
6 Jesús jyʉnañʉ dʉꞌʉn es tꞌokꞌixa̱ꞌa̱ñ wiꞌix jyʉnaꞌañ yʉ Felipʉ, jaꞌa ko ñija̱ꞌa̱bʉ natyʉ Jesús kʉꞌʉm ti naty tyunaampy.
6 Mas Jesus dizia isto para testá-lo, porque sabia o que estava para fazer.
7 Net ja Felipʉ ꞌyadsooy: —Majtsk mʉgoꞌpx xʉʉ nidún kyaj tpa̱a̱dʉt es kʉjkwaanʉ nmoꞌoyʉm niduꞌuk niduꞌuk.
7 Filipe respondeu: — Nem mesmo duzentos denários de pão seriam suficientes para que cada um recebesse um pedaço.
8 Net ja Andrés, ja myʉgaꞌaxʉ Simonk Peedrʉ, nan yʉꞌʉ naty ja Jesusʉ ꞌyʉxpʉjkpʉ, jyʉnáñ:
8 Um dos discípulos, chamado André, irmão de Simão Pedro, disse a Jesus:
9 —Tyam tuꞌugʉ mixyuꞌunk diꞌibʉ myʉda̱jtypy mʉgoxkʉ tsa̱jkaagyuꞌunk es majtskʉ a̱jkxuꞌunk, perʉ tya̱a̱dʉ waanʉ yʉꞌʉ. Kyaj tpa̱a̱dʉt mʉt ko myayjyaꞌayʉty.
9 — Aqui está um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixinhos. Mas o que é isto para tanta gente?
10 Jesús tꞌanma̱a̱y ja ꞌyʉxpʉjkpʉty: —Yajnaxwaatstʉ nidʉgekyʉ. Net ñaxwaꞌtstʉ mʉgoxk mil ja yedyʉjkʉty, es kyaj yajmadsyóy ja toxytyʉjkʉty es ja ʉna̱ꞌkuꞌungʉty.
10 Jesus disse: Havia muita relva naquele lugar. Assim, os homens se assentaram, e eram quase cinco mil.
11 Net ja Jesús tkoneꞌky ja tsa̱jkaagyuꞌunk es tja̱ꞌa̱ygyʉdáky ja Dios. Net ttujkwaꞌxy es tmooy ja ꞌyʉxpʉjkpʉty es ja ꞌyʉxpʉjkpʉty tmooydyʉ ja mayjyaꞌay diꞌibʉ naty tʉ ñaxwaatstʉ. Es nandʉꞌʉn ttuuñ mʉt ja a̱jkxuꞌunk, tmooydyʉ ja ja̱ꞌa̱yʉty maba̱a̱t ꞌyuts jyotkʉda̱ꞌa̱ktʉt.
11 Então Jesus pegou os pães e, tendo dado graças, distribuiu-os entre eles; e também igualmente os peixes, tanto quanto queriam.
12 Es ko naty tʉ jyotkʉda̱ꞌa̱ktʉ, ja Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ ja ꞌyʉxpʉjkpʉty: —Yajmujkta̱ꞌa̱ydyʉ tʉgekyʉ yʉ tsa̱jkaaky tyuktukʉ diꞌibʉ tʉ ñadʉkʉ, kʉdiibʉ ti wyindʉgóyʉt.
12 E, quando já estavam satisfeitos, Jesus disse aos seus discípulos:
13 Net ja ꞌyʉxpʉjkpʉty dyajmujkta̱a̱ydyʉ ma̱jmajtsk mʉj katsy diꞌibʉ nadʉjkʉ ma̱ ja mʉgoxkpʉ ja tsa̱jkaagyuꞌungʉn.
13 Assim, pois, o fizeram e encheram doze cestos de pedaços dos cinco pães de cevada, que sobraram depois que todos tinham comido.
14 Es ko ja ja̱ꞌa̱yʉty tꞌijxtʉ ja ijxwʉꞌʉmʉn diꞌibʉ myʉda̱jtypy ja mʉjꞌa̱jtʉn diꞌibʉ Jesús tyuun, net ñayjyʉnánʉdʉ: —Jantsy tʉyꞌa̱jtʉndʉmʉ dʉꞌʉn ko yʉ tya̱a̱dʉ yʉꞌʉdyʉ Diosʉ kyuga̱jxpʉ diꞌibʉ mina̱a̱mp ya̱ naxwiiñ.
14 Quando as pessoas viram o sinal que Jesus havia feito, disseram: — Este é verdadeiramente o profeta que devia vir ao mundo.
15 Per kom ja Jesús ñija̱ꞌa̱jʉ ko jyamʉnʉjxa̱ꞌa̱nʉdʉ agwanʉ es pyʉjta̱ꞌa̱ga̱ꞌa̱nʉdʉ rey, pa̱a̱ty ja Jesús abeky ñaybyʉjtákʉ es pyatʉjkʉ ma̱ ja kopk es ita̱ꞌa̱n naydyuꞌuk.
15 Jesus ficou sabendo que estavam para vir com a intenção de fazê-lo rei à força. Então ele se retirou outra vez, sozinho, para o monte.
16 Es ko tsyuꞌujʉnʉ, net ja ꞌyʉxpʉjkpʉty jyʉna̱jktʉ ma̱ ja mejyñbya̱ꞌa̱.
16 Ao final do dia, os discípulos de Jesus desceram para o mar.
17 Ta tyʉjkʉdʉ ma̱ tuꞌugʉ barkʉ es ꞌyawinnaxa̱ꞌa̱ndʉ Kafarnaúm. Tʉ naty wyingoodsʉnʉ es kyajnʉmʉ naty ja Jesús jyʉmbity,
17 E, entrando num barco, passaram para o outro lado, rumo a Cafarnaum. Já estava escuro, e Jesus ainda não tinha ido até onde eles estavam.
18 net jyantsymyiiñ ja mʉk poj es ja mejyñ jyantsyñikapy.
18 E o mar começava a ficar agitado, porque soprava um vento forte.
19 Es ko tʉ naty tyuꞌuyoꞌoydyʉ éxtʉm mʉgoxk o tʉdujk mil metrʉn, net tꞌijxtʉ ko myʉwingóñʉty ja Jesús ma̱ ja byarkʉ, nʉʉ wingʉjxy yoꞌoy. Net tsyʉꞌkʉdyaaydyʉ.
19 Os discípulos já tinham navegado uns cinco ou seis quilômetros, quando viram Jesus andando sobre o mar, aproximando-se do barco; e ficaram com medo.
20 Ta ja Jesús myʉga̱jxʉ: —Ʉjtsʉ dʉꞌʉn. Katʉ mdsʉꞌʉgʉdʉ.
20 Mas Jesus lhes disse:
21 Net jaꞌajʉty jyantsyxyondaktʉ es tꞌaxá̱jʉdʉ ja Jesús ma̱ ja byarkʉ. Es waanʉ ꞌyakꞌijty, ta jya̱jttʉ ma̱ naty ñʉjxtʉ.
21 Então eles o receberam com alegria, e logo o barco chegou ao seu destino.
22 Jakumbom ja mayjyaꞌay tnija̱ꞌa̱dʉ pʉ́nʉty wʉꞌʉmdʉ jam mejyñ awinm, ko yʉꞌʉyʉty ja Jesusʉ ꞌyʉxpʉjkpʉty ttuknʉjxtʉ ja barkʉ diꞌibʉ naty tiꞌigyʉ, es ko kyaj ja Jesús jap tyʉjkʉ mʉʉt ja ꞌyʉxpʉjkpʉty.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar notou que ali havia apenas um pequeno barco e que Jesus não tinha entrado nele com os seus discípulos, tendo estes partido sozinhos.
23 Net na̱a̱gʉty ja barkʉ diꞌibʉ tsoꞌondʉp ma̱ Tibeeryʉs ka̱jpn, jya̱jttʉ mʉwingón ma̱ naty ja tsa̱jkaaky tʉ tkaydyʉ ko ja Nindsʉnꞌa̱jtʉmʉ naty jawyiin ja Dios tʉ tja̱ꞌa̱ygyʉdaꞌaky.
23 Entretanto, outros barquinhos de Tiberíades se aproximaram do lugar onde a multidão havia comido o pão depois que o Senhor deu graças.
24 Es ko ja ja̱ꞌa̱y tpʉjktʉ kwentʉ ko ni ja Jesús es ni ja ꞌyʉxpʉjkpʉdyʉ naty kyanakyjyápʉty, ta tyʉjkʉdʉ barkoty es ñʉjxtʉ Kafarnaúm es tꞌʉxta̱ꞌa̱ya̱ꞌa̱ndʉ ja Jesús.
24 Quando aquela multidão viu que Jesus não estava ali nem os seus discípulos, entraram nos barcos e partiram para Cafarnaum à procura de Jesus.
25 Es ko jya̱jttʉ jamdsoo mejyñ awinm, ta tpattʉ ja Jesús es tꞌanma̱a̱ydyʉ: —Yaꞌʉxpʉjkpʉ, ¿na̱ꞌa̱xʉ mja̱ꞌty ya̱a̱?
25 E, tendo-o encontrado no outro lado do mar, lhe perguntaram: — Mestre, quando o senhor chegou aqui?
26 Net ja Jesús tꞌadsooy: —Jantsy tʉyꞌa̱jtʉnʉts miits nꞌanʉʉmʉdʉ, xyꞌʉxta̱a̱ydyʉpts mʉt ko mga̱a̱ydyʉ, yajxón mꞌujts mjotkʉdaktʉ. Kyajts mij xyꞌʉxta̱ꞌa̱ydyʉ mʉt ko xyjaygyúkʉdʉ oy ja ijxwʉꞌʉmʉn diꞌibʉ myʉda̱jtypy ja mʉjꞌa̱jtʉn diꞌibʉts ndiimpy.
26 Jesus respondeu:
27 Katʉ mdundʉ mʉt ja mga̱ꞌa̱y mꞌukʉn diꞌibʉ kyaj ꞌyiiky. Tundʉ mʉt ja mga̱ꞌa̱y mꞌukʉn diꞌibʉ iigʉp es mmoꞌoyʉdʉt ja jikyꞌa̱jtʉn winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ. Tya̱a̱dʉ dʉꞌʉn ja ka̱ꞌa̱y ukʉn diꞌibʉts ʉj, ja Naxwíñʉdʉ Ja̱ꞌa̱yʉdyʉ Kyudʉnaabyʉ, nmoꞌoyaambyʉts, mʉt ko Dios Teety dʉꞌʉn tʉ xymyoꞌoyʉts ja kutujkʉn.
27 Trabalhem, não pela comida que se estraga, mas pela que permanece para a vida eterna, a qual o Filho do Homem dará a vocês; porque Deus, o Pai, o confirmou com o seu selo.
28 Net ja ja̱ꞌa̱yʉty jyʉnandʉ: —¿Tits ndúndʉp esʉts nguydyúnʉt diꞌibʉ Dios tsyejpy?
28 Então lhe perguntaram: — Que faremos para realizar as obras de Deus?
29 Ta ja Jesús ꞌyadsoojʉmbijty: —Diꞌibʉ Dios tsyejpy, yʉꞌʉ es xymyʉbʉ́ktʉt ja diꞌibʉ yʉꞌʉ tʉ tkexy ya̱ naxwiiñ.
29 Jesus respondeu:
30 Ja ja̱ꞌa̱yʉty tꞌanma̱a̱ydyʉ ja Jesús: —¿Ti ijxwʉꞌʉmʉn xytyukꞌíxtʉpts diꞌibʉ myʉda̱jtypy ja mʉjꞌa̱jtʉn esʉts mij nmʉbʉ́ktʉdʉts? ¿Tii dʉn mij mdiimpy?
30 Então eles disseram: — Que sinal o senhor fará para que vejamos e creiamos no senhor? O que o senhor pode fazer?
31 Ja nꞌaptʉjkꞌa̱jtʉm kyaaydyʉ ja manaajam ma̱ mʉj itʉn, dʉꞌʉn éxtʉm ja Diosʉ jyaaybyajtʉn jyʉnaꞌañ: “Yʉꞌʉ ya̱jk yʉ tsa̱jkaaky diꞌibʉ kʉdakp tsa̱jpótm.”
31 Nossos pais comeram o maná no deserto, como está escrito: “Deu-lhes a comer pão do céu.”
32 Ta ja Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ: —Jantsy tʉyꞌa̱jtʉnʉts miits nꞌanʉʉmʉdʉ, kyaj ja Moisés mmooyʉdʉ ja tsa̱jkaaky diꞌibʉ kʉdakp tsa̱jpótm, yʉꞌʉ dʉꞌʉn nDeedyʉts diꞌibʉ mmooyʉdʉp ja ka̱ꞌa̱y ukʉn diꞌibʉ kʉdakp tsa̱jpótm.
32 Jesus lhes disse:
33 Jaꞌa ko tadʉ ka̱ꞌa̱y ukʉn diꞌibʉ Dios tʉ mmoꞌoyʉty, yʉꞌʉ dʉꞌʉn diꞌibʉ tʉ kyʉdaꞌaky tsa̱jpótm es tmoꞌoy ja jikyꞌa̱jtʉn ja naxwíñʉdʉ ja̱ꞌa̱y.
33 Porque o pão de Deus é o que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Net tꞌadsoodʉ: —Windsʉ́n, dʉꞌʉñʉmts xymyoꞌoydyʉt tadʉ ka̱ꞌa̱y ukʉn.
34 Então lhe disseram: — Senhor, dê-nos sempre desse pão.
35 Ta ja Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ: —Ʉjtsʉ dʉꞌʉn ja ka̱ꞌa̱y ukʉn diꞌibʉ yajkypy ja jikyꞌa̱jtʉn, es diꞌibʉts xyñimiimp, diꞌibʉts ʉj xymyʉbʉjkp, ni na̱ꞌa̱ yuu kyapa̱a̱dʉdʉt es ni na̱ꞌa̱ tʉʉdsʉ kyapa̱a̱dʉdʉt.
35 Jesus respondeu:
36 Per tʉts miits nꞌanʉʉmʉdʉ, kyaj xymyʉbʉktʉ óyʉts miits tʉ xyjaꞌixtʉ.
36 Porém eu já disse que vocês não creem, embora estejam me vendo.
37 Diꞌibʉts ja nDeety tʉ xymyoꞌoy, nidʉgekyʉ myiñ ma̱ ʉjʉn. Es diꞌibʉts xyñimiimp, kyajts nꞌʉxtíjʉt.
37 Todo aquele que o Pai me dá, esse virá a mim; e o que vem a mim, de modo nenhum o lançarei fora.
38 Jaꞌa ko ʉj tʉ ngʉdaꞌagyʉts tsa̱jpótm es ndúnʉdʉts diꞌibʉ ja Dios tsyejpy, es kyaj diꞌibʉts ʉj ndsejpy.
38 Porque eu desci do céu, não para fazer a minha própria vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
39 Esʉ Dios tsyejpy es kyajts nyajtʉgóyʉt ni tuꞌuk yʉ naxwíñʉdʉ ja̱ꞌa̱y diꞌibʉts tʉ xymyoꞌoy. Nyajjikypyʉ́kʉpts ma̱ ja xʉʉ diꞌibʉ tim ʉxꞌokpʉ.
39 E a vontade de quem me enviou é esta: que eu não perca nenhum de todos os que ele me deu; pelo contrário, eu o ressuscitarei no último dia.
40 Es diꞌibʉ Dios tsyejpy, yʉꞌʉ diꞌibʉts xyꞌijxp es xymyʉbékyʉts éxtʉm ja ꞌyUꞌunk, nmoꞌoyʉpts ja jikyꞌa̱jtʉn winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ es nyajjikypyʉ́kʉpts ma̱ ja xʉʉ diꞌibʉ tim ʉxꞌokpʉ.
40 De fato, a vontade de meu Pai é que todo aquele que vir o Filho e nele crer tenha a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.
41 Es mʉdʉ tya̱a̱dʉ ko dʉꞌʉn tmʉdooda̱a̱ydyʉ ja israelítʉty, ta tniꞌoꞌo tniyáxʉdʉ mʉt ko naty tʉ jyʉnaꞌañ ko yʉꞌʉ dʉꞌʉn ja ka̱ꞌa̱y ukʉn diꞌibʉ tʉ kyʉdaꞌaky tsa̱jpótm.
41 Então os judeus começaram a murmurar contra ele, porque tinha dito: “Eu sou o pão que desceu do céu.”
42 Ta ñayꞌanma̱a̱yʉdʉ: —¿Tii kyaj jyaꞌajʉdyʉ tya̱dʉ Jesús, ja ꞌyuꞌungʉ Josee? Nꞌixyꞌa̱jtʉmts ʉdsa̱jtʉm yʉ tya̱a̱k tyeety. ¿Wiꞌix jyʉnaꞌañ ko yʉꞌʉ tʉ kyʉdaꞌaky tsa̱jpótm?
42 E diziam: — Este não é Jesus, o filho de José? Por acaso não conhecemos o pai e a mãe dele? Como é que ele agora diz: “Desci do céu”?
43 Net ja Jesús ꞌyanma̱a̱yʉdʉ: —Katʉ mniꞌow mniya̱a̱xʉdʉ.
43 Jesus respondeu:
44 Ni pʉ́n mba̱a̱t kyamíñ ma̱ ʉjʉn pʉn kyaj dyajmíñ yʉ Dios Teety diꞌibʉts ʉj xykyajx. Es diꞌibʉts xypyanʉjxp, yʉꞌʉ dʉꞌʉn nyajjikypyʉ́kʉpts ma̱ ja xʉʉ diꞌibʉ tim ʉxꞌokpʉ.
44 Ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o trouxer; e eu o ressuscitarei no último dia.
45 Es dʉꞌʉn éxtʉm ja Diosʉ kyuga̱jxpʉty dyajweꞌemy ja̱a̱ybyéty ma̱ jyʉnaꞌañ: “Dios tyukꞌʉxpʉkaampy nidʉgekyʉ.” Es dʉꞌʉn nidʉgekyʉ diꞌibʉty myʉmʉdeepy ja Dios Teety es tkuydyúñ ja ꞌyanaꞌamʉn, yʉꞌʉ dʉꞌʉn mínʉp ma̱ ʉjʉn.
45 Está escrito nos Profetas: “E todos serão ensinados por Deus.” Portanto, todo aquele que ouviu e aprendeu do Pai, esse vem a mim.
46 ’Kyaj jaa pʉ́n jatuꞌuk tꞌixy ja Dios Teety. Ʉjtsʉ dʉꞌʉn jeꞌeyʉ tʉ nꞌixy, es yʉꞌʉdsʉ dʉꞌʉn tʉ xykyexy ya̱ naxwiiñ.
46 Não que alguém tenha visto o Pai, a não ser aquele que vem de Deus; este já viu o Pai.
47 Jantsy tʉyꞌa̱jtʉnʉts miits nꞌanʉʉmʉdʉ, diꞌibʉts xymyʉbʉjkp, myʉda̱jtypy ja jikyꞌa̱jtʉn winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ.
47 — Em verdade, em verdade lhes digo: quem crê em mim tem a vida eterna.
48 Ʉjtsʉ dʉꞌʉn ja ka̱ꞌa̱y ukʉn diꞌibʉ yajkypy ja jikyꞌa̱jtʉn.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Ja mꞌapteedyʉty kyaaydyʉ ja manaa ma̱ ja mʉj it, es nan oꞌkta̱a̱ydyʉ,
49 Os pais de vocês comeram o maná no deserto e morreram.
50 per ja ka̱ꞌa̱y ukʉn diꞌibʉ kʉdakp tsa̱jpótm, ko pʉ́n tkay, kyaj ni na̱ꞌa̱ kyaꞌooktʉt.
50 Este é o pão que desce do céu, para que todo o que dele comer não pereça.
51 Ʉjtsʉ dʉꞌʉnʉ tadʉ ka̱ꞌa̱y ukʉnʉ jiikypyʉ diꞌibʉ kʉdak tsa̱jpótm. Ko diꞌibʉ kyaapy ꞌyikypy tya̱dʉ ka̱ꞌa̱y ukʉn, jikyꞌátʉp winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ. Jaꞌa ko tya̱dʉ ka̱ꞌa̱y ukʉn diꞌibʉts ʉj nyakaampy, yʉꞌʉ dʉꞌʉn ja nniniꞌxʉts diꞌibʉ nyakaambyʉts es ja naxwíñʉdʉ ja̱ꞌa̱yʉty tmʉdáttʉt ja jikyꞌa̱jtʉn.
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu; se alguém comer deste pão, viverá eternamente. E o pão que eu darei pela vida do mundo é a minha carne.
52 Net ja israelítʉty tꞌʉmujk tka̱jxmujktʉ es ñayjyʉnánʉdʉ: —¿Wiꞌixʉ tya̱a̱dʉ xymyoꞌoya̱ꞌa̱nʉm njʉꞌxʉm yʉ kyʉꞌʉm niniꞌx?
52 Então os judeus começaram a discutir entre si, dizendo: — Como é que este pode nos dar a sua própria carne para comer?
53 Ta ja Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ: —Jantsy tʉyꞌa̱jtʉnʉts miits nꞌanʉʉmʉdʉ, pʉn kyaj xyꞌaxa̱jʉ éxtʉmʉ ka̱ꞌa̱y ukʉn yʉ nniniꞌxʉts, diꞌibʉ ʉj, ja Naxwíñʉdʉ Ja̱ꞌa̱yʉdyʉ Kyudʉnaabyʉ, nmoꞌoyaambyʉts, es yʉ nneꞌpyñʉts diꞌibʉts ndamaampy nyokaampy, kyaj xymyʉdáttʉt ja jikyꞌa̱jtʉn.
53 Jesus respondeu:
54 Diꞌibʉ ꞌyaxá̱jʉp éxtʉmʉ ka̱ꞌa̱y ukʉn yʉ nniniꞌxʉts esʉ nneꞌpyñʉts, jikyꞌátʉp winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ es ʉjts nyajjikypyʉ́kʉp ma̱ ja xʉʉ diꞌibʉ tim ʉxꞌokpʉ.
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Mʉt ko yʉ nniniꞌxʉts esʉ nneꞌpyñʉts, yʉꞌʉ dʉꞌʉn éxtʉm ja ka̱ꞌa̱y ukʉn.
55 Pois a minha carne é verdadeira comida, e o meu sangue é verdadeira bebida.
56 Diꞌibʉ ꞌyaxá̱jʉp yʉ nniniꞌxʉts esʉ nneꞌpyñʉts éxtʉmʉ kyaꞌay ꞌyukʉn, yʉꞌʉ dʉꞌʉn jikyꞌátʉp mʉt ʉj, es ʉj mʉt yʉꞌʉ.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue permanece em mim, e eu permaneço nele.
57 Ja nDeedyʉts diꞌibʉts xykyajxp, myʉda̱jtypy ja jikyꞌa̱jtʉn, es ʉj njikyꞌátyʉts mʉt yʉꞌʉgyʉjxm. Es nandʉꞌʉnʉ tya̱a̱dʉ diꞌibʉ ꞌyaxá̱jʉp yʉ nniniꞌxʉts esʉ nneꞌpyñʉts éxtʉmʉ kyaꞌay ꞌyukʉn, ʉjtskyʉjxm jyikyꞌátʉt.
57 Assim como o Pai, que vive, me enviou, e igualmente eu vivo por causa do Pai, também quem de mim se alimenta viverá por mim.
58 Jaꞌats nmadyakypy ja tsa̱jkaaky diꞌibʉ kʉdak tsa̱jpótm. Tya̱dʉ tsa̱jkaaky kyaj dyʉꞌʉnʉty éxtʉm ja manaa diꞌibʉ kyaaydyʉ ja mꞌapteedyʉty es óknʉm ꞌyoꞌktʉ. Diꞌibʉ kyaapy ja tsa̱jkaaky diꞌibʉts ʉj nyajkypy, jikyꞌátʉp winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ.
58 Este é o pão que desceu do céu, em nada semelhante àquele que os pais de vocês comeram e, mesmo assim, morreram; quem comer este pão viverá eternamente.
59 Jap Kafarnaúm ma̱ ja tsa̱jptʉjk yaꞌʉxpejky ja Jesús tʉgekyʉ tya̱a̱dʉ.
59 Jesus disse essas coisas quando ensinava na sinagoga de Cafarnaum.
60 Ko tmʉdoodʉ yʉ ʉxpʉjkʉn diꞌibʉ Jesús yajkypy, nimay ja ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibáty panʉjxʉdʉ ñayꞌanma̱a̱yʉdʉ: —Tya̱a̱dʉ diꞌibʉ myadyakypy, nimʉja̱a̱ oy es ngupʉjkʉm. ¿Pʉ́n tyunaambyʉ kwentʉ?
60 Muitos dos seus discípulos, tendo ouvido tais palavras, disseram: — Duro é este discurso; quem pode suportá-lo?
61 Net ja Jesús tꞌijxy ko ñiꞌoojʉdʉ ja ja̱ꞌa̱yʉty. Ta tꞌanma̱a̱ydyʉ: —¿Tii nyajjotꞌambʉjktʉp miidsʉty mʉdʉ tya̱a̱dʉ?
61 Mas Jesus, sabendo por si mesmo que os seus discípulos murmuravam a respeito do que ele havia falado, disse-lhes:
62 ¿Wiꞌixʉ da mjattʉ ko xyꞌíxʉt ʉj, ja Naxwíñʉdʉ Ja̱ꞌa̱yʉdyʉ Kyudʉnaabyʉ, nbatʉjkʉnʉt ma̱ naty jékyʉp nꞌítyʉts tsa̱jpótm?
62 Que acontecerá, então, se virem o Filho do Homem subir para o lugar onde primeiro estava?
63 Yʉꞌʉyʉ ja Diosʉ Jya̱ꞌa̱jʉn diꞌibʉ yajkypy ja jikyꞌa̱jtʉn. Kyaj ti ttsooty ni ti diꞌibʉ ja̱ꞌa̱y tyunándʉp. Diꞌibʉts ʉj tʉ nmadyaꞌaky, jam tsyooñ ma̱ ja Ja̱ꞌa̱jʉn diꞌibʉ yajkypy ja jikyꞌa̱jtʉn.
63 O Espírito é o que vivifica; a carne para nada aproveita. As palavras que eu lhes tenho falado são espírito e são vida.
64 Per taanʉm niduꞌugʉty ma̱ miidsʉty diꞌibʉts kyaj xymyʉbʉktʉ. Dʉꞌʉn jyʉnáñ ja Jesús mʉt ko tsondaky ñija̱ꞌa̱jʉ pʉ́nʉdyʉ naty kyaj myʉbékyʉty es pʉ́nʉ naty kʉyakánʉp.
64 Mas há descrentes entre vocês. Ora, Jesus sabia, desde o princípio, quais eram os que não criam e quem iria traí-lo.
65 Es jyʉnáñ: —Pa̱a̱dyʉts njʉna̱ꞌa̱ñ ko ni pʉ́n mba̱a̱t xykyanimíñʉts pʉn ja Dios Teety kyajts xytyuknimíñ.
65 E prosseguiu:
66 Net may ja ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉ naty panʉjxʉp ja Jesús myastútʉdʉ es kyaj mʉt ꞌyokjʉdijnʉdʉ.
66 Diante disso, muitos dos seus discípulos o abandonaram e já não andavam com ele.
67 Net ja Jesús tꞌanma̱a̱y ja nima̱jmajtskpʉ ꞌyʉxpʉjkpʉty: —¿Tii mnʉjxándʉp miidsʉty nandʉꞌʉn?
67 Então Jesus perguntou aos doze:
68 Es ja Simonk Peedrʉ ꞌyadsoojʉ: —Windsʉ́n, ¿pʉ́nʉts nbanʉjxtʉp? Mij naydyiꞌigyʉ mmʉda̱jtypy ja ayuk diꞌibʉ myadyakypy ja jikyꞌa̱jtʉn diꞌibʉ winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ.
68 Simão Pedro respondeu: — Senhor, para quem iremos? O senhor tem as palavras da vida eterna,
69 Ʉʉdsʉty tʉts nmʉbʉktʉ es nnija̱ꞌa̱dʉpts ko mij mGrístʉty, Dios ja ꞌyUꞌunk.
69 e nós temos crido e conhecido que o senhor é o Santo de Deus.
70 Jesús tꞌadsooy ja ꞌyʉxpʉjkpʉty: —Nima̱jmajtskʉts miits tʉ nwinꞌixy, per niduꞌuk pyʉdsemy mʉjkuꞌu mʉduumbʉ.
70 Então Jesus lhes disse:
71 Ko tya̱dʉ Jesús dʉꞌʉn jyʉnáñ, jaꞌa naty ꞌyandijpy ja Juudʉs, Simonk Iskaryotʉ mya̱a̱nk, mʉt ko Juudʉs yʉꞌʉ naty kʉyakánʉp oy jyajaꞌajʉty tuꞌuk diꞌibʉ nima̱jmajtskpʉ ꞌyʉxpʉjkpʉty.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, porque este, sendo um dos doze, era quem o haveria de trair.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.