Mateus 26
Ja øgyajpxy ja ømyadya̱ʼa̱ky midi xukpa̱a̱jtɨmp ja nɨtsoʼokʼajtɨn (MXPNT) vs NTLH
1 Ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jadeꞌen yꞌukwa̱nꞌaba̱jtɨyɨɨꞌñ, jøts ja tnɨma̱a̱y ja pyabøjkpɨtøjk:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 ―Mnɨja̱ꞌwɨdɨpxɨ jøts ku ja pa̱skɨ xøøw ja majtsk xøøwnɨ; jadeꞌents ø nyikøya̱kt jøts øts ja̱a̱ꞌy xyikruspattɨt.
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Jøts ñɨñayjatyɨ ñamyujkɨdøø ja teetywɨndsøndøjktɨ, ja ka̱jpxwejpɨtøjktɨ, jøts ja israelɨt møja̱a̱ꞌdyøjktɨ, jam ja tøjkwemp ñamyujkɨdøø ma̱ ja Caifás jam kyutujkta̱a̱jk midi ja teetywɨndsøndøjk wyɨndsønꞌa̱jttɨp.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Jam ja ojts tkajpxyꞌa̱ttɨ jøts ja ttanɨbɨkta̱a̱jkɨdøø sudso ja yiknɨda̱a̱yɨt ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jøts ja tyimya̱tstɨt, jøts ja tyimyikꞌooktɨt.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Jøts yɨdeꞌen ɨdøꞌøn ja wya̱ndøø:
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jam ja wyɨnaty Betania, jam Simón tyøjkwɨndum pøn ja møj puꞌuts pa̱ꞌa̱m pøjkɨp;
6 — ausente —
7 jøts tøꞌøxyøjk ja jam ñɨmejnɨ pøn tꞌukoon tukmøj abøjkꞌɨɨꞌñuꞌnk ja aceite midi pa̱ꞌa̱kxuuꞌkp, ujtskonɨ ja tmɨmiiñ jøts jaꞌabɨ midi ɨdøꞌøn janch tsowɨ. Xjats ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jam wyɨnaty tø twɨnguꞌɨxa̱a̱gɨ ja mesɨ, wɨnets ja tøꞌøxyøjk tpɨkta̱a̱jky ja aceite midi pa̱ꞌa̱kxuuꞌkp jam nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús kyuba̱jkøjxp.
7 — ausente —
8 Jøts ku ja pyabøjkpɨtøjk jadeꞌen ojts tꞌejxtɨ, jøts ja yjantyimyꞌa̱mbøjktøø jøts ñømbɨna̱xwa̱ꞌktøø:
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Tøxɨk yø jeexyɨp yiktøøky jøts maamyeeñ jeexyɨp yikpøjkp, jøts ayoobɨ ja̱a̱ꞌy ja jeexyɨp yiktabudøkɨdɨ.
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Tyimyadoow ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jaꞌ, jøts ja tnɨma̱a̱y ja pyabøjkpɨtøjk:
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Ja̱a̱kmɨba̱a̱t yø ayoobɨ ja̱a̱ꞌdyɨ, kaꞌaxɨ yø ma̱ ñøjkxtɨ, ejtpyɨm yø xmøøtꞌejtkuna̱xtɨt; øtsts kaꞌ, kaꞌ mee xumɨ ya̱ nwɨndsɨnaagyuna̱xt.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Yøꞌ midiꞌibɨ yø tøꞌøxyøjk tø ttuñ, ku øts nneꞌkx aceite yø tø xpɨkta̱a̱jkɨyɨ midi pa̱ꞌa̱kxuuꞌkp, jaꞌagøjxp yø jadeꞌen tø ttuñ kuts ja nꞌoꞌjkɨn wyɨngonɨ.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Janch øts ɨdøꞌøn nwa̱ꞌa̱ñ, ømya̱dsoꞌa̱tt pønɨ ma̱ yika̱jpxwaꞌkxy ya̱ꞌa̱t øgyajpxy ya̱ꞌa̱t ømyadya̱ꞌa̱ky midi tnɨga̱jpxp sa̱ nɨtsoꞌokꞌa̱jtɨn yikpa̱a̱ty, jøts yiktukmɨdøy ja na̱xwiiꞌñɨt ja̱a̱ꞌy, yika̱jpxpɨm yikmadya̱ꞌa̱kpɨm yøꞌ midi yø tøꞌøxyøjk ya̱m tø ttuñ.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Xjats nɨduꞌugɨn ja ñɨmakmajtskpɨ pabøjkpɨtøjktɨ, pøn txøøwꞌa̱jtp Judas Iscariote, jaꞌ ojts tnɨnijkxy ja teetywɨndsøndøjktɨ, jøts ja ojts tmɨnagyajpxyɨ,
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 yɨdeꞌen ja tnɨma̱a̱y:
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Jøts jaayɨp ja Judas ja twɨnma̱a̱ꞌñꞌa̱jtnɨ juunɨ ja tjadyimyꞌukøya̱kt ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Xjats ku ja xøøw mɨdukxøøw tyuujnøø, ku kaꞌ pya̱a̱tꞌatyɨ jøts ja tsa̱pkaaky yikaꞌaty levadurɨ møøt, jaꞌabɨ xøøwts ɨdøꞌøn ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja pyabøjkpɨtøjk ñɨmejnɨyɨ wɨngon jøts ja ojts tyɨɨbyikyɨyɨ, yɨdeꞌen ja wya̱ndøø:
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Jøts ja tnɨma̱a̱y:
18 Ele respondeu:
19 Jøts ja ojts jadeꞌen tpadundɨ sa̱ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja wyɨnaty tø yꞌaneꞌemyɨdɨ, ojts ja tyikꞌøyɨdɨ ja pa̱skɨ kaaky jøts ja yikꞌaꞌuxꞌa̱tt.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Xjats ku kyoodsɨyɨɨꞌñ, wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tmøøtꞌɨxa̱a̱jky nɨmakmajtsk ja pyabøjkpɨtøjk ma̱ ja mesɨ jam wyɨnaty;
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 jøts ɨxam wyɨnaty tyimgyaydɨ ku tnɨma̱a̱y ja pyabøjkpɨtøjk:
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Jøts ja yjotmadyøjkɨdøø, jøts xem ya̱m wya̱ndøjkɨdøø:
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Jøts nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja ojts yɨdeꞌen yꞌadsøyɨdɨ:
23 Jesus respondeu:
24 Janch ja̱jtp øts ɨnet ɨxya̱m jadeꞌen sa̱m ja Dios kyajpxy wya̱ꞌa̱ñ. ¡Yjanch ayøøy ja ja̱a̱ꞌyuꞌnk pøn xꞌukøya̱jkꞌooꞌkp! Neꞌegɨ tyimdyøøbɨk jeexyɨp ku jeexyɨp kyɨdyimgyeꞌexy.
24 Pois o
25 Wɨnets ja Judas ojts kyajpxy, pøn ɨdøꞌøn wyɨnaty køya̱kwa̱jnɨp, jøts ja wya̱a̱ñ:
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Ɨxam wyɨnaty kyaydɨ, jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tnɨxa̱jɨyɨɨꞌñ tuꞌuk ja tsa̱pkaaky, jøts ja ttukmøja̱ꞌwɨyɨɨꞌñ ttukunuuꞌkxyja̱ꞌwɨyɨɨꞌñ ja Dios Teety, jøts ja ojts tꞌadujkpaky, wɨnets ja tmøøy ja pyabøjkpɨtøjk, yɨdeꞌen ja wya̱a̱ñ:
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Wɨnets ja tnɨxa̱jɨgyojmɨ tuꞌuk ja uujkꞌɨɨꞌñ, jøts ja ojts ttukmøja̱wɨ ttukunuuꞌkxyja̱wɨ ja Dios Teety, jøts ja ojts tmøꞌøy ja pyabøjkpɨtøjk, jøts ja tꞌukwa̱ꞌkxtɨt, yɨdeꞌen ja tnɨma̱a̱y:
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 øts ɨdøꞌøn yøꞌ ñamyayɨ nnɨꞌjpy midi ya̱m jadɨgojk tna̱nkñamyɨꞌøbyøjkɨp ja ja̱a̱ꞌy møøt Dios, midi ø nyikwɨdsump nyikwɨdajxpy jaꞌagøjxp jøts pojkpɨtumbɨ ja̱a̱ꞌy yikpojkpɨmaaꞌkxtɨt, jøts ja Dios Teety ja wya̱nda̱ꞌa̱ky jadeꞌen tyikꞌadukt.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Janch øts ɨdøꞌøn nwa̱ꞌa̱ñ jøts ku øts ya̱ꞌa̱t uvɨ nøø kaꞌ tsojk nꞌukꞌuknɨt, jaanɨm jadɨgojk nꞌuujkɨndɨt jotkujk ku Dios Teety ja kyutujk tyikna̱xkɨda̱ꞌa̱kt midi yja̱a̱ꞌy ja tyanɨtanaapy.
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Xjats ku ja tꞌøøgøjxtøø ja ɨy midi ja Dios yjaꞌajpty, wɨnets ja ñøjkxtøø jam kojpkøjxp midi yiktejp Olivos.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Jamts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja ojts ñɨɨꞌmxyɨdɨ:
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Kuts øts ja oꞌjkɨn nꞌukmɨmajada̱ꞌa̱kt ku øts jadɨgojk njujkpyøkt jøts ø nbɨdsøꞌømt jap ooꞌkpɨ jutjøtpy, wɨnets ø nnøjkxt jawyeen jam Galilea, na̱mgaꞌanɨm meets jam wyɨnaty mnijkxy.
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Xjats ja Pedro ja ojts yꞌadsøyɨyɨ:
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Wɨnets nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja yɨdeꞌen tnɨma̱a̱y:
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Jøts ja Pedro tja̱a̱ktyimñɨma̱a̱y ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm:
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Jøts ɨdøꞌøn ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tmøøtja̱ꞌjty ja pyabøjkpɨtøjk ma̱ ja et jam txøøwɨ Getsemaní, jamts ja tnɨma̱a̱y:
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Jøts ja tmøødɨyɨɨꞌñ ja Pedro møøt namajtsk ja Zebedeo yꞌuna̱ꞌjk, jøts ja jotmay yjanchtatøjkɨnɨyɨ.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Xjats ja tnɨma̱a̱y ja pyabøjkpɨ midi ja yꞌukwa̱a̱w nɨdɨgøøk:
38 e disse a eles:
39 Wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jawaanɨ yja̱a̱knajtsyøꞌøyɨyɨɨꞌñ, jøts ja ojts jadiꞌiñɨ ñagyuxendya̱ꞌa̱gɨyɨ, jøts ja ojts tꞌajotꞌaty ja Dios Teety, yɨdeꞌen ja wya̱a̱ñ:
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Xjats ja wyɨmbijty nay jam ma̱ ja pyabøjkpɨ jam wyɨnaty nɨdɨgøøk tø tꞌukyiktañ, kuts ja tpa̱a̱jty tødamɨk ja myaꞌooꞌknɨdɨ; wɨnets ja ojts tnøjmɨ ja Pedro:
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Wejtɨ kajtɨ, ajotꞌa̱jttɨ ja Dios Teety, nayꞌejxꞌetɨdɨ jøts kidi mmɨmajada̱ꞌa̱gɨdɨ ja ayoꞌon midi wɨngomp. Janch øts ɨdøꞌøn nwa̱ꞌa̱ñ ku ja wɨnma̱a̱ꞌñ yjanchjaꞌødyunwa̱ꞌa̱ñ, ja neꞌkxts jaayɨ ja kaꞌøybɨ tumbɨ amutskꞌejxɨyɨp.
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Xjats ojts ñøjkxkojmɨ nay jam jadɨgojk, wɨnets ojts yɨdeꞌen tꞌajotꞌaty ja Dios Teety:
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Xjats jam yja̱a̱kwɨmbijty jøts ja pyabøjkpɨtøjk jadɨgojk tpa̱tkojma̱a̱, janchma̱a̱dɨp ja jam, wɨmbeets ja tsuu ja yikꞌejtnɨyɨdɨ.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Jøts ja nay jam tnɨkejky, jøts mɨdɨgøøk ojk ñijkxy Dios Teety ajotꞌa̱jtpɨ, nayɨdeꞌen wya̱ngojma̱a̱.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Wɨnetnɨmts ojts ñijkxy ma̱ ja pyabøjkpɨtøjk jam wyɨnaty, jøts ja tnɨma̱a̱y:
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Pɨdøꞌøktɨ, wan tja̱a̱ꞌmyɨndɨ; ɨxa wyɨngøñ pøn ø xkøya̱kwa̱mp.
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Nay ɨxamnɨm ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús wyɨnaty jadeꞌen wya̱ꞌa̱ñ ku yja̱ꞌjty ja Judas, pøn ja yꞌukpabøjkpɨꞌajtpy jøts ja møøt tyikaꞌpxy nɨmakmajtsk ja pyabøjkpɨtøjk, jaꞌats ɨdøꞌøn jam tmøøtmeen ja mayja̱a̱ꞌy tum tsujx møøt jøts tum kipkya̱pɨdɨ. Ja teetywɨndsøndøjk, ja israelɨt møja̱a̱ꞌdyøjk, jaꞌ døꞌøn ja kajxɨdɨp.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Jøts ja Judas, pøn ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm tkøya̱jkp, yɨdeꞌen ja wyɨnaty ja tɨyꞌa̱jtɨn tø tyaky, yɨdeꞌen ja wyɨnaty tø wya̱ꞌa̱ñ:
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Xjats ja myiiñ jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús yiknɨmiñ, yɨdeꞌen ja tnɨma̱a̱y:
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja ojts yɨdeꞌen yꞌadsøyɨyɨ:
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Wɨnets tuꞌuk ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús myɨguꞌuk tjuꞌjty tuꞌuk ja tsujx, jøts ja ojts ttaxɨkpoꞌotuꞌuty tuꞌuk ja teetywɨndsøn tyumbɨ.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Wɨnets ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja tnɨma̱a̱y:
52 Aí Jesus disse:
53 ¿Kaꞌ xnɨja̱wɨ jøts ku øts jotmøñ nꞌamɨdoꞌot ja Dios Teety, jøts øts ja xanɨgaxt ɨxya̱myɨ naxy nɨmakmajtsk piky ja a̱nkɨlɨstøjk midi tseptundɨp?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Kuts ja jadeꞌen yja̱tt, ¿ti jats jadeꞌen yꞌadukt ja Dios kyajpxy? Pø yɨdeꞌenxɨ ja wya̱ꞌa̱ñ jøts ku tyimyjadeꞌen yja̱tt sa̱ døꞌøn ya̱m yja̱twa̱ꞌa̱ñɨn.
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Xjats ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tnɨma̱a̱y ja mayja̱a̱ꞌy:
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Jaꞌagøjxp ya̱ꞌa̱t jadeꞌen yjaty jøts kaꞌpxy pyɨdsøꞌømt sa̱ jaty ja Dios kyugajpxy wya̱ndøø, ku ja tnɨga̱jpxɨdɨ ja Dios kyajxpy.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Jøts ja ja̱a̱ꞌdyɨ pøn ja ma̱jtsɨyɨ, jam ja tyiknøjkxtɨ Caifás wyɨndum, ja teetywɨndsøndøjk myøjwɨndsøndɨ ma̱ wyɨnaty tø ñamyukyɨdɨ ja ka̱jpxwejpɨtøjktɨ møøt ja møja̱a̱ꞌdyøjktɨ.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Jøts ja Pedro ja ojts pyanijkxyɨ, jagam ja pyayøꞌøyɨ jøts ja ojts tpaja̱ꞌa̱ty jap møj wɨndsøn tyøkꞌaguiꞌpy, jøts ja jap tyøjkɨyɨɨꞌñ jøts ja tmøøtꞌɨxa̱a̱jky ja ejxꞌejtpɨtøjktɨ, jøts ja tꞌejxwa̱ꞌa̱ñ sa̱ døꞌøn ja yjadeꞌembɨ yjadyimyꞌukugøxɨt.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Jøts ja teetywɨndsøndøjktɨ, jøts ja møja̱a̱ꞌdyøjktɨ, jøts nɨdukɨꞌɨyɨ ja kutujk adsɨnaabyɨdɨ, jaꞌ ja yjadyimyꞌɨxaadyɨp ti ja yjadyimyꞌuktanɨꞌøønɨdɨp ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, øy ja yjagajadeꞌenɨ jøts ja ttaguwa̱nɨwya̱ꞌa̱ndɨ ja oꞌjkɨn.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Jaꞌats kyapa̱ttɨp sudso tyɨɨdyøkɨt, may ja ja̱a̱ꞌy yjamendøø, jøts ja tjadyimñɨꞌøøꞌnda̱a̱gɨdɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm. Xjats yja̱ꞌtɨnɨm namajtsk ja nɨꞌøøꞌnda̱a̱jkɨbɨdɨ midi ñadyijyɨ tsaachꞌaꞌejxna̱xtɨp,
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 jøts ja yɨdeꞌen wya̱ndøø:
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Wɨnets ja teetywɨndsøndøjk myøjwɨndsøn wya̱ꞌkukɨyɨɨꞌñ, jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús yikꞌamɨdøøy:
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Jøts ja Jesús kaꞌap ja ojts tꞌadsøy. Xjats ja wyɨndsøn ojts ñɨɨꞌmxyɨ:
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja tnɨma̱a̱y:
64 Jesus respondeu:
65 Wɨnets ja teetywɨndsøndøjk myøjwɨndsøn ttakøꞌjtsɨyɨɨꞌñ ja wyet, jøts ja wya̱a̱ñ:
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 ¿sa̱ mee mꞌukwa̱ꞌa̱ñ?
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Wɨnets ja ojts twɨngutsujɨdɨ, jøts twojptøø jøts ttseeꞌktøø, pømbɨ ja kojxɨyɨp wempꞌa̱m,
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 jøts ja yiknøjmɨ:
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Ɨxap ɨdøꞌøn ja Pedro chøønɨ tøjkwimpy, jøts ja tuꞌuk tøꞌøxyøjk ñɨmejnɨ midi jam tump, jøts ja ojts ñɨɨꞌmxyɨyɨ:
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Kaꞌats ja Pedro ja tkupiky ma̱ ja mayja̱a̱ꞌy jam wyɨnaty, yɨdeꞌen ja wya̱a̱ñ:
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Ɨxap ja Pedro wyɨnaty pyɨdsømwa̱nɨ ma̱ ja tøjkꞌa̱a̱w, ku ja ojts jaduꞌuk ja tøꞌøxyøjk yꞌijxyɨ, jøts ja ojts ttukmadøy pøn jam wyɨnatyɨ:
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Jøts ja Pedro jadɨgojk tkagupøjkojmɨ, yɨdeꞌen ja tyimwya̱a̱ñ:
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Xjats ku jawaanɨ yꞌijty, jøts ja Pedro ja ja̱a̱ꞌy ñɨmejnøø pøn jaty jam wyɨnatyɨ, jøts ja ojts ñɨɨꞌmxyɨyɨ:
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Jøts ja Pedro janch wenk ja køꞌøm ñawya̱ꞌa̱ñɨ ñadyijyɨ, kaꞌap ja tyimgyupiky, tyukꞌejx ja Dios jaꞌ, tɨy janch ja tyimwya̱ꞌa̱ñ ku ja tkaꞌijxyɨ:
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Xjats ja Pedro ja tja̱ꞌmyejchnɨm ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja wyɨnaty tø ñɨɨꞌmxyɨyɨ: “Ya̱m ja tsa̱pnɨꞌa̱a̱w kyaꞌaya̱ꞌa̱xñɨm, tø mets wyɨnaty tɨgøøk ojk mwa̱nɨ jøts ku me xkaꞌijxyꞌaty.” Jøts ja Pedro jam pyɨdsɨɨmy, jøts ja nugo yꞌukꞌa̱mya̱a̱xnɨ yꞌuktsaachya̱a̱xnɨ.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.