Lucas 18
Ja øgyajpxy ja ømyadya̱ʼa̱ky midi xukpa̱a̱jtɨmp ja nɨtsoʼokʼajtɨn (MXPNT) vs VC
1 Xjats Jesús ja ttamadya̱kpa̱a̱jty tuꞌuk ja ejxpajtɨn madya̱ꞌa̱ky. Jaꞌ ɨdøꞌøn ja tyukmadogukɨwyampy jøts ja Diosꞌajotꞌa̱jtꞌettɨt jøts nɨjuunɨ kyaꞌamutskꞌa̱ttɨt.
1 Propôs-lhes Jesus uma parábola para mostrar que é necessário orar sempre sem jamais deixar de fazê-lo.
2 Jøts ɨdøꞌøn ja tnɨma̱a̱y:
2 Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava pessoa alguma.
3 Nayjamts ɨdøꞌøn kuꞌøktyøꞌøxy tuꞌuk chɨnaamyɨ, jaꞌats ja kudunk tɨɨdyumbɨ jam tmɨyøꞌøyꞌejtp, ejtp ja yjaꞌøøꞌngunaxy, jøts ɨdøꞌøn ja tjaꞌamɨdøy ja tɨɨdyuꞌunɨn, ja myɨdsep tjanɨꞌøønɨ jøts ja yikpayøꞌøty.
3 Na mesma cidade vivia também uma viúva que vinha com freqüência à sua presença para dizer-lhe: Faze-me justiça contra o meu adversário.
4 Jeky ɨdøꞌøn kudunk tɨɨdyumbɨ ja tkamøjpɨkta̱ꞌa̱ky jøts ja kaꞌap tpayøꞌøy, xjanɨmts ja wyɨnma̱a̱y: “Øy øts ɨdøꞌøn Dios ngawɨndsøꞌøgɨ, øy øts ɨdøꞌøn nɨpøn ngatunkꞌaty,
4 Ele, porém, por muito tempo não o quis. Por fim, refletiu consigo: Eu não temo a Deus nem respeito os homens;
5 kuwa̱nɨts øts ɨdøꞌøn jadeꞌen nduꞌunt, pø ejtpts øts yø xjanchmɨyøꞌøyꞌity, janch møk ø xyikjotkixy, tikuts øts yø nganɨtanɨ jøts jadeꞌen kyaꞌukmenɨt jøts øts yø xkaꞌukyikjotma̱ꞌtnɨt.”
5 todavia, porque esta viúva me importuna, far-lhe-ei justiça, senão ela não cessará de me molestar.
6 Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm yɨdeꞌen yja̱a̱kwa̱a̱ñ:
6 Prosseguiu o Senhor: Ouvis o que diz este juiz injusto?
7 Kuts ɨdøꞌøn Dios, ¿ti jaa ja tkidyimñɨtanɨt ja yjaꞌ pøn ja xɨnaxy tsunaxy ja̱ꞌmyajtsꞌejttɨp? ¿Ti kidi ja jatyɨ tpudøjkɨñɨt?
7 Por acaso não fará Deus justiça aos seus escolhidos, que estão clamando por ele dia e noite? Porventura tardará em socorrê-los?
8 Øts ɨdøꞌøn wa̱mp jøts ku ja jatyɨ tnɨtanɨt ku ja jatyɨ tnɨka̱jpxuꞌutt. Kuts ø nmeꞌent, ¿wɨndem øts na̱xwiiꞌñɨt ja̱a̱ꞌy nꞌukpa̱a̱ty tum jadeꞌen tuꞌugyɨ ja yjanchja̱ꞌwɨn?
8 Digo-vos que em breve lhes fará justiça. Mas, quando vier o Filho do Homem, acaso achará fé sobre a terra?
9 Jøts ja Jesús ttanɨmadya̱ktøjkɨyɨɨꞌñ jaduꞌuk ja madya̱ꞌa̱ky, jøts ja ttukmadøy pøn namyɨkaxɨ ja̱a̱ꞌyꞌa̱jttɨp, køꞌømyɨ ñayꞌødyijyɨdɨ ñayꞌøbyɨkta̱ꞌa̱gyɨdɨ jøts ja myɨguꞌuk ja kawɨnꞌijxyɨm tja̱wɨdɨ. Jaꞌats ɨdøꞌøn ja ñɨma̱a̱y:
9 Jesus lhes disse ainda esta parábola a respeito de alguns que se vangloriavam como se fossem justos, e desprezavam os outros:
10 ―Namajtsk ɨdøꞌøn ja ja̱a̱ꞌy ñøjkxtøø Dios ajotꞌa̱jtpɨ jam tsa̱ptøjkjotp: tuꞌuk fariseo, jøts ja yjaduꞌukpɨ yikugubajtpɨ ja̱a̱ꞌy.
10 Subiram dois homens ao templo para orar. Um era fariseu; o outro, publicano.
11 Tanaapy ja fariseo jøts ja yɨdeꞌen tmɨgajpxy: “Dios Teety, ndukmøja̱ꞌwɨp ndukunuuꞌkxyja̱ꞌwɨp mets ku ø kaꞌ nayɨdeꞌen nduñ sa̱m o pøn myaatstɨ kyawɨndɨyja̱a̱ꞌyꞌa̱ttɨ, sa̱m øy pøn axøøk pyøktyundɨ; nɨ ngajadeꞌenɨ pa̱a̱t øts sa̱m yø yikugubajtpɨ ɨxa tyanɨ.
11 O fariseu, em pé, orava no seu interior desta forma: Graças te dou, ó Deus, que não sou como os demais homens: ladrões, injustos e adúlteros; nem como o publicano que está ali.
12 Majtsk ojk me nꞌama̱a̱yꞌaty tuksama̱a̱n, ngagugayɨ ngaguꞌuugɨ mets, jøts ndamɨyøjxpy mets nbɨkta̱ꞌa̱ky wan jaty ti jaty ø nbatpy nꞌijxpy.”
12 Jejuo duas vezes na semana e pago o dízimo de todos os meus lucros.
13 Jøts ɨdøꞌøn ja yikugubajtpɨ jagam ja neꞌegɨ wya̱ꞌkꞌøyɨyɨɨꞌñ, kaꞌap ja jadɨneꞌen yꞌa̱a̱w yjoojt myajada̱ꞌa̱ky jøts ja wɨneꞌenɨn yꞌejxjøꞌøkt jøts ja wɨneꞌenɨn cha̱jpꞌext, jøts ja neꞌegɨ ñagyachkoxɨ, yɨdeꞌen ja wya̱ꞌa̱ñ: “¡Dios Teety, ayoꞌejxk øts, janch pojkpɨtumbɨja̱a̱ꞌy øts!”
13 O publicano, porém, mantendo-se à distância, não ousava sequer levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: Ó Deus, tem piedade de mim, que sou pecador!
14 Xjats ja Jesús yɨdeꞌen wya̱a̱ñ: “Øts nømp jøts ku ja yikugubajtpɨ ojts neꞌegɨ yikmeeꞌkxy, jøts ja ojts wyɨmbejtnɨ ñøjkxnɨ tyøjkwɨndum, tø ja yiktameeꞌkxy ja pyøky. Jøts ja fariseo nɨgɨdi yikmeeꞌkxy pøn namyɨkaxɨ ja̱a̱ꞌyꞌa̱jtɨp, pøn køꞌømyɨ nayꞌødyejɨdɨp nawya̱ꞌa̱tspɨkta̱a̱jkɨdɨp, kaꞌats ja mɨba̱a̱t tmɨna̱xtɨ ja wyɨnma̱a̱ꞌñ jam Dios wyɨndum. Pønts tpøkjya̱ꞌwɨdɨp ja pyøky, pøn yikꞌayowɨm tmɨnuuꞌkxa̱ktɨp ja Dios, jaꞌats ɨdøꞌøn neꞌegɨ møjtøjkɨdɨp jam Dios wyɨngujkp.”
14 Digo-vos: este voltou para casa justificado, e não o outro. Pois todo o que se exaltar será humilhado, e quem se humilhar será exaltado.
15 Nayɨ yiktanɨmemp ɨdøꞌøn ja Jesús ja mutsk una̱ꞌjk jøts ja tkønɨxa̱jt; jøts kuts ja pabøjkpɨtøjk jadeꞌen tꞌejxtøø, wɨnets ja ojts møk twɨnguga̱jpxɨdɨ pøn jaty ja mutsk una̱ꞌjk tyikmendɨp.
15 Trouxeram-lhe também criancinhas, para que ele as tocasse. Vendo isto, os discípulos as repreendiam.
16 Wɨnets ja Jesús ja mutsk una̱ꞌjk tya̱a̱jxmiiñ, jøts ja pyabøjkpɨtøjk ojts tnøjmɨ:
16 Jesus, porém, chamou-as e disse: Deixai vir a mim as criancinhas e não as impeçais, porque o Reino de Deus é daqueles que se parecem com elas.
17 Janch meets ɨdøꞌøn nnøjmɨ, pøn tkagupøjkɨp ja Dios kyutujk midi ja tyanɨtanaapy yja̱a̱ꞌy sa̱m ja mutsk una̱ꞌjk ja tkupikyɨn, nɨwɨndemts ja tkapa̱a̱ty tkaꞌixy ja Dios ñɨtsoꞌokꞌa̱jtɨn pønɨ kaꞌap ja tkupøktɨ.
17 Em verdade vos declaro: quem não receber o Reino de Deus como uma criancinha, nele não entrará.
18 Jøts ɨdøꞌøn ja Jesús tuꞌuk ja kumeeñ ja̱a̱ꞌy ñɨma̱a̱jyøø:
18 Um homem de posição perguntou então a Jesus: Bom Mestre, que devo fazer para possuir a vida eterna?
19 Jøts ja Jesús wya̱a̱ñ yɨdeꞌen:
19 Jesus respondeu-lhe: Por que me chamas bom? Ninguém é bom senão só Deus.
20 Mnɨja̱ꞌwɨpts ja Dios kyutujk sa̱ ja wya̱ꞌa̱ñ: “Kidi mmɨguꞌuk ñɨya̱a̱ꞌy ñɨdøꞌøxy xpøjkxɨ; kidi myikja̱a̱ꞌyꞌøøky; kidi mmeech; kidi mmɨguꞌuk xwɨnꞌɨɨñ; wɨndsøꞌøgɨ mdeety mda̱a̱k.”
20 Conheces os mandamentos: não cometerás adultério; não matarás; não furtarás; não dirás falso testemunho; honrarás pai e mãe.
21 Jøts ja ja̱a̱ꞌy wya̱a̱ñ:
21 Disse ele: Tudo isso tenho guardado desde a minha mocidade.
22 Kuts ja Jesús ja jadeꞌen tmadøøy, xjats ja tnɨma̱a̱y:
22 A estas palavras, Jesus lhe falou: Ainda te falta uma coisa: vende tudo o que tens, dá-o aos pobres e terás um tesouro no céu; depois, vem e segue-me.
23 Kuts ja jadeꞌen tmadøøy jøts ja jatyɨ yjanchjotmadyøjkɨyɨɨꞌñ kumɨ janch kumeeñ ɨdøꞌøn jaꞌ, kaꞌap ja tmajtstuꞌutwa̱ꞌa̱ñ ja pyɨkta̱ꞌa̱ky.
23 Ouvindo isto, ele se entristeceu, pois era muito rico.
24 Kuts ja Jesús tꞌijxy jøts ku ja ja̱a̱ꞌy jadeꞌen yjotmayꞌøøky, jøts ja wya̱a̱ñ:
24 Vendo-o entristecer-se, disse Jesus: Como é difícil aos ricos entrar no Reino de Deus!
25 Neꞌegɨ tsojk ña̱xt tuꞌuk møj jɨyujk jap xuuꞌñ jutjøtpy, jøts nɨgɨdi tuꞌuk kumeeñ ja̱a̱ꞌy tyøkɨt jadeꞌen ma̱ Dios kyutujk tnɨtanɨ tukɨꞌɨyɨ.
25 É mais fácil passar o camelo pelo fundo duma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Pøn jaty ja jadeꞌen tmadoodɨp, jaꞌats wa̱ndøø:
26 Perguntaram os ouvintes: Quem então poderá salvar-se?
27 Wɨnet Jesús ja ñɨma̱a̱jyɨdøø:
27 Respondeu Jesus: O que é impossível aos homens é possível a Deus.
28 Jøts ja Pedro wya̱a̱ñ:
28 Pedro então disse: Vê, nós abandonamos tudo e te seguimos.
29 Jøts ja tꞌadsøøy:
29 Jesus respondeu: Em verdade vos declaro: ninguém há que tenha abandonado, por amor do Reino de Deus, sua casa, sua mulher, seus irmãos, seus pais ou seus filhos,
30 pønɨ wɨneꞌenɨn ja ya̱ na̱xwiiñ yja̱a̱ktsøønɨ, pya̱a̱jtɨpts Dios kyunuuꞌkxɨn jaꞌ jøts nɨtsoꞌokꞌa̱tp yꞌanmɨja̱ꞌwɨn ja xemɨkøjxp ku ja Dios jaduꞌukpɨ tsɨna̱a̱ꞌyɨn ja myoꞌojɨyɨt.
30 que não receba muito mais neste mundo e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Xjats ja Jesús abiky tya̱a̱jxɨyɨɨꞌñ ja nɨmakmajtskpɨ pabøjkpɨtøjk, jøts ja tnɨma̱a̱y:
31 Em seguida, Jesus tomou à parte os Doze e disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém. Tudo o que foi escrito pelos profetas a respeito do Filho do Homem será cumprido.
32 Yikma̱tsp øts jøts ø nyikøya̱kt nyiktagødøkɨt pøn ø ngamɨguga̱jp, nyiknɨxeꞌekt nyiktaxeꞌekt øts, nyikwɨdsujt nyikjøptsujt, kawɨneꞌen nyikjemnøjmɨt nyiktenøjmɨt.
32 Ele será entregue aos pagãos. Hão de escarnecer dele, ultrajá-lo, desprezá-lo;
33 Ku øts jawyeen nꞌukyikwɨnwopt nꞌukyikjøpwopt, jøtsnɨm øts ja xyikꞌooktɨt; pɨdsøꞌømpts øts jap ooꞌkpɨ jutjøtpy kɨdɨgøøk xøøw.
33 bater-lhe-ão com varas e o farão morrer; e ao terceiro dia ressurgirá.
34 Jøts ja kaꞌap tja̱ꞌgyukɨdɨ nɨsudsoꞌampy, pø ti ja jadeꞌen yiktamɨmadya̱ktɨp, nɨsudsoꞌampy ja tkaja̱ꞌgyukɨdɨ.
34 Mas eles nada disto compreendiam, e estas palavras eram-lhes um enigma cujo sentido não podiam entender.
35 Kuts ja Jesús jam wyɨnaty Jericó yja̱ꞌa̱twa̱nɨ, jøts jam tuuꞌpaꞌa̱m tuꞌuk chøønɨ ja wɨna̱p ja̱a̱ꞌy, jam ja yiklɨmunsɨmuky.
35 Ao aproximar-se Jesus de Jericó, estava um cego sentado à beira do caminho, pedindo esmolas.
36 Kuts ja tmadøøy jøts ku ja mayja̱a̱ꞌy jam yjanchna̱xtɨ, jøts ja ojts tyiktɨy ti døꞌøn tuujnɨp ja̱jtɨp.
36 Ouvindo o ruído da multidão que passava, perguntou o que havia.
37 Jøts ja yiktukmadøøy jøts ku ja Jesús jam wyɨnaty ñaxy pøn jam Nazaret tsooꞌmp.
37 Responderam-lhe: É Jesus de Nazaré, que passa.
38 Wɨnets ja møkꞌampy wya̱a̱ñ:
38 Ele então exclamou: Jesus, filho de Davi, tem piedade de mim!
39 Pønts jam wyɨnaty jawyeen yøꞌødyɨp, jaꞌats ja møkꞌampy nɨma̱a̱jyøø jøts yꞌamoꞌont, jøts yja̱a̱ktyimyikjɨnajxpy jaꞌ, kaꞌap ja yꞌamøñ, jɨnaxy ja wya̱nꞌadɨꞌɨch:
39 Os que vinham na frente repreendiam-no rudemente para que se calasse. Mas ele gritava ainda mais forte: Filho de Davi, tem piedade de mim!
40 Wɨnets ja Jesús wya̱ꞌkꞌøyɨyɨɨꞌñ jøts ja wya̱a̱ñ jøts yꞌatsyikwa̱ꞌa̱t ja wɨna̱p ja̱a̱ꞌy. Kuts ja wyɨngumeꞌenɨyøø wɨngon, xjats ja tyiktɨɨy jøts ja tnɨma̱a̱y:
40 Jesus parou e mandou que lho trouxessem. Chegando ele perto, perguntou-lhe:
41 ―¿Ti døꞌøn mdsøjkpy, ti øts ɨdøꞌøn xuktunwa̱mp?
41 Que queres que te faça? Respondeu ele: Senhor, que eu veja.
42 Jøts ja Jesús ja ñɨma̱a̱jyøø:
42 Jesus lhe disse: Vê! Tua fé te salvou.
43 Jøts ɨdøꞌøn ja wɨna̱p ja̱a̱ꞌy jadeꞌen wyɨnꞌejxpɨjky, jøts ja tpadsøꞌjñ ja Jesús, møk ja ttukmøja̱wɨ ttukunuuꞌkxyja̱wɨ ja Dios. Jøts ja nayɨdeꞌen wya̱mɨdɨ pøn jaty jam ja jadeꞌen tꞌejxtøø.
43 E imediatamente ficou vendo e seguia a Jesus, glorificando a Deus. Presenciando isto, todo o povo deu glória a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.