Mateus 27

Tlahuitoltepec Mixe NT (MXP_WBT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Xjats ku yjøpyꞌa̱jty, jøts ja teetywɨndsøndøjk møøt ja israelɨt møja̱a̱ꞌdyøjktɨ ojts ja tkajpxyꞌa̱ttɨ, jøts ja tuꞌugyɨ tnɨwɨnma̱a̱ꞌyɨdøø jøts ja tyikꞌooktɨt ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús.
1 Chegando a manhã, todos os príncipes dos sacerdotes e os anciãos do povo reuniram-se em conselho para entregar Jesus à morte.
2 Xjats ja køwɨɨñ tyiknøjkxtɨ jøts ja yiktagødøkɨyɨɨꞌñ ja Poncio Pilato, pøn jam wyɨnaty wɨndsønꞌa̱jtp.
2 Ligaram-no e o levaram ao governador Pilatos.
3 Jøts ku ja Judas ojts tꞌixy, pøn tkøya̱jkp ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm, jøts ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús tø yiktaguwa̱a̱ꞌnɨñɨ ja oꞌjkɨn, jaꞌats ja ojts jadɨgojk tsaachkuwɨnmayɨ jøts ja tyikwɨmbijty ja meeñ eeꞌpxma̱jk tum pla̱tɨ, jadeꞌen ja tkømøøy jadɨgojk ja teetywɨndsøndøjk jøts ja israelɨt møja̱a̱ꞌdyøjktɨ,
3 Judas, o traidor, vendo-o então condenado, tomado de remorsos, foi devolver aos príncipes dos sacerdotes e aos anciãos as trinta moedas de prata,
4 yɨdeꞌen ja tnɨma̱a̱y: ―Tø njantyimdyundɨgøy, møk ø tø njantyimdyundɨgøy ku øts yø tø ngøyaky jøts yø yꞌookt, jøts nɨti tundɨgøꞌøyɨn yø tkamøøtꞌaty. Jøts ja ojts yɨdeꞌen yikꞌadsøy: ―Jøts, ¿ti øøts ja ndungɨ? ¡Mgøꞌømwɨnma̱a̱ꞌñxɨ mets yøꞌ!
4 dizendo-lhes: Pequei, entregando o sangue de um justo. Responderam-lhe: Que nos importa? Isto é lá contigo!
5 Wɨnets ja Judas tnajtswøjɨyɨɨꞌñ ja meeñ jap tsa̱ptøjkjøtpy, jøts ja chøøꞌñ jøts ja ñijkxy nayuktsuujmɨbɨ.
5 Ele jogou então no templo as moedas de prata, saiu e foi enforcar-se.
6 Jøts ja teetywɨndsøndøjk tkonjøꞌktøø ja meeñ jøts ja wya̱ndøø: ―Kaꞌap yø kyutujkyɨ jøts yø meeñ jap ngugoꞌonaꞌandɨt jap lɨmunsɨ abøjkꞌɨɨꞌñjøtpy, kumɨ ja̱a̱ꞌy chow yøꞌ.
6 Os príncipes dos sacerdotes tomaram o dinheiro e disseram: Não é permitido lançá-lo no tesouro sagrado, porque se trata de preço de sangue.
7 Jøts ja nay jatyɨ tkajpxyꞌa̱jttøø, tyiktunkpa̱a̱twa̱ꞌa̱ndɨ ja meeñ jøts ja ttajuꞌudyɨt na̱a̱jx jøts yꞌøyɨt jaduꞌuk ka̱mɨ sa̱ntɨ ma̱ ña̱xøkɨdɨt ja ja̱a̱ꞌy pøn tsoꞌondɨp abikya̱jp. Campo del Alfarero, jaꞌ ja na̱a̱jx xyøøw.
7 Depois de haverem deliberado, compraram com aquela soma o campo do Oleiro, para que ali se fizesse um cemitério de estrangeiros.
8 Jaꞌagøjxpts ɨxya̱mba̱a̱t ja na̱a̱jx yiktijy Nɨꞌjpkya̱m.
8 Esta é a razão por que aquele terreno é chamado, ainda hoje, Campo de Sangue.
9 Jadeꞌents ja Jeremías ja yꞌayuujk tyɨɨy ku ja Dios ja wyɨnaty yɨdeꞌen jekyɨp yikwa̱ꞌa̱ñɨyɨ: “Jøts ja tnɨxa̱jɨdøø ja meeñ eeꞌpxma̱jk tum pla̱tɨ (jaꞌ ñɨmeeñ midi ja Israelɨt ja̱a̱ꞌy ja wyɨnaty tø pyɨkta̱a̱jkxɨyɨ),
9 Assim se cumpriu a profecia do profeta Jeremias: Eles receberam trinta moedas de prata, preço daquele cujo valor foi estimado pelos filhos de Israel;
10 jøts ja ttajuudyøø ja na̱a̱jx, jadeꞌents øts ja Dios Teety xnɨma̱a̱y.”
10 e deram-no pelo campo do Oleiro, como o Senhor me havia prescrito.
11 Jøts ɨdøꞌøn ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja ja̱a̱ꞌy yiknøjkxɨyɨ jam øyikutujkpɨ wyɨngujkp, jøts ja yɨdeꞌen tyɨɨbyøjkɨyɨ: ―¿Mets ɨdøꞌøn israelɨt ja̱a̱ꞌy mjanchnɨwɨndsønꞌajtpy? Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús yɨdeꞌen tnɨma̱a̱y: ―Janch jadeꞌen ɨdøꞌøn jaꞌ, sa̱m ɨxa tø mwa̱ꞌa̱ñɨn.
11 Jesus compareceu diante do governador, que o interrogou: És o rei dos judeus? Sim, respondeu-lhe Jesus.
12 Jøts ku ja teetywɨndsøndøjk kya̱jpxjøꞌktøø møøt ja møja̱a̱ꞌdyøjktɨ, jantyimyꞌøøꞌndɨp ɨdøꞌøn jaꞌ, jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja tkidyimyꞌadsøy.
12 Ele, porém, nada respondia às acusações dos príncipes dos sacerdotes e dos anciãos.
13 Wɨnets ja Pilato ja ñɨma̱a̱jyøø: ―¿Kaꞌap yø xmadøy sa̱ jaty ɨxa myiknɨꞌøønɨ?
13 Perguntou-lhe Pilatos: Não ouves todos os testemunhos que levantam contra ti?
14 Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús kaꞌap yꞌadsøy; jaꞌats ja yikutujkpɨ ñɨgyuma̱a̱p yja̱ꞌwɨyɨɨꞌñ jøts kaꞌap ja yꞌukta̱a̱bya̱tnɨ.
14 Mas, para grande admiração do governador, não quis responder a nenhuma acusação.
15 Jadeꞌents ɨdøꞌøn ja yikutujkpɨ txumɨkostrumbrɨꞌaty ku xøøw tyuñɨ, jøts ja tuꞌuk tyikꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsimy ja tsumyja̱a̱ꞌy, ja mayja̱a̱ꞌy ja køꞌøm twɨꞌejxtɨp, pønɨ pøn ja chojktɨp jaꞌats ja yikꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsømdɨp.
15 Era costume que o governador soltasse um preso a pedido do povo em cada festa de Páscoa.
16 Jamts ɨdøꞌøn tuꞌuk ja tsumyja̱a̱ꞌy wyɨnaty, Barrabás ja xyøøw. Tyimyjanɨja̱wɨ jaꞌ ku ja møj tundɨgøøbyɨ;
16 Ora, havia naquela ocasião um prisioneiro famoso, chamado Barrabás.
17 jøts ku ja ja̱a̱ꞌy ñamyujkøjxɨdøø, wɨnets ja Pilato yiktɨɨy: ―¿Pømbɨ mdsojktɨp jøts ø nyikꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsøꞌømt: yø Barrabás, uk yø Jesús, midi yiktejp Cristo?
17 Pilatos dirigiu-se ao povo reunido: Qual quereis que eu vos solte: Barrabás ou Jesus, que se chama Cristo?
18 Tøts ja wyɨnaty tnɨja̱wɨ ja yikutujkpɨ jøts ku ja jaꞌagøjxp tkøya̱ktɨ ku ja nawyɨna̱xɨ tja̱wɨdɨ.
18 {Ele sabia que tinham entregue Jesus por inveja.}
19 Ɨxam ja Pilato wyɨnaty chøønɨ kyutujkta̱a̱jkjotp, ku ja ñɨdøꞌøxy ñɨma̱a̱jyøø: “Ti yø øyja̱a̱ꞌy tø xanɨbøjkɨñɨ; majtstuꞌut, janch wenk ø nguma̱a̱y tsuꞌuuy yøꞌøgøjxp.”
19 Enquanto estava sentado no tribunal, sua mulher lhe mandou dizer: Nada faças a esse justo. Fui hoje atormentada por um sonho que lhe diz respeito.
20 Jøts ja teetywɨndsøndøjktɨ møøt ja møja̱a̱ꞌdyøjktɨ ojts ja ttukmɨbøktɨ ja mayja̱a̱ꞌy jøts ja tꞌamɨdoꞌodɨt jøts wan tꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsimy ja Barrabás, jøts yꞌookt ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús.
20 Mas os príncipes dos sacerdotes e os anciãos persuadiram o povo que pedisse a libertação de Barrabás e fizesse morrer Jesus.
21 Xjats ja yikutujkpɨ ja jadɨgojk ñɨma̱a̱jyɨdøø, jøts ja ojts tyiktɨɨy: ―¿Pømbɨ mee ndsøjkpy jøts ø nyikꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsøꞌømt? Jøts ja mayja̱a̱ꞌy ñømdøø: ―Wan yø Barrabás tꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsimy.
21 O governador tomou então a palavra: Qual dos dois quereis que eu vos solte? Responderam: Barrabás!
22 Jøts ja Pilato tja̱a̱ktyiktɨɨy: ―¿Jøts sa̱ øts yø nduꞌunt yø Jesús midi yiktejp Cristo? Jøts ja ojts nɨdukɨꞌɨyɨ yꞌadsowdɨ: ―¡Yikruspat!
22 Pilatos perguntou: Que farei então de Jesus, que é chamado o Cristo? Todos responderam: Seja crucificado!
23 Wɨnets ja Pilato ja ñɨma̱a̱jyɨdøø: ―¿Ti tundɨgøꞌøyɨn yø tø ttuñ? Jøts ja jadɨgojk jawaanɨ møk wya̱ndøø: ―¡Yikruspat!
23 O governador tornou a perguntar: Mas que mal fez ele? E gritavam ainda mais forte: Seja crucificado!
24 Xjats ku ja Pilato ojts tꞌixy jøts ku nɨsudsoꞌampy kyaꞌøyɨ, neꞌegɨ jɨnaxy ja ja̱a̱ꞌy tseenɨ moꞌtsnɨ yꞌadøtsnɨdɨ, wɨnets ja nøø ja ojts tꞌatsna̱nkyɨꞌɨyɨ, jøts ja kyøbujy jam mayja̱a̱ꞌy wyɨngujkp, yɨdeꞌen ja wya̱a̱ñ: ―Kidi øtsɨp wa̱mp jøts yø yꞌookt, kaꞌ øts yø nbøkyꞌixy. Meets yø mnɨja̱ꞌwɨp pønɨ sa̱ yø xunwa̱ꞌa̱ndɨ.
24 Pilatos viu que nada adiantava, mas que, ao contrário, o tumulto crescia. Fez com que lhe trouxessem água, lavou as mãos diante do povo e disse: Sou inocente do sangue deste homem. Isto é lá convosco!
25 Xjats ja ja̱a̱ꞌy nɨdukɨꞌɨyɨ yꞌadsoodøø: ―¡Nɨdukɨꞌɨyɨ øøts yø xpa̱a̱tꞌaty ja yꞌoꞌjkɨn, nayɨdeꞌen ja møj ja mutsk, uꞌnk una̱ꞌjk, pøn yø kapa̱a̱dɨp!
25 E todo o povo respondeu: Caia sobre nós o seu sangue e sobre nossos filhos!
26 Xjats ja Pilato tyikꞌawa̱ꞌa̱tspɨdsɨɨmy ja Barrabás; jøts ja ojts tnɨꞌaneꞌemy jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús yikwopt, jøts ja ojts tkøyaky jøts wan tyikruspattɨ.
26 — ausente —
27 Jøts nay jaꞌ ja syolda̱dɨ tyiknøjkxtøø ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jam kutujkta̱a̱jk agøꞌøm, jøts ja jam ojts twa̱a̱mujkøxtɨ nɨdukɨꞌɨyɨ ja solda̱dɨ, jøts ja ojts tnabejkɨdɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús.
27 Os soldados do governador conduziram Jesus para o pretório e rodearam-no com todo o pelotão.
28 Jøts ja wyet ja ojts tjajnɨdɨ, jøts ja tsa̱jpts wet ja ttanɨjandøø,
28 Arrancaram-lhe as vestes e colocaram-lhe um manto escarlate.
29 jøts koronɨ ja ojts ttagujandɨ tum kujp awiity jaꞌ, jøts ja kipy ja ttagøka̱jpɨdøø yꞌaga̱ꞌngyøjøꞌøm. Wɨnets ja twɨnguxanaadyøø jøts ja ojts tjanchaxeꞌektɨ, yɨdeꞌen ja tnøjmɨdɨ: ―¡Dios kunuuꞌkxɨp ya̱ꞌa̱t israelɨt ja̱a̱ꞌy wyɨndsøn!
29 Depois, trançaram uma coroa de espinhos, meteram-lha na cabeça e puseram-lhe na mão uma vara. Dobrando os joelhos diante dele, diziam com escárnio: Salve, rei dos judeus!
30 Jøts ja tnɨtsujɨdɨ, jøts ja jamyɨ tnɨxa̱jɨdɨ ja kipy jøts ja ttaguwojpjøꞌøktɨ.
30 Cuspiam-lhe no rosto e, tomando da vara, davam-lhe golpes na cabeça.
31 Xjats ku ja jadeꞌen tꞌuktaguya̱jtøø, tꞌuknɨxektøø tꞌuktaxektøø, wɨnets ja ttanɨjanduttøø ja tsa̱jpts wet jøts tpɨkta̱a̱jkɨdɨ jadɨgojk ja kyøꞌøm wet. Jøts ja tyiknøjkxtɨ jøts ja kyɨruspatt.
31 Depois de escarnecerem dele, tiraram-lhe o manto e entregaram-lhe as vestes. Em seguida, levaram-no para o crucificar.
32 Tyimyꞌɨxam wyɨnaty tø choondɨ ku ojts tpa̱a̱ttɨ tuꞌuk ja̱a̱ꞌy pøn kuga̱jpꞌa̱jtp Cirene, Simónꞌa̱jtp jaꞌ; jaꞌats ja ojts ttaguwa̱nɨdɨ jøts ja ttsøøjmɨt ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús kyɨrus.
32 Saindo, encontraram um homem de Cirene, chamado Simão, a quem obrigaram a levar a cruz de Jesus.
33 Jøts ɨdøꞌøn ja jadeꞌen yja̱ꞌttøø ma̱ ja et txøøwɨ Gólgota, midi yɨdeꞌen ayuujk pɨdsøømp: Ooꞌkpɨ Kyuba̱jk Pa̱jk.
33 Chegaram ao lugar chamado Gólgota, isto é, lugar do crânio.
34 Jamts ja tmøødyɨ ja vino adaamuky møøt ja ujts ta̱ꞌa̱m nøø; kuts ja tja̱ꞌgya̱jpy xjats ja nɨkaꞌap tꞌuujky.
34 Deram-lhe de beber vinho misturado com fel. Ele provou, mas se recusou a beber.
35 Kuts ja wyɨnaty tø tyikruspajtnɨdɨ, wɨnets ja solda̱dɨ tnɨguya̱jtɨdøø ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús wyet, jøts ja ojts twejtswa̱ꞌkxtɨ. Jadeꞌents ja Dios kyugajpxy tyimdyɨy ja yꞌayuujk ku ja wya̱a̱ñ: “Tø øts nwet ja xwejtswa̱ꞌkxɨdɨ, tø ja tnɨguya̱ttɨ jøts ja tꞌejxtɨ pøn uktaja̱ꞌa̱tɨp.”
35 Depois de o haverem crucificado, dividiram suas vestes entre si, tirando a sorte. Cumpriu-se assim a profecia do profeta: Repartiram entre si minhas vestes e sobre meu manto lançaram a sorte {Sl 21,19}.
36 Wɨnets ja jamyɨ yꞌɨxa̱ktøø jøts ja tꞌejxꞌetwa̱ꞌa̱ndɨ.
36 Sentaram-se e montaram guarda.
37 Jøts ja jam yꞌaguba̱jkp ojts tkøxja̱jyɨdɨ ja letrɨ midi wa̱mp jøts ti tyukuꞌoꞌjkɨdɨp. Yɨdeꞌen ja wya̱ꞌa̱ñ: “Ya̱ꞌa̱t ɨdøꞌøn txøøwꞌa̱jtp Jesús, israelɨt ja̱a̱ꞌy wyɨndsøndɨ.”
37 Por cima de sua cabeça penduraram um escrito trazendo o motivo de sua crucificação: Este é Jesus, o rei dos judeus.
38 Namajtsk møj maaꞌtspɨ ja ojts tmøøtkruspety, tuꞌuk yꞌaga̱ꞌngyøjøꞌøm jøts tuꞌuk yꞌana̱jkyøjøꞌøm.
38 Ao mesmo tempo foram crucificados com ele dois ladrões, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Jøts ku jam pøn ñaxy tum wenk ja myɨgajpxyɨ, tum kuba̱jkwɨbejttɨp jaꞌ,
39 Os que passavam o injuriavam, sacudiam a cabeça e diziam:
40 jøts ja wya̱ꞌa̱ndɨ: ―Metsxɨ xijy tsa̱ptøjk myikɨda̱a̱py jøts jadɨgojk xyikꞌøyɨ kyɨdɨgøøkxøøwyɨ, wants mgaꞌukꞌøøky. Pønɨ mjanchDiosuꞌnk tam mets, wɨna̱k jam kruskøjxp.
40 Tu, que destróis o templo e o reconstróis em três dias, salva-te a ti mesmo! Se és o Filho de Deus, desce da cruz!
41 Nayɨdeꞌen ja tyaxejkmɨyɨ ja teetywɨndsøndøjktɨ ja ka̱jpxwejpɨtøjktɨ, ja fariseotøjktɨ, jøts ja møja̱a̱ꞌdyøjktɨ, yɨdeꞌen ja agøꞌømyɨ ñawya̱ꞌa̱ñɨdɨ:
41 Os príncipes dos sacerdotes, os escribas e os anciãos também zombavam dele:
42 ―Tø wyenkpɨ tyiktsøꞌøky, kaꞌats tjaty jøts køꞌøm ña̱nkchoꞌogɨt. Pønɨ janchts ku ja Israelɨt ja̱a̱ꞌy tjanchwɨndsønɨdɨ, wan jam tꞌukwɨnaky kruskøjxp, jaanɨmts ɨdøꞌøn njanchja̱ꞌwant.
42 Ele salvou a outros e não pode salvar-se a si mesmo! Se é rei de Israel, desça agora da cruz e nós creremos nele!
43 Pø Diosxɨ yꞌajoojtɨp; wants ɨnet ɨdøꞌøn tꞌukpɨdøkɨyɨ jøts kyayikꞌoogɨt, pønɨ janch ku ja yjanchøkyɨ; tøxɨ yø køꞌøm wya̱ꞌa̱ñ jøts ku yø Dios Uꞌngɨ.
43 Confiou em Deus, Deus o livre agora, se o ama, porque ele disse: Eu sou o Filho de Deus!
44 Ja maaꞌtspɨba̱a̱t ja nayɨdeꞌen yjanchkaꞌukꞌømyɨga̱jpxmɨyɨ midi ja jam wyɨnaty møøt tø kyɨruspety.
44 E os ladrões, crucificados com ele, também o ultrajavam.
45 Wɨnets ja et kyoodsɨyɨɨꞌñ kujkxyøøw, jøts møj wɨnakxyøøwnɨm yja̱jta̱a̱jky jadɨgojk.
45 Desde a hora sexta até a nona, cobriu-se toda a terra de trevas.
46 Jøts nay jatyɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús møk wya̱ꞌa̱ñ: ―Elí, Elí, ¿lama sabactani? ―midi yɨdeꞌen tyijpy: Dios Teety, Dios Teety, ¿tigøjxp ku øts jadeꞌen tø xna̱nktyuñɨ?
46 Próximo da hora nona, Jesus exclamou em voz forte: Eli, Eli, lammá sabactáni? - o que quer dizer: Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?
47 Ojts ja wɨna̱a̱gɨn tmadowdɨ pøn jaty jam wyɨnatyɨ, jøts ja ñømdøø: ―Ja Elías yø ja̱a̱ꞌy wya̱a̱dsøøpy, ja Dios kyugajpxy.
47 A estas palavras, alguns dos que lá estavam diziam: Ele chama por Elias.
48 Wɨnets ja jatyɨ nɨduꞌuk putyɨ tꞌatskøøñ tuꞌuk ja tanøxeꞌjts, jøts ja ojts ttabadijy ja vino ta̱ꞌa̱m, wɨnets ja kipy jøpꞌa̱m tkøxkøøñ, jøts ja ojts ttaꞌagonjɨꞌɨky jøts ja txeetst.
48 Imediatamente um deles tomou uma esponja, embebeu-a em vinagre e apresentou-lha na ponta de uma vara para que bebesse.
49 Yɨdeꞌents abiky wya̱mɨdøø: ―Majtstuꞌut; wan tꞌukꞌijxyɨm pønɨ janch nɨmejnɨp ɨnet ja Elías jøts ja oꞌjkɨn kyadukpa̱a̱dɨt.
49 Os outros diziam: Deixa! Vejamos se Elias virá socorrê-lo.
50 Jøts ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús jadɨgojk ojts møk ja yꞌayuujk pyɨdsimy, jøtsnɨm ja yꞌoꞌjky.
50 Jesus de novo lançou um grande brado, e entregou a alma.
51 Wɨnets ja møj tsa̱ptøjk awejtstuk nay jatyɨ tyakøꞌøtsɨyɨɨꞌñ, kuba̱jkp ja kyøꞌøtsꞌa̱wɨyɨɨꞌñ jøts ja okꞌa̱m kyøꞌøtskɨda̱a̱jky. Jøts ja ujx ña̱jxy jøts ja tsa̱a̱ kyuꞌkxꞌa̱wɨgyɨjxy,
51 E eis que o véu do templo se rasgou em duas partes de alto a baixo, a terra tremeu, fenderam-se as rochas.
52 ojts ja ooꞌkpɨ nɨpots may yꞌawa̱ꞌa̱ch; jujkpyøjktɨba̱a̱t ja ooꞌkpɨdɨ pøn wyɨnaty ja Dios tø tjanchja̱wɨdɨ ku ja yjujkyꞌa̱jttøø.
52 Os sepulcros se abriram e os corpos de muitos justos ressuscitaram.
53 Jøts ja pyɨdsømdɨ jap yjutjøtpy ku ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús wyɨnaty tø yjujkpyiky jadɨgojk, jøts ja kya̱jptøjkɨdøø jam Jerusalén midi ja Dios kyunuuꞌkxkya̱jpꞌajtpy, ma̱ mayja̱a̱ꞌy ja ojts yꞌijxyɨdɨ.
53 Saindo de suas sepulturas, entraram na Cidade Santa depois da ressurreição de Jesus e apareceram a muitas pessoas.
54 Xjats ku døꞌøn ja capitán pøn jaty ja jam wyɨnaty møøt tꞌejxꞌity ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, ku ja ojts tꞌejxtɨ jøts ku ja ujx ñaxy jøts tukɨꞌɨyɨ sa̱ jaty ojts yjaty, jøts ja yjadyimchøꞌjkɨdøø, yɨdeꞌen ja wya̱ndøø: ―Janch jaꞌ tam yø ja̱a̱ꞌy tø yꞌity, ja Dios Uꞌnk.
54 O centurião e seus homens que montavam guarda a Jesus, diante do estremecimento da terra e de tudo o que se passava, disseram entre si, possuídos de grande temor: Verdadeiramente, este homem era Filho de Deus!
55 Jøts ja maadyøꞌøxyøjk jam wyɨnaty aꞌejxujktɨp jagam, tum jaꞌ pøn jam wyɨnaty Galilea tø tpadsoondɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús, jøts pøn jaty ja wyɨnaty tø pyudøkɨyɨ.
55 Havia ali também algumas mulheres que de longe olhavam; tinham seguido Jesus desde a Galiléia para o servir.
56 Ja María Magdalena døꞌøn jam, jøts jaduꞌuk ja María pøn ja Jacobo tya̱a̱gɨp møøt ja José, jøts ja Zebedeo ñɨdøꞌøxy.
56 Entre elas se achavam Maria Madalena e Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Xjats ku ja et yjooꞌxnɨ jøts kyoodsɨwya̱nɨ, wɨnets myiiñ tuꞌuk kumeeñ ja̱a̱ꞌy pøn txøøwꞌa̱jtp José, jam ja kyuga̱jpɨ Arimatea, jøts nayɨ tø døꞌøn ja wyɨnaty tpabøjkɨ ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús yjaꞌ.
57 À tardinha, um homem rico de Arimatéia, chamado José, que era também discípulo de Jesus,
58 Jaꞌats ojts tꞌatsꞌixy ja Pilato jøts ja tꞌamɨdøøy ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ñɨneꞌkx. Jøts ja Pilato ja ojts tyikutuky jøts wan tyikømøꞌøy.
58 foi procurar Pilatos e pediu-lhe o corpo de Jesus. Pilatos cedeu-o.
59 Wɨnets ja José ja tꞌaxa̱jøø, jøts ja wa̱ꞌa̱ts wet ja ttaꞌabijty,
59 José tomou o corpo, envolveu-o num lençol branco
60 jøts ja tꞌatspɨkta̱a̱jky jam ooꞌkpɨ jutjotp midi ja wyɨnaty tø tyimyikjemyꞌøyɨnɨm. Køꞌøm jap yꞌuktøkɨwya̱ꞌa̱ñ ma̱ ja tsa̱a̱ jut jam. Xjats ku ja møj tsa̱a̱ ja tuꞌuk tꞌuktaꞌagɨɨña̱a̱ ma̱ ja yiknɨdøkɨ, jøts ja ojts ñøjkxnɨ.
60 e o depositou num sepulcro novo, que tinha mandado talhar para si na rocha. Depois rolou uma grande pedra à entrada do sepulcro e foi-se embora.
61 Nay ɨxam ɨdøꞌøn ja wyɨnatymɨdɨ ja María Magdalena møøt jaduꞌuk ja María, jam ja wyɨnaty chøønɨdɨ jam ooꞌkpɨ jut agøꞌøm.
61 Maria Madalena e a outra Maria ficaram lá, sentadas defronte do túmulo.
62 Xjats ku kyɨmjabomꞌa̱jty ku wyɨnaty tukɨꞌɨyɨ tø yikꞌaꞌejxɨgyøxnɨ, tum aba̱a̱dɨ yꞌejtnɨ ti jaty tsojkɨp ku pooꞌkxɨn xøøw, wɨnets ja teetywɨndsøndøjk møøt ja fariseotøjk ojts tꞌatsꞌejxtɨ ja Pilato,
62 No dia seguinte - isto é, o dia seguinte ao da Preparação -, os príncipes dos sacerdotes e os fariseus dirigiram-se todos juntos à casa de Pilatos.
63 jøts ja tꞌatsnɨmaadyɨ: ―Wɨndsøn, jaꞌ øøts ya̱m tø nja̱ꞌmyech ku yɨdeꞌen wya̱a̱ñ ja wɨnda̱a̱yꞌa̱jtpɨ ja̱a̱ꞌy, ku ja wyɨnaty ja̱a̱k ja yjujkꞌaty, ku ja tijy kyɨdɨgøøk xøøw yjujkpyøkt jadɨgojk, jadeꞌen pyɨdsøꞌømt jadɨgojk jap ooꞌkpɨ jutjøtpy.
63 E disseram-lhe: Senhor, nós nos lembramos de que aquele impostor disse, enquanto vivia: Depois de três dias ressuscitarei.
64 Paty jadeꞌen tɨgøøk xøøw xjadyimña̱nkyꞌejxꞌetɨt ja ooꞌkpɨ jut, jøts ja pyabøjkpɨtøjk kidi myendɨ koots jøts ja kidi tmaatstɨ ja ooꞌkpɨ ñɨneꞌkx ku ja tnøjmɨdɨt ja ja̱a̱ꞌy: “Tø ja tmɨmajada̱ꞌa̱ky ja oꞌjkɨn, tø ja yjujkpyiky jadɨgojk.” Kuts jadeꞌen tya̱a̱yꞌa̱ttɨt, yøꞌøts neꞌegɨ janchkaꞌukmaañɨp, neꞌegɨ kaꞌap ja jawyeembɨ ta̱a̱y.
64 Ordena, pois, que seu sepulcro seja guardado até o terceiro dia. Os seus discípulos poderiam vir roubar o corpo e dizer ao povo: Ressuscitou dos mortos. E esta última impostura seria pior que a primeira.
65 Wɨnets ja Pilato ja ñɨma̱a̱jyɨdøø: ―Ɨxya̱dɨ yø mdsolda̱dɨ kaꞌpxy nɨwɨneꞌenɨn yø yꞌejxꞌettɨ. Nøjkxtɨ meets jøts yikxon xyikꞌadujkøxtɨt ma̱ba̱a̱t meets jam køꞌøm xꞌixy.
65 Respondeu Pilatos: Tendes uma guarda. Ide e guardai-o como o entendeis.
66 Wɨnets ja ñøjkxtøø jøts ja ojts yikxon tyikꞌadujkøxtɨ ja ooꞌkpɨ jut, ojts ja tꞌaxotstɨ ja tsa̱a̱ midi tyaꞌagɨɨdyɨp jøts ja tꞌadsaadyøø, ojts ja seeyɨ tpɨkta̱ꞌa̱ktɨ jøts ja jam tyikta̱ndøø ja solda̱dɨtøjk pøn jam ejxꞌejttɨp.
66 Foram, pois, e asseguraram o sepulcro, selando a pedra e colocando guardas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.